PRACOVNÍ ÚRAZ

Jde především o úkony nutné k výkonu práce, úkony běžné během práce, úkony nezbytné před začátkem práce nebo ve chvíli, kdy práce skončí, úkony prováděné v době pauzy v práci na oběd a odpočinek uskutečňované v prostorách zaměstnavatele. Úraz, který si zaměstnanec způsobil při cestě do práce a zpět pracovním úrazem není, stejně tak jím není ani úraz, ke kterému došlo při pracovní cestě, v jejímž rámci se zaměstnanec rozhodl navštívit volnočasovou aktivitu a tam ke zranění došlo.

Na odškodnění za pracovní úraz na zdraví má nárok zaměstnanec, který v důsledku výkonu pracovní činnosti, nebo v jeho souvislosti tento úraz utrpěl. Pracovním úrazem je porucha zdraví způsobená vnějšími vlivy působícími násilně, náhle, krátkodobě a neočekávaně. Tyto vlivy nejsou závislé na vůli zaměstnance. Za škodu a pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel i tehdy, když dodržel veškeré předpisy zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dokud se této odpovědnosti zcela, nebo částečně nezprostí. Pracovní úraz se tedy musí přihodit při výkonu pracovní povinnosti, nebo v její souvislosti a zaměstnanci náleží plná výše náhrady škody. Pracovním úrazem je také úraz, který vznikl pro plnění pracovního úkolu. Následkem tohoto úrazu je nemožnost zaměstnance po určitý čas vykonávat svoji práci, stejně tak i vleklé zdravotní problémy. Je zde tedy nezbytná příčinná souvislost mezi škodou, která vznikla a pracovním úrazem.

Pro odškodnění pracovního úrazu není důležité, v jakém pracovním poměru poškozený práci vykonával. Pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání je zaměstnavatel pojištěn ze zákona. Zaměstnanec, který pracovní úraz utrpěl, může po zaměstnavateli požadovat náhradu za ztrátu na výdělku, náklady na léčení, věcnou škodu, odškodnění za ztížení společenského uplatnění a bolestné. Jednorázovými nároky jsou bolestné a nárok na ztížení společenského uplatnění, jejich výši stanoví lékař pomocí posudku. Ve vyjímečných kauzách může soud odškodnění navýšit nad rámec nejvyšší výměry pro odškodnění.

Výplata odškodnění za pracovní úraz může podle zákoníku práce přesahovat až částku deseti miliónů korun. Pokud však dojde k úmrtí zaměstnance, je povinností zaměstnavatele uhradit pozůstalým jednorázové odškodnění, poskytnout přiměřenou náhradu nákladů na pohřeb, na jejich výživu a náhradu věcné škody. Novela zákoníku práce posílila práva zaměstnanců tím, že navýšila bodové sazby za jednotlivá poškození a zvýšila hodnotu jednoho bodu, ze 120,- Kč na 250,- Kč.

Nejedná se o libovolnou nemoc, kterou v důsledku výkonu povolání zaměstnanec trpí, musí to být nemoc z oficiálního seznamu nemocí z povolání v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Patří sem například poškození zdraví v důsledku škodlivých biologických, nebo chemických látek, nebo fyzikálních škodlivých vlivů. Co se pokládá, nebo nepokládá za nemoc z povolání, může posuzovat pouze lékař se speciálním povolením a je nutné, aby byla splněna podmínka nepříznivého vlivu pracoviště.