Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník upravuje v ustanovení § 888 právo dítěte stýkat se s druhým rodičem. Dle tohoto ustanovení dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

Z výše citovaného ustanovení, resp. z druhé věty tohoto ustanovení, vyplývá povinnost rodiče, který má dítě v péči nebránit druhému rodiči ve styku s dítětem. Pakliže dojde na úpravu poměrů nezletilého soudní cestou a v rozsudku bude vymezen čas a dny kdy má druhému rodiči s nezletilým být umožněn styk, a ze strany rodiče, který má dítě v péči, tomuto bude bráněno, může být nařízen výkon rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí v takovémto případě upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“). V tomto zákoně jsou rozeznávány dva způsoby výkonu takového rozhodnutí, a to ukládání pokut a odnětí dítěte.

Podle ustanovení § 502 ZŘS soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Dle zákona platí, že pakliže je to účelné, pokutu může soud uložit i opětovně. Výše pokuty nesmí přesáhnout 50 000,- Kč a pokuty připadají státu. Výši částky vymožených pokut je evidována soudem.

ZŘS také stanoví, že shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte. Na základě takovéhoto ustanovení tedy může nejprve dojít k výzvě k plnění své povinnosti, a teprve později až k uložení pokuty.

Ve výjimečných případech může dojít až k odnětí dítěte. ZŘS tak stanoví ve svém § 504, kdy je uvedeno, že zůstane-li postup soudu bezvýsledný nebo je-li po zahájení řízení z okolností případu zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.

Pakliže se nacházíte v situaci, kdy Vám druhý rodič neumožňuje styk s dítětem, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář.