Novela zákoníku práce

Dne 12. 9. 2023 schválila poslanecká sněmovna novelu zákoníku práce, jejíž velká část nabude účinnosti již 1. 10. 2023. Mezi nejvýznamnější část novely, která nabude účinnosti právě již na začátku října je právní úprava práce na dálku. Zákoník práce nově zakotví povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Výpovědní doba u dohody o práci na dálku bude činit 15 dnů. Nově bude u práce na dálku upravena náhrada nákladů, které v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Náklady bude možné hradit buďto ve skutečné výši, kterou prokáže zaměstnanec, anebo paušálně. Novela se práci na dálku a dalším formám tzv. pružného uspořádání práce věnuje především s ohledem na evropskou legislativu. Právě díky evropské legislativě bude mít zaměstnavatel nově povinnost umožnit výkon práce mimo pracoviště např. těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 9 let. Změny nastanou také v oblasti doručování dokumentů, a to proto, že bude zúžen seznam důležitých dokumentů, pro které platí přísnější podmínky pro možnosti elektronického doručení. Striktní podmínky pro doručení budou tak nadále platit už jen pro tyto dokumenty:

• Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení ve zkušení době a ostatní písemnosti týkající se skončení pracovního poměru
• Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se takového místa
• Mzdový a platový výměr

Významnou změnu zaznamenají také dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohody“). Pro praxi bude nejpodstatnější změnou povinnost zaměstnavatele předem zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a s tímto rozvržením je seznámit nejpozději s 3denním předstihem. Zásadní bude pro dohody také zakotvení nároku na dovolenou, která bude rozvržena na základě fiktivní pracovní doby. Ustanovení týkající se dovolené, ale na rozdíl od rozvržení pracovní doby nabude účinnosti až k 1. 1. 2024. V oblasti dohod se však nebude jednat jen o tyto změny, přibude také možnost volna z důvodů všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance a nárok na příplatky za práci ve svátek, noční práci, práci o víkendu a za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatel bude muset nově šířeji informovat zaměstnance o skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru. Tato povinnost musí být ze strany zaměstnavatele splněna vždy do 7 dnů ode dne vzniku pracovního poměru. Novou povinností bude pro zaměstnavatele také povinnost odůvodnit písemně rozhodnutí, kterým nevyhověl zaměstnanci žádajícímu o kratší pracovní dobu či práci na dálku u chráněných skupin. Novela však přináší nové povinnosti i zaměstnancům, a to v případě jejich nástupu na rodičovskou dovolenou. Nově bude muset zaměstnanec podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Tento institut by měl zabránit dosavadním komplikacím, které vznikaly zaměstnavatelům, když jim rodičovská dovolená nebyla ze strany zaměstnance ohlášena s dostatečným předstihem.

Zcela specifickým institutem zavedeným novelou je tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. Tento institut umožňuje, aby zaměstnanci v rámci nepřetržitého provozu spojeného s provozováním zdravotních služeb na základě dohody se zaměstnavatelem vykonávali další práci nad rámec limitů práce přesčas stanovené zákoníkem práce. 

V neposlední řadě pak novela upravuje tzv. nepřetržitý odpočinek v týdnu, jehož výpočet byl v dosavadním znění nejasný. Cílem nového znění tohoto ustanovení je reflektovat evropskou judikaturu, která nepřetržitý odpočinek v týdnu sčítá s délkou nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.