Víte, jaké formy může mít z právního hlediska povinná školní docházka?

Odpověď na otázku, na koho se vztahuje povinná školní docházka, nejspíše nebude žádným překvapením. Pojďme se však společně v následujícím článku podívat na to, jak je to s některými již ne tak jasnými otázkami týkajícími se školní docházky, jakými jsou např. plnění povinné školní docházky v zahraničí, podmínky pro žádání o odklad, či podmínky pro zvolení individuálního vzdělávacího plánu pro dítě.

Právní úprava

Základ právní úpravy povinné školní docházky najdeme již na ústavní úrovni, a to v Listině základních práv a svobod, která ve svém článku 33 zakotvuje právo na vzdělání a povinnost školní docházky po dobu stanovenou zákonem. Toto právo náleží všem. Listina pak také garantuje všem občanům právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách.

Povinná školní docházka, jakož i většina ostatních otázek spojených se základním a středním vzděláváním je upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kterému se zkráceně říká také školský zákon (na vysokoškolské vzdělání se vztahuje speciální zákon). Tento zákon specifikuje zásady a cíle vzdělávání, stanovuje podmínky, za kterých se mohou jednotlivé druhy vzdělávání uskutečňovat, ale také definuje základní pojmy školského práva.

Samotný pojem povinné školní docházky ve školském zákoně definován není, je zde však zakotveno, že školní docházka je povinná po dobu 9 let nejen pro všechny občany ČR, ale také pro všechny ostatní, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, za předpokladu, že mu není povolen odklad.

Odklad povinné školní docházky

Pokud je to třeba vzhledem k věku a individuálnímu vývoji dítěte, kdy toto dítě ještě není dostatečně tělesně a duševně vyspělé, lze pro něj odložit začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.
O takovýto odklad musí zákonný zástupce dítěte požádat v době, ve které by dítě jinak k povinné školní docházce zapisoval, tedy od 1. do 30. dubna kalendářního roku, kdy by jinak dítěti povinná školní docházka započala. K žádosti je třeba doložit doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Samotný začátek povinné školní docházky odkládá ředitel.

Povinnou školní docházku lze odložit i tzv. dodatečně, tedy, pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Plnění povinné školní docházky v zahraničí

Povinnou školní docházku je dle školského zákona možné plnit i ve škole, který je mimo území ČR, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky nebo v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, cizí právnickou osobou nebo cizím státním občanem, popřípadě také v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.

Žáci těchto škol mohou být zároveň žáky jejich spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice, která je pak jejich kmenovou školou. Této kmenové škole, a pokud ji nemají tak Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je pak třeba pravidelně dokládat plnění povinné školní docházky. 

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán nebo také tzv. „homeschooling“ je alternativou ke každodennímu prezenčnímu docházení žáka na vyučování do školy. I žák, který plní individuální vzdělávací plán, však musí být k plnění povinné školní docházky zapsán v některé ze škol. O povolení individuálního vzdělávání žáka pak rozhoduje právě ředitel této školy, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce.

Žádost musí být odůvodněna, musí obsahovat popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání žáka, doklad osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, ale také vyjádření školského poradenského zařízení a další náležitosti vymezené v § 41 odst. 2 školského zákona.

Ředitel školy individuální vzdělávání musí povolit, pokud jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání, a zároveň jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.

Individuálně vzdělávaný žák pak koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, v té škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.