Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší

Měření emisí a nízkoemisní zóny

Dne 6. prosince 2024 byla v Poslanecké sněmovně schválena komplexní novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která přináší zásadní změny v oblasti měření emisí a nízkoemisních zón. Tento návrh, který vychází z usnesení vlády č. 917 z 16. prosince 2019, aktualizuje národní program snižování emisí a má za cíl zlepšit kvalitu ovzduší v České republice. Jaké konkrétní změny novela přináší a jaký bude jejich dopad na ochranu ovzduší?

Přehled změn v oblasti měření emisí a ochrany ovzduší

Novela přináší řadu úprav, které zlepší monitoring emisí a posílí úsilí o ochranu ovzduší. Zákon stanovuje povinnost pro provozovatele stacionárních zdrojů pravidelně měřit emise a ohlašovat je elektronicky, přičemž výsledky budou muset být odesílány v téměř reálném čase do informačního systému kvality ovzduší. Dále se zavádí povinnost pro autorizované osoby provádět jednorázová měření emisí a zajišťovat správnou funkci technologií na snižování emisí.

Změny v nízkoemisních zónách

Součástí novely je i úprava pravidel pro nízkoemisní zóny. Obce budou mít pravomoc zavádět nízkoemisní poplatky za vjezd a pohyb v těchto zónách. Zároveň se zřizuje nový informační systém nízkoemisních zón, který bude sloužit veřejné správě a občanům. K tomu bude zavedena povinnost udělování individuálních výjimek pro vjezd do nízkoemisních zón za poplatek, který bude činit 1500 Kč.

Povinnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Další změnou je, že dodavatelé vybraných pohonných začnou mandatorně zajišťovat, aby v jejich produktech bylo obsaženo minimální množství pokročilého biopaliva nebo obnovitelného paliva nebiologického původu. Tato opatření jsou v souladu s evropskými směrnicemi, které podporují energii z obnovitelných zdrojů.

Změny v přestupkovém řízení a digitalizaci

Novela rovněž zavádí nové úpravy v oblasti přestupků a výkonu autorizovaných činností v oblasti ochrany ovzduší. Součástí je i digitalizace procesů oznamování emisí, která by měla nabýt účinnosti v roce 2026. Dále se reviduje seznam vyjmenovaných stacionárních zdrojů a zavádí se nové kategorie pro rozhodování o těchto zdrojích.

Závěr

Přijaté změny v legislativě o ochraně ovzduší představují důležitý krok směrem k lepší ochraně životního prostředí v České republice. Zajištěním efektivnějšího měření a sledování emisí a podporou nízkoemisních zón by mělo být dosaženo snížení znečištění ovzduší a posílení ekologických trendů. Tento krok rovněž posílí právní rámec pro ochranu zdraví obyvatel a podporu udržitelného rozvoje.

Novela trestního zákoníku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela trestního zákoníku

Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku. Největší změny nastaly v oblasti právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti. V tomto článku se blíže zaměříme právě na změny trestního zákoníku v této oblasti.

Změna právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti

Novela trestního zákoníku ve věci právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti přispívá ke zvýšení ochrany obětí těchto trestných činů a celkovému zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí ve společnosti. 

Znásilnění

Hlavní změnou, kterou novela přináší je nová definice trestního činu znásilnění. Skutková podstata tohoto trestného činu se mění následujícím způsobem:

Stará úprava:

„Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo

kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“

Nově účinná úprava:

„Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží,

kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo

kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, 

bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“

Dle nově účinného vymezení trestného činu znásilnění již pro naplnění jeho skutkové podstaty není třeba, aby došlo k násilí nebo pohrůžce násilí či jiné těžké újmy, stačí, aby došlo k pohlavnímu styku bez souhlasu poškozeného, slovy zákona proti jeho seznatelné vůli či donucením. Je přitom dostačující, aby jeden z účastníků nesouhlas jakkoli srozumitelně projevil navenek, ať už slovně, fyzickým odporem, pláčem nebo obdobným způsobem.

Beze změny zůstává ta část skutkové podstaty, který se vztahuje se na situace, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti k pohlavnímu styku. Pod bezbranností se rozumí případy, kdy oběť z objektivního důvodu není schopná obrany, např. kvůli nemoci, duševní poruše, silné opilosti, nízkému věku, hlubokému spánku atd. 

Nově je však pod pojem bezbrannost podřazován i silný ochromující stres, který způsobuje tzv. „zamrznutí oběti“ oběti bez schopnosti se bránit. Nově je také stanovena hranice 12 let, do jejíhož dosažení se dítě vždy považuje za bezbranné, a to čistě na základě nízkého věku.

Změny nastaly také ve zvýšení trestních sazeb za trestný čin znásilnění. Z původního rozmezí 6 měsíců – 5 let se trestní sazba zvýšila na rozmezí 2 léta až 10 let.

Důvodem pro zvýšení trestních sazeb je mimo jiné vydělení části skutkové podstaty původního vymezení trestného činu znásilnění do nové skutkové podstaty vytvoření nového trestného činu sexuálního útoku.

Sexuální útok

Trestný čin znásilnění se novelou omezil pouze na závažnější jednání, konkrétně na soulož
a jiný pohlavní styk provedený srovnatelným způsobem (pod srovnatelným způsobem se typicky rozumí anální styk, orální styk, vsunování prstů nebo jiných předmětů do vagíny či análního otvoru).

Méně závažné sexuální násilí se vyčlenilo do samostatného trestného činu sexuálního útoku. Dle tohoto trestného činu:

Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185,

kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo

kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti,

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

Skutková podstata tohoto trestného činu opět pracuje s pojmy jako je seznatelná vůle osoby, donucení či bezbrannost, vztahuje se však pouze na jednání, která v sobě nezahrnuje skutková podstata trestného činu znásilnění.

Toto vydělení umožňuje stanovení nižšího rozmezí trestních sazeb za tento trestný čin, který je trestán trestem odnětí svobody až na pět let.

Závěr

Nekonsenzuální sexuální násilí, ať už je provedeno jakoukoli formou a spadající pod jakýkoli z trestných činů bývá spojeno s vážnými psychologickými následky pro oběť i pro osobu, která je z něj neprávem nařčena. Pokud jste se dostali do situace, která by výše vymezenému jednání odpovídala, neváhejte vyhledat právní pomoc a kontaktovat odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří Vám budou v obraně Vašich práv oporu. 

Pokud jste se dostali do situace, kdy Vás někdo z uvedených trestných činů neprávem obvinil, můžeme Vás na základě našich dlouholetých zkušeností v trestním řízení hájit. Obraťte se na nás.

Novela zákona o návykových látkách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o návykových látkách

Dne 1.1.2025 vstoupila v účinnost novela zákona o návykových látkách. V následujícím článku se zaměříme na hlavní změny, které přináší a jejich promítnutí především do trestního práva.

Zákon o návykových látkách

Zákon o návykových látkách je na území České republiky účinný ve znění pozdějších předpisů již od roku 1999. Tento zákon upravuje zacházení s návykovými látkami, jejich vývoz, dovoz i tranzit, jakož i zacházení s přípravky obsahujícími návykové látky, jejich vývoz, dovoz a tranzit. Zákon dále upravuje pravidla pro pěstování máku, konopí, koky a vývoz, dovoz a zneškodňování makoviny. Nově také upravuje nakládání s psychomodulačními látkami a zařazenými psychoaktivními látkami. Mimoto zákon poskytuje definice jednotlivých pojmů, jako je například pojem návyková látka.

Nová kategorizace návykových látek

Novela zákona zavádí vedle kategorie návykových látek dvě nové kategorie látek, jde o kategorii psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek. Novela tyto kategorie definuje, a to následujícím způsobem:

  • Psychomodulačními látkami se dle zákona rozumí nové psychoaktivní látky a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, a výrobky z nich.
  • Zařazenými psychoaktivními látkami nové psychoaktivní látky, u nichž s ohledem na dosavadní vědecké poznatky nelze vyloučit závažná zdravotní a společenská rizika a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu zařazených psychoaktivních látek, a výrobky z nich.

Novela také vymezuje, co se rozumí pod pojmy výroba, uvádění, distribuce, jednotkové balení, dovoz a vývoz psychomodulačních látek. V neposlední řadě zákon také nově definuje, co se rozumí pod pojmem nakládání s psychomodulačními látkami. Jde konkrétně o výzkum těchto látek, jejich výrobu, dovoz a distribuci, jejich koupi za účelem uvádění těchto látek na trh, jejich skladování a přepravu pro jiného a pěstování rostlin a hub, ze kterých lze psychomodulační látky získat. Pod pojem nakládání naopak nespadá např. nakládání fyzických osob s psychomodulačními látkami v malém množství nebo přechovávání psychomodulačních látek fyzickými osobami pro osobní potřebu.

Platí přitom, že k nakládání s psychomodulačními látkami je zapotřebí povolení, které vydává Ministerstvo zdravotnictví na základě žádosti. Ministerstvo zdravotnictví pak zveřejňuje seznam osob nakládajících s psychomodulačními látkami na svých internetových stránkách.

Dále novela obsahuje pravidla týkající se označování psychomodulačních látek, jejich výroby, distribuce a uvádění na trh, dovozu a vývozu. Je například zakázáno uvádět na trh psychomodulační látky, které jsou klamavě označené, připomínají svým vzhledem cukrovinky, hračky či výrobky určené dětem, obsahují tabák či nikotin nebo přesahují maximální povolené množství psychomodulační látky.

Co se týče kategorie psychoaktivních látek je povoleno pouze nakládání s nimi za účelem jejich výzkumu. Zakázána je tedy jejich výroba, vývoz, dovoz, distribuce či koupě za účelem jejich uvádění na trh. Výjimkou je přechovávání fyzickými osobami v malém množství pro osobní potřebu, které se za nakládání nepovažuje.

Novela zákona také zavádí režim pro hodnocení a třídění látek. V souvislosti se zařazením látek do příslušných kategorií vždy dochází k jejích laboratornímu hodnocení z hlediska jejich rizik a naplnění požadavků zákona.

Dle Ministerstva zdravotnictví nová právní úprava umožní stanoveným kompetentním orgánům zajistit stažení nové psychoaktivní, potenciálně nebezpečné, látky z trhu, její následné vědecké přezkoumání a v případě zjištění její nízké zdravotní a sociální nebezpečnosti umožnění jejího regulovaného uvádění na trh za přísných podmínek, s cílem zabránění nabytí látky a výrobků jí obsahujících osobami mladšími 18 let. 

Konkrétní látky, které budou zařazeny na seznam psychomodulačních a zařazených psychoaktivních látek, budou obsahem nařízení vlády. Tento prováděcí předpis zatím nenabyl účinnosti a stále se vedou diskuze nad látkami, které by mohly být na seznam zařazeny. Probíhá zajišťování podkladů k daným látkám a jejich hodnocení. Účinnost prováděcích předpisů k zákonu, tedy včetně nařízení vlády, se předpokládá v druhé čtvrtině roku 2025.

Nové trestné činy

V souvislosti se zavedením nových kategorií, došlo i k zakotvení nových odpovídající trestných činů v trestním zákoníku. 

Jde jednak o trestný čin neoprávněného nakládání s psychomodulačními látkami, který spadá do kategorie trestných činů proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou. Tohoto trestného činu se dopustí, kdo neoprávněně ve větším rozsahu nakládá s psychomodulačními látkami.

Dále je zaveden trestný čin neoprávněné výroby a jiného nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, který spadá do kategorie trestných činů obecně nebezpečných. Tohoto trestného činu se dopustí, kdo v množství větším, než malém neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává zařazenou psychoaktivní látku.

Možnými tresty za tyto trestné činy jsou až dvě léta odnětí svobody, peněžitý trest či zákaz činnosti.

Závěr

V případě, že byste měli jakékoli související otázky, či hledaly podporu ve správním řízení dle zákona o návykových látkách či trestním řízení ve věci uvedených trestných činů, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

Novela k školskému zákonu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela k školskému zákonu

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který zásadně mění školský zákon a některé související právní předpisy. Novela přináší širokou paletu opatření zaměřených na podporu žáků, snižování nerovností mezi školami a posílení školního personálu o odborníky na pedagogickou podporu. 

Podpora školních psychologů a speciálních pedagogů

Jedním z klíčových bodů je zařazení školních psychologů a speciálních pedagogů do systému základních škol. Ve školách s více než 180 žáky bude zajištěna přítomnost těchto odborníků, kteří se budou podílet na poskytování poradenských služeb pro žáky a jejich rodiny. Tato pozice má pomoci školám efektivněji reagovat na různé vzdělávací potřeby dětí, podporovat inkluzivní vzdělávání a posílit spolupráci se školskými poradenskými zařízeními.

Posílení praxí a provázejících učitelů

V novele se klade důraz také na zkvalitnění praxí pro studenty učitelství. Školy, které spolupracují s provázejícími učiteli při odborné praxi, budou nově moci získat finanční podporu ze státního rozpočtu. Cílem je posílit kvalitu praktické přípravy budoucích učitelů, což přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání ve všech školách.

Financování škol zohlední náročnost sociálního prostředí

Současný model financování škol zatím nezohledňuje rozdíly v náročnosti, kterou přináší různé sociální a ekonomické podmínky žáků. Nový návrh zákona se zaměřuje na snížení těchto rozdílů, aby prostředí, ze kterého žáci pocházejí, mělo co nejmenší dopad na jejich vzdělávací výsledky. Prostředky se budou rozdělovat tak, aby školy, které pracují s dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin, mohly snadněji poskytovat kvalitní vzdělání.

Úprava financování výuky

V rámci úpravy se také nově upravuje financování počtu hodin výuky ze státního rozpočtu. Na základě tohoto ustanovení bude možné upravovat maximální počet hodin financovaných ze státního rozpočtu podle potřeby konkrétních škol, čímž se zajistí větší flexibilita financování škol podle jejich specifických potřeb.

Změny v podmínkách pro zahraniční studenty, podpora žáků s potřebou jazykové přípravy

Uchazeči, kteří se vzdělávají v zahraničí budou mít právo na prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka. Vztahuje se to na ty, kteří dokončili celé předchozí vzdělání mimo území České republiky, dále pak na uchazeče, kteří strávili alespoň dva školní roky v posledních třech letech v zahraniční škole. Cílem je usnadnit těmto studentům přístup k českému vzdělávacímu systému. Má se také rozšířit nárok na bezplatnou jazykovou přípravu pro české občany, kteří potřebují intenzivnější pomoc při integraci do českého vzdělávacího systému, obdobně jako je tomu u dětí-cizinců. 

Další změny ve správě škol

Novela zavádí povinnost škol zveřejňovat základní dokumenty na internetu, což zlepší dostupnost informací pro rodiče a širší veřejnost. Školy budou mít za úkol zveřejňovat své vzdělávací programy, školní řád, výroční zprávy a informace k zápisu do základní školy.

Tento návrh je příkladem snahy vytvořit moderní a flexibilní školský systém, který poskytne všem dětem rovné příležitosti k dosažení kvalitního vzdělání. Novelou by měly získat školy účinné nástroje pro podporu vzdělávání ve stále náročnějších podmínkách, čímž se přispěje ke zlepšení vzdělávacího systému jako celku.

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil na stranu zranitelné skupiny obyvatel v zásadním rozhodnutí týkajícím se nároku na příspěvek na bydlení. Rozhodnutí zásadně zpochybňuje dosavadní praxi Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a přináší nové světlo na problematiku sociálních dávek pro osoby bydlící v domovech se zvláštním režimem. NSS potvrdil, že i klienti těchto zařízení mohou splnit podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.

Pozadí případu

Předmětem sporu byla žádost žalobkyně, žena ubytovaná v domově se zvláštním režimem, o příspěvek na bydlení. Tato žádost byla nejprve zamítnuta úřadem práce, poté i MPSV. Ministerstvo argumentovalo, že smlouva o poskytování sociální služby, uzavřená podle § 91 zákona o sociálních službách (ZoSS), není nájemní smlouvou ve smyslu zákona o státní sociální podpoře (§ 24 ZoSSP). Tuto argumentaci potvrdil i Krajský soud v Brně. Žalobkyně však podala kasační stížnost, ve které poukazovala na to, že smlouva zahrnovala právo na užívání obytné jednotky za úplatu, a měla by proto být považována za nájemní vztah. Podle ní tak splňovala podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud se přiklonil na stranu žalobkyně a označil dosavadní výklad ministerstva
 i krajského soudu za nesprávný. V rozsudku dospěl k následujícím klíčovým závěrům:

  1. Smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje nájemní vztah: NSS konstatoval, že pokud smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje závazek poskytovatele poskytnout klientovi prostory k ubytování za úplatu, lze na tuto smlouvu nahlížet jako na nájemní vztah ve smyslu zákona o státní sociální podpoře. Tento názor je v souladu s § 24 odst. 1 ZoSSP, který stanovuje podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.
  2. Právní kvalifikace nájmu: Soud uznal, že i když se jedná o specifickou smlouvu podle zákona o sociálních službách, není to překážkou k tomu, aby byla část smlouvy týkající se bydlení kvalifikována jako nájemní vztah. Subsidiární použití občanského zákoníku (§ 2201–2234) podle NSS umožňuje na tento vztah pohlížet jako na nájemní s modifikacemi odpovídajícími zákonu o sociálních službách.
  3. Oddělení nákladů na bydlení a další služby: NSS zdůraznil, že náklady na bydlení v domovech se zvláštním režimem musí být jasně odděleny od nákladů na jiné služby, jako je péče či strava. Platby za bydlení v domovech jsou samostatnou položkou, kterou klient hradí z vlastních prostředků, a tyto náklady by měly být zohledněny při posuzování nároku na příspěvek.
  4. Smysl a účel příspěvku na bydlení: Soud připomněl, že příspěvek na bydlení má pomoci těm, jejichž náklady na bydlení přesahují zákonem stanovený podíl jejich příjmů. Tento cíl podle NSS ospravedlňuje širší výklad nájemních vztahů tak, aby podpora byla dostupná i zranitelným skupinám obyvatelstva, včetně seniorů a osob se zdravotním postižením žijících v domovech.

Argumentace a judikatura

NSS při svém rozhodování vycházel z dřívějšího rozsudku Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3139/2020), který konstatoval, že smlouva o sociální službě zahrnující ubytování může být považována za nájemní vztah, pokud je jejím účelem uspokojení bytových potřeb klienta. NSS rovněž poukázal na subsidiární použití občanského zákoníku a odmítl striktní výklad ministerstva, že by nájem musel být upraven výhradně podle ustanovení o nájmu bytu.

Závěr

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím nejenom potvrdil nárok žalobkyně na spravedlivé posouzení její žádosti o příspěvek na bydlení, ale také otevřel cestu k lepší ochraně práv dalších klientů domovů se zvláštním režimem. Tato skupina, která často bojuje s finanční nejistotou, nyní může očekávat spravedlivější přístup k systému sociální podpory. Rozhodnutí je tak významným krokem k posílení rovnosti a dostupnosti sociálních dávek v České republice.

Novela zákona o obalech

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o obalech

Dne 11. října 2024 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který představuje zásadní změny v oblasti nakládání s obaly. Novela zákona o obalech zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly, konkrétně pro plastové lahve a plechovky. Hlavním cílem této legislativní úpravy je snížit množství odpadu, podpořit oběhové hospodářství a přispět k ochraně životního prostředí.

Nově navrhovaný zálohový systém bude spravován tzv. operátorem zálohového systému, který bude odpovědný za jeho fungování a financování. Zaměří se především na plnění cílů, které jsou stanoveny v evropské směrnici o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Přesněji jde o povinnost dosáhnout do roku 2025 úrovně zpětného odběru minimálně 77 % a do roku 2029 dokonce 90 % plastových lahví o objemu do tří litrů. Zálohový systém se bude vztahovat na nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry, nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr, a alkoholické nápoje v plastových lahvích a plechovkách. Výjimkou v systému budou pouzdra mléčných produktů, na které se novela nikterak nevztahuje.

Při nákupu budou zákazníci platit jednotnou zálohu, jejíž výše bude teprve stanovena, a to vyhláškou. Předběžný návrh hovoří o částce 4 Kč. Obchodníci budou mít povinnost vybírat tyto obaly ve všech prodejnách s plochou nad 50 m² a na všech čerpacích stanicích. Menší prodejny, obce či stánky se mohou zapojit dobrovolně, přičemž povinnost týkající se výběru zálohovaných obalů se bude vztahovat i na online prodejce. Systém bude fungovat pod dohledem jednoho centrálního operátora, jisté akciové společnosti s dualistickým systémem řízení, která k dohledu dostane autorizaci za předpokladu, že akcionáři operátora budou pouze osoby uvádějící vybrané jednorázové obaly na trh, poslední prodejci vybraných jednorázových obalů nebo jejich sdružení.

Další důležitou součástí novely je nastavení pokut pro operátora za nedodržení cílových úrovní zpětného odběru. Od roku 2029 se totiž očekává, že operátor dosáhne minimální úrovně zpětného odběru odpadu ve výši 91,5 % pro plastové obaly a 90 % pro kovové obaly. V případě nedodržení těchto limitů hrozí pokuta až 150 000 Kč za každou tunu, která nebude v souladu s limity. Novela také zavádí již zmíněný recyklační poplatek na papírové reklamní letáky, které budou podléhat obdobným ustanovením jako obaly. Tyto změny se dotknou i obecního odpadového systému, kde bude možné soustřeďovat papír a kompozitní nápojové kartony.

Základní účinnost zákona je navržena k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, přičemž zálohový systém by měl být spuštěn k 1. lednu 2026. Tato novela tak představuje krok směrem k udržitelnosti a ekologičtějšímu nakládání s odpady, což je v současné době velmi aktuální téma.

Nový zákon o zbraních a střelivu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nový zákon o zbraních a střelivu

O co se jedná

Od 1. ledna 2026 nabude účinnosti nový zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který přináší zásadní změny v oblasti regulace zbraní v České republice. Tento nový právní rámec má za cíl přizpůsobit se moderním především bezpečnostním hrozbám, technologickému pokroku a unijní legislativě. Níže se společně podíváme na některé zásadní změny, které nový zákon přinese, a jejich dopady na osoby, kterých se změny v této oblasti jakkoli dotýkají – ať už se jedná o držitele, prodejce, nebo širokou veřejnost.

Důvod novelizace a nového zákona

Hlavní motivací pro přijetí nového zákona a revizi stávající legislativy je zvýšení bezpečnosti. Stávající pravidla už nejsou schopna adekvátně reagovat na hrozby, jako jsou např. nelegální obchody se zbraněmi či teroristické útoky. Nový zákon se tak snaží reflektovat nejen unijní úpravu, ale i potřeby společnosti, zejména z hlediska bezpečnosti. Aktuální právní úprava týkající se zbraní, i přes několikeré novelizace, nedostatečně reflektuje související novodobou právní úpravu. Tím, že zaostává oproti správním předpisům je tedy jeho aktualizace na místě.

Povinnost hlásit podezřelé obchody

Jednou ze zásadních změn nejen nového zbraňového zákona, ale i novely dnes účinného zbraňového zákona projednávané Parlamentem, je zavedení povinnosti prodejců zbraní hlásit podezřelé obchody. V praxi by to poté mělo vypadat tak, že v případě, že prodejci zaznamenají jakékoliv neobvyklé nebo podezřelé transakce, budou povinni nahlásit takový obchod příslušným úřadům. Tato změna je klíčová i pro zamezení opakování se tragických událostí, které se v nedávně době staly, a zároveň si klade za cíl omezení nelegálních obchodů se zbraněmi. I proto je cílem zákonodárců tuto povinnost obsaženou v novele přijmout co nejdříve, aby mohla být tato změna zakotvena nejen v budoucím zákoně o zbraních a střelivu, účinném od 1. ledna 2026, ale i v momentálně účinné legislativě. 

Digitalizace centrálního registru zbraní

Další významnou změnou je digitalizace centrálního registru zbraní. Tato změna je důležitým krokem vpřed v rámci digitalizace veřejné správy. Elektronická evidence by měla přinést efektivnější správu zbraní, zároveň umožní úřadům lépe monitorovat zbraně a jejich držitele, což by celkově mělo vést ke zefektivnění veškerých administrativních procesů.

Zpřísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu

V neposlední řadě je další chystanou změnou zpřísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu, a to nejen z hlediska vědomostí, tzn. znalosti platné právní úpravy, ale i zdravotního a psychického stavu. K tomu by mělo dojít rozsáhlejšími školeními a pravidelnými lékařskými a psychologickými vyšetřeními, které by měly zaručit, že osoba, která není zdravotně či duševně způsobilá k držení zbraně, nebude moci jejím zneužitím ohrozit ostatní.

 

Nejen tyto, ale i další změny přináší nově přijatý zákon, který mění dosavadní koncepci, resp. právní rámec v oblasti regulace zbraní v České republice.

Omezení účasti přísedících u soudů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Omezení účasti přísedících u soudů

O co se jedná?

Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Tato novela se výrazně dotkne rozsahu působení přísedících v rámci soudních řízení. Pokud návrh podepíše prezident, nabyde novela účinnosti ke dni 1. 1. 2025. Na spory, které by byly zahájeny do 31. 12. 2024, by se tedy tato úprava nevztahovala.

 

Jak to bylo doteď a co by se mělo změnit?

V současné době se systém přísedících využívá nejen v občanském soudním řízení, ale i v řízení trestním. V rámci občanského soudního řízení se však jedná výlučně o pracovněprávní spory, kde je toto jedním z přežitků z doby komunismu, na který si řada soudců stěžuje. Právě účast přísedících v těchto pracovněprávních sporech by tedy měla být touto novelou kompletně zrušena. Účast přísedících při řízeních trestních sice zůstává zachována, ale má být významně omezena, a to pouze na případy u krajských soudů, zároveň však jen týkající se trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nebo zvlášť závažných zločinů (s výjimkou těch proti majetku a hospodářských trestných činů). 

 

Co si zákonodárce slibuje od novely?

Jedním z hlavních cílů novely je snaha zefektivnit soudní rozhodování a zamezit zbytečným průtahům řízení. Vzhledem ke komplikacím, které často doprovází sestavování soudního senátu, má toto poměrně často neblahý vliv na délku řízení. Návrh zákona je zároveň součástí tzv. druhého antibyrokratického balíčku, jenž Vláda schválila již v červnu minulého roku. Dalším cílem je předpokládaná úspora ve státním rozpočtu ve výši 8.000.000,- Kč ročně. Tuto částku by následně bylo možné vynaložit kromě rozvoje organizační stránky institutu přísedících i na samotné prohloubení jejich kvalifikace tam, kde jejich činnost byla zachována.

 

Možný negativní dopad

Ačkoli je tento institut z části pouze přežitkem, stále se jedná se o poměrně zásadní zásah do fungování české justice. Vzhledem k tomu, že institut přísedících byl zaveden na ochranu slabší strany, mohlo by tak, pokud by návrh zákonu prošel, dojít ke snížení právní jistoty občanů. Otázkou však zůstává, nakolik je tento prvek skutečně efektivní ochranou občanů v rámci soudní praxe a jestli náhodou jeho negativa nepřevyšují jeho přínosy společnosti.

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Nouzový stav, stav nebezpečí, tyto pojmy možná znáte z medií, kde často bývají spojeny se špatnými zprávami. Jaké všechny mimořádné stavy je možné v ČR vyhlásit? Kdo je může vyhlásit, a za jakých okolností? A co pro nás jejich vyhlášení vlastně znamená?

Dělení mimořádných stavů

Právní řád České republiky zná čtyři druhy mimořádných stavů. Jsou to stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. V tomto článku se budeme zaměřovat na první dva z těchto stavů, tedy stav nebezpečí a nouzový stav.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí je upraven zákonem o krizovém řízení (tzv. krizovým zákonem) vyhlašuje jej hejtman kraje či primátor hl. m. Prahy, a to na vymezenou část území, tedy území celého kraje nebo jeho části nejvýše na 30 dnů. Prodloužit jeho trvání lze pouze se souhlasem vlády.

Stav nebezpečí se vyhlašuje v případě, že je území, pro které byl vyhlášen a jeho obyvatelé zasaženo živelní pohromou, ekologickou či průmyslovou havárií, nehodou nebo jiným nebezpečím. Smyslem vyhlášení stavu nebezpečí je ochrana životů, zdraví, majetku, životního prostředí, vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku. 

Podmínkou pro vyhlášení stavu nebezpečí je, že nebezpečí nedosahuje intenzity ohrožení značného rozsahu, ale zároveň jej není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek záchranné služby.

Typicky byl v minulosti vyhlašován například v případě povodní.

Nouzový stav

Nouzový stav je na rozdíl od stavu nebezpečí upraven ústavním zákonem o bezpečnosti ČR, vyhlašuje jej vláda, příp. pokud hrozí nebezpečí z prodlení předseda vlády, a to buď pro vymezené území, nebo pro území celé ČR. Stejně jako u stavu nebezpečí i nouzový stav je možné vyhlásit nejvýše na 30 dní, se souhlasem Poslanecké sněmovny je však možné jej prodloužit.

Nouzový stav se vyhlašuje v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Můžeme si tedy všimnout, že důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu jsou takřka totožné, kdy rozhodným kritériem je zde intenzita hrozícího nebezpečí.

Nouzový stav byl v minulosti vyhlášen např. během epidemie Covid-19 nebo v případě větších povodní.

Dopady do práv a povinností osob

Během stavu nebezpečí je hejtman oprávněn rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení. Krizový zákon pak stanovuje, jaké další oprávnění hejtmanovi během stavu nebezpečí náleží.

Za trvání nouzového stavu je vláda oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky, bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa. Další opatření a povinnosti, které je možno uložit, jsou uvedené v krizovém zákoně.

Všechna tato opatření mohou výrazně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod, proto je třeba využívat je jen v  rozsahu, který je nezbytný pro překonání dané krizové situace. Povinnosti pak lze ukládat pouze, pokud nelze dané činnosti zajistit smluvně a v situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.

V případě, že došlo za doby trvání stavu nebezpečí či nouzového stavu k neoprávněnému zásahu do vašich práv či v případě jakýchkoli jiných otázek se neváhejte obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.

 

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti a její transpozice do právního řádu České republiky

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti by do právního řádu České republiky měla být transponována v transpoziční lhůtě do 18. října 2024, už nyní však víme, že tento termín nebude dodržen. Vláda schválila návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti dne 17. července 2024, kdy tímto zákonem by mělo dojít k transpozici směrnice NIS2. V současné době je novela projednávána parlamentem ČR a její první čtení v Poslanecké sněmovně PČR proběhlo 17.září 2024, proto připravované právní regulace kybernetické bezpečnost budou účinné nejdříve k 1. lednu 2025.

Směrnice NIS 2

Směrnice NIS 2 neboli Network and Information System Directive 2 (dále jen „směrnice) byla přijata Evropským parlamentem dne 14. prosince 2022 a je zaměřená na zlepšení kybernetické bezpečnosti a odolnosti informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“) v rámci EU. Za hlavní cíl si Směrnice klade posílení ochrany sítí a informačních systémů, které jsou kritické pro hospodářství a společnost jako celek, včetně sektorů jako energetika, doprava, finance, zdravotnictví a další.

Směrnice přináší zvýšené požadavky na bezpečnost a odolnost ICT systémů v kritických sektorech a v podnicích poskytujících digitální služby, dále požadavky na posílení spolupráce mezi členskými státy a orgány EU při řešení kybernetických hrozeb a incidentů a zřízení certifikačních mechanismů pro hodnocení a ověřování bezpečnosti ICT produktů a služeb.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti předložil prostřednictvím premiéra Petra Fialy ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr. Vláda předložený návrh nového zákona schválila se změnou, kdy tato změna se týká mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Zavedení tohoto mechanismu by mělo přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti zvýšením odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu.

Cílem novely je zabezpečení všech poskytovatelů služeb důležitých pro fungování společnosti. Dotčené služby by měly být následně upřesněny vyhláškou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v regulovaných službách.

Pro stanovení, zda organizace spadá pod regulaci Směrnice, a tím pádem i Novely, je potřeba současné splnění následujících dvou kritérií:

  • organizace poskytuje alespoň jednu službu uvedenou v přílohách vyhlášky a zároveň
  • je středním nebo velkým podnikem, tedy zaměstnává 50 a více zaměstnanců, nebo dosahuje ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy alespoň 10 milionů EUR (cca 250.000.000, – Kč).

Uvedené regulace by měly docílit toho, aby organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti a tím, aby došlo k celkovému lepšímu zajištění proti kybernetickým hrozbám. Další novou povinností pro poskytovatele bude hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů. 

Motivací pro dodržování právní úpravy jsou vysoké sankce, kdy pokuta za porušení kybernetické bezpečnosti může dosáhnout až 10.000.000 EUR nebo 2 % z čistého obratu.