V rámci společnosti s ručením omezeným se na výkonu její podnikatelské činnosti podílí zpravidla větší počet osob. Tyto osoby jakožto členové různých orgánů mohou svým jednáním způsobit společnosti újmu. Vzhledem k tomu, že korporace často uzavírají smlouvy, které jsou velmi hodnotné a  mohou vést k velkým ziskům nebo ztrátám, je časté, že se výše případné újmy vyšplhá do takových částek, že je třeba zakročit.

Klasicky může újmu způsobit jednatel, který jakožto statutární orgán společnosti  ručením omezeným společnost zastupuje při nějakém právním jednání. Taková osoba je podle zákona povinna si počínat s péčí řádného hospodáře. Pokud tak ovšem nepostupovala a společnosti vznikla zmíněná újma, je třeba vykonat patřičné právní kroky.

Zákon o obchodních korporacích v takovém případě dává společníkům do ruky tzv. společnickou žalobu neboli actio pro socio. V rámci této žaloby zákon stanoví, že „každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli…“ Z tohoto ustanovení je velmi důležité si odnést informaci, na kterou odkazuje ono „…domáhat se za společnost…“ Z toho je patrné, že žalobcem v dané věci nebude společník, ale společnost jako taková. V případném sporu společník pouze vystupuje u soudu jako zástupce obchodní společnosti. Stejně tak vysouzená náhrada újmy nejde na účet společníka, ale na účet obchodní korporace.

Problematickou může být úvaha, při které uvažujeme skutečnost, kdy dojde v průběhu soudního procesu k ukončení společníkova působení v obchodní korporaci. I k tomuto se však zákon vyjadřuje a obecně konstatuje, že pokud společník, který společnickou žalobu podal, přestane být společníkem, nastoupí na jeho místo jeho právní nástupce. Pokud tedy dojde ke zcizení patřičného podílu ve společnosti, půjde k soudu nabyvatel takovéhoto podílu, který se následně stal společníkem.

Společnická žaloba nemusí směřovat striktně vůči jednateli. Zákon připouští i další subjekty, které mohou být žalovány. Na náhradu újmy mohou být společnickou žalobou žalováni mimo jednatele také členové dozorčí rady anebo vlivná osoba. Za vlivnou osobu se považuje taková osoba, jež za pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace.

V poslední řadě je pak také možné společnickou žalobu použít proti společníkovi, který nesplnil svou vkladovou povinnost a dostal se s tímto do prodlení, a také lze tuto žalobu využít pro vyloučení společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje svou povinnost.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.