Jak na koupi a převod ojetého vozu

Jak na koupi a převod ojetého vozu

Čím dál častěji lidé přistupují ke koupi ojetých vozidel. Taková koupě s sebou ale nese řadu rizik a povinností, na které je nutné se připravit.

Poté, co si vyberete ideální automobil, přichází na řadu podpis kupní smlouvy. Kupní smlouva je nejdůležitějším dokumentem při koupi i prodeji vozidla, proto trvejte na její písemné formě. Občanský zákoník písemnou formu sice nenařizuje, avšak písemná smlouva je to jediné, o co se budete v případě sporů moci opřít. Dbejte na to, aby kupní smlouva obsahovala všechny důležité náležitosti – identifikaci smluvních stran, specifikaci předmětu koupě, tedy kupovaného vozidla a kupní cenu, způsob a lhůtu jejího zaplacení. V kupní smlouvě by také mělo být uvedeno, jak a kdy nabude kupující vlastnické právo k vozidlu. V případě koupě vozidla se přechod vlastnického práva typicky smlouvou odkládá na okamžik úplného zaplacení kupní ceny, tedy na okamžik převedení peněz na účet prodávajícího či zaplacení kupní ceny prodávajícímu v hotovosti. Pokud na vozidle existují nějaké vady, pak by také měly být ve smlouvě popsány. Prodávající je odpovědný za vady, které na vozidle existují v době předání vozidla kupujícímu. Prodávající ovšem odpovídá také za skryté vady vozidla a zjistí-li kupující po převzetí vozidla závady, na které nebyl prodávajícím upozorněn, vzniká mu právo na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstranění vady a v krajním případě také na odstoupení od smlouvy. 

 

Musíte také vyřídit povinné ručení neboli pojištění odpovědnost z provozu vozidla. Nový vlastník vozidla by měl uzavřít povinné ručení co nejdříve – ideálně v den prodeje vozidla, a to ještě předtím, než vyjede na silnici. Tím se vyhnete komplikacím, které nastávají v případě nepojištění vozidla. 

Nutná je i evidenční kontrola. Ta se nyní již nedělá na osobu, ale na vozidlo, proto nezáleží na tom, zda auto na STK doveze kupující nebo prodávající. Ideální je mít protokol o evidenční kontrole obstaraný už předem, ale pozor, protokol nesmí být v okamžiku převodu vozidla starší než 30 dnů. 

Následuje převod vozidla na nového majitele. Od podpisu kupní smlouvy běží krátká 10 denní lhůta, ve které musí prodávající převést vozidlo na nového majitele. Za převod vozidla odpovídá prodávající. Pokud nebude lhůta dodržena, hrozí mu pokuta až 50 000 Kč. Proto by prodávající vždy měli být u převodu vozidla účastni a převod si pohlídat. Převod provádějí společně prodávající a kupující, je ale možné, aby si strany k tomuto úkonu zmocnili někoho jiného – může to být sám prodávající, kupující nebo i jiná osoba. Zmocnění se uděluje na základě plné moci ke konkrétnímu úkonu, která musí být úředně ověřena. Převod se provádí na registru vozidel na dopravním odboru kteréhokoliv úřadu obce s rozšířenou působností. K převozu vozidla je nutné doložit přihlášku k registraci vozidla do registru silničních vozidel (je možné vyplnit až na úřadě), kupní smlouvu, velký technický průkaz, malý technický průkaz, doklady totožnosti, případně ověřenou plnou moc protistrany, protokol o evidenční kontrole vozidla, který není starší 30 dní a zelenou kartu jako doklad o zákonném pojištění vozidla (povinném ručení). Za převod vozidla si připravte 800 Kč, pokud nemáte v kupní smlouvě výslovně upraveno, že tento poplatek hradí kupující, je povinen jej uhradit prodávající. 

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak na oddělení ze spoluvlastnictví a jeho zrušení

Jak na oddělení ze spoluvlastnictví a jeho zrušení

Spoluvlastnictví je institut soukromého práva, který představuje vlastnictví k téže věci více osob. Vlastníci se vhledem k věci považují za jedinou osobu. Ne vždy musí vzniknout zcela chtěně, děje se tomu tak v případech dědictví, nebo po uplynutí doby určené k vypořádání společného jmění manželů.  Správa věci ve spoluvlastnictví může být občas velice náročná, zejména pak, pokud je spoluvlastníků více a nemají vůli se domluvit. Věc tím může ztrácet i svou hodnotu, neboť spoluvlastníci nejsou ochotni ji udržovat.

 V tomto případě je na místě začít zvažovat oddělení se ze spoluvlastnictví, či jeho zrušení. Občanský zákoník obecně stanoví, že k setrvání ve spoluvlastnictví nesmí být nikdo nucen.

O oddělení či zrušení spoluvlastnictví je možné žádat kdykoliv, výjimkou jsou zemědělské pozemky, kdy nesmí být žádáno v nevhodnou dobu. Oddělení je možné pouze u věcí reálně dělitelných, zde si spoluvlastník vezme díl, který mu z věci náleží. Logicky tak nelze uvažovat o oddělení například části zvířete, naopak je možné oddělit si krajní část pozemku.  

V případech, kdy už spoluvlastníci nemají zájem na trvání spoluvlastnictví, nebo je věc nedělitelná, je nezbytné spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Spoluvlastnictví je možné vypořádat buďto nespornou cestou, tedy dohodou anebo cestou spornou, rozhodnutím soudu. V případech, kdy je rozdělována nemovitost či závod, je vždy vyžadována písemná forma dohody. Pokud není dohoda možná, je třeba podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Způsob vypořádání může být soudu navrhnout, soud ovšem nebude tímto návrhem vázán, lze proto nechat konkrétní způsob i na úvaze soudu. Zákon stanoví posloupnost způsobů vypořádání, jsou jimi rozdělení společné věci, přikázání věci některému ze spoluvlastníků a prodej věci ve veřejné dražbě.

K problematice rozdělení věci, jako prvnímu způsobu možného vypořádání, je třeba uvést, že tato věc nesmí rozdělením ztratit svou možnost sloužit určitému účelu, nesmí také přijít o svou funkčnost. Nesmí se též výrazně snížit hodnota rozdělované věci, judikatura Nejvyššího soudu ČR dovodila, že o podstatné snížení hodnoty věci nepůjde, bude-li snížení menší než 15 % hodnoty věci. Rozdělit je pak věc možné, i pokud rozdělením nevzniknou stejně velké díly, rozdílné hodnoty dílů lze totiž vyrovnat v penězích.

Při přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům je dán prostor k volné úvaze soudu. Nicméně soud musí zvážit některé konkrétní aspekty, zejména zájem určitého spoluvlastníka o věc a jeho schopnost finančně se vypořádat s ostatními.

Nejméně preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je pak prodej věci ve veřejné dražbě. Tento způsob je využit také tehdy, když jeden ze spoluvlastníků má zájem věc nabýt, ale nemá k tomu dostatečné finanční prostředky. Spoluvlastnictví zanikne až prodejem věci, kterého se musí jeden ze spoluvlastníků domáhat nařízením výkonu rozhodnutí nebo u soudního exekutora. 

V případě, že řešíte jakýkoli problém týkající se právě spoluvlastnictví, neváhejte nás kontaktovat, vše rádi vyřešíme za vás.

Víte, že vydržet vlastnické právo lze i bez doložení právního titulu?

Víte, že vydržet vlastnické právo lze i bez doložení právního titulu?

Většina z nás si už vžila obecně známou a opakovanou poučku o tom, že i to co není naše, lze vydržet po třech letech, pokud se jedná o věc movitou a po deseti letech, pokud se jedná o věc nemovitou. Aby k tomuto vydržení došlo, tak je třeba, aby byla držba kvalifikovaná. To znamená, aby byla držba řádná, poctivá a pravá.

Důležitými vlastnostmi držby, bez kterých bychom o držbě nemohli hovořit, jsou tzv. animus possidendi a corporalis possesio. První ze jmenovaných vyjadřuje subjektivní požadavek, který držitel naplní tím, že vykonává právo, které drží, v přesvědčení, že je jeho vlastní. Kupříkladu jedná jako vlastník movité či nemovité věci, která je předmětem jeho držby. Druhý požadavek je splněn tehdy, když držitel s předmětnou věcí fakticky nakládá svým zvoleným způsobem.

Pro kvalifikovanou držbu je rovněž potřeba „svaté trojice“, která je vyjmenována v prvním odstavci tohoto textu – řádnost, poctivost, pravost. Řádnost držby je dána právním titulem, tedy důvodem, který je po právu naprosto v pořádku a zakládá držiteli jeho řádnou držbu. V návaznosti na toto pravidlo je rovněž potřeba, aby právní titul byl sám o sobě v pořádku a nebyl kupříkladu neplatný.

Poctivá držba je taková, která je prováděna v dobré víře. V rámci tohoto požadavku se u držby posouváme z fáze nabytí držby na ono provádění držby. Pokud držba není prováděna v dobré víře, nemůže k vydržení dojít. Pravost je pak dána tím, že držitel nabyl držbu „férovým způsobem“. O pravou držbu nepůjde například v případě, že došlo k nabytí držby lstí. Je uváděno, že pokud držba není pravá, nemůže být ani řádná.

Pokud držitel vykonává kvalifikovanou držbu, která splňuje všechny výše uvedené požadavky včetně dodržení dob uvedených v odstavci prvním tohoto textu, dojde k vydržení práva, které držitel drží. Stane se tedy vlastníkem dané věci.

Pokud držitel nedrží řádně a chybí mu tedy právní titul nabytí držby, připouští nás právní řád tzv. vydržení mimořádné. Takové vydržení však nastává až po uplynutí dvojnásobně dlouhých vydržecích dob, které jsou uvedeny v odstavci prvním tohoto textu. U mimořádného vydržení se rovněž nepřipouští držba nepoctivá. Důvodem pro zavedení tohoto institutu mělo být to, že po delší době je již pro držitele obtížné prokázat právní titul nabytí držby. Byla mu tedy poskytnuta tato „úleva“.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Vypořádání spoluvlastnictví

DOTAZ: Dobrý den, po smrti mého otce máme s bratrem již několik let ve spoluvlastnictví dům po rodičích. V domě žije bratr s rodinou, a za to se o dům stará, udržuje ho, opravuje a platí všechny poplatky. Já bydlím skoro na druhém konci republiky, takže z domu nemám žádný užitek. Navrhoval jsem tedy bratrovi, aby ode mě můj podíl odkoupil, ale on o tom nechtěl ani slyšet, že na to nemá peníze. Kamarád mi poradil, ať u soudu podám žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Když jsem se o tom ale zmínil bratrovi, řekl, že soud by ten návrh stejně zamítl, protože bratr má v současné době velké osobní i finanční problémy (rozvod, dluhy) a tudíž se jedná o dobu nevhodnou pro zrušení spoluvlastnictví podle občanského zákoníku. Má pravdu? A jakým způsobem bychom se potom s bratrem vyrovnali, pokud by soud spoluvlastnictví zrušil?

Občanský zákoník

Váš bratr se mýlí. V občanském zákoníku je zdůrazňována zásada, že nikdo nesmí být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, což je projevem práva svobodně se rozhodovat a nakládat se svým majetkem. Jedním ze způsobů, jak ze spoluvlastnictví vystoupit, je dohoda s ostatními spoluvlastníky, z vašeho dotazu však vyplývá, že v tomto případě dohoda není možná. Spoluvlastník se tedy může obrátit na soud a navrhnout své oddělení ze spoluvlastnictví, nebo zrušení spoluvlastnictví jako celku.

Nevhodnost žaloby

Žalobu však nelze podat v nevhodnou dobu, což je zřejmě podmínka, na kterou váš bratr poukazuje. Toto omezení však lze použít jenom opravdu výjimečně a nevhodnost se posuzuje vzhledem ke společné věci, způsobu jejího využití atd. (jako příklad bývá často uváděno, že o rozdělení zemědělských pozemků lze žádat většinou po sklizni a před osázením nebo osetím). Rozhodně tím nejsou myšleny jakékoliv osobní problémy, či komplikace na straně jednoho ze spoluvlastníků. Nejsou nám známy podrobnosti o problémech vašeho bratra, ale soud k nim s největší pravděpodobností přihlížet nebude.

Vypořádání spoluvlastnictví

Pokud soud neshledá žádné překážky, které by tomu bránily, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a zároveň rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Zákon uvádí tři způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví: rozdělení věci, přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, a prodej věci ve veřejné dražbě. Jiným způsobem vypořádání provést nelze. Reálné rozdělení věci je prvním v pořadí a je třeba je provést vždy, je-li to dobře možné. Pokud to možné není, přikáže soud věc jednomu nebo více spoluvlastníkům, přičemž ostatním náleží přiměřená náhrada. Spoluvlastník, kterému má věc připadnout, však musí mít o získání věci do svého výlučného vlastnictví zájem a musí být schopen zaplatit ostatním náhradu.

Nařízení prodeje

Teprve v případě, že není možné použít dva předchozí způsoby, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě a výtěžek bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Bohužel z dotazu nelze zjistit dostatek informací, aby se dalo s jistotou říci, který ze způsobů vypořádání zvolí soud ve vašem konkrétním případě.

Pokud potřebujete s podáním návrhu na zrušení spoluvlastnictví pomoci, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR, a my Vám velice rádi se právem nemovitosti pomůžeme.

 

 

Sledujte nás na
soc. sítích