Váš pes pokouše cizí dítě. Zaběhne se vám dobytek a poničí sousedovi zahradu či splašený kůň zastaví dopravu na silnici. Možná jste se už někdy v životě zamýšleli nad tím, kdo by v takových situacích odpovídal za škodu, které zvíře svým chováním samo způsobí cizímu člověku nebo jeho věcem. Pojďme se společně blíže podívat na to, jak je to se škodou způsobenou zvířetem, kdo za ni odpovídá, zda se dá odpovědnosti zprostit a jak se liší odpovědnost za škodu v souvislosti s tím, jakým zvířetem byla spáchána.
Základní pravidlo
Otázky související se škodou způsobenou zvířetem v obecně rovině upravuje občanský zákoník, který v ustanovení § 2933 stanovuje, že: „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník“. To, že vlastník zvířete odpovídá za škodu, které jeho zvíře ať už záměrně nebo omylem způsobí lze považovat za základní pravidlo. Jde zde o tzv. objektivní odpovědnost vlastníka, která nastupuje bez ohledu na existenci vlastníkova zavinění.
Odpovídá za škodu vlastník, i když je zvíře fakticky v péči jiné osoby?
Občanský zákoník myslí i na situaci, kdy zvíře vlastní jedna osoba, ale fakticky se o něj stará a dohlíží na něj osoba jiná, které byl tento dohled svěřen. Odpovědnost vlastníka se v této situaci v zásadě nemění. V případě, že byste byli například vlastníky koně, kterého byste nechávali ustájeného u známých, kteří by o něj pečovali, a tento kůň by následně spáchal škodu, budete stejnou měrou odpovídat vy i vaši známí, u kterých jste nechali koně ustájeného. K odpovědnosti vlastníka se tak pouze přidá odpovědnost osoby, které bylo zvíře svěřeno, a odpovědnost za škodu spáchanou zvířetem nesou tyto osoby společně.
Krádež zvířete a odpovědnost vlastníka za škodu
Rozdílná je situace v případě, že třetí osoba svémocně, tedy neprávem a bez souhlasu, vlastníkovi či pečovateli zvíře odejme. Zde bude, za předpokladu, že vlastník, ani pečovatel nemohli odnětí zvířete rozumně zabránit, za škodu, kterou takto odejmuté zvíře způsobí, odpovídat pouze tato třetí osoba.
Slovním spojením „rozumně zabránit“ se zde rozumí, že osoby učinili taková opatření, která lze v dané situaci očekávat od člověka s průměrným rozumem. Zároveň se také při posuzování bere v úvahu, o jaký druh zvířete se jedná a jaké jsou místní poměry a zvyklosti.
V případě, že vlastník či pečovatel odnětí zvířete rozumně zabránit mohl, ale neučinil tak, bude odpovídat za škodu způsobenou zvířetem společně s osobou, která jej svémocně odňala. Tato osoba se totiž své povinnosti k náhradě škody dle zákona nemůže zprostit.
Rozdíl v odpovědnosti za škodu dle druhu zvířete
Odpovědnost se také liší v závislosti na typu zvířete. Pokud jde o domácí zvířata, která vlastníku slouží k výkonu povolání, jiné výdělečné činnosti, k obživě nebo která slouží jako pomocníci osobám se zdravotním postižením, může se vlastník odpovědnosti za náhradu škody, kterou způsobila, zprostit. Zde tedy již nejde o objektivní odpovědnost a bude se zkoumat zavinění osoby.
Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním, že při dozoru nad daným zvířetem nebyla nezanedbána potřebná pečlivost, popř. že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti a nebyla zde tedy příčinná souvislost mezi zanedbáním péče a způsobením škody. Stejným způsobem jako vlastník se zde může odpovědnosti zprostit i osoba, které na zvíře dohlížela či o něj na pokyn vlastníka pečovala.
Ve výkladových komentářích k občanskému zákoníku se pak můžeme dočíst, že tato tzv. potřebná pečlivost se posuzuje např. v závislosti na místě, kde se chovatel se zvířetem nachází, obvyklých vlastnostech daného druhu zvířete i konkrétních vlastnostech zvířete, které újmu způsobilo.
V případě, že byste se ocitli v situaci, kdy vám cizí zvíře způsobilo škodu nebo v situaci, kdy se domníváte, že byste měli být odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem zproštěni a nevíte si rady se správným právním postupem, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou připraveni vám pomoci.
