Náhrada nemajetkové újmy právnické osobě

V poslední době se téma nemajetkové újmy právnických osob stalo předmětem diskusí a právních přehodnocení. Ústavní soud se ve své novější judikatuře vyjádřil k otázce, zda právnické osoby mají právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do jejich pověsti. Tento rozsudek přináší zásadní změnu v právním pojetí ochrany právnických osob, zejména v souvislosti s ochranou jejich dobré pověsti, a to i v případě, že úprava občanského zákoníku dosud nepočítala s právem právnických osob na náhradu nemajetkové újmy.

Ochrana pověsti právnických osob

V českém právním řádu právnické osoby, i když nejsou vybaveny osobními právy, mají stále nárok na ochranu své pověsti. I když je zřejmé, že fyzické osoby mají nárok na ochranu osobní důstojnosti, čestnosti a jména, tento výrok neznamená, že by právnické osoby byly v ochraně svých práv v této oblasti vyloučeny. Ochrana jejich pověsti je klíčová pro jejich fungování v právních vztazích, a to nejen v komerční sféře, ale i v širším společenském kontextu.

Významné rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud se v tomto případě zabýval otázkou, zda právnické osoby mohou žádat náhradu nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti. V minulosti totiž obecné soudy docházely k závěru, že právnické osoby nemají nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti, zejména na základě výkladu občanského zákoníku. Tento postoj vedl k situaci, kdy se právnické osoby stávaly znevýhodněné, pokud šlo o ochranu jejich práv v případech, kdy jejich pověst byla neoprávněně poškozena.

Ústavní soud však ve své novější judikatuře dospěl k závěru, že takový přístup je v rozporu s ústavním pořádkem. Soud zdůraznil, že i právnické osoby mají právo na ochranu své pověsti a že nemožnost domáhat se náhrady nemajetkové újmy představuje neústavní omezení tohoto základního práva. Je přitom zřejmé, že právnické osoby nejsou pouze abstraktními právními fiktivními subjekty, ale představují nástroje pro naplňování zájmů jejich členů.

Právo na přiměřené zadostiučinění

Ústavní soud také vyjádřil názor, že právnické osoby mají právo požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich pověsti. Soud uvedl, že je třeba analogicky použít stejný postup, jaký je stanoven pro ochranu proti nekalé soutěži. Tato úprava znamená, že právnické osoby mají možnost požadovat odškodnění v podobě přiměřeného zadostiučinění, které může zahrnovat například finanční náhradu.

Ochrana proti zneužití práva

Ústavní soud zároveň varoval před zneužíváním tohoto práva k vedení strategických právních sporů, známých pod zkratkou SLAPP (Strategic Lawsuits Against Public Participation). Tyto žaloby, často zaměřené na novináře, aktivisty nebo veřejné osoby, mohou mít za cíl umlčet kritiku a omezit svobodu projevu. Soud zdůraznil, že je nutné, aby soudy v konkrétních případech pečlivě vyvažovaly právo na ochranu pověsti a svobodu projevu, která je chráněna Listinou základních práv a svobod.