Provozovatel hotelu může zakázat vstup dětem do 15 let
V dnešním článku se zaměříme na rozsudek Nejvyššího správního soud sp. zn. 7 As 9/2021 ze dne 8. 6. 2022, který se zastal provozovatele hotelů, který odepíral vstup dětem mladším 15 let. NSS potvrdil, možnost zakázat vstup osobám mladším 15 let, pokud pro to existují legitimní důvody.
Spor byl veden mezi provozovatelkou wellness hotelu s nudistickou zónou a Českou obchodní inspekcí, kdy Česká obchodní inspekce uložila provozovatelce pokutu ve výši 10.000,- Kč za přestupek porušení zákazu diskriminace spotřebitele, kterého se měla dopustit tím, že ve svém katalogu ubytování deklarovala „Pro váš klid a pohodu neumožňujeme pobyt dětem mladším 15-ti let“. Ve věci nejprve rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, u kterého se provozovatelka domáhala zrušení rozhodnutí ČOI, kterým ČOI potvrdila rozhodnutí o uložení pokuty za spáchaný přestupek. Provozovatelka coby žalobkyně byla v řízení před krajským soudem úspěšná, soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc České obchodní inspekci k dalšímu řízení. Ta se závěrem soudu nesouhlasila a rozhodla se proti němu bránit kasační stížností. Kasační stížnost byla ovšem z dále uvedených důvodů Nejvyšším správním soudem jako nedůvodná zamítnuta, což znamená definitivní úspěch provozovatelky hotelu.
ČOI považovala jednání provozovatelky hotelu za diskriminaci na základě věku a argumentovala tím, že požadovaného výsledku lze dosáhnout i jinak za použití méně omezujících opatření. Jako příklad uvedla vykázání dětí, které ruší hotelové hosty nebo vykázání těch dětí, u kterých lze mít důvodně za to, že hosty rušit budou. Nejvyšší správní soud tyto navrhovaná řešení označil za scestná.
Jednu s definic diskriminace poskytuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva, kde byla v rozsudku ze dne 11. 6. 2002 diskriminace definována jako jednání spočívající v rozdílném zacházení s osobami nacházejícími se ve srovnatelné situaci, a to bez objektivního a rozumného zdůvodnění.
Nejvyšší správní soud již skutkově podobnou otázku v minulosti posuzoval, týkala se však provozovatele restaurace. Zde naopak NSS připustil, že zákaz vstupu dětí do restaurace mladších 6 let lze označit za diskriminační. Již krajský soud, rozhodující ve věci omezení přístupu do hotelového zařízení na základě věku, uvedl, že danou judikaturu nelze na tento případ použít, neboť se jedná o poskytování zcela odlišných služeb. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti tuto úvahu soudu I. stupně potvrdil.
V rozsudku NSS konstatoval, že opatření omezují poskytování služeb pouze osobám starším 15 let je přiměřené, vzhledem k povaze poskytovaných služeb a cíli, kterého mělo být daným opatřením dosaženo. Dále uvedl, že k dosažení cíle není v daném případě možné stanovit mírnější opatření. Sporný opatřením určovala provozovatelka hotelu především svůj podnikatelský záměr, poskytnout relaxaci osobám od 15 let, bez přítomnosti dětí a dopřát jim tak větší klid a tím se odlišit od konkurence. Nejvyšší správní soud také uvedl, že poskytování wellness služeb až od určité věkové hranice lze považovat za běžnou praxi. Obdobným případem se zabýval například německý soud, který řešil zákaz vstupu osobám mladších 16 let do hotelového zařízení, kdy opětovně v tomto sporu byl úspěšný právě provozovatel hotelu.
Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.
