Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Nouzový stav, stav nebezpečí, tyto pojmy možná znáte z medií, kde často bývají spojeny se špatnými zprávami. Jaké všechny mimořádné stavy je možné v ČR vyhlásit? Kdo je může vyhlásit, a za jakých okolností? A co pro nás jejich vyhlášení vlastně znamená?

Dělení mimořádných stavů

Právní řád České republiky zná čtyři druhy mimořádných stavů. Jsou to stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. V tomto článku se budeme zaměřovat na první dva z těchto stavů, tedy stav nebezpečí a nouzový stav.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí je upraven zákonem o krizovém řízení (tzv. krizovým zákonem) vyhlašuje jej hejtman kraje či primátor hl. m. Prahy, a to na vymezenou část území, tedy území celého kraje nebo jeho části nejvýše na 30 dnů. Prodloužit jeho trvání lze pouze se souhlasem vlády.

Stav nebezpečí se vyhlašuje v případě, že je území, pro které byl vyhlášen a jeho obyvatelé zasaženo živelní pohromou, ekologickou či průmyslovou havárií, nehodou nebo jiným nebezpečím. Smyslem vyhlášení stavu nebezpečí je ochrana životů, zdraví, majetku, životního prostředí, vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku. 

Podmínkou pro vyhlášení stavu nebezpečí je, že nebezpečí nedosahuje intenzity ohrožení značného rozsahu, ale zároveň jej není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek záchranné služby.

Typicky byl v minulosti vyhlašován například v případě povodní.

Nouzový stav

Nouzový stav je na rozdíl od stavu nebezpečí upraven ústavním zákonem o bezpečnosti ČR, vyhlašuje jej vláda, příp. pokud hrozí nebezpečí z prodlení předseda vlády, a to buď pro vymezené území, nebo pro území celé ČR. Stejně jako u stavu nebezpečí i nouzový stav je možné vyhlásit nejvýše na 30 dní, se souhlasem Poslanecké sněmovny je však možné jej prodloužit.

Nouzový stav se vyhlašuje v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Můžeme si tedy všimnout, že důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu jsou takřka totožné, kdy rozhodným kritériem je zde intenzita hrozícího nebezpečí.

Nouzový stav byl v minulosti vyhlášen např. během epidemie Covid-19 nebo v případě větších povodní.

Dopady do práv a povinností osob

Během stavu nebezpečí je hejtman oprávněn rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení. Krizový zákon pak stanovuje, jaké další oprávnění hejtmanovi během stavu nebezpečí náleží.

Za trvání nouzového stavu je vláda oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky, bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa. Další opatření a povinnosti, které je možno uložit, jsou uvedené v krizovém zákoně.

Všechna tato opatření mohou výrazně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod, proto je třeba využívat je jen v  rozsahu, který je nezbytný pro překonání dané krizové situace. Povinnosti pak lze ukládat pouze, pokud nelze dané činnosti zajistit smluvně a v situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.

V případě, že došlo za doby trvání stavu nebezpečí či nouzového stavu k neoprávněnému zásahu do vašich práv či v případě jakýchkoli jiných otázek se neváhejte obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.