Kácení stromů na vlastním pozemku

Potřeboval bych poradit s tím, jak je to ohledně kácení stromů na vlastním pozemku. Že prý, když mám zahradu oplocenou, můžu kácet cokoliv, ale když není, musím zažádat o povolení. Rád bych vykácel staré už neplodící jabloně u chalupy, kterou jsme zdědili, ale pozemek kolem nechceme znovu oplocovat (plot je již poničený), a vysázet pár moderních ovocných stromků. Jak moc mi do toho může mluvit státní správa?

Jan S. střední Čechy

 

Pravidla kácení dřevin byla v posledních letech dost pozměněna, proto není vůbec překvapením, že spousta lidí tápe v tom, co vlastně mohou s dřevinami na svém vlastním majetku udělat a zda k tomu potřebují či nepotřebují souhlas orgánů státní správy.

Obecně platí, že kácení dřevin podléhá povolení orgánu ochrany přírody (což je odbor životního prostředí místně příslušného městského úřadu), není-li dále stanoveno jinak. Toto se dočteme v §8 odst. 1 Zákona o ochraně přírody a krajiny, který je základním výchozím dokumentem této problematiky. Dále je ovšem třeba nahlédnout i do vyhlášky č. 222/2014, která pozměnila podmínky vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Zde se dozvíme, že z obecného pravidla existují výjimky, kdy povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (např. stromy památné) nebo stromořadí (tj. více než 10 dřevin za sebou) a sadu, se nevyžaduje:

  • pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
  • pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
  • pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
  • pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Z uvedeného tedy plyne pro Váš případ, že pokácení jabloní na Vaší zahradě bude možné, protože se jedná právě o ony ovocné dřeviny. Pokud byste se ovšem rozhodl pokácet vzrostlé neovocné dřeviny např. duby, tak pak by bylo zapotřebí zažádat si u příslušného orgánu o povolení.

Vaše druhá otázka se týkala oplocení. Oplocení bylo klíčové za účinnosti předchozí verze vyhlášky, kdy bylo umožněno vlastníkům pozemků u bytových nebo u rodinných domů v zastavěném území obce, které byly stavebně oploceny a nepřístupné veřejnosti, kácet veškeré dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. Toto již dnes neplatí, a otázka oplocení nehraje roli. Důležité je, jako co je pozemek, na které strom roste, evidován v katastru nemovitostí. Proto je třeba aktuální stav vždy zkontrolovat.

Závěrem je dobré zmínit, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, přičemž obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Pro strom je tedy ideální, pokud jej pokácíte v období mezi říjnem a březnem.

V případě, že Vás toto téma zajímá více či máte nějaký právní problém, který byste rád vyřešil, neváhejte kontaktovat Advokátní kancelář CIKR, kde Vám rádi s Vaším právním problémem pomůžeme.

Sledujte nás na
soc. sítích

Bazén bez povolení

Na jaře plánujeme rekonstrukci rodinného domku a v létě bychom chtěli postavit na zahradě bazén. Nejsme si ale jistí, jestli k těmto úpravám potřebujeme stavební povolení. Můžete nám poradit, kdy ještě můžeme renovaci provádět jen tak a za jakých okolností už je potřeba stavební povolení vyřídit?

Robert F., Nová Paka

Jak každý vlastník domu, bytu nebo chaty ví, jednou za čas se nějakým těm opravám a úpravám nevyhneme. Provádění různých stavebních úprav se řídí právní úpravou zakotvenou ve stavebním zákoně. Jde o relativně komplikovaný předpis, ve kterém není úplně jednoduché se vyznat. Než té tedy bez starostí vrhnete na přestavbu, pojďme si společně projít, kdy je třeba se nejprve vydat na stavební úřad.

Stavební zákon rozlišuje zaprvé případy, kdy není třeba ohlášení ani stavebního povolení, zadruhé případy vyžadující ohlášení (tzv. ohláška), a za třetí okolnosti, za kterých je potřeba vyřídit stavební povolení.

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení jsou upraveny v § 103 stavebního zákona. Mezi tyto spadají také stavební úpravy a udržovací práce, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Plánujete-li tedy pouze menší rekonstrukci, jako je výměna oken či oprava střechy, a těmito úpravami výrazně nezměníte vzhled ani způsob užívání vašeho domu, nemusíte nic vyřizovat ani ohlašovat.

§ 104 stavebního zákona pak stanoví, které jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadují ohlášení, které je rychlejší a jednodušší než vyřízení stavební povolení. Jde zejména o:

  • stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

  • změny staveb, nebudou-li jimi překročeny parametry uvedené v předchozím bodu;

  • opěrné zdi do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím;

  • terénní úpravy neuvedené v § 103 odst 1 písm. b), udržovací práce neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c);

  • stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Například stavební úpravy bytu bez zasahování do nosných stěn.

Pokud se však chystáte na větší stavbu či přístavbu přesahující povolené rozměry nebo rekonstrukci, která zasáhne do nosných stěn domu, případně se touto rekonstrukcí změní vzhled domu, vyřízení stavebního povolení se nevyhnete.

Co se týče stavby bazénu, na úřad vůbec chodit nemusíte v případě, že bazén u rodinného domu nebo chaty bude mít plochu do 40 m² a bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metry od hranice pozemku. Tato kritéria jsou stanovena v § 79 odst. 2 písm. p) stavebního zákona a při jejich splnění není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Další stavbou nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas je například skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení.

V případě, že si nejste stoprocentně jistí, zda se Vás některý z výše zmíněných formálních požadavků týká, určitě se vždy vyplatí navštívit příslušný stavební úřad. Tam Vám sdělí, jaké náležitosti budou ve Vašem konkrétním případě vyžadovány.

Advokátní kancelář CIKR se specializuje na stavební právo a pomůže Vám v tomto odvětví vyřešit jakýkoli problém. Proto neváhejte a kontaktujte nás.

Sledujte nás na
soc. sítích