Termín whistleblowing není v zákoně definován, ale můžeme ho označit jako mechanismus, který umožňuje, aby osoba upozornila na nekalé, neetické nebo nezákonné jednání. V poslední době se jedná o často skloňovaný pojem a to v souvislosti se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), který povinným subjektům, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávajících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců, uložil povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 15. 12. 2023.

Vnitřní oznamovací systém má umožnit oznamovatelům podávat oznámení dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů, tedy oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které

1. má znaky trestného činu,
2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,
3. porušuje tento zákon, nebo
4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblastech dle bodů 1 až 14.

Pro povinný subjekt jsou stanoveny povinnosti v ustanovení § 9 zákona o ochraně oznamovatelů. Povinný subjekt tak musí umožnit oznamovateli podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně. Dále uveřejnit způsobem umožňujícími dálkový přístup (na svých internetových stránkách) tyto informace:

• Způsoby oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva
• Označení příslušné osoby, uvedení jejího telefonního čísla a adresy elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování
• Zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost

Povinný subjekt musí také poučit příslušnou osobu o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z její funkce a zabezpečit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje. Po přijetí oznámení by povinný subjekt měl zajistit, aby došlo k posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a prostřednictvím příslušné osoby vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení do 7 dnů ode dne přijetí (ledaže oznamovatel výslovně žádal, aby vyrozuměn nebyl, nebo je zřejmé, že by tím došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě) a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v případech důvodnosti lze lhůtu až 2x prodloužit a o tomto prodloužení musí být oznamovatel vyrozuměn). Na základě přijatého oznámení a posouzení jeho důvodnost by ze strany povinného subjektu mělo dojít k přijetí vhodného opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou, popř. osobami, je zletilá plně svéprávná a bezúhonná osoba, která je buďto v zaměstnaneckém poměru k povinnému subjektu nebo externí. Úkolem povinné osoby je:

• Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení
• Navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu
• Plnit pokyny povinného subjektu
• Postupovat nestranně při výkonu své činnosti
• Zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, i kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to i po ukončení výkonu této činnosti

Kromě výše uvedeného jsou v zákoně o ochraně oznamovatelů upraveny také přestupky, včetně sankcí za vědomě nepravdivé oznámení, přestupky příslušné osoby, pověřených zaměstnanců, povinných subjektů a dalších osob. K projednávání těchto přestupků je příslušné ministerstvo, s výjimkou těch, které projednává orgán inspekce práce.