Vyhrazené stavby povoluje nový Dopravní a energetický stavební úřad

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vyhrazené stavby povoluje nový Dopravní a energetický stavební úřad

Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „DESÚ“) byl zřízen již 1. Července 2023 s účinností zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“). Jedná se o specializovaný správní úřad s celostátní působností ve věcech stavebního řádu se sídlem v Praze. DESÚ nahradil původně plánovaný Specializovaný a odvolací stavební úřad, který až do 30. června loňského roku spadal pod Ministerstvo pro místní rozvoj. DESÚ má tři pobočky, konkrétně v Praze, Plzni a Olomouci. Hlavním důvodem pro zřízení DESÚ je soustředit výkon stavebních agend pod jeden státní úřad pro větší specializaci, sdílení znalostí a zkušeností, což umožní rychlejší a odbornější rozhodování o významných či specifických stavbách dopravní, energetické a průmyslové infrastruktury. Mimo jiné je DESÚ také odvolacím orgánem krajských stavebních úřadů pro menší výrobny z obnovitelných zdrojů. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy dle ustanovení § 17 odst. NSZ, které je taky jeho nadřízeným orgánem v případě dopravních staveb. Co se týče energetických staveb je nadřízeným orgánem DESÚ Ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozhodnutí o odvolání musí být dle NSZ konečné a ministerstva tak budou moci rozhodnutí DESÚ buďto potvrdit nebo změnit a tím řízení ukončit.

Dopravní a energetický stavební úřad vykonává působnost stavební úřadu ve věcech vyhrazených staveb, které jsou uvedeny v příloze č. 3 NSZ a patří mezi ně např.:

  • Dálnice
  • Dráhy
  • Civilní letecké stavby
  • Stavby pro výrobu nebo skladování umisťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 ha, vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje
  • Stavby v areálu jaderného zařízení, stavby přenosové a přepravní soustavy
  • Velké výrobny elektřiny s výkonem nad 100 MW (FVE nad 5 MW, ostatní výrobny z obnovitelných zdrojů energie nad 1 MW)
  • Další významné stavby technické infrastruktury a také stavby „související“ s vyhrazenými stavbami 

Kromě výše uvedeného DESÚ vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a související stavby a vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

DESÚ je také nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu pro stavby silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, menších výroben z obnovitelných zdrojů energie a technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

Úspěšný případ – Změna návrhu územního plánu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Změna návrhu územního plánu

Pomohli jsme klientce změnit návrh připravovaného územního plánu.

Klientka se na nás obrátila ve věci jejího pozemku, který byl výrazně dotčen návrhem nového územního plánu obce, kvůli kterému by tento pozemek nemohla nijak efektivně využívat. Na jejím pozemku návrh územního plánu navrhoval vybudování protipovodňových poldrů. Prostřednictvím námitek v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu se nám podařilo zrušit přehnané požadavky obce.

Řízení o vydání územního plánu patří mezi náročná a často také zdlouhavá řízení. Jejich správné uchopení proto vyžaduje bezchybnou znalost aktuálně platných právních předpisů a judikatury, ale i schopnost správně a věcně argumentovat ve prospěch vhodného řešení pro klienta.

Advokátní kancelář Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o. nabízí profesionální služby nejen v oblasti stavebního práva a náš tým je připraven být Vám v těchto řízeních oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte se na nás obrátit.

 

Jak reklamovat vady při stavbě nemovitosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak reklamovat vady při stavbě nemovitosti

Dle zákona se stavba nemovitosti či její rekonstrukce považuje za dílo a mezi objednatelem a zhotovitelem se tak uzavírá smlouva o dílo. Za provedené dílo se pak považuje dílo dokončené a předané. Problém ale nastává, pokud má dílo určité nedostatky. K této situaci stanovuje občanský zákoník následující: „Objednatel není oprávněn odmítnout převzetí, pokud dílo vykazuje pouze ojedinělé vady nebránící užívání.“ Z uvedeného vyplývá, že jako objednatel jste povinen stavbu převzít, pokud vada stavby nezabraňuje jejímu běžnému užívání. Co v takové situaci můžete dělat, se dozvíte níže.

Pokud se dostanete do situace, kdy musíte převzít stavbu, s níž nejste spokojeni, máte následující možnosti:

  1. Převzít dílo bez výhrad
  2. Převzít dílo s výhradami – ty se podrobně uvedou do předávacího protokolu

Pokud převezmete dílo s výhradami, nejste povinni platit jeho cenu až do chvíle, než budou vady odstraněny, to ale platí, jen pokud ve smlouvě o dílo nebudete mít sjednáno něco jiného. Převzetí díla s výhradami, které se uvedou do předávacího protokolu, se týká zjevných vad. U skrytých vad máte jako objednavatel právo reklamovat je do 5 let od převzetí stavby, pokud nebude ve smlouvě o dílo sjednáno jinak.

Při reklamování vad je důležité rozlišovat druhy vad, protože od nich se poté odvíjí, co můžete po zhotoviteli požadovat. Rozlišujeme vady, které jsou podstatným porušením smlouvy a vady nepodstatné. Vadou, která je podstatným porušením smlouvy, myslíme takovou vadu, o níž pokud bychom věděli dopředu, nikdy bychom smlouvu nebyli uzavřeli. Mezi podstatné vady tak patří např. užití špatného materiálu, nedodržení bezpečnostních norem nebo vady právní jako nezajištění stavebního povolení. U těchto podstatních vad je po zhotoviteli možné požadovat opravu, slevu, provedení náhradního díla nebo je možné odstoupit od smlouvy s nárokem na vrácení peněz. Nepodstatnou vadou je pak například oděrka na podlaze nebo šrám na těsnění. Tyto vady lze dodatečně opravit a nijak nebrání užívání stavby, proto v tomto případě máte nárok buďto na opravu nebo slevu.

Vyřizování vaší reklamace nesmí trvat déle než 30 kalendářních dnů a vada by v této době měla být také odstraněna. Pokud vaše reklamace nebude vyřízena v zákonné lhůtě a ani s vámi nebude dohodnuto prodloužení této lhůty, máte právo požadovat přiměřenou slevu z ceny stavby nebo od smlouvy úplně odstoupit. Pokud zhotovitel na vaši reklamaci nereaguje nebo dokonce vadu odmítá odstranit, máte právo požadovat slevu a uzavřít smlouvu na odstranění vady s někým jiným. Před uzavřením této smlouvy je ale důležité, doručit zhotoviteli oznámení, ve kterém budete uplatňovat právo na slevu z ceny díla, která musí být přiměřená rozdílu mezi dílem bez vady a dílem, které vadu má. Pokud pak náklady na opravu budou převyšovat dohodnutou slevu, máte právo po zhotoviteli díla požadovat náhradu škody. 

V zákoně není stanovena žádná záruka na rekonstrukci či stavbu, proto je důležité ujednat záruku ve smlouvě nebo mít záruku pokrytou ve formě záručního listu. Touto zárukou se zhotovitel zavazuje, že stavba nebo rekonstrukce bude po určitou dobu způsobilá k užívání nebo si zachová obvyklé vlastnosti. 

Jak postupovat, pokud stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat, pokud stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti?

Vlastníte pozemek nebo dům, ale v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán někdo jiný? Popřípadě jste zapsáni jako vlastníci správně, ale katastr nemovitostí obsahuje údaj o věcném břemeni k Vaší nemovitosti, které ve skutečnosti neexistuje? Na následujících řádcích si představíme, v čem tkví nebezpečí takových situací, a jak docílit toho, aby informace uvedené v katastru nemovitostí byly v souladu se skutečným právním stavem.

Nebezpečí takových nesouladných situací, kdy je například vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch osoby, která vlastníkem není, spočívá pro skutečného vlastníka v tzv. principu materiální publicity, o který se katastr nemovitostí opírá. Princip materiální publicity, je zakotven v ustanovení § 980 občanského zákoníku, a stanovuje následující: „je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.“ Tento princip chrání právní jistotu a dobrou víru třetích osob v to, že co je napsáno v katastru nemovitostí platí, a to na úkor ochrany skutečného stavu věcí.

To znamená, že pokud by byl například v katastru nemovitostí u vašeho pozemku zapsán jako vlastník jeho vlastník původní, který Vám jej prodal, a tento by daný pozemek převedl na jinou třetí osobu, tak přestože by po právní stránce nebyl k takovému převodu oprávněný a vlastnické právo by na třetí osobu přejít nemělo, bude zde upřednostněna ochrana dobré víry třetí osoby, která věřila zápisu v katastru nemovitostí, a tedy, že původní vlastník je k převodu oprávněn. Aplikovala by se zde pravidla o nabytí vlastnického práva od neoprávněného a Vy byste mohli v nejzazším případě o daný pozemek zcela přijít.

Tento princip je však v zákoně formulován jako vyvratitelná domněnka, což znamená, že je možné se od něj odklonit, je-li prokázáno, že to co bylo zapsáno, v daném případě v souladu se skutečností není. Soulad si však musí každá oprávněná osoba ohlídat sama.

Nyní k řešení této situace a objasnění, jak v takových chvílích postupovat. První možností je mimosoudní dohoda a na ni navazující sepsání souhlasného prohlášení. Tento postup je ideální, pokud mezi dotčenými osobami panuje shoda na tom, komu náleží právo k dané nemovitosti a zápis v katastru tomu neodpovídá. S osobou, která je zde takto nesprávně uvedena se lze dohodnout na sepsání souhlasného prohlášení, ve kterém tato osoba například potvrdí, že skutečným vlastníkem není, a že tímto jste Vy. Toto souhlasné prohlášení pak můžete zaslat na příslušný katastrální úřad společně s návrhem na vklad vašeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. 

Pokud je však sporným, zda je údaj zapsaný v katastru nemovitostní zapsán po právu nebo ne, tedy v případě, že například, jak Vy tak osoba zapsaná tvrdíte, že jste skutečnými vlastníky, je správným řešením podání žaloby na určení práva k soudu. Zároveň s žalobou, popřípadě to lze i předtím než bude podána, je důležité, abyste na katastrální úřad podali také žádost na zápis poznámky spornosti. Poznámka spornosti vyznačující, že ve věci probíhá řízení o určení oprávněného, bude viditelná pro každého, kdo by do katastru nemovitostí nahlédl, a třetí osoby tak nebudou moct být v dobré víře, že stav zapsaný v katastru odpovídá skutečnosti. 

Jedním z předpokladů úspěchu určovací žaloby je mimo prokázání vlastnického popřípadě jiného věcného práva i prokázání naléhavého právního zájmu k určení, zda tu právo je či není a komu náleží. Nejvyšší soud zde dovodil, že ve věcech existence rozporů ve vlastnických vztazích je tento naléhavý právní zájem dán vždy, přesto je však důležité jej v žalobě tvrdit a prokázat, protože jako takový není presumován. 

Pokud byste potřebovali jakoukoli právní asistenci týkající se katastru nemovitostí, neváhejte se na nás obrátit.

Právo na náhradu škody způsobené změnou územního plánu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že máte právo na náhradu škody způsobené změnou územního plánu a vznikem ochranného pásma?

Územní plánování je jednou z nejdůležitějších oblastí stavebního práva. Územně plánovací dokumentace, a zejména územní plány, jsou totiž rozhodujícím dokumentem určujícím, jaké stavební záměry lze na pozemek umístit. Územní plán však může stanovit funkční využití pozemku odlišně oproti představám vlastníka. V tomto článku se zaměříme na situace, kdy změnou územního plánu či jiným opatřením dojde ke změně funkčního využití pozemku, čímž dojde k narušení vlastnického práva zaručeného Listinou základních práv a svobod.

Na změnu územních plánů a stavební uzávěry, co se týče snížení hodnoty dotčených pozemků a vzniku jiných škod, se vztahuje ustanovení § 102 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ten vyjmenovává konkrétní situace, kdy změnou územního plánu či vydáním nového územního plánu může vzniknout vlastníkovi pozemku škoda. Jedná se zejména o náhradu vynaložených nákladů na přípravu výstavby, koupi pozemku, na projektovou přípravu stavby, nebo snížení hodnoty pozemku při použití tohoto pozemku k zajištění závazku. Tyto situace však zdaleka nevyčerpávají všechny možné škody, které mohou vlastníkovi pozemku vzniknout.

Podmínky, které je třeba dodržet pro vyplacení náhrady škody, jsou však poměrně přísné. První z nich je podmínka časová, a to pět let ode dne změny či zavedení územního plánu. Druhou podmínkou je, že škoda musí vzniknout v souvislosti se zrušením určení pozemku k zastavění, přičemž zákon stanoví jen některé typy náhrad.

Další možností, jak se domoci náhrady škody způsobenou územním plánem je přímou aplikací Listiny základních práv a svobod, a to konkrétně jejího článku 11 odst. 4., neboť absence výslovné zákonné úpravy poskytování náhrad za územní rezervu (což lze aplikovat i na změnu územního plánu) nutně neznamená, že náhrada poskytnuta být nemá, jak uvedl Ústavní soud ČR. Aby však bylo možno k tomuto přistoupit, musí zásah do vlastnického práva přesáhnout jistou míru spravedlnosti, kterou například Ústavní soud ČR vymezil v nálezu III. ÚS 950/17 následovně: „Za znaky kvalifikovaného omezení vlastnického práva, jež nezbytně vyžaduje poskytnutí náhrady, Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti výslovně označil omezení vlastnického práva jdoucí nad rámec povinností, které zákon obecně stanovuje pro všechny subjekty vlastnického práva za dodržení principu rovnosti. Druhou podmínkou, kterou v této souvislosti Ústavní soud připouští, je intenzita omezení vlastnického práva, jež může být vyjádřena více faktory, a to především otázkou rozsahu samotného omezení, a dále délkou trvání takového omezení, tedy zda jde o omezení dočasné nebo trvalé“. Vždy je tedy třeba podrobně zkoumat skutkové okolnosti případu.

Co se týče ochranných pásem, i zde lze částečně aplikovat závěry vyslovené Ústavním soudem ČR uvedené výše. Některé zákony totiž přímo stanoví, za jaká ochranná pásma náleží vlastníkovi pozemku náhrada, ačkoliv u jiných ochranných pásem úprava náhrady chybí. Je tomu tak například u ochranného pásma kolem letiště.

Nejvyšší soud se k tomuto problému staví podobně jako Ústavní soud ČR v shora citované judikatuře, tedy že není možné, při pouhé absenci zákonné úpravy, aby byl vlastník omezen na svém vlastnickém právu bez náhrady v případech vysoké míry omezení. Vždy je tedy nezbytné zkoumat intenzitu konkrétního zásahu do vlastnického práva.

Doposud je jedná o otázky, které nejsou jednotně řešeny soudy, a tedy doposud nedošlo k ustálení rozhodovací praxe. K ustálení rozhodovací praxe též brání odlišné pohledy na tuto problematiku mnoha právních teoretiků a praktiků.

Co si zjistit před koupí stavebního pozemku?

Co si zjistit před koupí stavebního pozemku?

Koupě nemovitosti je zpravidla největší obchodní transakcí, kterou většina lidí ve svém životě učiní. Vzhledem k tomu je nezbytné postupovat s nejvyšší opatrností a s maximálním množstvím informací o nemovitosti. Orientace v dokumentech však není jednoduchá, obzvlášť pokud nevíte, co vlastně hledat. Proto jsme se v advokátní kanceláři Ciprýn & Kiršner rozhodli připravit stručný přehled, na co by se měl kupující zaměřit z oblasti stavebních předpisů.

Územní plán

Zpravidla každá obec má svůj vlastní územní plán, který obecně stanovuje podmínky a přípustné využití pozemku. Územní plány se nacházejí nejčastěji na webových stránkách obcí, ačkoliv v některých případech, obzvlášť u malých obcí, se nevyhnete cestě na stavební úřad pro zjištění potřebných informací. Bohužel, orientace v územním plánu vzhledem k jeho složitosti a obsáhlosti není jednoduchou záležitostí.

Územní plán se skládá ze dvou částí, a to části grafické, jejímž obsahem jsou mapová zobrazení území obce, a části textové, která podrobně rozvádí jednotlivé územní lokality obce, a jejich přípustné využití.

První věc, co Vás čeká, je vyhledání nemovitosti podle jejího parcelního čísla a určení, do jaké lokality tato nemovitosti spadá. Tato skutečnost je zjistitelná ve výkresu základního členění území. Jakmile zjistíte, do jaké lokality spadá předmětná nemovitost, přichází na řadu prolistování obsáhlé textové části, ve které budete hledat specifické parametry využití území, do kterého nemovitost spadá podle grafické části. Zejména je třeba si dát pozor na vymezení limitu zastavěnosti území, povinné plochy zeleně, regulované výšky stavby a přípustného využití pozemku.

Další věcí, na kterou je třeba se zaměřit, je, zdali se pozemek nachází v zvlášť chráněné lokalitě. Nejčastějšími chráněnými zájmy jsou ochrana přírody a krajiny, ochrana vody, bezpečnost a plynulost provozu a památková ochrana. Pokud pozemek spadá pod některou z chráněných zón, biokoridorů, nebo ochranných pásem, jakákoliv změna pozemku bude podléhat povinnosti získání závazného stanoviska státních orgánů, což může Vaše plánované záměry s pozemkem výrazně znepříjemnit.

Regulační plán

 

Další důležitou skutečností, kterou je třeba se zabývat, je regulační plán. Regulační plán podrobněji upravuje specifickou část obce, pro kterou stanoví mnohem podrobnější parametry. V regulačních plánech se zpravidla objevují omezení stavebníka jako maximální podlažnost stavby, typ střechy, typ oken, stavební čára, povinnost předzahrádek, nebo též materiálové a barevné řešení staveb. Specifickým problémem regulačních plánu je též to, že jejich vyhotovení může být stanoveno i v rozsahu deseti let od data účinnosti územního plánu. Pro stavebníky pak tato skutečnost znamená, že dokud nebude regulační plán vyhotoven, zpravidla na pozemku nemohou postavit skoro nic.

 

Územní studie

 

Územní studie je jedním z podkladových nástrojů územního plánování. Územní studie by tedy měla sloužit jako podklad pro vyhotovení územních plánů, ale realita je někdy výrazně odlišná. Obecní úřady kolikrát zacházejí s územní studií jako se změnou územního plánu, kterou chtějí celý zdlouhavý proces změny územního plánu obejít. Územní studie by měla primárně ověřovat možnosti využití území. V naší dlouholeté praxi jsme se však setkali se situacemi, kdy územní studie odlišně stanovila podmínky využití území oproti územnímu plánu. Proti územní studii se však často dlouze a složitě bojuje, a proto je vhodné se jí vyvarovat, pokud je to možné.

Skutečností, které je třeba ověřit před koupí nemovitosti je však mnohem více, přičemž se stává, že některou věc kupující zapomene ověřit. Pokud kupujete nemovitost, rádi pro Vás s odbornou pečlivostí všechny okolnosti vztahující se k nemovitosti zjistíme a připravíme pro Vás vhodný postup realizace Vašich stavebních záměrů.

Jak podat návrh na vklad do katastru nemovitostí

Jak podat návrh na vklad do katastru nemovitostí

Občanský zákoník ve svém § 1105 stanoví, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu (pozn. zpravidla katastr nemovitostí), nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Pakliže si tedy strany neujednají něco jiného, zákon podpůrně stanoví odkládací podmínku k nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Ptáte se, jak vlastně podat takový návrh na vklad do katastru nemovitostí? 

Jak je již výše naznačeno, samotný podpis kupní smlouvy v případě prodeje nemovitosti nestačí. Je vhodné si již ve smlouvě vymezit, která smluvní strana podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na vklad do katastru nemovitostí. Tato strana se nazývá pověřená osoba. Není ale vyloučeno, aby povinnost podat návrh na vklad do katastru nemovitostí tížila obě strany smlouvy.

Pověřená osoba poté vyplní příslušný formulář, který je k dispozici na oficiálních webových stránkách katastru nemovitostí cuzk.cz. Na stránkách je dostupná online aplikace, která Vám usnadní celý proces a tím tak ušetří Váš čas. Pomocí aplikace dojde k vyhledání všech potřebných údajů z katastru nemovitostí.

Pakliže jste již vyplnili formulář, vytiskněte jej a odneste na příslušný katastrální úřad. K takovému návrhu ale nezapomeňte připojit jako přílohu kopii kupní smlouvy či jiného titulu, na základě kterého má dojít k převodu vlastnického práva. Takovým jiným nabývacím titulem může být například darovací smlouva. Dovolujeme si Vás upozornit, že kopie nabývacího titulu musí mít úředně ověřené podpisy. Pakliže nechcete na katastrální úřad z jakéhokoli důvodu jít osobně, můžete takový návrh s přílohou zaslat i poštou.

Návrh do katastru nemovitostí není bezplatný. Za takový návrh se podle Sazebníku k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích se za takový návrh platí částka 2 000,- Kč. Poplatek lze uhradit přímo na katastrálním úřadu nebo je možné jej uhradit jako kolek, který zakoupíte na poště a připojíte ho k zásilce. 

Další postup je už v rukou katastrálního úřadu. Ten Vás ihned po obdržení návrhu na vklad do katastru nemovitostí informuje. Informaci o povolení vkladu zpravidla neobdržíte dříve, než za 20 dní, protože právě lhůta 20 dní je lhůtou pro podávání připomínek zúčastněných stran k návrhu na vklad. Stanovená dvacetidenní lhůta k podávání připomínek slouží jako ochrana dosavadního vlastníka před podvodným jednáním druhé strany.

A ptáte se, kdo že je vlastníkem v mezidobí? Skutečným vlastníkem je v tomto mezidobí prodávající, zpravidla tedy původní vlastník. Tato skutečnost platí i v případě, že již došlo k uhrazení kupní ceny.

Pakliže byste si z jakéhokoli důvodu nevěřili k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a raději byste takovou práci svěřili do rukou profesionálů, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář, která Vám jistě návrh na vklad ráda připraví.

Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí

Víte, že návrh na vklad práva do katastru nemovitostí musíte podat na předepsaném formuláři?

Ptáte se, co že je vlastně ten zmíněný katastr nemovitostí a k čemu slouží? Katastr nemovitostí je veřejný seznam, resp. se jedná o veřejný soubor, který se týká nemovitostí vyskytujících se v České republice. Tento veřejný seznam obsahuje popis, soupis, polohové a geometrické určení a rovněž obsahuje zápis práv k těmto nemovitostem.

Katastr nemovitostí vznikl ke stejnému dni jako samostatná Česká republika, tedy ke dni 1.1.1993, a to na základně zákona č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Tyto zákony však v současné době již nejsou aktuální a materie obou předchozích zákonů je dnes upravena zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a novým občanským zákoníkem.

Do katastru nemovitostí se mimo jiné zapisuje právě i vlastnické právo k nemovitosti. To ve své podstatě znamená, že pakliže koupíte nemovitost, či nemovitost zdědíte, či je Vám darována apod., musí být Vaše nově nabyté vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí. Ptáte se, k čemu je zápis do takového veřejného seznamu vlastně dobrý? Tak například v občanském zákoníku je v ustanovení § 1105 zakotveno, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. Zákon zde tak stanoví zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí jako podmínku k tomu, abyste se skutečně stali vlastníkem nemovité věci i po právní stránce.

Návrh na vklad do katastru nemovitostí je nutno podat na předepsaném formuláři. Takový formulář naleznete přímo na stránkách cuzk.cz, kde si jej jednoduše můžete stáhnout a vyplnit. Na zmíněných internetových stránkách naleznete i vyplněný vzor formuláře. Dovolujeme si Vám připomenout, že formulář je třeba vyplnit velkými tiskacími písmeny. Návrh na vklad do katastru nemovitostí lze podat i elektronickou cestou, a to opět na stránkách cuzk.cz.

Pokud byste si nevěděli s návrhem na vklad rady, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář, která Vám jej jistě ráda sepíše či Vám poradí.