Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

S darováním jako takovým jste se již pravděpodobně ve svém životě setkali. Víte ale, že dárce, či dokonce jeho dědic, může od darovací smlouvy pro nevděk obdarovaného odstoupit? Co si ale pod pojmem nevděk konkrétně představit?

Občanský zákoník uvádí, že obdarovaný musí dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit tak, že zjevně poruší dobré mravy. Občanský zákoník ale rovněž právo odvolat dar pro nevděk rozšiřuje i na případy zjevného porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké. Podstatné je v tomto případě, do jaké míry jednání obdarovaného vůči osobám dárci blízkým je způsobilé vyvolat oprávněný pocit vlastního ublížení.

Toto ustanovení má jistě v právním řádu své místo za předpokladu, že za bezplatné převedení vlastnického práva by měl dárce přirozeně očekávat určitou míru vděčnosti.

Pro posouzení, zda v konkrétním případě jde o nevděk, je nezbytné hodnotit ve vzájemném vztahu motiv dárce a rozsah darování (méně hodnotné dary vyžadují zpravidla i nižší stupeň vděčnosti) na straně jedné a pohnutku pro nevděk obdarovaného na straně druhé.

Nevděk se skládá ze dvou hledisek, a to z objektivního a subjektivního. Objektivní hledisko představuje zjevné porušení dobrých mravů. To je takové porušení dobrých mravů, které je na první pohled zřejmé, tedy nevzbuzující žádné pochybnosti.

Subjektivní hledisko spočívá ve skutečnosti, že přímo daný dárce musí jednání obdarovaného osobně jako újmu pociťovat.

Co se týče samostatného ublížení, tak je možné ublížení jak na psychické, tak na fyzické úrovni.

Je třeba si však pohlídat lhůtu, do kdy je možné odvolat dar pro nevděk. Občanský zákoník k tomuto jednání stanoví lhůtu jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

V případě, že by dárce právo odvolat dar uplatnil později, tj. nedodržel by stanovenou lhůtu jednoho roku a obdarovaný by to namítl, potom by soud k odvolání daru nepřihlédl.

Dále je možné, že dárce bude chtít obdarovaného nevděk prominout. Toto je výhradně osobním právem dárce, jelikož ten se může svobodně rozhodnout, zda bude dar požadovat zpět či nikoliv.

Rovněž je však potřeba uvést, že posouzení otázky, zda v konkrétním případě došlo k naplnění zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nevděk, bude záviset na okolnostech konkrétních případů.

Závěrem, jak již bylo výše zmíněno, právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.