Povinnost hlásit převoz více než 15.000 EUR přes hranice

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Povinnost hlásit převoz více než 15.000 EUR přes hranice

Zákonodárný proces

Sněmovna schválila novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo jak bývá lidově označován, „zákon proti praní špinavých peněz“. Přehlasovala tak úpravu Senátu, který jí návrh zákona vrátil. Nyní novela poputuje k podpisu prezidentovi.

 

O co se jedná?

Podle nové úpravy budou mít lidé povinnost hlásit převoz částky převyšující 15.000,- EUR (což je v přepočtu cca 370.000,- Kč) přes vnitřní hranice EU. Nahlásit to budou muset Celní správě. Ta je pak následně vyzve k oznámení totožnosti jak vlastníka, tak příjemce hotovosti a zároveň ke sdělení důvodu, ze kterého danou částku přes hranice převáží. Tato povinnost bude platit nejen při osobním převozu, ale též i prostřednictvím pošty nebo jiné přepravní zásilkové služby.

 

Dosavadní úprava hovořila pouze o povinnosti ohlášení převozu částky převyšující 10.000,- EUR, ale pouze přes vnější hranice EU. Vzhledem k poloze České republiky v rámci unie se nás toto týkalo pouze na mezinárodních letištích. Novela tedy přinese značné zpřísnění převozu většího množství finančních prostředků mezi jednotlivými státy EU. Jedná se o další z mnoha kroků při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz).

Novela zákona o přeměnách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o přeměnách

Dne 19. července 2024 nabyla účinnosti novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Tato novela transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení. Změny, které tato novela přináší, se týkají zejména způsobu jmenování znalce a oceňování jmění, ochrany zájmů třetích osob, způsobu zveřejňování přeměn nebo přeshraničních přeměn a jejich osvědčování.

 

Zveřejnění projektu přeměny a oznámení o jeho uložení

Dosud bylo povinné zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin ve věstníku. Proces zveřejnění oznámení ve věstníku byl finančně i časově nákladný, a jelikož jej transponovaná směrnice nepožaduje, byl tento proces vypuštěn. Nově postačí oznámení pouze v obchodním rejstříku zároveň s uložením projektu přeměny do sbírky listin, kdy zůstává zachována lhůta nejpozději 30 dnů před realizací přeměny.

 

Určení namísto jmenování znalce

Pro případy, kdy zákon vyžaduje ocenění jmění, jež je předmětem přeměny, bylo zrušeno jmenování znalce soudem. Společnost zúčastněná na přeměně nově místo podání návrhu soudu k jmenování znalce určí znalce sama ze seznamu znalců vedeného ministerstvem spravedlnost. Celý proces přeměny je tímto způsobem určení znalce urychlen.

 

Ochrana zájmů třetích osob

Změny se promítly také do právní úpravy týkající se ochrany práv věřitelů osob zúčastněných na přeměně. Nová lhůta pro požádání o poskytnutí dostatečného zajištění činí tři měsíce místo šesti. Ve prospěch věřitelů došlo k rozšíření pohledávek, které lze zajistit. Nově se tak úprava vztahuje i na pohledávky budoucí či podmíněné za předpokladu, že se jedná o pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přeměny.

 

Přeshraniční přeměny a další významné změny

Novelou dochází k rozšíření působnosti zákona i na přeshraniční přemístění sídla z a do států mimo prostor EU a EHP. Nově upraveny jsou také zjednodušené postupy v případě některých forem přeshraničních fúzí v § 211 zákona o přeměnách. V § 59x zákona je upraveno osvědčení o přeshraniční přeměně, které vydává notář na žádost, a odst. 2 tohoto zákona nově vyjmenovává dokumenty, na jejichž základě notář zkoumá zákonnost přeshraniční přeměny.

Změny ve zpracování zprávy o přeshraniční přeměně jsou dalšími zjednodušujícími prvky novely. Nově je totiž zavedena možnost vypracovat samostatnou zprávu pro společníky nebo členy a samostatnou zprávu pro zaměstnance a zároveň jsou připuštěny výjimky, kdy je možné vynechat dané oddíly a to např. v případě kdy společnost má jediného společníka

Novým druhem přeměny je tzv. vyčlenění, která přináší nový jednoduchý nástroj, jak společnost dále vtělit do dceřiných společností. V případě vyčlenění se totiž společníkem nástupnické společnosti nestávají společníci rozdělované společnosti, ale přímo samotná rozdělovaná společnost. 

Dále je také nově výslovně umožněno realizovat více přeměn souběžně k jednomu rozhodnému dni. 

Pokud máte v souvislosti s přijatými změnami zákona jakékoliv dotazy nebo pokud se chystáte realizovat proces přeměny Vaší společnosti, neváhejte se obrátit na Advokátní kancelář CIKR.

Flexibilní novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Flexibilní novela zákoníku práce

Na samém počátku legislativního procesu je již dlouho očekávaný návrh flexibilní novely zákoníku práce, který představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavní změny, které tato flexibilní novela přinese, by se měly dotknout zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, prodloužení zkušební doby a skončení pracovního poměru. Ministerstvo práce a sociálních věcí za hlavní cíle této novely označilo zvýšení flexibility zákoníku práce v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů, přizpůsobení potřebám a vývoji moderního trhu práce, maximální využití pracovní síly, podpora slaďování rodinného a pracovního života a pokračující trend digitalizace.

 

Podpora slaďování rodinného a pracovního života

Jedním z hlavních cílů připravované novely je podpořit pracující rodiče, nabídnout jim flexibilnější podmínky a motivovat je k dřívějšímu nástupu zpět do práce. Zavedena by měla být až dvouletá garance stejného pracovního místa pro zaměstnance vracející se z rodičovské dovolené. Dvouletá garance pracovního místa bude spočívat ve skutečnosti, že pokud se zaměstnanec vrátí do práce před druhými narozeninami dítěte, bude zaměstnavatelem zařazen na svou původní práci a pracoviště. V současnosti je zaměstnavatel povinen zařadit vracejícího se zaměstnance dle pracovní smlouvy, zatímco dle novely bude zaměstnavatel zaměstnanci doslova garantovat „stejnou židli“. Tento institut by měl motivovat rodiče k dřívějšímu návratu z rodičovské dovolené zpět do práce. Podpořit pracující rodiče má i další navrhovaná změna, která jim umožní uzavření dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele na výkon druhově stejně vymezené práce jako dle uzavřené pracovní smlouvy.

 

Flexibilní ukončení pracovního poměru

Větší flexibilita se dle připravovaných změn projeví také v ukončení pracovního poměru. Běh výpovědní doby bude nově vázán na den doručení výpovědi druhé straně a její začátek tak nebude odložen až na první den následujícího měsíce.

 

Prodloužení a prodlužování zkušební doby

Významnou změnou, kterou by tato novela mohla přinést, je prodloužení zkušební pracovní doby až na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců na 8 měsíců, a také dodatečné prodlužování v zákonem upravených mezích.

 

Další chystané změny

Další změny, které novela může přinést, jsou např. výplata mzdy v jiné než české měně, doručování mzdového a platového výměru prostřednictvím interních elektronických systémů zaměstnavatele, zrovnoprávnění registrovaných partnerů při přechodu mzdových/platových práv při smrti zaměstnance a umožnění výkonu lehkých prací mladistvými od 14 let i bez ukončení základních vzdělávání v době prázdnin

 

Předpokládaná účinnost

Tato novela je teprve na samém počátku legislativního procesu, a proto není vůbec jisté, v jaké podobě budou nakonec tyto změny přijaty. Předpokládané datum nabytí účinnosti je dle Ministerstva práce a sociálních věcí v lednu 2025, proto sledujte nás blog, kde Vás budeme informovat o dalších změnách.

Novela nařízení Vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela nařízení Vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky

O co se jedná?

Vláda schválila novelu nařízení č. 123/2018 Sb. o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Tato novela nabude účinnosti dne 1. 9. 2024 a upraví tak maximální množství hodin, které budou financovány ze státního rozpočtu.

 

Důvod této novelizace

Návrh nařízení pro Vládu připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci racionalizačních opatření v oblasti rozpočtových úspor v resortu školství. V duchu těchto opatření dojde k úpravě přílohy č. 1 nařízení, jež obsahuje právě stanovení maximálního počtu hodin výuky pro základní i střední školy a konzervatoře, které budou financovány státem (tzv. PHmax). Jelikož tento PHmax se odvíjí kromě oboru vzdělávání také od průměrného počtu žáků na třídu, tato novela má též za cíl pomoci ustálit poměr žáků na jednoho učitele a zefektivnit tak výuku na příslušných školách.

 

Změní se též počet hodin s asistentem pedagoga?

Toto nařízení kromě limitu běžných vyučovacích hodin stanovuje též limit na státem financované hodiny výuku s asistentem pedagoga. Asistent pedagoga je v dnešní době už téměř nezbytnou součástí skoro každé třídy, jelikož pomáhá žákům lépe vnímat, a tedy i pochopit probíranou látku. V případě, že by tyto hodiny byly omezeny, mohlo by to mít neblahý vliv na rizikové skupiny – žáky, kteří trpí některou ze široké palety poruch autistického spektra (jako je například ADHD, ADD a další). Tyto limity jsou pak podrobně upraveny v příloze č. 2 nařízení. Podle zatím dostupných informací by se však změna měla dotknout pouze první přílohy, a tudíž by maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga měl zůstat, alespoň prozatím, nezměněn.

Změna pohlaví bez kastrace

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Změna pohlaví bez kastrace

Ústavní soud vydal rozsudek, který má výrazné dopady na práva transsexuálních jedinců v České republice. Zrušil totiž požadavek na chirurgický zákrok jako podmínku pro oficiální změnu pohlaví. Tato nová judikatura je závažným krokem směrem k uznání práva trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, spojené s důstojností každého jednotlivce. Podle tohoto rozhodnutí soudu již není vyžadováno podstoupení operace, neboť požadavek kastrace v rámci “statusové” změny pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností. Politici nyní musí vypracovat novou legislativu, která bude reflektovat toto rozhodnutí soudu. 

 

Dosavadní úprava:

Dříve platná právní úprava vyžadovala, aby trans lidé, kteří chtěli změnit své oficiální pohlaví, podstoupili chirurgický zákrok, který zahrnoval sterilizaci a operativní přeměnu jejich pohlavních orgánů. Tato podmínka byla nyní Ústavním soudem označena za porušení základních práv trans jedinců.

 

Průběh:

Na Ústavní soud se obrátil jedinec, který je v oficiálních záznamech uváděn jako žena a usiluje o změnu pohlaví, avšak odmítá podstoupit chirurgický zákrok. 

Jedním z hlavních argumentů proti této požadované chirurgické změně bylo to, že každý člověk by měl mít právo rozhodovat o svém vlastním těle a identitě bez nucení podstupovat invazivní zákroky. Ústavní soud tento požadavek označil za porušení základních práv trans jedinců na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, spojené s lidskou důstojností. Soud také zdůraznil, že tato požadovaná změna byla neúměrně přísná a v mnoha případech nežádoucí.

V důsledku tohoto rozhodnutí Ústavního soudu bude nutné provést změny v legislativě, aby byla zajištěna respektování práv trans lidí a zároveň byla udržena právní jistota a stabilita. Do doby, než nová právní úprava vstoupí v platnost, zůstávají v platnosti dosavadní podmínky změny pohlaví.

Toto rozhodnutí Ústavního soudu je důležitým krokem směrem k většímu uznání práv trans jedinců a zároveň k posílení jejich lidské důstojnosti a autonomie. Je však teprve prvním krokem na cestě k vytvoření prostředí, které bude skutečně inkluzivní a respektující různorodost lidské identity.

HHC a další látky zařazeny na seznam návykových látek

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

HHC a další látky zařazeny na seznam návykových látek

V březnu 2024 vláda schválila na návrh Ministerstva zdravotnictví novelu nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Nově byly na seznam návykových látek zařazeny tetrahydrokanabiforol (THCP), hexahydrokanabinol-O-acetát (HHC-acetát, HHC-O) a hexahydrokanabinolu (HHC). S výjimkou látky HHC, pokud je obsažena v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 %. Tato výjimka se nevztahuje na potraviny. Tyto látky jsou zařazeny do přílohy č. 4 výše zmíněného nařízení vlády.

 

V příloze č. 4 je zařazeno několik desítek podobných látek. Jedná se o ​​psychotropní látky zařazené do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách a také o další psychotropní látky, u nichž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravky obsahující tyto psychotropní látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. 

 

K tomuto kroku, ze strany vlády, došlo po sérii hospitalizovaných dětí, které užili tyto látky v mnoha podobách. Lidé, kteří budou mít výrobky HHC do 10 g, tak jim bude hrozit pokuta až 15 tisíc. Přestupky se budou posuzovat podobně jako u látky THC. Navíc obchodníkům s výrobky HHC budou hrozit ještě větší tresty. Na prodej těchto látek dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce. 

Víte, jaké jsou základní svobody vnitřního trhu EU a jaký je jejich význam?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaké jsou základní svobody vnitřního trhu EU a jaký je jejich význam?

Volný přístup k vnitřnímu trhu Evropské unie je zcela zásadní výhodou plynoucí z našeho členství v Unii. Jeho úprava a základní východiska jsou obsažena v I. hlavě třetí části Smlouvy o fungování evropské unie (dále jen „SFEU“). Konkrétní definici pak obsahuje článek 26 odst. 2: „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.“ Zde můžeme spatřit čtyři hlavní principy vnitřního trhu. V zásadě se tedy jedná o jakýsi prostor, ve kterém nesmí docházet k žádné diskriminaci mezi členskými státy na základě jejich státní příslušnosti.

 

Svobodný pohyb zboží

Zboží je definováno v Soudním dvorem EU v rozsudku C-7/68 Komise v. Itálie jako: „Výrobky, které mohou být ocenitelné v penězích a mohou být předmětem obchodní transakce.“ Z této velmi široce pojaté definice jsou však z logického důvodu na základě čl. 346 SFEU vyjmuty zbraně, které se řídí jiným režimem. Hlavními předpoklady svobodného pohybu zboží jsou pak celní unie, zrušení množstevních omezení (a opatření s rovnocenným účinkem) a zákaz daňové diskriminace. Zjednodušeně lze říci, že v rámci EU jsou plošně zakázány nejen všechny tarifní překážky obchodu (tj. dovozní/vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jako cla), ale i ty netarifní (tj. množstevní omezení a ORUKO). Toto se v konečném důsledku zásadně promítne na dostupnosti a cenně obchodovaného zboží.

 

Svobodný pohyb osob

Další zásadní svobodou je svoboda pohybu osob. Ta prošla poměrně rozsáhlým vývojem, kdy z pouhé ekonomické svobody pohybu pracovníků nakonec Maastrichtskou smlouvou vznikl až institut občanství EU. Na jeho základě má každý občan právo se svobodně pohybovat a pobývat na území jiného členského státu. Stejné právo náleží i jejich rodinným příslušníkům, a to nezávisle na jejich státní příslušnost či členství v Unii. Podrobnou úpravu lze nalézt v článcích 20 a 21 SFEU, v V. hlavě Listiny základních práv EU, a nakonec i v tzv. pobytové směrnici 2004/38/ES, jež obsahuje komplexní soubor práv a povinností migrujících občanů EU. Tato svoboda velmi úzce souvisí i se svobodným pohybem služeb, jakožto dalším základním principem vnitřního trhu EU.

 

Svobodný pohyb služeb a svoboda usazování

Obě tyto svobody se vztahují na volný provoz podnikatelské činnosti na území jiného státu Unie v národním režimu – tedy za stejných podmínek jako mají občané daného státu. V rámci svobody pohybu služeb tedy může například český advokát dočasně vykonávat své služby v Německu, a to v zásadě ve zcela rovném postavení jako by měl v ČR. Jedná se však pouze o dočasný a nahodilý výkon podnikatelské činnosti. Při výkonu činnosti dlouhodobé a pravidelné je už nutné hovořit o svobodě usazování. Ta nám umožňuje nejen trvale podnikat na území jiného státu Unie, ale dokonce si zde i zřídit pobočku či dceřinou společnost.

Svoboda pohybu kapitálu

Poslední základní svobodou je pohyb kapitálu. Ten lze pak dále dělit na pohyb plateb, který byl základním předpokladem vzniku společného trhu a pohyb investičního kapitálu (svoboda investování), jemuž se liberalizace dostalo až koncem 80. let. O významu této svobody svědčí i fakt, že jakékoli svévolné omezení pohybu kapitálu je zakázáno nejen mezi členskými státy, ale podle článku 63 SFEU platí i na vztahy mezi členským státem Unie a třetími zeměmi.

 

Možnosti omezení těchto svobod

Tyto základní svobody však lze ze zákonem stanovených důvodů omezit. Zpravidla se jedná o výjimky uvedené přímo v zakládacích smlouvách (tedy primárním právu EU) nebo opřené o tzv. kategorické požadavky veřejného zájmu jednotlivých členských států. Těmi mohou být například ochrana života a zdraví lidí a zvířat, veřejná bezpečnost nebo ochrana národního kulturního pokladu. Tyto požadavky následně musí projít testem proporcionality, který provádí Soudní dvůr EU. Stanovisko Soudního dvora je v této situaci takové, že veškeré svobody vykládá extenzivně, zatímco jakákoli jejich možná omezení vykládá restriktivně. Tím je nastaven dlouhotrvající trend neustálého rozšiřování svobod vnitřního trhu.

Zrušení velkých technických průkazů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zrušení velkých technických průkazů

Zákonné vymezení a základní informace

Od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti novela zákona č. 56/2021 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V rámci této novely došlo k celé řadě změn v souvislosti s registrací vozidla a jeho potřebnými doklady. Tou nejzásadnější změnou je, že se od nového roku již nevydávají velké technické průkazy. Klasickou dvojici velkého a malého „techničáku“ nebo též osvědčení o registraci vozidla (ORV) tak nahradil pouze jediný doklad.

 

Vydání nových průkazů a přístup k údajům z registru

Nemusíte se však bát, že by došlo k hromadnému výběru „velkých technických průkazů“. I po účinnosti této novely všechny stávající doklady zůstávají nadále v platnosti. Sběr dokladů tedy proběhne až v momentě jejich první případné změny – typicky například při prodeji. Magistrát pak oba doklady odebere a vydá žadateli nové ORV, na které se doplní některé důležité parametry z technického průkazu. K ostatním údajům z registru silničních vozidel bude možné získat kdykoli přístup a to hned několika způsoby. V první řadě se jedná o Portál dopravy a Portál občana. Zde však může řada uživatelů narazit na problém s elektronickou identitou, která je pro kontrolu dat touto cestou nezbytná. Dalšími způsoby, které už elektronickou identitu nevyžadují, jsou portál dataovozidlech.cz nebo v aplikaci eTechničák. V poslední řadě je samozřejmě stále možné o výdej dat z registru požádat i osobně na úřadě.

 

Další plánované změny v průběhu roku

V průběhu roku pak můžeme očekávat další drobné změny téhož zákona. Mezi nimi bude například rozšíření uváděných parametrů silničního vozidla v registru o počet náprav a poháněných náprav. Další změnou bude následné rozšíření poskytovaných informací provozovatelům elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO₂ vozidla a jeho evidence do systému.

 

Smysl úpravy

Všechny tyto změny jsou důležitým krokem na pokračující cestě za stále vyšší mírou digitalizace. Důsledkem by mělo být zjednodušení, zpřehlednění a hlavně zefektivnění provozu na pozemních komunikacích.

Zákonem vymezené výjimky pro shromažďovací právo

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákonem vymezené výjimky pro shromažďovací právo

V České republice je všem osobám zaručeno právo svobodně a pokojně se shromažďovat za účelem ochrany zaručených práv a svobod. Stejně tak jsou ale vymezeny situace, kdy je toto právo omezeno, kterým se budeme věnovat v tomto článku.

 

Zakotvení shromažďovacího práva 

Obecně je v našem státu právo shromažďovací zaručeno Usnesením č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (tj. Listinou základních práv a svobod). Listina ve svém článku 19 obecně garantuje právo se pokojně shromažďovat, zároveň ale vymezuje výjimky, které je možné na základě platného a účinného zákona omezit. Stejně tak je zaručeno, že uplatnění práva shromažďovacího nemůže být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

 

Bližší úprava zákonem o právu shromažďovacím

Zákonem, který konkretizuje tyto výjimky, stejně jako bližší podmínky vlastního výkonu shromažďovacího práva je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon nejprve uvádí vymezení toho, co takové shromáždění ve smyslu tohoto zákona vlastně je (neřadíme sem například situace, kdy je na jednom místě shromážděn větší počet osob z důvodu rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo shromáždění za účelem poskytování služeb), kdo může být svolavatelem akce a komu je potřeba shromáždění předem nahlásit a v neposlední řadě i přestupky, kterých se můžeme překročením podmínek práva shromažďovacího dopustit. 

 

Kdy a kde se shromáždění konat nesmějí

Ke zmíněným výjimkám můžeme uvést, že rozlišujeme zejména dobu, stejně tak jako místa, kde se shromáždění konat nesmějí. Asi nejvýznamnějším omezením, co se doby konání týče, je nepochybně doba nočního klidu. O pořádání akcí v této době musí rozhodnout úřad příslušný v místě konání akce, který rozhoduje o přiměřenosti rušení nočního klidu. Záleží tedy na konkrétní situaci a místě, neboť situace bude nepochybně odlišná v sobotu na Václavském náměstí v Praze a jiná během pracovního týdne v malém okresním městě. Stejně tak místní úřad může i rozhodnout, v jakou dobu jsou obecně shromáždění zakázána, případně v konkrétních situacích svolavateli přikázat, aby se shromáždění konalo v jinou dobu nebo na jiném místě. Podobně tak může úřad stanovit jiné podmínky konání shromáždění, pokud hrozí kolize jiné akce konané ve stejnou dobu na stejném místě, přičemž svolavatel i účastníci akce jsou povinni tyto pokyny respektovat.

 

Zákaz konat shromáždění v okolí parlamentních budov

Naopak k místu konání jsou určeny poměrně striktní výjimky, Listina obecně stanovuje, že shromáždění nelze pořádat na veřejných místech, pokud by tím byla omezena práva a svobody druhých, veřejný pořádek, zdraví, mravnost, majetku nebo pro bezpečnost státu. Zákon o právu shromažďovacím tak ve své příloze vymezuje ulice v těsném sousedství parlamentních budov na Praze 1. Samozřejmě stále platí princip, podle kterého může místní úřad ohlášenou akci místně i časově korigovat v důsledku zmíněné kolize s jinou akcí a podobně.

Novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu

Dnem 1. 3. 2024 nabývá účinnosti novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu a dalších zákonů, která ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyšla pod číslem 28/2024 Sb. a my se nyní pojďme podívat, které změny tato novelizace přináší. 

Novelizační úprava se týká, jak již bylo zmíněno výše, hlavně zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ale i zákona o důchodovém pojištění a konečně zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Celkově však novelizující zákon není rozsáhlý, neboť čítá celkem 6 článků.

Změna ve výplatě starobních důchodů

Nejdůležitější změnou je představení nového systému výplaty starobních důchodů pro držitele osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, které vydává Ministerstvo obrany dle § 6 zákona. Nově tak pro vznik nároku na pobírání důchodu stačí dosažení důchodového věku, aniž by byly splněny další podmínky, jak je stanovuje zákon o důchodovém pojištění (tedy zejména získání potřebné doby důchodového pojištění). Tato změna se však týká pouze těch účastníků odboje, kterým nevznikne nárok na starobní důchod vyplácený Slovenskou republikou. 

Dnem, kdy vznikne nárok na pobírání starobního důchodu dle předpisu o důchodovém pojištění, však nárok podle výše uvedeného logicky zaniká a řídí se dále zákonem o důchodovém pojištění.

Další změnou dle této novely je, že nejnižší procentní výměra důchodů vyplácených na základě a ve výši dle zákona o protikomunistickém odboji bude nově náležet i v případě důchodů, které byly na základě předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy vypočteny dle poměru dob důchodového pojištění získaných v České republice k celkově získané době důchodového pojištění. Základní doba důchodového pojištění přitom bude náležet v plné výši.

Hlavní cíle právní úpravy

Dle důvodové zprávy tak má zákon celkově se svými změnami představovat ucelenou legislativní úpravu problematiky aktivního odporu proti komunistickému režimu s cílem obnovit svobodu a demokracii v Československu. Jako hlavní cíl si tato úprava bere zejména morálně ocenit statečnost žen a mužů, kteří s nasazením osobní svobody bojovali za hodnoty svobody a demokracie své vlasti.