Právo na příznivé životní prostředí je obsaženo v článku 35 listiny základních práv a svobod. Ve své podstatě se toto právo rozpadá ve smyslu Aarhuské úmluvy z roku 2001 do tří pilířů, a to práva na informace o životním prostředí, práva na účast veřejnosti při rozhodování a práva na přístup k právní ochraně. Na toto ustanovení je však třeba nahlížet prismatem článku 41 listiny základních práv a svobod, a tedy se lze tohoto práva domáhat pouze prostřednictvím prováděcích předpisů. Jak se ale právo na životní prostředí projevuje v reálném životě?

Právo na příznivé životní prostředí je tzv. neurčitým právním pojmem bez jakékoliv zákonné definice. Tuto definici tedy vytváří primárně judikatura soudů. Příznivost životního prostředí podle soudní judikatury je posuzována maximálními přípustnými limity únosnosti znečištění, tedy zjednodušeně „co není přes limit, je příznivé“. Tyto limity se však s rozvojem společnosti a s vědeckým bádáním aktualizují, a tedy je třeba příznivost vždy posuzovat v souladu s dosaženým stavem poznání ve smyslu § 12 zákona o životním prostředí.

Právo na informace o životním prostředí

Právo na informace o životním prostředí je zakotveno zejména v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Povinnost poskytovat informace podle shora uvedeného zákona mají zejména subjekty veřejné správy, přičemž okruh povinných subjektů je vnímán ve velmi širokém rozsahu. Za informaci o životním prostředí se rozumí výčet informací uvedený v § 2 shora uvedeného zákona, přičemž mezi nejdůležitější patří zejména informace o stavu životního prostředí, o jeho složkách, o využívání přírodních zdrojů, o vlivu staveb, činností a technologií na životní prostředí, ale též informace o stavu kulturních a architektonických památek v některých případech.

Žádost o informace o životním prostředí nemusí být nijak formalizovaná, pouze stačí, že je dostatečně konkrétně formulovaná otázka, žádost není anonymní, a žádost není zjevně obstrukční. Pokud žádost není úplná, nebo není dostatečně konkrétní, má subjekt veřejné správy povinnost o této skutečnosti žadatele informovat a poskytnout mu možnost k nápravě. Odpověď by měl žadatel obdržet do 30 dnů, pokud ale zvláštní okolnosti si vynucují prodloužení této lhůty, lze tuto lhůtu prodloužit až na 60 dnů. Subjekty veřejné správy však mají povinnost vždy postupovat bez zbytečného odkladu při poskytování informací o životním prostředí, proto vždy bude záležet na povaze informace a způsobu, jakým je žádost podána. Například pokud je žádost telefonická a jedná se o jednoduchou informaci, subjekt veřejné správy by měl odpověď poskytnout neprodleně.

Zákon nabízí i obranné mechanismy v případě, kdy subjekt veřejné správy vůbec na žádost o informace nereaguje, kdy zakládá fikci zamítavého rozhodnutí pro možnost ochrany žadatele ve sféře správního soudnictví.

Právo na účast při rozhodování

Právo na účast na rozhodování se projevuje zejména v oblasti výstavby a územního rozvoje. Veřejnost může podávat připomínky a námitky k návrhům územním plánům, a též prostřednictvím institutu zástupce veřejnosti k návrhům zásad územního rozvoje. U projektů, kde zákon o posuzování vlivu na životní prostředí vyžaduje vyhotovení vyhodnocení vlivu na životní prostředí, dostává veřejnost prostřednictvím institutu dotčené veřejnosti dokonce postavení účastníka ve všech navazujících řízení, a jako takový má právo se bránit prostřednictvím opravných prostředků. Za dotčenou veřejnost se považují osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech a povinnostech a některé právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí.

Právo na přístup k právní ochraně

Právo na přístup k právní ochraně v oblasti životního prostředí je pilířem, který doplňuje předchozí dva pilíře, a spolu s nimi zakládá efektivní ochranu práva osob na příznivé životní prostředí. Promíjí se zejména do možnosti účastníků řízení podávat řádné opravné prostředky a případně též postupovat prostřednictvím ochrany zajišťovanou správním soudnictvím.

Pokud se nacházíte v situaci, kdy se domníváte, že je dotčeno Vaše právo na životní prostředí, ať už se jedná o továrnu umístěnou v blízkosti vašeho rodinného domu či o záměr pokácení lesa, kam chodíte na procházky, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.