Věděli jste, že konání shromáždění nesmí podléhat povolení?

Demonstrace. Protest. Pochod. Chtěli byste uspořádat takové shromáždění k upozornění na palčivé společenské téma nebo Vás pouze zajímá, jaké jsou podmínky a limity konání shromáždění? Pojďme se společně podívat, jak je shromažďování právně upraveno. 

Právo vyjít do ulic a svobodně sdělovat své názory a postoje je klíčové pro správné fungování demokratické společnosti a státu. Slouží především k veřejnému a kolektivnímu prezentování názorů, k výměně informací a k rozproudění veřejné diskuze na aktuální společenská témata. Představuje jednu z forem účasti na správě veřejných záležitostí.

Právo pokojně se shromažďovat je součástí širšího práva na svobodu projevu a je garantované již na ústavní úrovni Listinou základních práv a svobod. Detailněji je pak shromažďovací právo upraveno zákonem č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím.

Shromažďovací právo ani svoboda projevu však nejsou bezmezné. Mohou se totiž dostat do konfliktu se základními právy jiných lidí, která jsou také chráněná, případně mohou ohrozit různé veřejné zájmy a hodnoty jako je například veřejný pořádek, bezpečnost státu nebo zdraví lidí.

Jak to ve svém čl. 19 předvídá Listina základních práv a svobod, může dojít k omezení shromažďovacího práva. Takové omezení musí vždy stanovit zákon. Zakázaná jsou pak například shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky. Důležité je také, že ochrany požívá pouze shromáždění, které je pokojné.

Postup při pořádání shromáždění

Klíčovým pravidlem je, že konání shromáždění nesmí podléhat žádné povolovací proceduře. Opak by byl v demokratické společnosti nepřípustný.

Pokud bychom se rozhodli, že chceme shromáždění uspořádat, stačí, když tento náš záměr nejpozději pět dní před jeho konáním oznámíme příslušnému úřadu. Příslušným úřadem je nejčastěji obecní nebo městský úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat. 

Takovéto oznámení pak může podat každá osoba starší 18 let, skupina osob nebo i právnická osoba se sídlem na území ČR. Oznámení se podává písemně a je v něm třeba uvést především účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu jeho zahájení, dále také předpokládaný počet účastníků. V neposlední řadě je třeba poskytnout identifikační údaje svolavatele.

Po podání oznámení má příslušný úřad tři pracovní dny na to, aby jej posoudil. Pokud příslušný úřad do tří dnů nijak nereaguje, platí fikce, že shromáždění lze upořádat. 

Shromáždění se však smí konat, i přesto, že nebylo předem oznámeno. Samotná skutečnost, že nebylo předem oznámeno ani nesmí být důvodem k jeho rozpuštění. Svolavatel neoznámeného shromáždění se však vystavuje hrozbě pokuty do výše 15 000 Kč.

Možnost shromáždění rozpustit

Pokud se shromáždění koná v rozporu se zákonem, zástupce úřadu nebo příslušník Policie ČR je oprávněn ho na místě rozpustit. Takové rozpuštění je tzv. zásahem na místě, což znamená, že se proti němu lze případně bránit tzv. zásahovou žalobou.

Shromáždění je dle zákona o právu shromažďovacím možné rozpustit v těchto případech:

– shromáždění se koná, přestože bylo zakázáno

– shromáždění nebylo oznámeno a nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz 

– shromáždění se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz

– účastníci shromáždění porušili své povinnosti nemít u sebe zbraně, výbušniny nebo pyrotechniku anebo nemít zahalený obličej

– lze se důvodně domnívat, že účastníci shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem (zákrokem proti jednotlivým pachatelům)

Pokud by Vás napadly nějaké další otázky týkající se shromažďovacího práva nebo byste potřebovali poradit, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.