Jak převést podíl v s.r.o.?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak převést podíl v s.r.o.?

Jste společníkem ve společnosti s ručením omezeným a chtěli byste převést svůj podíl v této společnosti? Níže Vám nastíníme, jak převodu podílu v s.r.o. docílit.

Nejprve si je třeba stanovit, zda svůj podíl budete chtít převádět na jiného společníka nebo na třetí osobu.

V případě, že budete podíl převádět na jiného společníka, nepotřebujete k tomuto souhlas valné hromady, pokud samozřejmě společenská smlouva neurčí jinak. Tudíž je potřeba při každém převodu podílu nejprve nahlédnout do společenské smlouvy dané společnosti.

Pokud chcete podíl převést na osobu odlišnou od společníka, neurčí-li společenská smlouva jinak, můžete takto podíl převést pouze se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu tak nenabude účinnosti dříve, než bude tento souhlas udělen.

Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že převoditelnost podílu může být modifikována nejen společenskou smlouvou, ale i vzájemnými smlouvami mezi jednotlivými společníky.

Smlouva o převodu podílu musí mít vždy písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Úřední ověření podpisů na smlouvě o převodu podílu je jednou z podmínek platnosti. Ve smlouvě je nutné mimo jiné identifikovat smluvní strany a převáděný podíl.

Je třeba upozornit na skutečnost, že převod podílu je vůči dané společnosti účinný až doručením smlouvy o převodu podílu. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti.

Odlišný režim převodu podílu nastane v situaci, kdy je podíl v s.r.o. představován kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad a lze jej vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není jakýmkoli způsobem omezena či podmíněna.

K převodu podílu představovaného kmenovým listem bude kromě smlouvy o převodu podílu nutný ještě rubopis (indosament) a předání indosovaného kmenového listu jeho nabyvateli. Pro účinnost převodu kmenového listu vůči společnosti je následně nutné oznámení o změně osoby společníka a předložení indosovaného kmenového listu dané společnosti. Oznámení o změně společníka může učinit jak převodce, tak i nabyvatel, indosovaný kmenový list však předkládá nabyvatel podílu. Společnost následně zajistí aktualizaci seznamu společníků a rovněž zápisu v obchodním rejstříku.

Tedy závěrem, pokud chcete převádět svůj podíl v s.r.o., je nutné se vždy podívat do společenské smlouvy, zda jsou s tímto konkrétním převodem spojena nějaká omezení či podmínění. Rovněž je potřeba zvolit způsob převodu dle toho, zda je podíl představován kmenovým listem či nikoli.

Pokud potřebujete pomoci s převodem podílu v obchodní společnosti, neváhejte se obrátit na naše odborníky z Advokátní kanceláře CIKR.

Jak na zápis skutečného majitele?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na zápis skutečného majitele?

Povinností všech českých právnických osob a svěřenských fondů je evidovat své skutečné majitele a zajistit, aby údaje o nich byly úplné, přesné a aktuální. Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osou nebo právní uspořádání.

Zápis, změnu nebo výmaz údajů lze provést prostřednictvím soudu nebo notáře, kteří jsou z hlediska zápisu údajů do evidence skutečných majitelů rovnocennými autoritami, tzn., že notářské zápisy nepodléhají kontrole soudem. Kromě těchto dvou možností je zde také mechanismus automatického průpisu z veřejného rejstříku, který v některých případech nastává bez aktivity evidující osoby.

Zápis skutečného majitele lze vyřídit elektroniky, osobně nebo poštou. Elektronicky se návrh na zápis do evidence skutečných majitelů podává s využitím elektronického formuláře, který se vyplňuje na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Vyplněný formulář je následně třeba stáhnout a zaslat příslušnému soudu na emailovou adresu s uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. V případě obchodních korporací se návrh soudu podává povinně v elektronické podobě.

Přílohou návrhu musí být písemnosti dokládající postavení skutečného majitele a dokumenty, které dokládají identifikaci skutečného majitele.

Je nutné doložit postavení skutečného majitele v rámci struktury vtahů konkrétního právního uspořádání, aby z toho bylo zřejmé, jaký je vztah majitele k evidující osobě a společnostem, které se v rámci konkrétní struktury nachází. Mezi listiny, kterými je možné doložit postavení skutečného majitele, patří např.:

Výpis z obchodního rejstříku (včetně výpisů ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku)
Výpis ze zahraniční evidence skutečných majitelů
Kopie seznamu společníků nebo výpisu ze seznamu akcionářů
Zakladatelské právní jednání
Čestné prohlášení

Užití čestného prohlášení jako listiny dokládající postavení skutečného majitele je časté v případě složitých majetkových struktur k evidující osobě. V daném případě se do evidence zapisuje tzv. náhradní skutečný majitel, kterým může být každý člen tzv. vrcholného vedení korporace. Je důležité, aby čestné prohlášení obsahovalo vysvětlení, z čeho vyplývá, že jiná osoba se za skutečného majitele nekvalifikovala.

Jak je zmíněno výše, je třeba také doložit totožnost zapisovaného skutečného majitele a to dokumentem, z nějž může být s jistotou zjištěno jméno a příjmení skutečného majitele, datum narození a jeho státní občanství. Toto lze doložit kopií průkazu totožnosti, popřípadě kopii řidičského průkazu nebo pasu. V případě cizího státního příslušníka je možné užít výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci obyvatel či evidenci obdobné veřejnému rejstříku nebo zahraniční evidence skutečných majitelů.

Součástí zápisu do evidence skutečných majitelů je také povinnost uhradit poplatek, který je stanoven s ohledem na právní formu evidující osobu:

Poplatek 4 000 Kč v případě obchodní korporace
Poplatek 2 000 Kč v případě fundace, ústavu a právního uspořádání
Poplatek 500 Kč v případě spolku a bytového a sociálního družstva

Tyto soudní poplatky jsou znatelně vyšší než odměna notáři, která dle notářského tarifu činí 300 Kč a kromě toho se notáři hradí také poplatek za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů, která je opět rozlišována podle právní formy a navíc ještě podle počtu osob. V případě souhrnu poplatku a odměny notáři je zápis notářem stále méně nákladný.

Jak získat živnostenské oprávnění?

Jak získat živnostenské oprávnění?

Založení živnosti je jedním ze způsobů, jakým mohou osoby začít podnikat, přičemž se jedná způsob zdaleka nejvyužívanější, který se hodí pro malé, střední i velké podnikání. Živnostenské oprávnění je upraveno v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tento článek se zabývá postupem, náležitostmi a podmínkami pro získání živnostenského oprávnění.

Všeobecné podmínky pro získání živnostenského podnikání

Podmínky pro provozování živnosti jsou upraveny v § 6,7,8, živnostenského zákona. Jedná se o následující:

Plná svéprávnost;
Bezúhonnost;
Odborná způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje;
Na osobu nebyl prohlášen konkurz v určitém období;
Osobě nebyl uložen zákaz činnosti provozovat živnost;
Osobě bylo zrušeno živnostenské oprávnění po dobu tří let zpětně;
Osoba nebyla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly skutečnosti vedoucí k zrušení živnostenského oprávnění po dobu tří let zpětně;
Po dobu tří let zpětně nedošlo k zamítnutí insolvenčního rozhodnutí z důvodu, že majetek dlužníka nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení;

Pojem bezúhonnost je nezbytné dále vysvětlit, neboť živnostenský zákon sám definuje, kdy se osoba považuje za bezúhonnou, a to ve svém § 6 odst. 2.

Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Pojem bezúhonnosti, zejména „čin spáchán v souvislosti s podnikáním či předmětem podnikání“ je třeba vnímat extenzivně, tedy i čin, který se týká podnikání na první pohled pouze okrajově, může být významnou překážkou k vydání živnostenského oprávnění. Jedná se například o vymáhání pohledávky z podnikání pohrůžkou fyzického útoku.

Druhy živnostenských oprávnění

Živnostenský zákon zná dva druhy živnostenského oprávnění, a to živnost ohlašovací a koncesovanou, přičemž ohlašovací živnost se dále dělí na živnosti volné, řemeslné a vázané. Všechny živnosti jsou uvedeny v přílohách k živnostenskému zákonu.

Hlavní rozdíl v jednotlivých ohlašovacích živnostech spočívá v tom, zdali zákon vyžaduje jako jednu z podmínek odbornou způsobilost. U volných živností tato podmínka stanovena není, řemeslné živnosti vyžadují středoškolské či vyšší vyučení v oboru nebo šestiletou praxi v oboru a vázaná živnost vyžaduje odbornou způsobilost podle konkrétního druhu živnosti uvedenou v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Živnostenský zákon přesto zná způsob, jakým lze nedostatek odborné způsobilosti nahradit, a to prostřednictvím tzv. odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je osoba, která podmínku odborné způsobilosti pro konkrétní druh živnosti splňuje, a jejím účelem je odpovídat za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Vztah mezi živnostníkem a odpovědným zástupcem není v živnostenském zákoně výslovně upraven, a tedy je úprava ponechána na jejich smluvním vztahu.

Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká až správním rozhodnutím, na které není právní nárok. Jedná se o živnosti, kde kromě odborné způsobilosti je nezbytné prokázat ještě další podmínky, které jsou zpravidla stanoveny jinými zákony. Koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu.

Postup pro získání živnostenského oprávnění

Co se týče postupu, jak získat živnostenské podnikání, to se liší zejména na druhu živnosti a na skutečnosti, zdali oprávněným z živnostenského oprávnění bude fyzická osoba či právnická osoba. Pokud se jedná o právnickou osobu, je též důležitá okolnost, zdali je tato právnická osoba už zapsaná v obchodním rejstříku či nikoliv. Pokud není, před vyřízením živnosti je třeba mít notářem sepsanou společenskou smlouvu, kterou budete prokazovat založení právnické osoby u živnostenského úřadu.

Nezbytné je živnostenskému úřadu dodat souhlas osoby s umístěním sídla a v případě, že je zákonem vyžadována odborná způsobilost, dokument, který ji prokazuje, zejména výuční list či maturitní vysvědčení.

Ohlášení živnosti a žádost o koncesi k živnostenskému podnikání podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000,- Kč.

V případě, chcete začít podnikat a nevíte si rady s živnostenským oprávněním, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Vznikla vaší s.r.o újma? Jak lze soudně vymáhat náhradu?

Vznikla vaší společnosti s ručením omezeným újma? Přečtěte si, jak lze soudně vymáhat náhradu za pomocí tzv. společnické žaloby.

V rámci společnosti s ručením omezeným se na výkonu její podnikatelské činnosti podílí zpravidla větší počet osob. Tyto osoby jakožto členové různých orgánů mohou svým jednáním způsobit společnosti újmu. Vzhledem k tomu, že korporace často uzavírají smlouvy, které jsou velmi hodnotné a mohou vést k velkým ziskům nebo ztrátám, je časté, že se výše případné újmy vyšplhá do takových částek, že je třeba zakročit.

Klasicky může újmu způsobit jednatel, který jakožto statutární orgán společnosti ručením omezeným společnost zastupuje při nějakém právním jednání. Taková osoba je podle zákona povinna si počínat s péčí řádného hospodáře. Pokud tak ovšem nepostupovala a společnosti vznikla zmíněná újma, je třeba vykonat patřičné právní kroky.

Zákon o obchodních korporacích v takovém případě dává společníkům do ruky tzv. společnickou žalobu neboli actio pro socio. V rámci této žaloby zákon stanoví, že „každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli…“ Z tohoto ustanovení je velmi důležité si odnést informaci, na kterou odkazuje ono „…domáhat se za společnost…“ Z toho je patrné, že žalobcem v dané věci nebude společník, ale společnost jako taková. V případném sporu společník pouze vystupuje u soudu jako zástupce obchodní společnosti. Stejně tak vysouzená náhrada újmy nejde na účet společníka, ale na účet obchodní korporace.

Problematickou může být úvaha, při které uvažujeme skutečnost, kdy dojde v průběhu soudního procesu k ukončení společníkova působení v obchodní korporaci. I k tomuto se však zákon vyjadřuje a obecně konstatuje, že pokud společník, který společnickou žalobu podal, přestane být společníkem, nastoupí na jeho místo jeho právní nástupce. Pokud tedy dojde ke zcizení patřičného podílu ve společnosti, půjde k soudu nabyvatel takovéhoto podílu, který se následně stal společníkem.

Společnická žaloba nemusí směřovat striktně vůči jednateli. Zákon připouští i další subjekty, které mohou být žalovány. Na náhradu újmy mohou být společnickou žalobou žalováni mimo jednatele také členové dozorčí rady anebo vlivná osoba. Za vlivnou osobu se považuje taková osoba, jež za pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace.

V poslední řadě je pak také možné společnickou žalobu použít proti společníkovi, který nesplnil svou vkladovou povinnost a dostal se s tímto do prodlení, a také lze tuto žalobu využít pro vyloučení společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje svou povinnost.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak založit společnost s ručením omezeným?

Jak založit společnost s ručením omezeným?

Uvažujete o tom, že začnete podnikat naplno a založíte si svou vlastní obchodní korporaci? Společnost s ručením omezeným může být pro vás správná volba. Jedná se o nejčastěji zakládanou obchodní korporaci u nás a podnikatelé při jejím zakládání nejvíce lákají benefity společnosti jako jsou omezené ručení a povinný základní kapitál s minimem jedné koruny.

Hned na začátek je vhodné si ujasnit, jak si přejete aby firma fungovala, jaký bude mít název, obory podnikání, kde bude mít sídlo a s kým se do podnikání pustíte. Společnost s ručením omezeným může vzniknout i jako společnost jednočlenná, pokud máte v plánu se stát jediným společníkem, tak byste měli být seznámeni s tím, co to s sebou nese za následky.

Jakmile si vším budete jisti, tak je na čase se vydat k notářovi. Ten s vámi projde stádia vzniku obchodní společnosti a sepíše s vámi zakladatelské právní jednání, které se stane základním stavebním kamenem vaší společnosti. Zakladatelským právním jednáním je buď společenská smlouva anebo pokud je zakladatel jediný, tak je jím zakladatelská listina. Zákon stanoví, jaké položky musí smlouva obsahovat. Jedná se určitě o položky vyjmenované v odstavci druhém a nadto můžeme zmínit například požadavek na zapsání výše základního kapitálu nebo počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

V některých oblastech dovoluje zákon o obchodních korporacích zanést do společenské smlouvy pravidlo, které se odchyluje od zákonné úpravy. Klasicky se může jednat o pravidla pro změnu této smlouvy po vzniku společnosti. Zákon totiž ukládá, že změna společenské smlouvy je možná pouze shodou všech společníků. Pokud je však v této smlouvě ujednáno jinak, může o změně rozhodnout valná hromada – nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. V praxi platí, že každá další kosmetická úprava zakladatelského jednání znamená vyšší odměnu pro notáře. Pro začátek se tím pádem vyplatí sepsat smlouvu v její nejjednodušší podobě.

Určitě by mělo v rámci zakládání dojít k založení bankovního účtu, na který bude umístěn základní kapitál a později to bude právě on, kdo bude nést veškeré peněžní příjmy a podobné. Zároveň je potřeba si vyřídit živnostenské povolení pro obory podnikání, kterým se budete věnovat.

Společnost vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Do té doby za ni však můžou jiné osoby jednat. Zákon tak vychází z praxe, kdy se zpravidla stává, že společnost obstarává některé své záležitosti již před zápisem do obchodního rejstříku – tedy svým vznikem. Taková jednání však zavazují osoby, které daná právní jednání provedla. Aby závazky z takového právního jednání přešly na společnost, musí je právnická osoba po svém vzniku převzít.

Na závěr už jen dodáme, že návrh na vklad zápisu do obchodního rejstříku musí zakladatelé obchodní korporace podat příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců, jinak platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili. Tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě buď zkrátit nebo prodloužit. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Kdy a jak podat podnět České obchodní inspekci?

Kdy a jak podat podnět České obchodní inspekci?

Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu průmyslu a obchodu. Její působnost je upravena především zákonem České národní rady ze dne 20. října roku 1986 č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, kterým byla zároveň i ustavena a došlo tak k nahrazení tehdejší Státní obchodní inspekce.

Pokud přemýšlíte o tom, že se na ČOI obrátíte, je nejprve vhodné si ověřit, zda obsah zamýšleného podnětu spadá do působnosti České obchodní inspekce. Působnost ČOI je stanovena v ustanovení § 2 zákona o České obchodní inspekci. Ustanovení uvádí, že Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu, pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis stanoví. Budete se tak na ni moc obrátit pokud například obchodník neoznačí zboží nebo nabízené služby cenami nebo je Vám špatně naúčtuje. Dále například pokud obchodník nabízí výrobky bez návodů k použití v českém jazyce, nevydá na vyžádání doklad o koupi se všemi náležitostmi, neinformuje spotřebitele o právech při uplatnění reklamace, nevystaví doklad o přijetí reklamace ani o tom, jakým způsobem reklamaci vyřídil nebo například nevyřídí reklamaci do 30 dnů, popřípadě v delší lhůtě, na které se dohodli.

Naopak ČOI není oprávněna řešit podání týkající se kvality potravinářských, zemědělských a tabákových výrobků či nekalých obchodních praktik při jejich prodeji. Toto totiž spadá do působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce a ČOI se těmito produkty a službami může zabývat jen z hlediska poctivosti jejich prodeje, popřípadě z hlediska omezení jejich prodeje vymezeným skupinám spotřebitelů.

Pokud dojde ze strany ČOI ke zjištění porušení povinnosti obchodníka, je oprávněna uložit pokuty či jiná opatření. Výše takové pokuty pro nejzávažnější přestupky se může pohybovat až do výše 50 milionů Kč. Pokud se naopak bude jednat o méně závažné přestupky, pak se celá situace nemusí projednávat ve správním řízení a pokud kontrolovaný souhlasí, může mu ČOI uložit pokutu na místě ve výši nepřesahující 10 000 Kč. Mezi jiná opatření patří například zákaz prodeje či uvádění na trh některých výrobků, resp. jejich stažení z trhu.

Podnět k ČOI lze podat v listinné podobě, ale rovněž i v digitální. Listinný podnět můžete odeslat na adresu pracovišť, které jsou jednoduše dohledatelné na webových stránkách ČOI www.coi.cz a nebo dokument můžete na takové pracoviště zanést osobně. Dovolujeme si Vás upozornit, že dokument v listinné podobě, který je neúplný nebo poškozený (např. část textu chybí nebo je nečitelný) a současně z něj nelze určit, kdo jej odeslal, ČOI nezpracovává. Digitální podnět lze zaslat rovněž prostřednictvím e-mailu.

Pravděpodobně nejrychlejší a nejpohodlnější způsob odeslání podnětu ČOI je využít služby e-podatelna na webových stránkách www.coi.cz/podatelna/. Elektronický formulář Vás navede, jak postupovat při vyplňování informací. Podle správního řádu platí, že z podání musí být patrno, kdo jej činí, které věci se týká, co se navrhuje a fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování.

O výsledku podnětu budete vyrozuměni. ČOI by měla podnět vyřídit do 30 dnů.

Pokud si nejste jisti, jak podnět k ČOI podat či zda Vaše záležitost spadá do její působnosti, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.

Proč i malá firma potřebuje právníka?

Část trhu, na které se uplatňuje velké procento absolventů, je profese tzv. podnikového právníka. Tento termín je reliktem z doby socialismu a označuje právníky zaměstnané v státním podniku. Samozřejmě najdeme pracovní místa, na která termín podnikový právník naprosto sedí, například Česká pošta nebo Lesy ČR…., ale jelikož v dnešní době tvoří drtivou většinu zaměstnavatelů různé obchodní korporace, pojem „podnikový právník“ není tak docela výstižný a užívá se spíš „firemní právník“, „in-house právník“, nebo podobně – „in house council“.

Jaké služby poskytuje firemní právník?

Zjednodušeně můžeme říct, že průměrný firemní právník se zabývá veškerou právní agendou, která se týká jeho zaměstnavatele a poskytuje služby jenom jemu, čím je obor a rozsah jeho práce striktně vymezený.

Kde najít podnikového právníka?

Řešením pro malé i velké firmy, kterým se nevyplatí zaměstnávat vlastního firemního právníka je služba, kterou nabízí různé advokátní kanceláře, včetně té naší. Naši advokáti se specializací na korporátní právo jsou firmám schopni poskytovat stejně dobré služby jako in-house právníci, ovšem nás nemusíte platit každý měsíc, ale jenom v době, kdy naše právní služby skutečně potřebujete. Ačkoliv to samozřejmé není pravidlem, advokáti s dlouholetou praxí často odvedou nejenom stejně dobrou práci jako firemní právníci, ale díky zkušenostem i práci lepší.

Nepravidelné právní služby

Každá firma potřebuje čas od času právní pomoc, ať už se jedná o revizi stávajících smluv, vypracování obchodním podmínek či konzultaci v rámci důležité obchodní transakce. V případě, že vaše firma potřebuje právní služby nepravidelně a je pro vás tak zbytečné zaměstnávat firemního právníka, nabízíme vám řešení – podnikového právníka za výhodný tarif naší advokátní kanceláře. Tato služba je výhodnější a praktičtější alternativou k často zbytečně nákladnému firemnímu právníkovi.

Advokát vždy po ruce

Dalo by se namítat, že malá firma svého právníka vůbec nepotřebuje. Ano, pravděpodobně by bylo zcela zbytečné, aby firma, která má jenom pár zaměstnanců, platila vlastního právníka na plný úvazek, ale i malá firma se musí zabývat právními problémy. Pro malou firmu, která má omezený rozpočet, může být dokonce (na rozdíl od firmy velké) zbytečný právní problém likvidační. S advokátem po ruce vám žádný právní problém ani nemá šanci vzniknout.

Firemní právník CIKR

Naše advokátní kancelář má na kontě dlouhodobou úspěšnou spolupráci s firmami různých velikostí a odborností a vždy se nám podařilo dotáhnout jejich agendu do úspěšného konce a k spokojenosti na obou stranách. Advokátní kancelář CIKR nabízí kvalitní právní služby za zvýhodněnou cenu. Náš tým odborníků vám poslouží jako náhrada firemního právníka kdykoliv ho budete potřebovat, zároveň ale zaplatíte jenom odpracované hodiny podle našeho zvýhodněného advokátního tarifu. A tak se nás nebojte kontaktovat.

Proč je důležité mít firemního právníka?

Každý laik zná klasické právnické profese, na které nejčastěji natrefí třeba v televizi – ať už ve zprávách, nebo v dobrodružných seriálech z kriminálního prostředí. Je snadné podlehnout dojmu, že jediná cesta, kterou se student právnické fakulty může po dostudování vydat, je advokát, státní zástupce, nebo soudce. Další profese ukotvené v obecném povědomí veřejnosti jsou ještě exekutor a notář. Ve skutečnosti množství studentů, které všechny tyto profese zaměstnají dohromady, tvoří maximálně 15 procent absolventů právnické fakulty. Co pak dělá ten zbytek?

Kromě absolventů práva, kteří se rozhodli jít jinou cestou, než je právo, a kterých není zanedbatelné množství, většina absolventů dělá na ministerstvech, správních úřadech, policii a v různých jiných částech právního aparátu. I na místech, kde byste nepřepokládali, že bude potřebný právník, nějakého určitě potkáte. Koneckonců i na fakultě se učíme, že právo „prozařuje“ všemi oblastmi lidského života (ať to znamená cokoliv).

Firemní právník

Část trhu, na které se uplatňuje velké procento absolventů a kterou jsme zatím schválně nezmínili, je profese tzv. podnikového právníka. Tento termín je reliktem z doby socialismu a označuje právníky zaměstnané v státním podniku. Samozřejmě i dnes najdeme pracovní místa, na která termín podnikový právník naprosto sedí, například Česká pošta nebo Lesy ČR…. ale jelikož v dnešní době tvoří drtivou většinu zaměstnavatelů různé obchodní korporace, pojem „podnikový právník“ není tak docela výstižný a užívá se spíš „firemní právník“, „in-house právník“, nebo podobně – „in house council“.

Služby firemního právníka

Zjednodušeně můžeme říct, že průměrný firemní právník se zabývá veškerou právní agendou, která se týká jeho zaměstnavatele a poskytuje služby jenom jemu, čím je obor a rozsah jeho práce striktně vymezený. Podle druhu zaměstnavatele se tedy může mít firemní právník zabývat velmi úzkou, nebo naopak velmi širokou právní agendou. I firmy s vlastními právníky často hledají z různých důvodů externí pomoc u advokátních kanceláří. Často se jedná o agendu, ve které nemůžou podnikoví právníci jednat sami, nebo s danou oblastí nemají zkušenosti, případně v obdobích, kdy je práce ve firmě tolik, že samotní by nápor nezvládli.

Odborníci na korporátní právo

Řešením pro malé i velké firmy, kterým se nevyplatí zaměstnávat vlastního firemního právníka je služba, kterou nabízí různé advokátní kanceláře včetně té naší. Naši advokáti se specializací na korporátní právo jsou firmám schopni poskytovat stejně dobré služby jako in-house právníci, ovšem nás nemusíte platit každý měsíc, jenom v době, kdy naše právní služby skutečně potřebujete. Ačkoliv to samozřejmé není pravidlem, advokáti s dlouholetou praxí často odvedou nejenom stejně dobrou práci jako firemní právníci, ale díky zkušenostem i práci lepší.

Firemní právník CIKR

Naše advokátní kancelář má na kontě dlouhodobou úspěšnou spolupráci s firmami různých velikostí a odborností a vždy se nám podařilo dotáhnout jejich agendu do úspěšného konce a k spokojenosti na obou stranách. Rádi vám pomůžeme i v případě, že vlastního právníka(y) máte, ale potřebujete právní oddělení z důvodu nečekané situace v určitém období posílit. Naší advokáti vám poradí v pracovním právu, obchodním právu, ve věci nemovitostí a realit a v dalších, které patří do jejich odbornosti, proto neváhejte nás kontaktovat.