Postup na sepsání žaloby na dlužníka

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Postup na sepsání žaloby na dlužníka

Na začátku je nejlepší se s dlužníkem spojit písemně nebo telefonicky a vyzvat ke splácení dluhů. Dlužník může začít svůj dluh splácet, a tak se vyhnete celému soudnímu řízení. 

Také je dobré promyslet si, zda opravdu chcete, aby se případem zabýval soud. Soudu totiž musíte zaplatit poplatek, který se pohybuje okolo 5% z částky, kterou vymáháte. Pokud pro Vás soud bude úspěšný, tyto poplatky zaplatí dlužník. Dobré je si uvědomit, jestli máte dostatečné důkazy, abyste u soudu zvítězili.

Kdy podat žalobu

Žalobu podejte po tom, co na Vaši výzvu dlužník nereaguje a dluh nebyl do stanovené doby splacen. Pozor si ale musíte dát na promlčecí dobu, která je standardně 3 roky. Pokud tato doba uplyne, protistrana může vznést námitku a Váš případ bude ukončen. 

Jak podat žalobu

Důležité je vybrat místně a věcně příslušný soud. Místně příslušný se rozumí soud, v jehož obvodu obžalovaný bydlí. Věcná příslušnost je o trochu těžší. Věcnou příslušnost určuje zákon. Ve většině případů se jedná o soud okresní (v Praze se jedná o soudy obvodní a v Brně o Městský soud). Ovšem v případě cenných papírů se už bude jednat o krajské soudy (v Praze Městský soud). Poté je potřeba splnit obsah žaloby, žalobu poslat a uhradit poplatek.

Obsah žaloby

Podle zákona musí žaloba obsahovat určité náležitosti, těmi jsou:

  • správné označení soudu
  • kdo a na koho žalobu podává (jména věřitelů a dlužníků, včetně dat narození a bydliště)
  • označení důkazů
  • čeho se žaloba týká a návrh na rozhodnutí soudu
  • podpis a datum

 

V případě jakýchkoli dotazů či zájmu o naše služby nás neváhejte kontaktovat.

Homeschooling – Co to je a jak o něj zažádat?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Homeschooling – Co to je a jak o něj zažádat?

Individuální vzdělávání žáka, často též označováno jako domácí výuka nebo homeschooling, je jedním ze zvláštních způsobů plnění povinné školní docházky, upraveným v § 41 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“). Ačkoli tato forma výuky není v České republice úplnou novinkou, zatím není příliš hojně využívanou alternativou k tradičnímu způsobu základního vzdělávání, jako tomu je například v zemích západní Evropy nebo USA.

 

Zákonné podmínky

Žádost o individuální vzdělávání žáka podává jeho zákonný zástupce řediteli školy, kde je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Ten pak na základě správního uvážení rozhodne o jeho povolení. Ředitel žádosti vyhoví, jsou-li splněny zákonné podmínky stanovené školským zákonem. Jsou v zásadě čtyři:

  • Závažné důvody pro individuální vzdělávání
    • v praxi velmi volný a široký výklad slova „závažné“, jelikož kromě šikany ve škole nebo vrcholového sportování dítěte sem například spadá i příslušnost k státem regulované církvi či pouhá nedůvěra rodičů v úroveň vzdělání poskytovaném na dané základní škole
  • Zajištění podmínek pro individuální vzdělávání
    • zejména materiální a ochrany zdraví
  • Osoba, která bude vzdělání zajišťovat má dosažené potřebné vzdělání
    • zde je zásadní rozdíl mezi vzděláváním na první a druhém stupni základní školy

první stupeň 🡪 střední vzdělání s maturitní zkouškou

druhý stupeň 🡪 vysokoškolské vzdělání

  • Zajištění vhodných učebnic a učebních textů
    • Seznam těchto učebnic, nejedná-li se učebnice se schvalovací doložkou ministerstva podle § 27 školského zákona, se připojuje k žádosti

Jelikož zde ředitel školy rozhoduje jakožto správní orgán, je přípustné případné soudní přezkoumání takového rozhodnutí.

 

Náležitosti žádosti

Žádost řediteli musí být písemná a obsahovat všechny nezbytné informace pro posouzení splnění zákonných podmínek. Kromě běžných identifikačních údajů dítěte (jméno, příjmení, rodné číslo a trvalé bydliště) a výše zmíněných údajů, zde musí být uvedena délka období, po které má být žák individuálně vzděláván, doklady o splnění potřebné úrovně vzdělání osoby zajišťující domácí výuku, popis prostředí ve kterém má být dítě vzděláváno, vyjádření školského poradenského zařízení a další skutečnosti, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka. Touto poměrně širokou paletou podmínek se v první řadě sleduje zájem na ochraně řádného rozvoje dítěte a za jejich plnění odpovídá jeho zákonný zástupce.

Kontrola studia a ukončení individuálního vzdělávání

Na konci každého pololetí dochází k přezkoušení žáka z příslušného učiva ve škole, ve které je zapsán k plnění povinné školní docházky. V případě, že žáka nelze hodnotit nebo ve druhém pololetí neprospěje, má ředitel školy povinnost individuální vzdělávání ukončit. Totéž platí i pro případ neplnění dalších podmínek, které stanovuje školský zákon. Z tohoto můžeme zcela jednoznačně vnímat primární zájem na ochraně kvality vzdělávání dítěte, které nemá ukončenou základní školní docházku.

 

Výhody individuálního vzdělání

Rozhodně nelze hovořit o tom, že by homeschooling byl jednoznačně lepší formou klasické výuky ve škole anebo naopak. Je však její důležitou alternativou a má své zásadní uplatnění v mnoha případech. Největší výhodou je samozřejmě velká míra individuálního přístupu, který může plně zohledňovat vlastnosti a schopnosti žáka a přizpůsobit se jeho tempu. Je zde také mnohem snazší výkon dohledu nad jeho studiem. V neposlední řadě může tato forma vzdělávání pomoci i lidem, kteří mají z důvodů špatné dopravní infrastruktury problémy se do školy každý den dopravit. Stinnou stránkou však může být určitá izolace jedince od jeho vrstevníků. Neuškodí tedy tento kontakt zajistit skrze různou volnočasovou aktivitu.

Projev advokátky: hranice mezi svobodou projevu a profesní odpovědností

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Projev advokátky: hranice mezi svobodou projevu a profesní odpovědností

V nedávném případu, který se zabýval samotný Nejvyšší správní soud, se dostal do středu pozornosti kontroverzní projev advokátky. Tento příběh nejen vyvolává otázky o hranici mezi soukromým názorem a profesní odpovědností, ale také osvětluje napětí mezi svobodou projevu a povinnostmi spojenými se stavovskými předpisy, kterými jsou advokáti vázáni. Podívejme se podrobněji, jak tento případ odráží komplexní vztah mezi právem na vyjádření názoru a profesními standardy advokátů.

 

Průběh případu

Nejvyšší správní soud se nedávno zabýval případem advokátky, která, kromě své právnické praxe, aktivně působí v politickém dění. Její kontroverzní projev před tureckým velvyslanectvím, ve kterém vyjádřila ostrou kritiku, vedla Česká advokátní komora k udělení pokuty ve výši 25 000 Kč za údajné snížení důstojnosti advokátního stavu. Nicméně, Městský soud v Praze rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že projev nesouvisel s výkonem advokacie.

V dalším vývoji událostí se NSS zabýval kasační stížností České advokátní komory, která tvrdila, že advokátka snížila důstojnost advokátního stavu nevhodným chováním. Avšak, Nejvyšší správní soud neshledal souvislost mezi projevem a výkonem advokacie. Zákon o advokacii, platný v době incidentu, nezakazoval veškerá jednání advokátů, ale pouze taková, která mají přímou souvislost s výkonem advokacie.

Závěr

Rozsudek Nejvyššího správního soudu v tomto případě zdůraznil rozdíl mezi soukromými projevy advokátů a jejich profesní odpovědností. Podle soudu není možné posuzovat soukromé projevy advokátů jako součást výkonu advokacie, pokud tyto projevy nepřímo nesouvisí s jejich právnickou praxí. Tento rozsudek poskytuje důležitou interpretaci vztahu mezi svobodou projevu a profesní odpovědností advokátů a zároveň chrání jejich právo na politické angažovanosti mimo oblast práva.

Co je petice a jak ji podat?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co je petice a jak ji podat?

Petiční právo je upraveno v samostatném zákoně č. 85/1990 Sb. Zajímavé na tom je, že tento zákon je starší než naše Ústava. Dokonce je starší i než Listina základních práv a svobod, která toto právo garantuje jakožto jedno ze zásadních politických práv. Sám zákon pod slovem „petice“ rozumí právo (sám nebo společně s jinými) se obracet na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. Toto právo mají pak nejen fyzické osoby, ale též i osoby právnické (je-li to v souladu s jejich činností). Za účelem sestavení petice, opatření podpisů a provedení dalších úkonů s tím spojených mohou občané vytvořit petiční výbor. V rámci toho si členové mezi sebou určí jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat při komunikaci se státními orgány.

K podpoře petice lze vyzývat občany jakýmkoli způsobem neodporujícím zákonu. Nesmí být však k podpisu nijak nucen. Důležité je také to, aby měl dostatečný prostor na seznámení se s jejím obsahem. Vedle podpisu zde pak musí občan uvést i své jméno, příjmení a bydliště, aby bylo možné podpis spojit s konkrétní osobou. 

Podpisové archy mohou mít dvojí podobu:

  1. Text petice je uveden na každém podpisovém archu.  Taková podoba je ideální, neboť je na první pohled zřejmé jakou petici chce občan svým podpisem podpořit. U peticí obsahujících delší text je však tento způsob značně nepraktický.
  1. Text na podpisovém archu chybí. V takovém případě zde však musí být jednoznačné označení, o jakou petici se jedná, spolu osobními údaji (jméno, příjmení, bydliště) jejího sestavitele. Toto je zcela nezbytné k přiřazení podpisů ke správné petici.

Z tohoto nám též vyplývá zásadní požadavek na petici, a to její písemná forma. Kdyby nebyla písemná, logicky není možné dokázat její pravost, ani splnit ostatní nezbytné náležitosti. To však nevylučuje možnost jejího elektronického podání. Od 1. 1. 2022 je zde totiž možnost podat tzv. ePetici přes Portál občana. Tím si můžete ušetřit dlouhé hodiny sbírání podpisů a mrznutí venku s deskami v ruce. Další velkou výhodou ePetice je garance pravosti podpisů, jelikož ji lze podepsat pouze přes již zmíněný Portál občana. Nemusíte se však omezovat pouze na jednu nebo druhou variantu, můžete je samozřejmě obě zkombinovat pro zaručení nejvyšší možné efektivity. Více informací o ePetici se dozvíte na stránkách gov.cz (https://portal.gov.cz/rozcestniky/epetice-RZC-110

Co se tedy stane, když splním všechny tyto podmínky? Musí mi být vyhověno? Pro všechny zakladatele petice je samozřejmě hlavní její kladné vyřízení. S tím to však není tak snadné. Petici je po ukončení sběru podpisů nutné adresovat příslušnému státnímu orgánu. V případě, že daný orgán příslušný není, petici do 5 dnů předá tomu, který k vyřízení příslušný je a podatele o tomto vyrozumí. Pro zamezení zbytečných průtahů tak proto doporučuji zvolit ten orgán, který má věc ve své působnosti. Po přijetí petice je daný orgán povinen se jí zabývat, tedy posoudit její obsah a do 30 dnů písemně odpovědět. Z tohoto důvodu je proto nezbytné uvést základní údaje o osobě, která petici podává (jméno, příjmení, bydliště). V odpovědi musí uvést své stanovisko vůči obsahu petice a dále též způsob jejího vyřízení. Často převládá mylná představa, že petici musí být vždy vyhověno, ale není tomu tak. Oficiálně je vyřízena tím, že k ní státní orgán zaujme stanovisko, které může být ale i negativní. Petiční právo lze tedy chápat spíše jako jakýsi oficiální způsob, kterým je možné sdělit státu, úřadům, či jiným státním subjektům svůj názor. Váha a vliv každé petice proto zákonitě roste s počtem jejich podpůrců.

Speciálním případem a zároveň výjimkou jsou tzv. povinné petice, které mají vždy hmotněprávní účinek. Typickým příkladem je prezidentská petice, kde při zisku 50 000 podpisů vzniká nárok kandidovat v prezidentských volbách. Tento typ petice podléhá mnohem přísnější kontrole, kde se podpisy ze zákona porovnávají s registrem obyvatel. Dalšími příklady jsou petice sloužící k založení politické strany, vyhlášení místního referenda nebo petice nezávislého kandidáta.

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

V posledních letech se stále více diskutuje o nutnosti přizpůsobit volební systémy měnícím se podmínkám moderního světa, kde mobilita obyvatelstva a globální migrace hrají stále větší roli. Jednou z klíčových otázek, která se v tomto kontextu vynořuje, je, jak zajistit, aby i občané žijící mimo hranice své vlasti mohli plně uplatňovat své demokratické právo a účastnit se voleb. V České republice se tato debata dostala do popředí zájmu veřejnosti i politiků díky novému legislativnímu návrhu, jehož cílem je umožnit Čechům žijícím v zahraničí hlasovat korespondenčně. Avšak návrh, který se těší podpoře vládní koalice, čelí kritice ze strany opozičních hnutí, která vyjadřují obavy o možné ohrožení demokracie a tajnosti volby. 

 

Dne 25. 1. 2024 projednávala Sněmovna koaliční návrh, který by měl odstranit geografické bariéry bránící Čechům žijícím v zahraničí v uplatnění jejich volebního práva. Tento návrh po několika hodin náročného projednávání schválila. Korespondenční hlasování by mohlo být poprvé dostupné ve volbách do sněmovny v roce 2025 a následně i v prezidentských a evropských volbách od roku 2026. Tento krok, podpořený vládní koalicí, narazil na odpor opozičních hnutí ANO a SPD, která vyjádřila obavy o možné ohrožení demokratických principů a tajnosti volby.

 

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že zavedení korespondenční volby umožní asi třem set tisícům lidí v zahraničí naplnit jedno ze základních občanských práv. Tento návrh je vnímán jako krok k rozšíření demokracie, přičemž potenciálně až šest set tisíc Čechů žijících trvale či dočasně v zahraničí by mohlo hlasování poštou využít. Kritici z řad opozice však vidí v návrhu riziko pro integritu volebního procesu a ústavní zásady tajného hlasování.

 

Proces hlasování by byl zajištěn registrací u zastupitelského úřadu a následným odesláním hlasovacích materiálů, což by mělo zajistit, že každý hlas je odevzdán osobně a bez možnosti manipulace. Tento systém navíc umožňuje ověření účasti voliče a vylučuje možnost dvojího hlasování. Česko se tak řadí mezi poslední země Evropské unie, kde nebyla korespondenční volba dosud povolena. 

 

Celkově se jedná o významný krok vpřed k usnadnění volebního procesu pro Čechy žijící v zahraničí. Navzdory politickým sporům a obavám z možných rizik je cílem návrhu posílit demokratické právo a zapojení všech občanů do politického života České republiky, bez ohledu na jejich fyzickou přítomnost v zemi.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon vydán pod č. 417/2023 Sb., kterým se novelizuje zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, stejně jako další zákony související.

Tato novela byla zejména reakcí na nutnost implementovat směrnici Rady EU č. 2020/284 z roku 2020, jejímž hlavním cílem bylo zejména zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.

V důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona zákonodárce uvádí, že hlavní změnou stávající právní úpravy je doplnění speciální právní úpravy, která poskytovatelům platebních služeb ukládá povinnost uchovávat a poskytnout správci daně údaje týkající se příchozích a odchozích plateb, a také příjemců a příkazců těchto plateb. 

Pod pojmem poskytovatel platebních služeb chápe náš právní řád finanční instituci, která mimo jiné zpracovává platební transakce. V praxi takový poskytovatel zpracovává např. platební transakce, k jejichž provedení obdrží žádost skrze platební bránu.  

Danou směrnici, a potažmo tedy i její zákonnou implementaci do našeho právního řádu, lze chápat hlavně jako reakci na rozmach poskytování platebních služeb při obchodech uzavíraných prostřednictvím internetu a jiných prostředků dálkové komunikace. Právě kvůli tomuto daná právní úprava ukládá poskytovatelům platebních služeb nové povinnosti spojené s uzavíráním těchto obchodů na dálku, konkrétně tedy u přeshraničních transakcí. Avšak povinnost se nebude vztahovat jen na platby uskutečňované v rámci členských států EU, ale také na platby vůči třetím zemím a naopak. 

Konkrétně tedy novela kromě povinnosti vést evidenci upravuje i označení toho, co má přesně předmětem evidence být a co se všechno rozumí údaji o přeshraniční platbě. Dále je také stanoven způsob, jakým má být poskytovatelem učiněno oznámení a konečně i určení, že správcem daně v případě evidence o přeshraničních platbách je Specializovaný finanční úřad. 

Povinnost vést evidenci však zákon ukládá pouze v případě, že v tuzemsku zprostředkuje poskytovatel více než 25 plateb v období jednoho kalendářního čtvrtletí. 

Věděli jste, jaké pravomoci má Nejvyšší kontrolní úřad?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Věděli jste, jaké pravomoci má Nejvyšší kontrolní úřad?

Jednou z mnoha podmínek fungování demokratického státu je vznik nezávislé instituce, která kontroluje hospodaření státu. V České republice tuto funkci vykonává Nejvyšší kontrolní úřad. Podobný orgán působí ve všech demokratických zemí.

Existence Nejvyššího kontrolního úřadu je právně zakotvena v Ústavě ČR. Podobně jako Česká národní banka nebo územní samospráva. Konkrétní postavení, působnost, organizační struktura a činnost je však upravena v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu. Aby mohl kvalitně a objektivně kontrolovat hospodaření státu, tak musí působit samostatně a být nezávislý na moci zákonodárné, výkonné i soudní. Nezávislost úřadu zaručuje, aby nemohl být politicky ovlivňován. 

 

Pravomoci

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje 

  1. hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti
  2. státní závěrečný účet
  3. plnění státního rozpočtu
  4. hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí
  5. vydávání a umořování státních cenných papírů
  6. zadávání veřejných zakázek
  7. hospodaření ČNB 

Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, jestli výše uvedené činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní. Výsledkem kontrolní činnosti je kontrolní závěr, což je písemná zpráva, která obsahuje shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole.

Nejvyšší kontrolní úřad předkládá některé výsledky své práce také Poslanecké sněmovně. Jedná se o zpracování a předložení stanoviska k návrhu státního závěrečného účtu, ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Předkládán je také seznam kontrolních závěrů, které byly podkladem pro závěrečné stanovisko úřadu.

Na žádost Poslanecké sněmovny nebo Senátu zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko k návrhům právních předpisů, které se týkají rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti.

 

Organizační struktura

Orgány úřadu jsou kolegium, senáty a kárná komise. Tyto orgány se řídí zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu, jednacím řádem kolegia, jednacím řádem senátů a kárným řádem.

V čele Nejvyššího kontrolního úřadu stojí prezident, jehož funkční období trvá 9 let. Prezident úřad řídí a jedná jeho jménem navenek, předsedá kolegiu úřadu a kárné komoře. Nominaci podává Poslanecká sněmovna prezidentovi ČR. Prezidenta v době nepřítomnosti zastupuje viceprezident. 

Prezident úřadu předkládá kolegiu úřadu

  1. návrh plánu kontrolní činnosti a jeho změn,
  2. návrh rozpočtu včetně jeho změn, rozpočtových opatření a závěrečného účtu rozpočtové kapitoly úřadu,
  3. všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
  4. návrh výroční zprávy o činnosti úřadu za uplynulý rozpočtový rok,
  5. návrh organizačního a pracovního řádu úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
  6. návrh jednacího řádu kolegia úřadu a senátů úřadu, včetně jeho změn a doplňků,
  7. návrh kárného řádu,
  8. podněty Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády

Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu tvoří prezident, viceprezident úřadu a 15 členů kolegia. Kolegium rozhoduje hlasováním. Pro návrh musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Členy kolegia volí Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen kolegia končí při dosažení věku 65 let.

 

Kolegium úřadu schvaluje

  1. plán kontrolní činnosti,
  2. návrh rozpočtu úřadu předkládaný Poslanecké sněmovně, jeho změny, rozpočtová opatření, závěrečný účet rozpočtové kapitoly úřadu a účetní závěrku úřadu sestavenou k rozvahovému dni,
  3. všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu,
  4. výroční zprávu,
  5. kontrolní závěry, které si stanoví při schvalování plánu kontrolní činnosti nebo které mu přikáže prezident úřadu,
  6. jednací řády Kolegia úřadu a senátů úřadu,
  7. organizační řád a jeho změny,
  8. kárný řád.

 

Kolegium úřadu rozhoduje

  1. o odvolání proti rozhodnutí o námitce proti kontrolnímu protokolu,
  2. o námitce podjatosti, pokud ji vznesla kontrolovaná osoba proti členu úřadu; takový člen úřadu je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen.

Konsolidační balíček 2024

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Konsolidační balíček 2024

Dne 22. listopadu byl prezidentem podepsán konsolidační nebo také ozdravný balíček, který již na jaře roku 2023 předložila Poslanecké sněmovně vláda. Účinným, a tedy pro jeho adresáty právně závazným, se stane od prvního ledna nového roku. 

Co je to vlastně konsolidační balíček?

Po formální stránce je konsolidační balíček souborem novel 65 zákonů, které se týkají především problematiky daní a sociálního zabezpečení. Tyto novely zavádí opatření, které povedou k navýšení příjmu veřejných rozpočtů a snížení jejich výdajů.

K čemu slouží?

Záměrem konsolidačního balíčku 2024 je především snaha o ozdravení a stabilizaci veřejných financí a jeho hlavní cíl spočívá ve zpomalení zadlužování státu a snížení rozpočtového deficitu.

Česká republika již mnoho let hospodaří s deficitním rozpočtem. Dle zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022 vzrostl státní dluh meziročně o více než 429 mld. Kč, kdy takovýto růst ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom dle NKÚ nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné.

Konsolidační balíček by měl tedy státu zjednodušeně řečeno ušetřit výdaje a zvýšit příjmy. Dle Ministerstva financí, by měl konsolidační balíček během příštích dvou let snížit rozpočtový deficit o 150 mld. Kč.

Jaké konkrétní změny s sebou přinese v oblasti daní a sociálního zabezpečení?

Konkrétních opatření, které novely konsolidačního balíčku zavádějí, je jak na příjmové, tak na výdajové stránce velmi mnoho. Níže si proto představíme pouze vybrané z nich.

 

Sazby DPH

Novela zákona o dani z přidané hodnoty sjednocuje dvě snížené sazby DPH, ve výši 10% a 15% do jedné snížené sazby, která bude nově ve výši 12%, základní sazba pak zůstává na 21%. Nadále tedy budou existovat pouze dvě sazby DPH, čímž by mělo dojít k větší efektivitě a transparentnosti systému DPH a omezení příležitostí k daňové optimalizaci. V návaznosti na to dojde také k úpravě jednotlivých položek zařazených pod jednu či druhou sazbu. Například knihy a hudebniny budou nově od DPH osvobozeny a bude se na ně vztahovat nulová sazba.

 

Odvody pro OSVČ

S účinností konsolidačního balíčku budou zvýšeny odvody na sociální zabezpečení pro OSVČ. Vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění postupně za roky 2024 až 2026 vzroste z 25% na 40% průměrné mzdy, čímž se dle Ministerstva financí přiblíží na úroveň minimální mzdy.

 

Zrušení některých slev na daň z příjmu

Novela zákona o dani z příjmu ruší slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení. Doposud si mohli rodiče, kteří své vyživované dítě umístili do předškolního zařízení uplatnit za dané zdaňovací období slevu na dani z příjmu. Důvodem pro zrušení této slevy byla skutečnost, že ji zpravidla uplatňovaly především středně a vysoko příjmové skupiny obyvatel, které měly dostatečně vysoký základ daně (a tedy příjem), zatímco nízko příjmové skupiny obyvatel po uplatnění ostatních slev (např. slevy na poplatníka, na vyživované dítě) tuto slevu již nevyužily, neboť jiné slevy jim vypočtenou výši daně pokryly.

Z obdobných důvodů pak byla zrušena i sleva na studenta, kterou klasičtí studenti povětšinou nevyužívali, neboť jim stačila základní sleva na poplatníka, která jim zdanění výdělku pokryla. Slevu na studenta, tudíž využívaly především ty osoby, které užívaly status studenta jen formálně, například za účelem vyhnutí se daňové povinnosti.

 

Daň z nemovitých věcí

Novelou zákona o dani z nemovitých věcí došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, a zároveň ke změně jejího rozpočtového určení, kdy veškerý výnos z této daně nově připadne obci, na jejímž území se nemovitá věc nachází. Důvodem pro zvýšení daně z nemovitých věcí je, mimo navýšení příjmu do veřejného rozpočtu, také skutečnost, že v rámci Evropy má ČR druhou nejnižší sazbu pro daň z nemovitých věcí. I po zvýšení daně z nemovitých věcí se tak budeme řadit pod evropský průměr v této oblasti. Pro ilustraci současná sazba daně u stavebních pozemků činí za 1 metr čtvereční 2 Kč, po novele se bude sazba zvedat na 3,5 Kč.

Zajímavou novinkou pro daň z nemovitých věcí je také zavedení tzv. inflačního koeficientu.

 

Ostatní

Dalšími opatřeními, která ozdravný balíček přináší, je např. zrušení kolkových známek, zvýšení ceny dálniční známky, snížení národních dotací, snížení obejmu platů ve státní sféře či zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů nebo snížení státní podpory stavebního spoření, ale také možnost vedení účetnictví v cizí měně pro závody, které provádí v této měně většinu transakcí.

Věděli jste, že brannou povinnost mají v ČR i ženy?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Věděli jste, že brannou povinnost mají v ČR i ženy?

Branná povinnost, vojenská činná služba, mimořádná služba či odvodní řízení. V následujícím článku si vysvětlíme, co tyto pojmy znamenají, a odpovíme si na otázku, kdy se z občana stává voják z pohledu práva.

Branná povinnost

Samotné základy pro brannou povinnost můžeme najít na ústavní úrovni v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky, kde je stanoveno, že ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. 

Brannou povinnost a její specifika pak dále upravuje zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnost a jejím zajišťování. Tento zákon brannou povinnost také definuje, a to jako povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Tato povinnost pak zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a povinnost vykonávat vojenskou činnou službu.

Vojenská činná služba

Vojenská činná služba může být vykonávána buď mimo stav ohrožení státu či válečný stav nebo za těchto stavů. Stav ohrožení státu je vyhlašován v případech, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo demokratické základy. Válečný stav je vyhlašován v případech napadení České republiky jiným státem. V obou případech je voják, který vojenskou činnou službu vykonává tzv. vojákem v činné službě. Zákon pak zná i vojáky v záloze a aktivní záloze, což jsou osoby, které mají brannou povinnost, ale nevykonávají přímo vojenskou činnou službu.

Vojenskou činnou službu vykonávají mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav vojáci z povolání ve služebním poměru a spadá sem zároveň i jejich příprava k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáků v operačním nasazení. Jde o profesionály náležící k Armádě České republiky.

Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je vojenskou činnou službou mimořádná služba. Tuto mimořádnou službu pak vykonávají vojáci z povolání a vojáci v záloze a aktivní záloze. Občané jsou pak povoláváni k odvodnímu řízení krajskými vojenskými velitelstvími na základě předchozího nařízení vlády, kterým je také stanoveno, kolik občanů, v jaké věkové kategorii a odborné kvalifikaci jsou pro potřeby ozbrojených sil vyžadováni. 

Odvodní řízení

V odvodním řízení rozhoduje odvodní komise o schopnostech občana vykonávat vojenskou činnou službu. Pokud komise dospěje k závěru, že je daný občan ke službě způsobilý, vydá o tom rozhodnutí a tímto rozhodnutím se z občana stává voják.

Vznik branné povinnosti

Branná povinnost vzniká všem občanům dnem, v němž dosáhnou 18ti let a není dnes vázána na pohlaví, jako tomu bylo dříve. Brannou povinnost tak mají dle zákona i ženy. Zde je dobré si uvědomit, že branná povinnost je povinností vázanou na občanství a pozbytím státního občanství zaniká. Branná povinnost pak zaniká také např. dovršením věku 60 let nebo omezením svéprávnosti.

Přestupky

Neuposlechnutí branné povinnosti může být pro občana spojeno s postihy ve formě spáchání přestupku. Občan se může dopustit přestupku například tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.

Odpovědnost za škodu se liší v závislosti na tom, zda ji spáchá domácí nebo hospodářské zvíře

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Odpovědnost za škodu se liší v závislosti na tom, zda ji spáchá domácí nebo hospodářské zvíře

Váš pes pokouše cizí dítě. Zaběhne se vám dobytek a poničí sousedovi zahradu či splašený kůň zastaví dopravu na silnici. Možná jste se už někdy v životě zamýšleli nad tím, kdo by v takových situacích odpovídal za škodu, které zvíře svým chováním samo způsobí cizímu člověku nebo jeho věcem. Pojďme se společně blíže podívat na to, jak je to se škodou způsobenou zvířetem, kdo za ni odpovídá, zda se dá odpovědnosti zprostit a jak se liší odpovědnost za škodu v souvislosti s tím, jakým zvířetem byla spáchána.

Základní pravidlo

Otázky související se škodou způsobenou zvířetem v obecně rovině upravuje občanský zákoník, který v ustanovení § 2933 stanovuje, že: „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník“. To, že vlastník zvířete odpovídá za škodu, které jeho zvíře ať už záměrně nebo omylem způsobí lze považovat za základní pravidlo. Jde zde o tzv. objektivní odpovědnost vlastníka, která nastupuje bez ohledu na existenci vlastníkova zavinění.

Odpovídá za škodu vlastník, i když je zvíře fakticky v péči jiné osoby?

Občanský zákoník myslí i na situaci, kdy zvíře vlastní jedna osoba, ale fakticky se o něj stará a dohlíží na něj osoba jiná, které byl tento dohled svěřen. Odpovědnost vlastníka se v této situaci v zásadě nemění. V případě, že byste byli například vlastníky koně, kterého byste nechávali ustájeného u známých, kteří by o něj pečovali, a tento kůň by následně spáchal škodu, budete stejnou měrou odpovídat vy i vaši známí, u kterých jste nechali koně ustájeného. K odpovědnosti vlastníka se tak pouze přidá odpovědnost osoby, které bylo zvíře svěřeno, a odpovědnost za škodu spáchanou zvířetem nesou tyto osoby společně.

Krádež zvířete a odpovědnost vlastníka za škodu

Rozdílná je situace v případě, že třetí osoba svémocně, tedy neprávem a bez souhlasu, vlastníkovi či pečovateli zvíře odejme. Zde bude, za předpokladu, že vlastník, ani pečovatel nemohli odnětí zvířete rozumně zabránit, za škodu, kterou takto odejmuté zvíře způsobí, odpovídat pouze tato třetí osoba. 

Slovním spojením „rozumně zabránit“ se zde rozumí, že osoby učinili taková opatření, která lze v dané situaci očekávat od člověka s průměrným rozumem. Zároveň se také při posuzování bere v úvahu, o jaký druh zvířete se jedná a jaké jsou místní poměry a zvyklosti. 

V případě, že vlastník či pečovatel odnětí zvířete rozumně zabránit mohl, ale neučinil tak, bude odpovídat za škodu způsobenou zvířetem společně s osobou, která jej svémocně odňala. Tato osoba se totiž své povinnosti k náhradě škody dle zákona nemůže zprostit. 

Rozdíl v odpovědnosti za škodu dle druhu zvířete

Odpovědnost se také liší v závislosti na typu zvířete. Pokud jde o domácí zvířata, která vlastníku slouží k výkonu povolání, jiné výdělečné činnosti, k obživě nebo která slouží jako pomocníci osobám se zdravotním postižením, může se vlastník odpovědnosti za náhradu škody, kterou způsobila, zprostit. Zde tedy již nejde o objektivní odpovědnost a bude se zkoumat zavinění osoby. 

Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním, že při dozoru nad daným zvířetem nebyla nezanedbána potřebná pečlivost, popř. že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti a nebyla zde tedy příčinná souvislost mezi zanedbáním péče a způsobením škody. Stejným způsobem jako vlastník se zde může odpovědnosti zprostit i osoba, které na zvíře dohlížela či o něj na pokyn vlastníka pečovala.

Ve výkladových komentářích k občanskému zákoníku se pak můžeme dočíst, že tato tzv. potřebná pečlivost se posuzuje např. v závislosti na místě, kde se chovatel se zvířetem nachází, obvyklých vlastnostech daného druhu zvířete i konkrétních vlastnostech zvířete, které újmu způsobilo.

V případě, že byste se ocitli v situaci, kdy vám cizí zvíře způsobilo škodu nebo v situaci, kdy se domníváte, že byste měli být odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem zproštěni a nevíte si rady se správným právním postupem, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou připraveni vám pomoci.