Nařízení EU o digitálních službách

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o jednotném trhu digitálních služeb (dále jen „nařízení“) nabývá účinnosti 17. února 2024. Toto nařízení reguluje online zprostředkovatele a platformy jako např. tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a online platformy pro cestování a ubytování. Za svůj hlavní cíl si nařízení mimo jiné klade předcházen nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu, šíření dezinformací a zajištění bezpečnosti uživatelů. Nařízení tak svými jasnými a přiměřenými pravidly chrání především spotřebitele a jejich základních práva. 

Zásadní změnou je rozhodně to, že se nařízení nově bude vztahovat také na větší množství poskytovatelů digitálních služeb, včetně sociálních sítí, e-commerce platforem a online tržišť. Nařízení zavádí přísnější pravidla týkající se zejména transparentnosti, ochrany osobních údajů a boje proti nelegálnímu obsahu. Dále se nařízením zavádí nová pravidla pro sledování digitální reklamy a poskytovatelé budou nově muset jasně informovat uživatele o sledování jejich online chování a získávání osobních údajů pro reklamní účely. Speciální úpravu pak nařízení vyžaduje pro děti, kdy jim ze strany poskytovatelů těchto služeb bude muset být zajištěna vhodná ochrana osobních údajů a zároveň bude zabráněno sledování nevhodného obsahu pro mladší uživatele.

Nařízení vymezuje určité obecné povinnosti pro všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb a to jednotné kontaktní místo, právního zástupce pro firmy ze třetích zemí, moderace obsahu a každoroční zprávy o veškerém moderování.

Speciální povinnosti jsou vymezeny např. pro hostingové služby, kdy jejich poskytovatelé musí navíc zavést mechanismus oznamování a přijímání opatření (dále jen „notice and action“), který uživatelům umožní nahlašovat nezákonný obsah. S notice and action úzce souvisí, že v případě smazání příspěvků musí poskytovatel poskytnout odůvodnění, proč byl příspěvek smazán. Poskytovatel má také povinnost informovat donucovací nebo soudní orgány v případě podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob. 

Další speciální povinnosti jsou stanoveny pro online platformy, tedy webové stránky, které umožní přístup ke stovkám zboží a služeb nabízených prodejci po celém světě. Mezi tyto povinnost patří např. zřízení interního systému pro vyřizování stížností, který uživatelům umožní se odvolat proti rozhodnutí platformy ohledně odstranění jejich obsahu, a zavedení opatření proti zneužití služby. Dále musí tyto platformy mimo jiné přednostně reagovat na oznámení podaná důvěryhodným oznamovatelem, kterým může být např. veřejný subjekt, ale nemůže jím být fyzická osoba. Poskytovatelům online platforem nařízení některé činnosti přímo zakazuje a to především tzv. dark patterns, což znamená, že platformy nesmějí být nastavovány tak, aby uživatelů nebyli schopni činit svobodná a informovaná rozhodnutí a platformy musí uživatelům poskytnout také informace o reklamách, které se jim zobrazují.

V neposlední řadě jsou vymezeny speciální povinnosti pro online tržiště, kterým je služba zprostředkovávající dodavatelům nabídku jejich zboží přes internet. Tyto subjekty musí např. upravit své online rozhraní tak, aby dodavatelé mohli snadno informovat o identifikaci výrobku nebo služeb.