Ústavní soud rozhodl ve věci povahy smlouvy o studiu na soukromé VŠ

V ústavním nálezu sp. zn. IV. ÚS 2093/24 ze dne 5. února 2025 rozhodl Ústavní soud o tom, že smlouvy o poskytování vzdělání uzavírané mezi studenty a soukromými vysokými školami svou povahou spadají mezi smlouvy spotřebitelské.

Z rozhodnutí ÚS

Otázkou povahy smluv uzavíraných mezi studenty a soukromými vysokými školami se Ústavní soud zabýval poprvé. 

V ústavním soudem řešeném případě se soukromá vysoká škola po stěžovatelce (bývalá studentka soukromé VŠ) domáhala zaplacení částky 43 800 Kč za neuhrazené školné na akademický rok 2020/2021, ke kterému se stěžovatelka zavázala uzavřením smlouvy o studiu. Stěžovatelka s nárokem nesouhlasila, neboť jí ze strany soukromé vysoké školy nebylo umožněno studium řádně začít a ona se jej tedy rozhodla ke dni 6.10. 2020 ukončit. Z uzavřené smlouvy o studiu vyplývalo, že stěžovatelka měla povinnost uhradit školné bez ohledu to, zda ke studiu nastoupila nebo ne. 

Stěžovatelka argumentovala tím, že smlouva o studiu je v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s právy spotřebitele, neboť smlouvu mohla bez sankce vypovědět pouze škola a nikoli student. Dle stěžovatelky byla tedy smlouva o studiu z těchto důvodů neplatná.

V řízení před soudem odvolacím ani dovolacím nebyla stěžovatelka úspěšná. Obrátila se tedy na Ústavní soud.

Ústavní soud ve svém odůvodnění vycházel mimo jiné z judikatury Soudního dvora EU, kdy v nálezu uvádí, že u vzdělávacích zařízení financovaných z podstatné části ze soukromých prostředků, poskytování takovéhoto vzdělání, bez ohledu na to, zda je organizují školy soukromé či veřejné, je službou ve smyslu práva EU, neboť sleduje cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že stěžovatelka je spotřebitelkou, protože nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo povolání. Naopak soukromá vysoká, zapsaná v obchodním rejstříku, je podnikatelem, kdy předmětem její podnikatelské činnosti je poskytování vysokoškolského vzdělání. Pokud škola uzavřela se stěžovatelkou smlouvu o studiu, stalo se tak v rámci její podnikatelské činnosti. Uzavření smlouvy sledovalo podnikatelský záměr.

Povaha spotřebitelských smluv

Dle občanského zákoníku jsou spotřebitelské smlouvy takové smlouvy, které mezi sebou uzavírají spotřebitel a podnikatel. 

Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Vymezení je postaveno na vlastnostech smluvních stran, kdy podnikatel je považován za odborníka a profesionála v oboru a spotřebitel za uživatele či zákazníka, tedy osobu, která uzavírá smlouvy mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo svého povolání s podnikatelem. Uzavírání smluv podnikatele se spotřebitelem je součástí jeho podnikatelské činnosti 

Mezi stranami existuje faktická nerovnost. Z důvodu této nerovnosti je spotřebitel chráněn zákonnými ustanoveními upravujícími spotřebitelské smlouvy, aby nepřicházel k újmě.

Ustanovení o spotřebitelských smlouvách na podnikatele kladou požadavky na jasnost a srozumitelnost těchto smluv. Co se výkladu spotřebitelských smluv týče, má vždy přednost ten výklad, který je příznivější pro spotřebitele. A co se obsahu týče, jsou zakázána některá zneužívající jednání. Demonstrativní výčet těchto zneužívajících jednání obsahuje občanský zákoník v ustanovení § 1814, patří sem například ujednání, které vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci a mnoho dalších.

Závěrem

Uzavřeli jste spotřebitelskou smlouvu s podnikatelem, která obsahuje zakázaná ujednání, a dostali jste se do pro Vás nevýhodné situace? Jste podnikatel, který by potřeboval nastavit své smlouvy se spotřebiteli tak, aby respektovali právní úpravu? Neváhejte využít právních služeb, které v této oblasti nabízejí odborníci z naší advokátní kanceláře.