Věděli jste, že brannou povinnost mají v ČR i ženy?

Branná povinnost, vojenská činná služba, mimořádná služba či odvodní řízení. V následujícím článku si vysvětlíme, co tyto pojmy znamenají, a odpovíme si na otázku, kdy se z občana stává voják z pohledu práva.

Branná povinnost

Samotné základy pro brannou povinnost můžeme najít na ústavní úrovni v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky, kde je stanoveno, že ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. 

Brannou povinnost a její specifika pak dále upravuje zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnost a jejím zajišťování. Tento zákon brannou povinnost také definuje, a to jako povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Tato povinnost pak zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a povinnost vykonávat vojenskou činnou službu.

Vojenská činná služba

Vojenská činná služba může být vykonávána buď mimo stav ohrožení státu či válečný stav nebo za těchto stavů. Stav ohrožení státu je vyhlašován v případech, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo demokratické základy. Válečný stav je vyhlašován v případech napadení České republiky jiným státem. V obou případech je voják, který vojenskou činnou službu vykonává tzv. vojákem v činné službě. Zákon pak zná i vojáky v záloze a aktivní záloze, což jsou osoby, které mají brannou povinnost, ale nevykonávají přímo vojenskou činnou službu.

Vojenskou činnou službu vykonávají mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav vojáci z povolání ve služebním poměru a spadá sem zároveň i jejich příprava k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáků v operačním nasazení. Jde o profesionály náležící k Armádě České republiky.

Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je vojenskou činnou službou mimořádná služba. Tuto mimořádnou službu pak vykonávají vojáci z povolání a vojáci v záloze a aktivní záloze. Občané jsou pak povoláváni k odvodnímu řízení krajskými vojenskými velitelstvími na základě předchozího nařízení vlády, kterým je také stanoveno, kolik občanů, v jaké věkové kategorii a odborné kvalifikaci jsou pro potřeby ozbrojených sil vyžadováni. 

Odvodní řízení

V odvodním řízení rozhoduje odvodní komise o schopnostech občana vykonávat vojenskou činnou službu. Pokud komise dospěje k závěru, že je daný občan ke službě způsobilý, vydá o tom rozhodnutí a tímto rozhodnutím se z občana stává voják.

Vznik branné povinnosti

Branná povinnost vzniká všem občanům dnem, v němž dosáhnou 18ti let a není dnes vázána na pohlaví, jako tomu bylo dříve. Brannou povinnost tak mají dle zákona i ženy. Zde je dobré si uvědomit, že branná povinnost je povinností vázanou na občanství a pozbytím státního občanství zaniká. Branná povinnost pak zaniká také např. dovršením věku 60 let nebo omezením svéprávnosti.

Přestupky

Neuposlechnutí branné povinnosti může být pro občana spojeno s postihy ve formě spáchání přestupku. Občan se může dopustit přestupku například tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.