Nařízení EU o digitálních službách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nařízení EU o digitálních službách

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o jednotném trhu digitálních služeb (dále jen „nařízení“) nabývá účinnosti 17. února 2024. Toto nařízení reguluje online zprostředkovatele a platformy jako např. tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a online platformy pro cestování a ubytování. Za svůj hlavní cíl si nařízení mimo jiné klade předcházen nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu, šíření dezinformací a zajištění bezpečnosti uživatelů. Nařízení tak svými jasnými a přiměřenými pravidly chrání především spotřebitele a jejich základních práva. 

Zásadní změnou je rozhodně to, že se nařízení nově bude vztahovat také na větší množství poskytovatelů digitálních služeb, včetně sociálních sítí, e-commerce platforem a online tržišť. Nařízení zavádí přísnější pravidla týkající se zejména transparentnosti, ochrany osobních údajů a boje proti nelegálnímu obsahu. Dále se nařízením zavádí nová pravidla pro sledování digitální reklamy a poskytovatelé budou nově muset jasně informovat uživatele o sledování jejich online chování a získávání osobních údajů pro reklamní účely. Speciální úpravu pak nařízení vyžaduje pro děti, kdy jim ze strany poskytovatelů těchto služeb bude muset být zajištěna vhodná ochrana osobních údajů a zároveň bude zabráněno sledování nevhodného obsahu pro mladší uživatele.

Nařízení vymezuje určité obecné povinnosti pro všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb a to jednotné kontaktní místo, právního zástupce pro firmy ze třetích zemí, moderace obsahu a každoroční zprávy o veškerém moderování.

Speciální povinnosti jsou vymezeny např. pro hostingové služby, kdy jejich poskytovatelé musí navíc zavést mechanismus oznamování a přijímání opatření (dále jen „notice and action“), který uživatelům umožní nahlašovat nezákonný obsah. S notice and action úzce souvisí, že v případě smazání příspěvků musí poskytovatel poskytnout odůvodnění, proč byl příspěvek smazán. Poskytovatel má také povinnost informovat donucovací nebo soudní orgány v případě podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob. 

Další speciální povinnosti jsou stanoveny pro online platformy, tedy webové stránky, které umožní přístup ke stovkám zboží a služeb nabízených prodejci po celém světě. Mezi tyto povinnost patří např. zřízení interního systému pro vyřizování stížností, který uživatelům umožní se odvolat proti rozhodnutí platformy ohledně odstranění jejich obsahu, a zavedení opatření proti zneužití služby. Dále musí tyto platformy mimo jiné přednostně reagovat na oznámení podaná důvěryhodným oznamovatelem, kterým může být např. veřejný subjekt, ale nemůže jím být fyzická osoba. Poskytovatelům online platforem nařízení některé činnosti přímo zakazuje a to především tzv. dark patterns, což znamená, že platformy nesmějí být nastavovány tak, aby uživatelů nebyli schopni činit svobodná a informovaná rozhodnutí a platformy musí uživatelům poskytnout také informace o reklamách, které se jim zobrazují.

V neposlední řadě jsou vymezeny speciální povinnosti pro online tržiště, kterým je služba zprostředkovávající dodavatelům nabídku jejich zboží přes internet. Tyto subjekty musí např. upravit své online rozhraní tak, aby dodavatelé mohli snadno informovat o identifikaci výrobku nebo služeb.

Víte, jaká práva a povinnosti máte podle zákona při pobytu v lese?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaká práva a povinnosti máte podle zákona při pobytu v lese?

Chodíte rádi na procházky do lesa, který máte za domem nebo během dovolené procházíte lesem jako součást vašeho výletu? Nejspíše Vám již jako malým říkali, že v lese byste neměli být hlasití a že po sobě nemáte nechávat žádné odpadky. Víte však, jaká pravidla pro pobyt v lese stanovuje přímo zákon a jaká práva v souvislosti se vstupem do lesa Vám naopak ze zákona náleží? Pojďme se na to blíže podívat.

Právní úprava

Právní úpravu problematiky chování a pobytu v lese najdeme v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích. Cílem této zákonné úpravy, a také důvodem, proč vůbec existují podmínky a omezení pro chování a pobyt v lese je ochrana životní prostředí. Les je totiž ekosystémem, který v přírodě plní jedinečné funkce. Mimo to, že je přirozeným stanovištěm mnoha druhů živočichů, rostlin a hub také plní důležité vodoochranné, půdoochranné a klimatické funkce, neboť v krajině zadržuje vodu, zabraňuje erozi půdy a pohlcuje oxid uhličitý. Lidé pak les často využívají kvůli jeho hospodářské a rekreační funkci. Hlavním cílem zákonné úpravy je zachovat tyto funkce a podporovat trvale udržitelné lesní hospodářství. 

Co je to les?

Dle zákona se lesem rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkce lesa. Pod pojmem pozemky určené k plnění funkce lesa si můžeme představit například lesní cesty, drobné vodní plochy, pastviny a políčka pro zvěř či různé lesní průseky.

Lesy se dále dělí do tří kategorií, a to na lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy ochrannými jsou například vysokohorské lesy, které chrání nížeji položené lesy. Lesy zvláštního určení jsou pak například lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých vod či lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy hospodářské jsou pak zbytkovou kategorií, do které spadají všechny lesy, které nejsou ochranné ani zvláštního určení.

Užívání lesa se dělí na tzv. obecné a zvláštní užívání. Zvláštním užíváním lesa je například těžba lesních dřevin. My se však nadále budeme zabývat pouze právy a povinnostmi vznikajícími při obecném užívání.

Práva každého

Jedno z nejdůležitějších práv každého v této kategorii je právo do lesa na vlastní nebezpečí vstupovat a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. 

Toto by se mohlo některým zdát jako samozřejmost, avšak v mnoha zemích toto právo náleží pouze osobám, které získaly povolení od vlastníka lesa. V Čechách lze do lesa vstupovat bez ohledu na vůli jeho vlastníka, který má dokonce zakázáno les, až na výjimky, oplocovat.

Omezení a zákazy

Právu do lesa vstupovat odpovídá povinnost každého, kdo tak učiní, les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

Při vstupu do lesa je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno. Vlastník lesa totiž neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé vstupem do lesa, ledaže by škodu způsobil úmyslně.

V lesích je dále zakázáno 

  • rušit klid a ticho,
  • provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,
  • vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
  • těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
  • sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
  • sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,
  • jezdit a stát s motorovými vozidly,
  • vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
  • vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
  • mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,
  • kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,
  • odhazovat hořící nebo doutnající předměty,
  • narušovat vodní režim a hrabat stelivo,
  • pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,
  • znečišťovat les odpady a odpadky

Vlastník lesa však může k některým z těchto zakázaných činností osobě udělit výjimku, jedná se například o táboření mimo vyhrazená místa, jezdění a stání s motorovými vozidly, rušení klidu a ticha a další.

Speciální postup se také uplatní při organizaci hromadných sportovních akcí v lese, pro které je třeba učinit oznámení orgánu státní správy lesů.

Pokud byste měli k dané problematice jakékoli doplňující dotazy, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

V posledních letech se stále více diskutuje o nutnosti přizpůsobit volební systémy měnícím se podmínkám moderního světa, kde mobilita obyvatelstva a globální migrace hrají stále větší roli. Jednou z klíčových otázek, která se v tomto kontextu vynořuje, je, jak zajistit, aby i občané žijící mimo hranice své vlasti mohli plně uplatňovat své demokratické právo a účastnit se voleb. V České republice se tato debata dostala do popředí zájmu veřejnosti i politiků díky novému legislativnímu návrhu, jehož cílem je umožnit Čechům žijícím v zahraničí hlasovat korespondenčně. Avšak návrh, který se těší podpoře vládní koalice, čelí kritice ze strany opozičních hnutí, která vyjadřují obavy o možné ohrožení demokracie a tajnosti volby. 

 

Dne 25. 1. 2024 projednávala Sněmovna koaliční návrh, který by měl odstranit geografické bariéry bránící Čechům žijícím v zahraničí v uplatnění jejich volebního práva. Tento návrh po několika hodin náročného projednávání schválila. Korespondenční hlasování by mohlo být poprvé dostupné ve volbách do sněmovny v roce 2025 a následně i v prezidentských a evropských volbách od roku 2026. Tento krok, podpořený vládní koalicí, narazil na odpor opozičních hnutí ANO a SPD, která vyjádřila obavy o možné ohrožení demokratických principů a tajnosti volby.

 

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že zavedení korespondenční volby umožní asi třem set tisícům lidí v zahraničí naplnit jedno ze základních občanských práv. Tento návrh je vnímán jako krok k rozšíření demokracie, přičemž potenciálně až šest set tisíc Čechů žijících trvale či dočasně v zahraničí by mohlo hlasování poštou využít. Kritici z řad opozice však vidí v návrhu riziko pro integritu volebního procesu a ústavní zásady tajného hlasování.

 

Proces hlasování by byl zajištěn registrací u zastupitelského úřadu a následným odesláním hlasovacích materiálů, což by mělo zajistit, že každý hlas je odevzdán osobně a bez možnosti manipulace. Tento systém navíc umožňuje ověření účasti voliče a vylučuje možnost dvojího hlasování. Česko se tak řadí mezi poslední země Evropské unie, kde nebyla korespondenční volba dosud povolena. 

 

Celkově se jedná o významný krok vpřed k usnadnění volebního procesu pro Čechy žijící v zahraničí. Navzdory politickým sporům a obavám z možných rizik je cílem návrhu posílit demokratické právo a zapojení všech občanů do politického života České republiky, bez ohledu na jejich fyzickou přítomnost v zemi.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon vydán pod č. 417/2023 Sb., kterým se novelizuje zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, stejně jako další zákony související.

Tato novela byla zejména reakcí na nutnost implementovat směrnici Rady EU č. 2020/284 z roku 2020, jejímž hlavním cílem bylo zejména zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.

V důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona zákonodárce uvádí, že hlavní změnou stávající právní úpravy je doplnění speciální právní úpravy, která poskytovatelům platebních služeb ukládá povinnost uchovávat a poskytnout správci daně údaje týkající se příchozích a odchozích plateb, a také příjemců a příkazců těchto plateb. 

Pod pojmem poskytovatel platebních služeb chápe náš právní řád finanční instituci, která mimo jiné zpracovává platební transakce. V praxi takový poskytovatel zpracovává např. platební transakce, k jejichž provedení obdrží žádost skrze platební bránu.  

Danou směrnici, a potažmo tedy i její zákonnou implementaci do našeho právního řádu, lze chápat hlavně jako reakci na rozmach poskytování platebních služeb při obchodech uzavíraných prostřednictvím internetu a jiných prostředků dálkové komunikace. Právě kvůli tomuto daná právní úprava ukládá poskytovatelům platebních služeb nové povinnosti spojené s uzavíráním těchto obchodů na dálku, konkrétně tedy u přeshraničních transakcí. Avšak povinnost se nebude vztahovat jen na platby uskutečňované v rámci členských států EU, ale také na platby vůči třetím zemím a naopak. 

Konkrétně tedy novela kromě povinnosti vést evidenci upravuje i označení toho, co má přesně předmětem evidence být a co se všechno rozumí údaji o přeshraniční platbě. Dále je také stanoven způsob, jakým má být poskytovatelem učiněno oznámení a konečně i určení, že správcem daně v případě evidence o přeshraničních platbách je Specializovaný finanční úřad. 

Povinnost vést evidenci však zákon ukládá pouze v případě, že v tuzemsku zprostředkuje poskytovatel více než 25 plateb v období jednoho kalendářního čtvrtletí. 

Novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce

Zásadní změny zákoníku práce, které novela přináší, lze rozdělit do 5 oblastí, jsou to oblasti:

  1. digitalizace
  2. informování zaměstnance
  3. dohody (DPP, DPČ) 
  4. work-life balance aneb flexibilita pro rodiče pečující o děti 
  5. práce na dálku

 

DIGITALIZACE

Zákoník práce nově reflektuje možnost využití komunikačních technologií v oblastech uzavírání pracovní smlouvy/DPP/DPČ či dohody o rozvázání pracovního poměru/DPP/DPČ, kdy zaměstnavatel zašle vyhotovení elektronicky zaměstnanci na e-mail. Zaměstnanec může do 7 dnů od doručení písemně odstoupit (pokud už nebylo započato s plněním, tj. pokud nezačal pracovat)

Změny se týkají také doručování. Pravidla, která jsou uvedena níže, se uplatní u výpovědi, okamžitého zrušení pracovního poměru, odvolání z pracovního místa/vzdání se, doručování mzdového výměru, apod. a to pouze mimo dohody o rozvázání pracovního poměru/DPP/DPČ.

Možnosti doručování:

  • do vlastních rukou zaměstnance:
  • na pracovišti zaměstnavatele
  • prostřednictvím datové zprávy
  • prostřednictvím sítě nebo elektronickou komunikací
  • kdekoliv bude zaměstnanec zastižen
  • poštou, pokud doručení datovou zprávou nebo na pracovišti není možné

Co se týče doručování prostřednictvím sítě/el. komunikací, musí zaměstnanec k takovému doručování v samostatném prohlášení udělit souhlas, v tomto prohlášení pak uvede svou soukromou e-mailovou adresu. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance o podmínkách doručování písemně informovat.  Zaměstnanec může zároveň svůj souhlas později písemně odvolat.

Na tento případ se vztahuje také fikce doručení, kdy pokud zaměstnanec/zaměstnavatel ve lhůtě 15 dnů nepotvrdí dodání písemnosti, pak se tato považuje uplynutím 15. dne za doručenou.

 

INFORMOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE 

Do 7 dní od vzniku pracovního poměru, přiměřeně i pracovního vztahu na základě dohody, musí zaměstnavatel zaměstnance informovat o těchto věcech (pokud již nejsou uvedeny v pracovní smlouvě):

  • bližší identifikaci zaměstnance a zaměstnavatele, dle pracovní smlouvy
  • bližší označení druhu a místa výkonu práce, dle směrnice zaměstnavatele
  • výměru dovolené a způsob určení délky dovolené, dle směrnice zaměstnavatele
  • délku a podmínky zkušební doby
  • postupu při rozvazování pracovního poměru, včetně délky výpovědní doby
  • informace o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel poskytuje
  • stanovenou týdenní pracovní dobu a způsob rozvržení pracovní doby (příp. včetně vyrovnávacího období), dle směrnice zaměstnavatele
  • rozsah práce přesčas, dle pracovní smlouvy a směrnice zaměstnavatele
  • minimální denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu, přestávky, dle směrnice zaměstnavatele, příp. odkazu na interní předpis 
  • výše mzdy, její splatnost a způsob vyplácení
  • kolektivní smlouvy, které se na zaměstnance vztahují
  • orgán sociálního zabezpečení, kam zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení, dle směrnice zaměstnavatele

Pokud dojde ke změně některé z těchto skutečností, je nutné zaměstnance bezodkladně písemně informovat, a to nejpozději v den účinnosti změny.

Pokud je zaměstnanec informován elektronicky, musí mít možnost si tuto informaci uložit nebo vytisknout. Zaměstnavatel navíc musí doložit předání této informace zaměstnanci, například záznamem obrazovky odeslaného e-mailu či podpisem informace zaměstnancem.

V případě vyslání zaměstnance do zahraničí existuje speciální informační povinnost.

 

DOHODY O VÝKONU PRÁCE MIMO PRACOVNÍ POMĚR – DPP/DPČ

V této oblasti přináší novely zákoníku práce mnoho změn. Jsou jimi především:

  • povinnost 3 dny před začátkem směny seznámit zaměstnance s rozvrhem práce
    • lze se dohodnout i na jiné době – tj. pravděpodobně i na kratší době, tohoto však nelze zneužívat a zaměstnance informovat např. pět minut před směnou
  • i v případě dohod platí povinnost informovat zaměstnance o výše vyčtených skutečnostech, a dále také předpokládaném rozsahu pracovní doby za den/týden 
  • na práci na dohody se také použijí ustanovení o překážkách v práci dle § 191 zákoníku práce, kterými jsou dočasná pracovní neschopnost či karanténa, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance
  • dále platí také ustanovení o příplatcích za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí, v sobotu a neděli
  • zaměstnanec pracující na některou z dohod, může také podat žádost o zaměstnání v pracovním poměru, pokud za posledních 12 měsíců pro zaměstnavatele odpracoval v souhrnu alespoň 180 dní. Zaměstnavatel má pak povinnost do 1 měsíce poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď.
  • Od 1. 1. 2024 se pro pracovníky na dohody vztahují také pravidla týkající se dovolených, kdy pro účely dovolené činí délky týdenní pracovní doby 20 hodin týdně a nárok na dovolenou zaměstnanci vzniká, pokud odpracuje čtyřnásobek pracovní doby (tj. alespoň 80 hodin) a vztah založený dohodou nepřetržitě trvá alespoň po dobu 4 týdnů.
  • pokud má zaměstnanec dojem, že dostal výpověď z toho důvodu, že uplatnil některá ze svých práv, může tento zaměstnanec písemně požádat, aby zaměstnavatel výpověď odůvodnil, a zaměstnavatel má pak povinnost zaměstnance o důvodech  výpovědi písemně informovat.

 

WORK LIFE BALANCE 

Novely také zakotvují nová pravidla, která mají napomoci tzv. work-life balance, tedy lepšímu slaďování pracovního a rodinného života. Těmito novinkami jsou:

– zavedení možnosti písemně podat žádost o rodičovskou dovolenou, která musí být podána alespoň 30 dní před nástupem na ni.

– zakázání práce přesčas pro těhotné zaměstnankyně

– možnosti podat žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby/kratší pracovní doby, v případě, že zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na jeho péči. Tuto žádost pak může zaměstnavatel zamítnout jen pro vážné provozní důvody a musí ji písemně odůvodnit, jinak mu hrozí přestupek, za který může být uložena pokuta až 200.000,- Kč)

 

– podobně je možno podat žádost o obnovení původního rozsahu pracovní doby, která navazuje na žádost výše, a jejíž případné odmítnutí musí zaměstnavatel také písemně odůvodnit.

– co se týče žádosti o práci na dálku, tato bude muset být písemná a opět se na ni bude vztahovat pravidlo, že pokud by ji zaměstnavatel písemně neodůvodnil, bude páchat přestupek.

 

PRÁCE NA DÁLKU

Práci na dálku je tedy, jak již bylo nastíněno výše možné vykonávat pouze na základě písemné dohody.

Výpovědní doba této dohody činí standardně 15 dní. Je ale možné si dohodnout odlišnou dobu, dokud bude stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Novela přichází s úpravou náhrady nákladů při práci na dálku. Zaměstnavatel tak bude zaměstnanci muset proplácet částku, kterou zaměstnanec na nákladech prokázal případně jinak stanovenou paušální částku. Je však možné se dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku zaměstnanci nebude příslušet.

Konsolidační balíček 2024

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Konsolidační balíček 2024

Dne 22. listopadu byl prezidentem podepsán konsolidační nebo také ozdravný balíček, který již na jaře roku 2023 předložila Poslanecké sněmovně vláda. Účinným, a tedy pro jeho adresáty právně závazným, se stane od prvního ledna nového roku. 

Co je to vlastně konsolidační balíček?

Po formální stránce je konsolidační balíček souborem novel 65 zákonů, které se týkají především problematiky daní a sociálního zabezpečení. Tyto novely zavádí opatření, které povedou k navýšení příjmu veřejných rozpočtů a snížení jejich výdajů.

K čemu slouží?

Záměrem konsolidačního balíčku 2024 je především snaha o ozdravení a stabilizaci veřejných financí a jeho hlavní cíl spočívá ve zpomalení zadlužování státu a snížení rozpočtového deficitu.

Česká republika již mnoho let hospodaří s deficitním rozpočtem. Dle zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022 vzrostl státní dluh meziročně o více než 429 mld. Kč, kdy takovýto růst ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom dle NKÚ nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné.

Konsolidační balíček by měl tedy státu zjednodušeně řečeno ušetřit výdaje a zvýšit příjmy. Dle Ministerstva financí, by měl konsolidační balíček během příštích dvou let snížit rozpočtový deficit o 150 mld. Kč.

Jaké konkrétní změny s sebou přinese v oblasti daní a sociálního zabezpečení?

Konkrétních opatření, které novely konsolidačního balíčku zavádějí, je jak na příjmové, tak na výdajové stránce velmi mnoho. Níže si proto představíme pouze vybrané z nich.

 

Sazby DPH

Novela zákona o dani z přidané hodnoty sjednocuje dvě snížené sazby DPH, ve výši 10% a 15% do jedné snížené sazby, která bude nově ve výši 12%, základní sazba pak zůstává na 21%. Nadále tedy budou existovat pouze dvě sazby DPH, čímž by mělo dojít k větší efektivitě a transparentnosti systému DPH a omezení příležitostí k daňové optimalizaci. V návaznosti na to dojde také k úpravě jednotlivých položek zařazených pod jednu či druhou sazbu. Například knihy a hudebniny budou nově od DPH osvobozeny a bude se na ně vztahovat nulová sazba.

 

Odvody pro OSVČ

S účinností konsolidačního balíčku budou zvýšeny odvody na sociální zabezpečení pro OSVČ. Vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění postupně za roky 2024 až 2026 vzroste z 25% na 40% průměrné mzdy, čímž se dle Ministerstva financí přiblíží na úroveň minimální mzdy.

 

Zrušení některých slev na daň z příjmu

Novela zákona o dani z příjmu ruší slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení. Doposud si mohli rodiče, kteří své vyživované dítě umístili do předškolního zařízení uplatnit za dané zdaňovací období slevu na dani z příjmu. Důvodem pro zrušení této slevy byla skutečnost, že ji zpravidla uplatňovaly především středně a vysoko příjmové skupiny obyvatel, které měly dostatečně vysoký základ daně (a tedy příjem), zatímco nízko příjmové skupiny obyvatel po uplatnění ostatních slev (např. slevy na poplatníka, na vyživované dítě) tuto slevu již nevyužily, neboť jiné slevy jim vypočtenou výši daně pokryly.

Z obdobných důvodů pak byla zrušena i sleva na studenta, kterou klasičtí studenti povětšinou nevyužívali, neboť jim stačila základní sleva na poplatníka, která jim zdanění výdělku pokryla. Slevu na studenta, tudíž využívaly především ty osoby, které užívaly status studenta jen formálně, například za účelem vyhnutí se daňové povinnosti.

 

Daň z nemovitých věcí

Novelou zákona o dani z nemovitých věcí došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, a zároveň ke změně jejího rozpočtového určení, kdy veškerý výnos z této daně nově připadne obci, na jejímž území se nemovitá věc nachází. Důvodem pro zvýšení daně z nemovitých věcí je, mimo navýšení příjmu do veřejného rozpočtu, také skutečnost, že v rámci Evropy má ČR druhou nejnižší sazbu pro daň z nemovitých věcí. I po zvýšení daně z nemovitých věcí se tak budeme řadit pod evropský průměr v této oblasti. Pro ilustraci současná sazba daně u stavebních pozemků činí za 1 metr čtvereční 2 Kč, po novele se bude sazba zvedat na 3,5 Kč.

Zajímavou novinkou pro daň z nemovitých věcí je také zavedení tzv. inflačního koeficientu.

 

Ostatní

Dalšími opatřeními, která ozdravný balíček přináší, je např. zrušení kolkových známek, zvýšení ceny dálniční známky, snížení národních dotací, snížení obejmu platů ve státní sféře či zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů nebo snížení státní podpory stavebního spoření, ale také možnost vedení účetnictví v cizí měně pro závody, které provádí v této měně většinu transakcí.

Valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů

Poslanecká sněmovna schválila s drobnými úpravami vládní návrh, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který zavádí pravidelné valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů. Odměny obecních a krajských zastupitelů budou nově stanoveny přímo zákonem a budou se pravidelně valorizovat.

Dosud o odměnách zastupitelů rozhodovala vláda, to bylo zrušeno na jaře nálezem Ústavního soudu sp.zn.  Pl. ÚS 22/22, který tímto zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů. Dotčeným nálezem Ústavní soud zrušil ustanovení § 73 odst. 1, § 134 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 48 odst. 1 a § 98 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 54 odst. 1 a § 87 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Ústavní soud posuzoval stanovení pravidel pro odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků a dospěl k závěru, že neupravuje-li zákonodárce v dotčených předpisech meze pro vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků ani mechanismus jejich valorizace, porušil tím zákonodárce čl. 78 Ústavy. Nařízení vlády by totiž měla být vydávána k pouze k provedení zákona a v jeho mezích. Vykonatelnost dotčeného nálezu byla odložena k datu 31. 12. 2023, aby zákonodárci byl poskytnut dostatečný prostor pro přijetí ústavně konformní zákonné úpravy.

Novela má zavést horní hranici odměn zastupitelů a konkrétní výši by stejně jako doposud stanovovala zastupitelstva. Oproti vládnímu návrhu poslanecká sněmovna o něco zvýšila odměny zastupitelů v obcích, v nichž bydlí 601 až 3000 obyvatel, což zdůvodnila tím, že tyto menší obce vykonávají i státní správu, ale často nemají tajemníka. Odměnu uvolněného člena zastupitelstva vládní novela určuje jako součin základu pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základem bude průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku. Tento mechanismus výpočtu by měl platit i pro neuvolněné zastupitele, ale ze zákona by vyplývala pouze horní hranice jejich odměn a konkrétní výši by stanovilo zastupitelstvo.

Kromě výše uvedeného novela zakotvuje institut společenství obcí jako formu dobrovolného svazku, jehož cílem má být zejména koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje jejich společného území. Poslanecká sněmovna na návrh poslance Lukáše Vlčka zjednodušila postup vzniku těchto společenství obcí. Dále novela upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad, rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom a zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu.

Víte, jaké formy může mít z právního hlediska povinná školní docházka?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaké formy může mít z právního hlediska povinná školní docházka?

Odpověď na otázku, na koho se vztahuje povinná školní docházka, nejspíše nebude žádným překvapením. Pojďme se však společně v následujícím článku podívat na to, jak je to s některými již ne tak jasnými otázkami týkajícími se školní docházky, jakými jsou např. plnění povinné školní docházky v zahraničí, podmínky pro žádání o odklad, či podmínky pro zvolení individuálního vzdělávacího plánu pro dítě.

 

Právní úprava

Základ právní úpravy povinné školní docházky najdeme již na ústavní úrovni, a to v Listině základních práv a svobod, která ve svém článku 33 zakotvuje právo na vzdělání a povinnost školní docházky po dobu stanovenou zákonem. Toto právo náleží všem. Listina pak také garantuje všem občanům právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách.

Povinná školní docházka, jakož i většina ostatních otázek spojených se základním a středním vzděláváním je upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kterému se zkráceně říká také školský zákon (na vysokoškolské vzdělání se vztahuje speciální zákon). Tento zákon specifikuje zásady a cíle vzdělávání, stanovuje podmínky, za kterých se mohou jednotlivé druhy vzdělávání uskutečňovat, ale také definuje základní pojmy školského práva.

Samotný pojem povinné školní docházky ve školském zákoně definován není, je zde však zakotveno, že školní docházka je povinná po dobu 9 let nejen pro všechny občany ČR, ale také pro všechny ostatní, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, za předpokladu, že mu není povolen odklad.

 

Odklad povinné školní docházky

Pokud je to třeba vzhledem k věku a individuálnímu vývoji dítěte, kdy toto dítě ještě není dostatečně tělesně a duševně vyspělé, lze pro něj odložit začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.
O takovýto odklad musí zákonný zástupce dítěte požádat v době, ve které by dítě jinak k povinné školní docházce zapisoval, tedy od 1. do 30. dubna kalendářního roku, kdy by jinak dítěti povinná školní docházka započala. K žádosti je třeba doložit doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Samotný začátek povinné školní docházky odkládá ředitel.

Povinnou školní docházku lze odložit i tzv. dodatečně, tedy, pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

 

Plnění povinné školní docházky v zahraničí

Povinnou školní docházku je dle školského zákona možné plnit i ve škole, který je mimo území ČR, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky nebo v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, cizí právnickou osobou nebo cizím státním občanem, popřípadě také v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.

Žáci těchto škol mohou být zároveň žáky jejich spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice, která je pak jejich kmenovou školou. Této kmenové škole, a pokud ji nemají tak Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je pak třeba pravidelně dokládat plnění povinné školní docházky. 

 

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán nebo také tzv. „homeschooling“ je alternativou ke každodennímu prezenčnímu docházení žáka na vyučování do školy. I žák, který plní individuální vzdělávací plán, však musí být k plnění povinné školní docházky zapsán v některé ze škol. O povolení individuálního vzdělávání žáka pak rozhoduje právě ředitel této školy, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce.

Žádost musí být odůvodněna, musí obsahovat popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání žáka, doklad osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, ale také vyjádření školského poradenského zařízení a další náležitosti vymezené v § 41 odst. 2 školského zákona.

Ředitel školy individuální vzdělávání musí povolit, pokud jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání, a zároveň jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.

Individuálně vzdělávaný žák pak koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, v té škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.

Novela zákona o spotřebních daních

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o spotřebních daních

Dne 1. srpna 2023 nabyl účinnosti nový zákon, který změnil dvě klíčové legislativní normy týkající se spotřební daně. Konkrétně se jedná o zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních a zákon
č. 286/2022 Sb., který měnil uvedený zákon o spotřebních daních. Návrh na novelizaci uvedených zákonů předložila vláda sněmovně dne 5. 5. 2023. Ta návrh schválila a následně dne 12. 7. 2023 postoupila Senátu. Po schválení i touto komorou Parlamentu ČR podepsal novelu dne 28. 7. 2023 prezident. Nová úprava byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 109 pod č. 234/2023 Sb. Důvodová zpráva, která tuto legislativní změnu provázela, detailně vysvětluje její záměr.

Hlavním účelem této novely bylo vrátit systém zdanění motorové nafty a jejích přímých substitutů zpět do původního stavu, a to dříve, než bylo plánováno v předchozím zákoně č. 286/2022 Sb. Ten totiž prodloužil dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty o 1,50 Kč na litr, snižující ji z původních 9,95 Kč/l na 8,45 Kč/l. Toto snížení bylo načasováno na 1. října 2022 a reagovalo na tehdejší ekonomickou situaci, která měla negativní dopady na podniky a jednotlivce, především v dopravním sektoru. Vysoké ceny motorové nafty způsobily zvýšení nákladů na provoz vozidel a hrozilo, že se to promítne do růstu cen dalšího zboží.

Důležitým bodem novely bylo stanoveno, že toto dočasné snížení daně z motorové nafty bude ukončeno k 31. prosinci 2023 a sazby daně se vrátí na původní úroveň 9,95 Kč/l od 1. ledna 2024.

Situace se však v první polovině roku 2023 dramaticky změnila, protože ceny motorové nafty výrazně klesly pro konečného spotřebitele v České republice. Na druhé straně bylo nutné konsolidovat veřejné rozpočty. V této nové situaci se zákonodárce rozhodl umožnit návrat sazby spotřební daně z motorové nafty na její původní úroveň dříve, než bylo původně plánováno.

Díky novele tak došlo k navýšení sazby spotřební daně od 1. srpna 2023 (původní termín byl 1. ledna 2024). Sazba byla zvýšena z 8 450 Kč na 1 000 litrů na původních 9 950 Kč na 1 000 litrů. Tento krok byl zdůvodněn snahou přispět k rychlejší konsolidaci veřejných rozpočtů, neboť dočasně snížená sazba daně z motorové nafty již nebyla ekonomicky ospravedlnitelná.

Kromě toho byl tento krok vnímán i jako důležité ekologické opatření, které mělo motivovat k přechodu na ekologicky šetrnější alternativy. 

Novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce

Dne 12. 9. 2023 schválila poslanecká sněmovna novelu zákoníku práce, jejíž velká část nabude účinnosti již 1. 10. 2023. Mezi nejvýznamnější část novely, která nabude účinnosti právě již na začátku října je právní úprava práce na dálku. Zákoník práce nově zakotví povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Výpovědní doba u dohody o práci na dálku bude činit 15 dnů. Nově bude u práce na dálku upravena náhrada nákladů, které v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Náklady bude možné hradit buďto ve skutečné výši, kterou prokáže zaměstnanec, anebo paušálně. Novela se práci na dálku a dalším formám tzv. pružného uspořádání práce věnuje především s ohledem na evropskou legislativu. Právě díky evropské legislativě bude mít zaměstnavatel nově povinnost umožnit výkon práce mimo pracoviště např. těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 9 let. Změny nastanou také v oblasti doručování dokumentů, a to proto, že bude zúžen seznam důležitých dokumentů, pro které platí přísnější podmínky pro možnosti elektronického doručení. Striktní podmínky pro doručení budou tak nadále platit už jen pro tyto dokumenty:

  • Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení ve zkušení době a ostatní písemnosti týkající se skončení pracovního poměru
  • Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se takového místa
  • Mzdový a platový výměr

Významnou změnu zaznamenají také dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohody“). Pro praxi bude nejpodstatnější změnou povinnost zaměstnavatele předem zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a s tímto rozvržením je seznámit nejpozději s 3denním předstihem. Zásadní bude pro dohody také zakotvení nároku na dovolenou, která bude rozvržena na základě fiktivní pracovní doby. Ustanovení týkající se dovolené, ale na rozdíl od rozvržení pracovní doby nabude účinnosti až k 1. 1. 2024. V oblasti dohod se však nebude jednat jen o tyto změny, přibude také možnost volna z důvodů všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance a nárok na příplatky za práci ve svátek, noční práci, práci o víkendu a za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatel bude muset nově šířeji informovat zaměstnance o skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru. Tato povinnost musí být ze strany zaměstnavatele splněna vždy do 7 dnů ode dne vzniku pracovního poměru. Novou povinností bude pro zaměstnavatele také povinnost odůvodnit písemně rozhodnutí, kterým nevyhověl zaměstnanci žádajícímu o kratší pracovní dobu či práci na dálku u chráněných skupin. Novela však přináší nové povinnosti i zaměstnancům, a to v případě jejich nástupu na rodičovskou dovolenou. Nově bude muset zaměstnanec podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Tento institut by měl zabránit dosavadním komplikacím, které vznikaly zaměstnavatelům, když jim rodičovská dovolená nebyla ze strany zaměstnance ohlášena s dostatečným předstihem.

Zcela specifickým institutem zavedeným novelou je tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. Tento institut umožňuje, aby zaměstnanci v rámci nepřetržitého provozu spojeného s provozováním zdravotních služeb na základě dohody se zaměstnavatelem vykonávali další práci nad rámec limitů práce přesčas stanovené zákoníkem práce. 

V neposlední řadě pak novela upravuje tzv. nepřetržitý odpočinek v týdnu, jehož výpočet byl v dosavadním znění nejasný. Cílem nového znění tohoto ustanovení je reflektovat evropskou judikaturu, která nepřetržitý odpočinek v týdnu sčítá s délkou nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.