V polovině roku 2023 má vstoupit v účinnost nový stavební zákon

V polovině roku 2023 má vstoupit v účinnost nový stavební zákon.

Dne 15.7. podepsal prezident Miloš Zeman nový stavební zákon, který má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Tento zákon, který se připravoval několik let a který ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, považuje za zásadní, má vstoupit v účinnost až v polovině roku 2023, přičemž některé změny začnou platit již od 1. ledna příštího roku. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Zákon tak přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, pod kterým budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně tak, jako je tomu nyní např. u finanční správy.

Nový zákon například posiluje postavení obcí v územním rozvoji, neboť obec bude vždy účastníkem stavebního řízení, a zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Stavební řízení se také díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova. Podle Hospodářské komory zákon pomůže jednak občanům, podnikatelům, ale i veřejným investorům při povolování staveb od dálnic až po rodinné domy.

Nepovolená a neoprávněná stavba

DOTAZ: Dobrý den, jsem vlastníkem pozemku. Zažádal jsem si o stavební povolení, ale vyřízení trvalo dlouho, proto jsem začal stavět bez povolení. Stavbu nyní dokončuji, ale úřad mi dělá problémy a hrozí, že stavbu zbourá. Má úřad právo dát stavební firmě pokyn ke zbourání stavby? Jak se mohu bránit?

Co je nepovolená stavba?

V tomto případě jde o stavbu označovanou také jako stavba nepovolená, tzv. „černá stavba“. Jde o stavbu, která byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Od černé, tj. nepovolené stavby je nutné odlišovat stavbu neoprávněnou, což je stavba zřízená bez oprávnění na cizím pozemku. Pokud stavební úřad zjistí, ať už na základě vlastního šetření nebo na základě upozornění kohokoliv jiného, že je stavba prováděna bez příslušného povolení, musí z moci úřední zahájit řízení o odstranění stavby.

Kdo rozhoduje o řízení nepovolené stavby?

Ve kterých případech je vždy nutno toto řízení zahájit stanovuje § 129 stavebního zákona (například když stavba svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstraní závadný stav stavby).

Co bude následovat?

Pokud stavební úřad nepovolenou stavbu odhalí, může vás okamžitě vyzvat k zastavení stavebních prací, případně pokračování ve stavbě zakázat rozhodnutím. Za samotné provádění stavby bez povolení či ohlášení může trestat pokutami, stejně jako za neuposlechnutí výše zmíněné výzvy. Z moci úřední může zahájit řízení o odstranění stavby.

Jak postupovat dále?

Zkuste si zažádat o dodatečné povolení, v takovém případě úřad přeruší řízení o odstranění stavby a zahájí řízení o vydání dodatečného povolení. Zahájené řízení o odstranění stavby se přeruší až do doby vyřízení žádosti o dodatečné povolení stavby. Bude-li stavba povolena, řízení o odstranění stavby se zastaví, v opačném případě se pokračuje v tomto řízení. Je-li nařízeno odstranit stavbu, znamená to, že nemáte na vybranou a máte povinnost odstranění stavby provést. Pokud však prokážete, že umístění a realizace stavby není v rozporu s veřejným zájmem, lze stavbu dodatečně povolit.

Pozor, černé stavby se zásadně nepromlčují, proto může být řízení o jejich odstranění zahájeno i po několika desetiletích.

Zajímá-li vás toto téma více, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR, a my Vám velice rádi se stavebním právem pomůžeme.

Odlišný vlastník pozemku a domu

DOTAZ: Dobrý den, rád bych se dozvěděl, zda je možné, aby dům a pozemek, na kterém dům stojí, měli odlišného vlastníka.

Za účinnosti předchozí právní úpravy bylo toto možné, ale dnes toto nový občanský zákoník odstranil. Navrátila se nám do právního řádu stará latinská zásada superficies solo cedit, která znamená, že stavba je vždy součástí pozemku, na kterém stojí. Zákon tak výrazně omezuje možnost, kdy vlastník pozemku a vlastník stavby jsou dvě odlišné osoby.

Zákon o vlastnictví

Nicméně aby zákon měl podchycené možné situace, které mohou v reálném životě nastat, navrátil se nám do právního řádu další institut, kterým je právo stavby. Právo stavby umožňuje vlastníku pozemku zřídit na svém pozemku právo, aby stavebník měl na povrchu nebo příp. i pod povrchem dotyčného pozemku stavbu. To způsobí, že se zde neuplatní výše zmíněný princip, že stavba je vždy součástí pozemku, ale je možné, aby vlastník stavby byl odlišný od osoby vlastníka pozemku.

Právo stavby

Samozřejmě i právo stavby nelze zřídit jen tak, a musejí být vždy splněny zákonem předvídané okolnosti. Právo stavby může vzniknout smlouvou o právu stavby, vydržením či rozhodnutím orgánu veřejné moci. Okamžik, kterým právo stavby vzniká, je zápis do veřejného seznamu, kterým je katastr nemovitostí. V této souvislosti je nutné poznamenat, že pokud by právo stavby nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, pak jeho právní ochrana je notně oslabena, a proto vždy doporučujeme zanést právo stavby do příslušného veřejného seznamu.

Smlouva o stavbě

Zřizuji-li právo stavby smlouvou, je třeba mít na paměti, že musí být písemná a jakékoliv změny či její zrušení musejí být taktéž písemné s tím, že je vždy záhodno detailně popsat dotčený pozemek, jak od nás vyžaduje katastr nemovitostí. Další obligatorní náležitostí je ujednání, jestli se jedná o právo zřízené za úplatu (jednorázové platby či opakující se plnění tzv. „stavební plat“) nebo bezplatně a dále doba trvání práva stavby. Právo stavby je totiž svou povahou pouze dočasné a lze ho zřídit na maximální dobu 99 let s ojedinělými výjimkami. Poslední den této doby je pak nutné zapsat do katastru nemovitostí a za určitých okolností lze tuto dobu i prodloužit.

Zajímá-li vás toto téma více, prosím neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR.

Exekuce rodinného domu

DOTAZ: Dobrý den, mám pár dotazů ohledně exekuce. Co vše může exekutor zabavit? Jak se mohu bránit, může jen tak přijít do mého bytu? Jakými doklady se musí prokázat? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, soudní exekutor postihuje majetek dlužníka v takové míře a takovými zákonnými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení věřitele, včetně příslušenství a úhrady nákladů exekuce. Exekutor je nicméně povinen zvolit způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků dlužníka a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků dlužníka dosaženo. Výkon rozhodnutí se nemůže týkat těch věcí, které dlužník nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.

Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě a hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu, což nyní pro jednotlivce představuje částku 6.820,- Kč. Je-li dlužník podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti.

Exekutor

Exekutor většinou po bytech dlužníků nechodí. K tomu má své zaměstnance, vykonavatele. Soudní exekutor je může pověřit k provádění určitých úkonů v rámci exekuční činnosti. Zpravidla se jedná o výjezdy do místa, kde se zdržují dlužníci za účelem provedení místního šetření, doručení písemností a soupisu movitých věcí. Za činnost vykonavatele nese exekutor plnou odpovědnost. Vykonavatel se při provádění exekuce musí prokázat služebním průkazem, zpravidla rovněž doručí exekuční příkaz postihující movité věci.

V případě jakýchkoliv pochybností si dlužník může veškeré náležitosti ověřit buď na příslušném exekutorském úřadě, nebo na Exekutorské komoře.

Povinnosti dlužníka

Dlužník je povinen umožnit tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má umístěny své movité věci. Dále je pak každý, v jehož objektu má dlužník svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností dlužníka. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.

Vykonavatel v bytě (sídle, místu podnikání) dlužníka nebo na jiném místě, kde má dlužník své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky věřitele spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které dlužník může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají. Věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej.

Zajímá-li vás toto téma více, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR.

Oplocování vlastního pozemku

S vrstevníky řešíme, zda si můžeme nebo nemůžeme oplotit vlastní pozemek bez toho, že bychom museli žádat o nějaká povolení. A v případě, že je určitá povolení přece jen potřeba získat, jaká to jsou. Někdo by chtěl oplocovat pozemek u rodinného domku, jiný na chalupě, já třeba v zahrádkářské kolonii. Máme pocit, že se to stále mění a je problém se v tom vyznat. Můžete nám vysvětlit, co platí nyní?

Jaroslav M., Praha

Máte pravdu, co se měnící se právní úpravy týče, neboť novela stavebního zákona, účinná od 1. ledna 2018, přinesla podstatné změny také ve Vámi dotazované oblasti oplocování pozemků. Účelem změn by mělo být zjednodušení povolovacího procesu, což nepochybně všichni vlastníci pozemků uvítají. Pojďmě se tedy společně podívat, jak se k problematice oplocování vlastního pozemku současná právní úprava staví a co je před započetím s výstavbou plotu potřeba vyřídit.

Dle právní úpravy platné do konce roku 2017 bylo pro stavbu oplocení potřeba získat územní rozhodnutí, případně stačilo za splnění zákonných podmínek získat územní souhlas, upravený v § 96 stavebního zákona. Jednou z podmínek získání územního souhlasu byl také souhlas majitelů sousedních pozemků, což mohlo někdy způsobovat průtahy či problémy. Po novele stavebního zákona však právě zde došlo ke zjednodušení, neboť v případě, že předmětný plot nebude dosahovat výšky přes 2 metry a/nebo nebude hraničit s veřejným prostranstvím, územní souhlas již není podmínkou pro stavbu plotu. Plot je tedy v takovém případě možno postavit bez toho, aby se stavebnímu úřadu cokoliv ohlašovalo nebo jej o cokoliv žádalo. Tím také odpadá potřeba získat souhlas souseda se stavbou záměru.

V případě, že zamýšlené oplocení přesahuje výšku 2 metrů nebo hraničí s veřejným prostranstvím, je však i nadále pro vybudování oplocení potřeba v souladu s § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 103 odst. 1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona získat od příslušného stavebního úřadu stavební souhlas. K žádosti o stavební souhlas je potřeba připojit jednoduchý technický popis stavebního záměru a příslušné výkresy, již výše zmiňovaný souhlas sousedů a dále také závazná stanoviska dotčených orgánů a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. V případě, že je oznámení záměru úplné a záměr je v souladu s požadavky stavebního zákona, stavební úřad vydá územní souhlas se záměrem. Lhůta pro jeho vydání je 30 dnů ode dne podání oznámení. Tento územní souhlas platí 2 roky ode dne vydání a jeho platnost nelze prodloužit.

Dále je potřeba se ujistit, že výška plotu a druh použitého materiálu nejsou omezeny regulačním plánem.

Jak vyplývá z výše uvedeného, zákon nerozlišuje, zda je oplocován pozemek u rodinného domku, chalupy či v zahrádkářské kolonii. Rozhodnými kritérii jsou výška budoucího oplocení a skutečnost, zda bude toto oplocení hraničit s veřejným prostranstvím. Definice veřejného prostranství nalezneme v zákoně o obcích (obecním zřízení). Podle § 34 tohoto zákona jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Předně je tedy potřeba si rozmyslet, jaký typ oplocení a o jakých rozměrech chcete stavět a s jakým typem pozemku bude plot hraničit. Odpovědi na tyto otázky rozhodnou, který z výše popsaných postupů se bude vztahovat na Vás a Vaše známé.

Potřebuje-li poradit ohledně právních aspektů jakýchkoliv stavebních záměrů, obraťte se na Advokátní kancelář CIKR, specialistu v oblasti stavebního práva.

Bazén bez povolení

Na jaře plánujeme rekonstrukci rodinného domku a v létě bychom chtěli postavit na zahradě bazén. Nejsme si ale jistí, jestli k těmto úpravám potřebujeme stavební povolení. Můžete nám poradit, kdy ještě můžeme renovaci provádět jen tak a za jakých okolností už je potřeba stavební povolení vyřídit?

Robert F., Nová Paka

Jak každý vlastník domu, bytu nebo chaty ví, jednou za čas se nějakým těm opravám a úpravám nevyhneme. Provádění různých stavebních úprav se řídí právní úpravou zakotvenou ve stavebním zákoně. Jde o relativně komplikovaný předpis, ve kterém není úplně jednoduché se vyznat. Než té tedy bez starostí vrhnete na přestavbu, pojďme si společně projít, kdy je třeba se nejprve vydat na stavební úřad.

Stavební zákon rozlišuje zaprvé případy, kdy není třeba ohlášení ani stavebního povolení, zadruhé případy vyžadující ohlášení (tzv. ohláška), a za třetí okolnosti, za kterých je potřeba vyřídit stavební povolení.

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení jsou upraveny v § 103 stavebního zákona. Mezi tyto spadají také stavební úpravy a udržovací práce, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Plánujete-li tedy pouze menší rekonstrukci, jako je výměna oken či oprava střechy, a těmito úpravami výrazně nezměníte vzhled ani způsob užívání vašeho domu, nemusíte nic vyřizovat ani ohlašovat.

§ 104 stavebního zákona pak stanoví, které jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadují ohlášení, které je rychlejší a jednodušší než vyřízení stavební povolení. Jde zejména o:

stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

změny staveb, nebudou-li jimi překročeny parametry uvedené v předchozím bodu;

opěrné zdi do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím;
terénní úpravy neuvedené v § 103 odst 1 písm. b), udržovací práce neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c);
stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Například stavební úpravy bytu bez zasahování do nosných stěn.

Pokud se však chystáte na větší stavbu či přístavbu přesahující povolené rozměry nebo rekonstrukci, která zasáhne do nosných stěn domu, případně se touto rekonstrukcí změní vzhled domu, vyřízení stavebního povolení se nevyhnete.

Co se týče stavby bazénu, na úřad vůbec chodit nemusíte v případě, že bazén u rodinného domu nebo chaty bude mít plochu do 40 m² a bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metry od hranice pozemku. Tato kritéria jsou stanovena v § 79 odst. 2 písm. p) stavebního zákona a při jejich splnění není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Další stavbou nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas je například skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení.

V případě, že si nejste stoprocentně jistí, zda se Vás některý z výše zmíněných formálních požadavků týká, určitě se vždy vyplatí navštívit příslušný stavební úřad. Tam Vám sdělí, jaké náležitosti budou ve Vašem konkrétním případě vyžadovány.

Advokátní kancelář CIKR se specializuje na stavební právo a pomůže Vám v tomto odvětví vyřešit jakýkoli problém. Proto neváhejte a kontaktujte nás.

Právo stavby

Několikrát jsem slyšel termín právo stavby. Nyní, když jsem zažádal o poskytnutí úvěru na stavbu domu na pozemku mého tchána, moje banka mi nabídla financování práva stavby. O co se vlastně jedná?

Anna L., Praha

S účinností nového občanského zákoníku v roce 2014 se veškeré nové stavby stávají součástí pozemku. Tuto skutečnost lze prolomit právě pouze právem stavby. V takovém případě pak může být majitel pozemku a stavby odlišný. Možná to zní zvláštně, ale právo stavby je věcí nemovitou, a i když s ní jako takovou nelze nakládat, se samotným právem ano.

Ve Vašem případě by se právo stavby zřizovalo písemnou smlouvou mezi Vámi jako stavebníkem a Vaším tchánem jako majitelem pozemku, na kterém bude stavba stát. Právo stavby však vznikne až účinným zápisem do katastru nemovitostí. Pokud by se tak nestalo, nastala by značná právní nejistota ze strany stavebníka. Kromě toho, že je nutné pro úspěšný zápis do katastru správně specifikovat pozemek, stejně tak nelze než doporučit popsat i samotnou stavbu, zejména pak její velikost, účel užívání, technické provedení, případně termín dokončení stavby. Podstatnou náležitostí smlouvy je ale zejména doba trvání práva stavby, a zda se jedná o úplatné či neúplatné zřízení práva.

K době trvání je nutno uvést, že právo stavby je dočasné a ve Vašem případě nesmí být zřízeno na dobu delší než 99 let. V případě, že by si smluvní strany ujednaly dobu delší než 99 let, pak by tato skutečnost způsobila neplatnost smlouvy. Není však vyloučeno, aby po uplynutí doby trvání, bylo nově sjednáno právo stavby s původním stavebníkem.

Při zřízení práva stavby je třeba neopomíjet daňovou povinnost, tedy že zřízení práva stavby za úplatu je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Poplatníkem bude stavebník jako nabyvatel práva stavby.

Ve svém dotazu zmiňujete financování prostřednictvím bankovního úvěru. K tomu tedy uvádím, že pro banku je vždy důležitý účel úvěru a předpokladem poskytnutí úvěru k financování práva stavby bude samozřejmě úplata a dále zajištění bydlení. Častým požadavkem banky při sjednávání takového úvěru je, aby byly sjednány současně oba dva tyto účely.

Institut práva stavby je velmi zajímavý a může vyřešit situace mezi odlišnými vlastníky pozemku. Nicméně jak vyplývá z obsahu odpovědi na Vás dotaz, z důvodu právní jistoty a předcházení případným sporům je vhodné práva a povinnosti vlastníka pozemků a stavebníka v rámci smlouvy v maximální míře upravit.

Drobné stavby. Kdy není třeba stavební povolení?

Nedávno jsem si koupil pozemek, na kterém stojí malý rodinný domek. K domku bych chtěl přistavět verandu a na pozemku vybudovat skleník na pěstování zeleniny. Budu potřebovat nějaká stavební nebo jiná povolení?

Jan H., Strakonice

Kvůli některým novým stavbám a stavebním úpravám na stavební úřad vůbec nemusíte. Nevyžaduje se ani jejich ohlášení.

Z těch nově postavených staveb, které by se Vás mohly týkat, je to např. opěrná zeď do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi ani s veřejným prostranstvím, skleník do 40m² plochy a do 5 m výšky, který je dál než 2 m od hranice pozemku, stavba u rodinného nebo u rekreačního domu. Stavba, která stojí na pozemku rodinného nebo rekreačního domku, má zastavěnou plochu max. 25m², jedno nadzemní podlaží, je vysoká max. 5 m a podsklepena do hloubky 3 m hloubky. Stavba musí souviset s užíváním domku a nesmí sloužit pro podnikání a nesmí se v ní skladovat hořlaviny nebo výbušniny. Stavba musí být minimálně 2 m od hranice pozemku a po jejím umístění musí zbýt alespoň 50% plochy pozemku schopného vsakovat dešťovou vodu, bazén do 40m² plochy u rodinného nebo rekreačního domu, který je dál než 2 m od hranice pozemku, výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění trasa.

Co se týče stavebních úprav, jedná se o takové stavební úpravy a udržovací práce, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.

Co se týče přístavby Vaší verandy, zde nebudete potřebovat stavební povolení, ale jedná se o stavbu, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se tedy s přístavbou verandy vejdete do rozměru stavby pro ohlášení, která činí 150 m2 z celkové zastavěné plochy, dvě nadzemní podlaží, podkroví, suterén maximální hloubky 3m, budete potřebovat územní souhlas a ohlášení.

Pro některé stavby postačí pouze územní řízení, které představuje jednodušší proces. Stavby, u kterých není třeba ohlášení ani územní souhlas: Stavby do 25 m² zastavěné plochy s jedním nadzemním podlažím výšky max. 5 m nepodsklepené. Nesmí obsahovat obytné místnosti, hygienické zařízení ani vytápění ani nesmí sloužit k chovu zvířat. Dále jsou to vodovodní, kanalizační a energetické přípojky, nádrže na vodu do 100 m3, vzdálené nejdále 50 m od rodinného domu, ale třeba i odstavné plochy do 300m².

Určité zjednodušení pro stavby, na které dopadá ohlášení přinesla novela stavebního zákona účinná od 1.1.2018. Stavby, které bylo v současnosti možné začít užívat až po oznámení stavebnímu úřadu, tak bude moci nově stavebník začít užívat bez jakéhokoliv dalšího aktu ze strany úřadu.

V případě, že máte další dotazy, týkající se stavebního práva, pak neváhejte a kontaktujte nás.