Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení i úrok z prodlení nastupují v případě, že dlužník neplní řádně a včas. Hlavním smyslem těchto dvou institutů je sankcionovat prodlení dlužníka se splněním povinnosti. Přestože je funkce těchto institutů velmi podobná, jsou zde podstatné rozdíly, které je třeba znát.

Vznik smluvní pokuty a úroku z prodlení

První rozdíl mezi těmito instituty se týká jejich vzniku. Úrok z prodlení je zákonným nástrojem, který věřitele sankcionuje v případě splnění zákonných podmínek, kterými jsou prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu, odpovědnost dlužníka za prodlení a splnění všech povinností ze strany věřitele. Naopak smluvní pokuta musela být mezi stranami sjednána, jak ostatně pramení i z jejího názvu. Z logiky věci tak plyne, že smluvní pokutu a její výši si musely smluvní strany ujednat předem. Rozdíl oproti úroku z prodlení je navíc to, že smluvní pokuta se může vázat i k nepeněžitému plnění. 

Oba tyto instituty hrají roli v případě neplnění hlavního závazku, avšak ne oba jsou jeho příslušenstvím. Zatímco úrok z prodlení je vždy příslušenstvím pohledávky a lze přiznat i do budoucna, smluvní pokuta je v podstatě vedlejším závazkem závislým na hlavním závazku. Smluvní pokuta je závislá na hlavním závazku v době jejího vzniku, kdy bez hlavního závazku ji není možné sjednat, avšak po vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty se smluvní pokuta stává samostatnou pohledávkou a představuje samostatné majetkové právo, které trvá i po zániku hlavního závazku. 

Výše smluvní pokuty a úroku z prodlení

Výše úroku z prodlení je ve formě zákonného úroku z prodlení stanovena nařízením vlády, avšak pokud si strany výši úroky z prodlení ujednají smluvně, má dle občanského zákoníku přednost sjednaná výše úroku z prodlení. Občanský zákoník pro úrok z prodlení neupravuje výslovný limit, avšak případná nepřiměřenost se posuzuje dle korektivu základních zásad soukromého práva. Smluvní pokutu si strany mohou sjednat jako jednorázovou fixní částku nebo jako procento či podíl z ceny věci, které se smlouva týká. Smluvní pokuta může být jednorázová i opakující se. V případě nepřiměřené výše ujednané smluvní pokuty, má soud tzv. moderační právo, kdy může na návrh dlužníka smluvní pokutu snížit.

Promlčení

V neposlední řadě se tyto instituty liší také v plynutí promlčecí lhůty, která je u obou 3 roky, není-li sjednáno jinak. V případě úroků z prodlení začíná promlčecí lhůty plynout dnem následujícím po splatnosti jistiny, a to jednorázově jako celek. U smluvní pokuty běží promlčecí lhůta u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně. Navíc v případě smluvní pokuty má věřitel možnost se domáhat zaplacení smluvní pokuty i po úspěšně uplatněné námitce promlčení hlavní pohledávky, pokud na ni vzniklo právo před promlčením hlavní pohledávky.

Úrok ze smluvní pokuty a z úroku z prodlení

Zajímavostí určitě je, že ze samotného úroku z prodlení lze sjednat další úrok z prodlení tzv. úrok z úroku. Naopak u smluvní pokuty tento další úrok z prodlení nemusí být sjednán a vzniká ze zákona. Důležité je také vědět, že smluvní pokuta nahrazuje náhradu škody, tzn., že v případě sjednané smluvní pokuty již nevzniká nárok na náhradu škody, a to ani v případě, že vzniklá škoda převyšuje smluvní pokuty. Strany si zde ale mohou sjednat, že sjednání a uhrazení smluvní pokuty se nijak nedotýká nároku na náhradu škody.  V případě úroků z prodlení se tyto započítávají na náhradu škody a je tak možné jen nahrazení škody převyšující výši úroků z prodlení, opět je zde ale možnost, aby to bylo stranami sjednáno jinak.

Souběh smluvní pokuty a úroku z prodlení

Závěrem je důležité upozornit na skutečnost, že je možný souběh těchto institutů, kdy sjednání pokuty nevylučuje úroky z prodlení, avšak v takovém případě je stále důležité hledět na přiměřenost takového ujednání.