Co je to nezabavitelná částka?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co je to nezabavitelná částka?

Dostali jste se do exekuce či soudního výkonu rozhodnutí a dlužná částka je vymáhána srážkami ze mzdy? Zajímá Vás, kolik Vám může být na úhradu dlužné částky strženo a kolik Vám zbyde? V následujícím článku se blíže podíváme na to, jaký je rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí, co je to nezabavitelná částka, jak ji vypočítat a jaká je její výše pro rok 2025.

Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí

Pokud někdo svůj dluh neplní dobrovolně, přestože je již po splatnosti a pohledávka byla uznána vykonatelným soudním rozhodnutím, má věřitel možnost domoci se na dlužníkovi jeho splnění. V České republice fungují dva systémy, prvním z jich je exekuční řízení a druhým soudní výkon rozhodnutí.

Exekuce je prováděna prostřednictvím soudních exekutorů, kteří fungují jako soukromé, na soudu nezávislé osoby. Oproti tomu soudní výkon rozhodnutí provádí sám soud prostřednictvím svých soudních vykonavatelů.

Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí se podává k okresnímu, popř. obvodnímu soudu dle trvalého pobytu dlužníka. Soud v tomto případě nepověřuje výkonem svého rozhodnutí exekutora, ale provede jej sám. Oproti tomu návrh na zahájení exekuce je možné podat k jakémukoli soudnímu exekutorovi. Exekutor sám pak návrh předkládá soudu, který exekuci zahájí vydáním usnesení o nařízení exekuce.

Nevýhodou soudního výkonu rozhodnutí je, že věřitel je povinen sám označit postižitelný majetek dlužníka, soud jej totiž na rozdíl od exekutora sám nevyhledává. Věřitel zároveň také sám navrhuje konkrétní způsob provedení výkonu rozhodnutí. Na rozdíl od exekuce, soud může výkon rozhodnutí provádět pouze jedním způsobem. Exekutor naopak může výkon rozhodnutí provádět více způsoby současně.

Druhy výkonu rozhodnutí

Ať už jde o exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, existují různé způsoby, kterými může být majetek dlužníka postižen. Česká právní úprava zná tyto druhy výkonu rozhodnutí:

srážky ze mzdy
přikázání pohledávky
správa nemovité věci
prodej movitých nebo nemovitých věcí
postižení obchodního závodu
zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem

Speciálním druhem exekuce je také pozastavení řidičského oprávnění.

Pokud vykonatelné rozhodnutí povinnému ukládá jinou povinnost než zaplacení peněžité částky, bude se výkon tohoto rozhodnutí řídit povahou uložené povinnosti. Výkon tedy může být proveden např. vyklizením nemovitosti, rozdělením společné věci, odebráním věci atd.

Nezabavitelná částka, její výpočet a aktuální výše

Pokud jsou jako způsob výkonu rozhodnutí zvoleny srážky ze mzdy, jsou dlužníkovi každý měsíc ze mzdy a jiných příjmů strhávány částky na postupné splacení jeho dluhu. Existuje však vymezená částka, která nepodléhá exekuci ani soudnímu výkonu rozhodnutí a není ji tedy možné zabavit. Nezabavitelná částka má sloužit k zajištění základních životních potřeb dlužníka a osob, které vyživuje.

Výpočet výše srážek ze mzdy se odvíjí od čisté mzdy dlužníka. Výše nezabavitelné částky pak odpovídá třem čtvrtinám součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka se zvyšuje o osoby, které dlužník vyživuje, typicky půjde např. o děti dlužníka. Za každou vyživovanou osobu se přičte jedna třetina součtu. Pro rok 2025 je základní nezabavitelnou částkou 12 705 Kč. Z každou vyživovanou osobu se k ní pak přičtou další 3 176 Kč. Tato celková nezabavitelná částka se pak odečítá od čisté mzdy, čímž se určí tzv. zbytek čisté mzdy.

Pokud je tento zbytek čisté mzdy nižší než 29 310 Kč, rozdělí se na tři díly, dle toho, zda je vymáhána předností nebo nepřednostní pohledávka, bude dlužníkovi ponechán buďto jeden nebo dva z těchto dílů. Ve všech případech dlužníkovi tedy alespoň jedna třetina ze zbytku čisté mzdy zůstane.

Pokud je však zbytek čisté mzdy vyšší než 29 310 Kč, pak bude dlužníkovi částka, která tuto hranici přesahuje celá zabavená, rozdělení na tři díly proběhne stejným způsobem.

Určená částka 29 310 Kč je platná pro výpočet srážek ze mzdy od 1.1.2025.

Je důležité mít na vědomí, že exekuci nepodléhá pouze čistý příjem dlužníka, ale také jeho další příjmy, mezi které může patřit např. důchod, dávky nemocenského pojištění, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, či stipendia a další. Mezi příjmy, které naopak exekuci nepodléhají se řadí dávky v hmotné nouzi, jednorázové sociální dávky či příspěvek na bydlení.

Závěr

Odborníci z naší advokátní kanceláře mají s exekučním řízením mnoho zkušeností, hledáte-li tedy v této oblasti právní pomoc, neváhejte se na nás obrátit.

Jak požádat o oddlužení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak požádat o oddlužení

Insolvenční řízení bylo do našeho právního řádu zakotveno zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který upravuje několik způsobů řešení úpadku právnických i fyzických osob. Jedním ze způsobů řešení úpadku je tzv. oddlužení, na které se zaměříme právě v tomto článku.

Abyste vůbec mohli požádat soud o zahájení procesu oddlužení, musíte se nacházet v úpadku. Pro konstatování úpadku stanoví zákon několik podmínek, a těmi jsou, že:

máte více věřitelů,
vaše závazky jsou již více než 30 dní splatné,
nejste schopni tyto závazky splatit.

Pokud splňujete tyto podmínky současně, můžete soudu podat návrh na zahájení vašeho insolvenčního řízení.

Tento návrh se podává na formuláři, který je ke stažení na stránkách Ministerstva spravedlnosti, avšak k jeho vyplnění budete potřebovat pomoc sepisovatele. Sepisovatele si můžete sami vybrat, zpravidla to bude buď advokát, notář, sám insolvenční správce nebo nějaká nezisková společnost, která se dané problematice věnuje. Ve zkratce obsahuje tento formulář údaje o vaší finanční situaci, uvedení vašich věřitelů, stejně tak jako sepis některého vašeho majetku.

Po podání insolvenčního návrhu soud zhodnotí, zda splňujete podmínky pro zahájení oddlužení, a pokud ano, přidělí vám insolvenčního správce, kterého vybere ze seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti.

Úloha insolvenčního správce v celém procesu oddlužení je klíčová, neboť vás má celou dobu oddlužení „na starosti“, tedy dohlíží na vaše pravidelné splácení schválených splátek, spravuje přihlášky vašich věřitelů a pravidelně podává soudu zprávy o tom, zda vaše oddlužení probíhá řádně.

Výhody oddlužení

Proč je ale pro dlužníky oddlužení vůbec zajímavé? Je to z mnoha důvodů, zejména že v průběhu insolvence nerostou u dlužných částek úroky z prodlení, dále že splácíte pouze věřitelům, kteří svou pohledávku řádně a včas přihlásí, ale zejména fakt, že při řádném splácení po dobu tří let vám mohou být zbývající dluhy odpuštěny. Stejně tak po zahájení insolvenčního řízení nemůže být váš majetek napaden žalobou, pokud mohla být ve věci podána přihláška do insolvence a jsou rovněž zastaveny výkony všech exekučních řízení.

V současné době je oddlužení fyzických osob nastaveno v zásadě na pět nebo tři roky, což se odvíjí od toho, kolik procent z dlužné částky se vám podaří během oddlužení splatit.

A samozřejmě platí, co bylo řečeno výše, tedy že pokud vám soud ukončí úspěšné oddlužení (aniž byste splatili všechny pohledávky), tak zbytek dlužných pohledávek se vám tímto soudním rozhodnutím odpouští.

Závěrem bychom rádi dodali, že pokud byste měli zájem podat soudu návrh na schválení oddlužení, můžete využít služeb zkušených odborníků z advokátní kanceláře Ciprýn & Kiršner. Neváhejte se proto na nás obrátit!

Úspěšný případ – Pomohli jsme klientovi zastavit exekuci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Pomohli jsme klientovi zastavit exekuci

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář s cílem domoci se zastavení exekuce, která byla nařízena na jeho majetek. Exekuční řízení klienta trvalo přes 12 let, aniž by bylo na klientovi čehokoli vymoženo. Důkladnou argumentací a precizně vypracovaným podnětem k zastavení exekuce s vhodným odkazem na ustanovení § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, se našim advokátům podařilo dosáhnout změny ve prospěch klienta a zastavit pro něj léta táhnoucí se exekuci.

Exekuční řízení patří mezi citlivá a do života jejich účastníků zasahující řízení. Jejich správné uchopení proto vyžaduje nejen bezchybnou znalost aktuálně platných právních předpisů, ale i schopnost správně aplikovat právní normy na konkrétní situace.

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby nejen v oblasti exekučního práva a náš tým je připraven být Vám v těchto řízeních oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte se na nás obrátit.

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak disponovat s majetkem v exekuci

Exekuční řízení s sebou přináší mnoho omezení na straně dlužníka, který se stává v exekučním řízení povinným. Jedním z těchto omezení je též zákaz povinného disponovat se svým majetkem. V tomto článku se podíváme na tyto omezení dispozice s majetkem, a jaké možnosti povinnému zákon nabízí.

Nejprve je nezbytné se zabývat samotným omezení povinného disponovat se svým majetkem (tzv. inhibitorium). Zákon zná dva druhy inhibitoria. Prvním z nich je inhibitorium generální. Toto inhibitorium spočívá v omezení povinného nakládat s veškerým svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, a to až na tři výjimky. Těmito výjimkami je nakládání s majetkem v rámci běžné obchodní činnosti, uspokojování základních potřeb svých a osob, vůči kterým má vyživovací povinnost a udržování a správa majetku. Pokud povinný bude nakládat se svým majetkem jinak, než podle shora uvedených výjimek, takové právní jednání bude relativně neplatné. Relativně neplatné právní jednání je ve své podstatě platné, pokud se neplatnosti nebude dovolávat exekutor, nebo některý věřitel. Generální inhibitorium se vztahuje na povinného od okamžiku doručení vyrozumění o zahájení exekuce.

Druhým inhibitoriem je inhibitorium speciální. Speciální inhibitorium se vztahuje už na konkrétní věci nebo práva povinného, které jsou postiženy exekučním příkazem. Pokud by povinný právně nakládal s věcmi a právy, na které se vztahuje speciální inhibitorium, takové jednání by bylo absolutně neplatné, a tedy není třeba, aby se této neplatnosti kdokoliv dovolával. Speciální inhibitorium omezuje povinného od okamžiku doručení exekučního příkazu.

Ustanovení § 44a exekučního řádu, však zná způsoby, jakými lze obě inhibitoria obejít.

První možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 2 exekučního řádu. Pokud povinný složí částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím omezení vlastníka dispozice s jeho majetkem, a to do sedmi dnů od doručení návrhu povinného exekutorovi.

Druhá možnost je uvedena v ustanovení § 44a odst. 3 exekučního řádu. Povinný může podat exekutorovi návrh na vyloučení konkrétních věcí ze zákazu dispozice s majetkem. V tomto případě musí povinný společně s návrhem prokázat, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Oproti prvnímu případu však už exekutor nemá povinnost vydat rozhodnutí, kterým by zrušil účinky inhibitoria, ale je to jeho oprávněním.

Poslední možnost je upravena v ustanovení § 44a odst. 4 exekučního řádu. Tento případ se vztahuje pouze na prodej majetku povinného. Pokud s tím písemně souhlasí jak exekutor, tak i oprávněný a všichni přihlášení věřitelé, může povinný zpeněžit majetek, a to však nejméně za cenu obvyklou zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy a k rukám exekutora.

Každá dispozice povinného s majetkem by měla být pečlivě zvážena, neboť sankce relativní a absolutní neplatnosti je poměrně přísná. Pokud by povinný, ačkoliv věděl o účincích neplatnosti, se pokusil svůj majetek prodat, mohl by se též dopustit trestného činu podvodu. Při jiných druzích dispozice s majetkem by se též mohl dopustit trestného činu poškození věřitele.

Jak přihlásit pohledávku do insolvence

Jak přihlásit pohledávku do insolvence

V dnešním článku se zaměříme na to, co dělat, když Vám dlužník oznámí, že nemusí hradit dluh, který u Vás má, protože je v insolvenci, nebo pokud Vám exekutor sdělí, že nemůže provádět exekuci, neboť s dlužníkem bylo zahájeno insolvenční řízení.

Insolvenční řízení představuje řízení, které kombinuje prvky řízení nalézacího a řízení vykonávacího, jeho cílem je zásadně poměrné uspokojení všech věřitelů daného dlužníka. Po zahájení insolvenčního řízení již není možné uplatnit pohledávky žalobou, nebo je jinak po dlužníkovi vymáhat, jedinou cestou k jejich uspokojení, je přihlásit je do probíhajícího insolvenčního řízení. Do insolvenčního řízení lze přihlásit pohledávky splatné, ale i nesplatné, jelikož zahájením insolvenčního řízení se tyto pohledávky zesplatní. Dále je třeba upozornit, že samotné zahájení insolvenčního řízení způsobí, že nezačínají běžet nebo dále neběží promlčecí a prekluzivní lhůty, stejně tak uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení má za následek zastavení běhu promlčecí a prekluzivní lhůty.

Přihláška pohledávky se podává na formuláři vydávaném Ministerstvem spravedlnosti k soudu, který vede insolvenčního řízení dlužníka. Podat přihlášku je možné od zahájení insolvenčního řízení, tedy od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku do lhůty stanovené insolvenčním soudem v usnesení o úpadku, typicky tato lhůta činí 2 měsíce.

Podání přihlášky pohledávky má povahu uplatnění práva obdobně jako žaloba. Pohledávka musí být v přihlášce specifikována tak, aby nedošlo k její záměně s jinou pohledávkou, musí být uveden důvod jejího vzniku, například popisem uzavřené smlouvy. Společně s pohledávkou lze přihlásit i její příslušenství, u kterého je nutné uvést jeho výši a způsob výpočtu výše. Pokud je pohledávky již vykonatelná, tedy již byla přiznána soudním rozhodnutím či obdobným rozhodnutím, je nutné doložit toto vykonatelné rozhodnutí. Stejně tak, pokud již je pohledávka vymáhána exekučně, dokládá se i tato skutečnost. Jednou přihláškou je možné přihlásit i více pohledávek. Ke každé přihlášce pohledávky je nutné přiložit přílohy, které osvědčují v přihlášce tvrzené skutečnosti a zejména pak výši pohledávky.

Po podání přihlášky vznikne věřiteli účastenství v insolvenčním řízení. S podáním přihlášky není spojena žádná poplatková povinnost.

Zvláštním druhem pohledávek jsou pak pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky na roveň postavené pohledávkám za majetkovou podstatou, ty se uplatňují u osoby s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě, tedy v případě řešení úpadku konkursem u insolvenčního správce, v ostatních případech u dlužníka.

Ač se nejedná o klasickou žalobu, i přihláška do insolvence má pro laika různá úskalí, neboť vše musí být v přihlášce pohledávky specifikováno naprosto přesně, tak aby ji mohl insolvenční správce i dlužník při přezkumném jednání uznat, proto doporučujeme obrátit se na odborníka, který Vám s přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení pomůže. Neváhejte nás proto kontaktovat.

Víte, že exekutor může vymáhat dluhy manžela i ze SJM

Víte, že exekutor může vymáhat dluhy manžela i ze SJM?

Do společného jmění manželů patří nejen příjmy ale i dluhy. Nemůžeme však říci, že se všechny dluhy budou automaticky a bez dalšího dělit mezi manžely právě v rámci společného jmění. Konkrétně na výjimky pamatuje občanský zákoník v případech, kdy a) dluhy pramení z majetku, který náleží výlučně pouze jednomu z manželů a dané dluhy přesahují zisky z tohoto majetku a b) dluhy převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého a zároveň se nejedná o dluhy vzniklé při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Aktuální nauka civilního práva uznala za vhodné, že je třeba chránit věřitele do takové míry, že si při vymáhání dluhů exekucí může sáhnout i právě na majetek, který je ve společném jmění manželů. To ale neznamená, že se dá ze společného jmění uspokojovat naprosto libovolně. Konkrétně v ustanovení § 732 občanského zákoníku je uvedeno, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

Ustanovení § 742 občanského zákoníku dále stanoví, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že je nanejvýš vhodné si dávat pozor na to, jaké dluhy na sebe přebírá druhý manžel, protože se vždy mohou dotknout i Vás samotných.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Milostivé léto ii. – aneb nová šance zbavit se exekucí

MILOSTIVÉ LÉTO II. – aneb nová šance zbavit se exekucí

Vláda dne 18. 5. 2022 schválila návrh zákona, který počítá s obnovením akce tzv. milostivé léto, která již jednou probíhala v období od 28. 10. 2021 do 28. 1. 2022. Podle údajů Exekutorské komory institut milostivého léta využilo 51.000 osob a došlo k zastavení 3,2 % exekucí z celkového počtu 1,3 milionu exekucí, kde mohlo být milostivé léto využito. Dle vládního návrh zákona se milostivé léto bude opět vztahovat na dluhy vůči státu a též vůči dalším veřejnoprávním institucím, jako jsou třeba dopravní podniky, nemocnice, zdravotní pojišťovny a též energetické společnosti v rukou státu. Nový návrh zákona prakticky znamená prodloužení dřívější právní úpravy tzv. milostivého léta, provedené změny přináší především vyjasnění a upřesnění některých pojmů.

Je například ujasněno, že milostivé léto nelze využít na pohledávky na nepeněžitá plnění a dále též na pohledávky, které sice dlužníkovi vznikly u veřejnoprávního věřitele, ale následně byly postoupeny jinému oprávněnému, který je momentálně vymáhá.

A co vše musí dlužník udělat, aby mohl akce milostivého léta využít?

Nejprve dlužník musí písemně soudního exekutora požádat o zahájení postupu podle milostivého léta. Dlužník současně požádá o sdělení přesné částky, která má být v rámci milostivého léta uhrazena, exekutor by měl dlužníkovi odpovědět nejpozději do 15 dnů. Dlužník následně bude muset soudnímu exekutorovi uhradit dlužnou jistinu společně s paušální náhradou nákladů exekuce ve výši 1.500,- Kč plus DPH. Po úhradě dojde k zastavení exekuce a odpuštění zbylého příslušenství pohledávky, jako například úroky z prodlení či náklady vymáhání pohledávky, které mohou být u několikaletých exekucí opravdu vysoké a značně převyšovat výši vymáhané jistiny.

K využití milostivého léta nebude třeba souhlasu veřejnoprávní korporace, postačí žádost přímo exekutorovi. Uhrazení exekuce a její následné zastavení bude možné u všech exekucí zahájených přede dnem 28. 10. 2021.

Vládní návrh zákona počítá s tříměsíčním obdobím milostivého léta od 1. 9. 2022 do 30. 11. 2022, kdy nejpozději do tohoto dne musí povinný soudnímu exekutorovi sdělit, že žádá o zahájení postupu

Návrh zákona ještě musí schválit Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vláda však ve svém usnesení apeluje na obě komory Parlamentu, aby návrh zákony schválily už v prvním čtení. Vzhledem k tomu, že již jednou milostivé léto proběhlo, nepředpokládá se, že se schválením zákona budou nějaké podstatné komplikace.

Politici si od návrhu slibují, že pomůže dlužníkům z exekucí, čímž dojde k snížení zátěže celého systému vymáhání exekucí a zároveň dojde na straně státu k úspoře na sociálních dávkách.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

I nadále si bude moci oprávněný vybrat k vymáhání svého dluhu jakéhokoli exekutora

Požadavek na zavedení principu teritoriality do vymezení exekutorské působnosti postrádá ústavně právní rozměr

Ústavní soud se zabýval návrhem 25 senátorů Senátu Parlamentu České republiky. Senátoři se domáhali zrušení části zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v § 28 ve slovech první věty „kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a“ a § 38 odst. 1 první věty, která zní: „V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla.“. Skupina senátorů návrh odůvodňovala porušením principu právního státu a porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Na úvod je vhodné říci, co se rozumí pojmem teritoriality. Ústavní soud uvedl, že pod pojmem „teritorialita“ je třeba chápat situace, ve kterých místně příslušný soudní exekutor dostává přiděleny případy od místně příslušného soudu, a to takzvaně „rovnoměrně“, tedy např. podle pořadí, v jakém se jednotlivé případy dostaly do fáze, v níž mohou být předány soudnímu exekutorovi k vymožení pohledávky oprávněného (rovný nápad).

Senátoři se domnívali, že soudní exekutor veden snahou o ekonomický profit své činnosti a nabízející své služby na celorepublikovém „exekučním trhu“ může nabízet (a nabízí) rámcovým oprávněným nestandardní podmínky či ústupky (např. v podobě nepožadování záloh na náklady exekuce či odpuštění úhrady nákladů exekuce při jejím zastavení pro nemajetnost povinného). Což je neslučitelné s představou o nezávislém a nestranném rozhodování exekutorů tak, jak je stanoveno v ustanovení § 2 exekučního řádu.

Podle ustanovení § 28 platí, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. Senátoři v návrhu zastávali názor, že z citovaného ustanovení je zřejmé, že soudní exekutor musí mít velice často nějaký poměr k oprávněné osobě (třebaže obvykle nemusí jít o poměr příbuzenský či přátelský). V takovém prostředí nelze zajistit nezávislé a objektivní rozhodování o právech a povinnostech jak oprávněného, tak i povinného.

Čl. 38 odst. 1 Listiny upravuje právo na zákonného soudce a senátoři dovozovali, že toto právo by mělo nalézt svoje uplatnění i u soudních exekutorů. Provedení tohoto práva je dle názoru senátorů realizovatelné pouze tak, že jednotlivé věci jsou přidělovány k projednání na základě předem stanoveného systému či rozvrhu.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 2. 11. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 15/18 uvedl, že je všeobecně známé, že postavení soudního exekutora je charakteristické svou smíšenou povahou. Soudní exekutor vystupuje na jedné straně v postavení veřejného činitele (exekučního soudu), vydává usnesení závazná pro jejich adresáty, rozhoduje o odvolání a činí úkony, které v jiných případech náležejí soudcům. Na druhé straně má ale zároveň postavení s prvky podnikatelské činnosti, jehož cílem je generovat prostředky nutné k pokrytí nákladů spojených s exekucí a zisk. Jde tedy o svého druhu podnikatele, kterého právo v určitých věcech omezuje, stejně jako soudce.

Ústavní soud v nálezu uvedl, že čl. 38 odst. 1 Listiny dopadá dle jazykového vyjádření pouze na soudce a ne i na soudní exekutory. A dále se ve svém nálezu zabýval pouze tím, zda je platná právní úprava, která umožňuje zcela neomezený výběr soudního exekutora, schopna zasáhnout nebo omezit nezávislost a nestrannost soudních exekutorů, a tím porušit čl. 36 odst. 1 Listiny.

V bodě č. 57 nálezu Ústavní soud došel k závěru, že exekuční řád, jak byl koncipován, a bez ohledu na to, jak jeho novelizace na jedné straně rozšiřovaly rozhodovací pravomoci soudních exekutorů, na straně druhé zužovaly možnosti soudů zasahovat do jejich činnosti, poskytuje dostatečné záruky pro nezávislý výkon exekuční činnosti. Byť jsou tyto institucionální záruky ve srovnání se soudci nižší, jsou z pohledu Ústavního soudu stále na dostatečné úrovni.

Ústavní soud přiznal, že současná právní úprava není prosta nedostatků a jako vyskytující se problém uvedl například to, že jeden z účastníků řízení (ve většině případů povinný) má ztížený přístup k informacím o řízení, neboť sídlo exekutorského úřadu může být od jeho bydliště (sídla) značně vzdálené. Ustanovení § 94 odst. 2 exekučního řádu sice umožňuje v odůvodněných případech zaslat exekuční spis jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možné do něho nahlédnout, avšak náklady spojené s dopravou jdou v takovém případě k tíži žadatele. Z tohoto pohledu není vyloučeno dotčení principu rovnosti účastníků řízení, avšak podle Ústavního soudu tato skutečnost nemá potenciál zásadně ovlivňující rovnost účastníků exekučního řízení, když v současnosti existuje celá řada možností komunikace na dálku (zejména elektronicky).

Závěrem je v nálezu konstatováno, že by mělo být především věcí politického rozhodnutí zákonodárce, aby určil, na který ze zmiňovaných a z pohledu Ústavního soudu srovnatelných (a v obou případech i legitimních) zájmů je případně třeba klást větší důraz. Zda je pro funkceschopnost soustavy vymáhání dluhů důležitější zájem na ochraně věřitelů, k čemuž směřuje zachování stávajícího systému, nebo naopak – podle senátorů – je třeba tento zájem potlačit a vyzdvihnout potřebu ochrany dlužníků. Z hlediska Ústavního soudu jsou oba tyto zájmy rovnocenné.

Ústavní soud tak návrh senátorů zamítl.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak zahájit exekuční řízení

Jak zahájit exekuční řízení

Nebyl proti elektronickému platebnímu rozkazu, který byl řádně doručen podán odpor (pozn. blíže k elektronickému platebnímu rozkazu se dozvíte v našem předchozím článku), nebo máte v ruce pravomocné rozhodnutí soudu, které ukládá Vašemu dlužníkovi povinnost, aby Vám vrátil peníze zpět? Pak v případě, že se i nadále dlužník zdráhá Vám peníze vrátit zpět, je dalším vhodným krokem zahájit exekuci.

Exekuční řízení se zahajuje podáním exekučního návrhu. Na rozdíl od elektronického platebního rozkazu nemá exekuční návrh standardizovaný formulář. Náležitosti exekučního návrhu jsou uvedeny v § 38 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Pakliže byste si nevěděli rady s podáním takovéhoto návrhu, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář, která Vám jej ráda sepíše.

Návrh se podává u soudního exekutora. Výhodou pro Vás jako věřitele je fakt, že návrh na zahájení exekučního řízení můžete podat u kteréhokoli exekutora. Nemusíte se tak tedy obávat, že by exekuce neproběhla například vinou toho, že jste návrh podali u nepříslušného exekutora.

Jakmile je exekuční návrh soudnímu exekutorovi doručen, je exekuční řízení zahájeno. O samotném zahájení exekučního řízení se však Váš dlužník dozví s prodlevou. Je tomu tak proto, že soudní exekutor musí požádat exekuční soud o pověření vedení exekuce a pakliže jej soud takto pověří, exekutor nejprve bude zjišťovat majetek Vašeho dlužníka. Teprve až po tomto je dlužníkovi doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, které bude rovněž doručeno i Vám.

Výhodou podání návrhu na zahájení exekučního řízení k exekutorovi je ta, že se dále již nemusíte o nic starat, protože exekutor vykonává tuto činnost za Vás a tím jsou tak vymáhány Vaše peníze. Pokud Vás zajímá, kdo ponese náklady za celé exekuční řízení, a obáváte se, že by pro Vás exekuční řízení bylo nakonec finančně nevýhodné, pak jsou Vaše obavy předčasné, neboť obecně podle § 87 odst. 3 exekučního řádu platí, že náklady exekuce hradí povinný, tedy Váš dlužník. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jaký je postup při vymáhání dluhu?

Stalo se vám již někdy, že vám nebyly proplaceny faktury nebo třeba, že ten, kdo jsi od vás půjčil peníze, je nevrátil? Tyto situace bývají velmi nepříjemné, ale vězte, že nejsou neřešitelné.

Upozornění dlužníka o dluhu

Prvním krokem, který je třeba udělat, abyste získali svou pohledávku, je zkrátka se dlužníkovi připomenout a upozornit ho na vzniklou pohledávku, tímto krokem je třeba vyloučit případné administrativní nesrovnalosti (chyba při převádění peněz na účet, špatné číslo účtu..), či neúmyslné opomenutí dlužníka. Často se ovšem stává, že dlužník platit nechce a je potřeba přistoupit k formálnějšímu kroku. Tou je předžalobní upomínka, která je důležitá mimo jiné i pro přiznání náhrady nákladů řízení v případném budoucím soudním sporu.

Předžalobní výzva

Předžalobní upomínku si můžete sepsat sami nebo můžete požádat o pomoc advokáta, který vám ji sepíše. Upomínka sepsaná advokátem má přitom silnější psychologický účinek na příjemce této upomínky. V mnoha případech dlužník po této předžalobní výzvě svoji pohledávku uhradí a není třeba dalších kroků. Jaký je ale další krok v případě, že by výzva nezabrala?

Podání žaloby k soudu

Dalším krokem v případě neuhrazení pohledávky je podání žaloby k soudu. Nejrychlejší a zároveň nejjednodušší formou je Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Pokud má Návrh veškeré potřebné náležitosti a vaše právo na peněžité plnění je jasně dokázáno (smlouvou, fakturou..) vydá soud elektronický platební rozkaz. Pokud ale dlužník proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podá odpor nebo si nepřebírá poštu či se přestěhoval, elektronický platební rozkaz se zruší a celý proces se značně zpomalí, začne běžné soudní řízení. Pokud věřitel v tomto soudním řízení prokáže oprávněnost pohledávky, vydá soud rozsudek, díky kterému bude dlužník mít povinnost zaplatit dluh a náklady řízení (pokud byla zaslána předžalobní výzva, v opačném případě tomu tak být nemusí).

Exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí

I tak může dlužník dělat mrtvého brouka a nic nezaplatit. V takovém případě se můžete domoci své pohledávky pomocí soudního výkonu rozhodnutí či exekuce, načež je třeba sepsat návrh na zahájení exekuce, s čímž vám mohou pomoci naši zkušení advokáti. Exekutor může zablokovat dlužníkovi finanční prostředky na jeho účtech, rozprodat jeho majetek a také obstavit jeho mzdu. Pokud se touto cestou podaří vymoci dluh, exekutor zašle vymožené prostředky ve výši vaší pohledávky na účet váš nebo vašeho právního zástupce.

Pokud řešíte obdobnou situaci a potřebujete právní poradenství v oblasti exekuce, neváhejte kdykoli kontaktovat naši advokátní kancelář CIKR.