Co je to služebnost a jak ji zřídit?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co je to služebnost a jak ji zřídit?

Právo brát ze sousedovy studny vodu nebo používat cestu vedoucí přes jeho pozemek. Toto jsou příklady služebností, které si můžete zřídit. Jak však služebnosti vnímá právo, jaké mají právní účinky, k čemu mohou být dobré a jak je lze zřídit? Na všechny tyto otázky se pokusíme si na následujících řádcích odpovědět.

Služebnosti jsou ve svém základu upraveny v občanském zákoníku a systémově se řadí mezi věcná práva k věcem cizím. Služebnost bychom mohli definovat jako povinnost vlastníka, aby strpěl určitou činnost, kterou do jeho vlastnického práva zasahuje oprávněný ze služebnosti nebo, aby se ve prospěch oprávněného zdržel určité činnosti, kterou by jinak jako vlastník vykonávat mohl. Příkladem může být například, že strpím, že můj soused oprávněný ze služebnosti bude používat cestu vedoucí před můj pozemek nebo že oplocení svého pozemku již nebudu dále zvyšovat.

Ve své podstatě jde o druh omezení vlastnického práva, na které však právo hledí jako na oprávněné. Služebnosti, spolu s reálnými břemeny můžeme zařadit do tzv. věcných břemen. Reálná břemena jsou v jádru služebnostem velmi podobná, také omezují vlastnické právo. Zde však nejde o pasivní strpění nebo zdržení se, ale jde o aktivní konání nějaké činnosti, tedy například, že své rodiče nechám bydlet v domě, který mi převedli do vlastnictví, a budu jim zajišťovat potřebnou péči ve stáří.

Možná si teď říkáte, k čemu jsou služebnosti vlastně dobré? Vždyť s někým můžete jednoduše uzavřít smlouvu o tom, že například máte právo na odběr vody z jeho studny. Mezi jednoduchou smlouvou a služebností je však rozdíl, i když obsahově mohou být totožné. Zatímco smlouva platí pouze mezi jejími smluvními stranami, služebnost, neboť jde o věcné právo, je platná vůči všem. Prakticky to znamená, že kdyby se například váš soused rozhodl svůj pozemek i se studnou prodat, museli byste v případě klasické smlouvy znovu začít vyjednávat s novým sousedem a uzavírat s ním novou smlouvu. V případě služebnosti by však tato platila bez ohledu na to, kdo by se stal novým vlastníkem. Tento nový vlastník by si totiž danou nemovitost kupoval již s vědomím, že je zatížena služebností.

Jak již vyplývá z toho, co jsme si řekli, služebností existuje více druhů, a služebnosti se také vnitřně dělí na služebnosti osobní a pozemkové, podle toho, zda jsou vázány na konkrétní osobu nebo konkrétní pozemek. Občanský zákoník sám uvádí tyto služebnosti:

– služebnost inženýrské sítě

– užívací právo

– opora cizí stavby

– požívací právo

– právo na svod dešťové vody

– služebnost bytu

– služebnost stezky, průhonu a cesty

– právo pastvy

Je však možné si zřídit i jiné služebnosti než ty, které jsou uvedeny v zákoně. Nesmí však být v rozporu se zákonem, dobrými mravy a veřejným pořádkem.

Služebnost může vzniknout více způsoby, a to například ze zákona, rozhodnutím orgánu veřejné moci, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Nejčastější způsob jejího vzniku je však smlouva o zřízení služebnosti.

Tato smlouva by měla obsahovat identifikaci smluvních stran, přesné vymezení pozemku, pro který vzniká, jde-li o pozemkovou služebnost, práva a povinnosti smluvních stran, které zřízením služebnosti osobám vzniknou, a to se všemi specifikacemi. Smlouva však může obsahovat také jiná ujednání, např. o úplatnosti či bezplatnosti.

Samotná služebnost však vzniká až okamžikem jejího vkladu do katastru nemovitostí nebo jiného veřejného seznamu. Bude tedy potřeba vypracovat a podat vedle smlouvy také návrh na vklad do katastru nemovitostí. K zapsání musí dojít z toho důvodu, aby se služebnost opravdu stala „veřejnou“ a zavazovala všechny, nejen smluvní strany samotné.

V případě, že byste potřebovali asistenci se zřízením služebnosti, věcného břemene nebo měli jakékoli související otázky, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.

Můžete odstranit kořeny nebo větve sousedova stromu přesahující na váš pozemek

Cikr.cz / Blog / Sousedské spory / Víte, že – můžete i sami odstranit kořeny nebo větve sousedova stromu přesahující na váš pozemek

V rámci sousedského soužití se často můžeme setkat se situací, kdy vzrostlé stromy sousedů stíní na naše záhony, větve stromů prorůstají naším plotem a listy padají na náš udržovaný trávník. Dostanete-li se do sporu se svým sousedem, v první řadě lze doporučit, abyste se věc pokusili vyřešit domluvou. Pokud se totiž se sousedem domluvíte, zachováte si dobré vztahy do budoucna a vaše soužití tak bude jednodušší.

V případě, že vás větve či kořeny sousedových stromů, které přesahují na váš pozemek, obtěžují, jste nejprve podle občanského zákoníku povinni sousedovi dát šanci, aby převisy či podrosty odstranil sám. Nejdříve tedy požádejte souseda, a to nejlépe písemnou formou, aby je odstranil. V žádosti uveďte, v čem vás jeho zeleň obtěžuje, jaké navrhujete řešení a v jaké lhůtě by soused měl k řešení přistoupit a převisy či podrosty odstranit. Neučiní-li tak soused v přiměřené lhůtě, kterou jste mu v žádosti stanovili, můžete tak učinit sami. Je však nutné to udělat šetrně, abyste co nejméně poškodili strom a ve vhodnou roční dobu.

Vhodná doba k odstranění kořenů a větví se může u jednotlivých druhů stromů lišit; u listnatých stromů platí, že se ořezávají mimo vegetační období (zpravidla v období listopad – březen).

Jestliže chcete předejít případným komplikacím, poraďte se o vhodné době a způsobu odstranění přesahujících větví předem s odborníkem.

Máte problémy se sousedy kvůli přesahujícím větvím, hluku nebo jiným sporům?

Pomůžeme vám najít nejlepší právní řešení a ochránit vaše práva. Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, odborné posouzení situace a expresní právní analýzu do 48 hodin. Nečekejte, obraťte se na nás ještě dnes!

Často se také řeší otázka, komu vlastně ořezané kořeny nebo větve a případné plody na nich patří. Podle staré právní úpravy platilo, že strom je součástí pozemku, na kterém roste. Když se tedy urodilo na stromě ovoce, tak ačkoliv spadlo na pozemek druhého souseda nebo rostlo na větvích, které přesahovaly do cizí zahrady, automaticky se stávalo vlastnictvím vlastníka stromu (vlastníka pozemku, na kterém strom roste). Podle nového občanského zákoníku, který je účinný od roku 2014, právo větve a kořeny stromů odstranit zahrnuje též právo odstraněné si přivlastnit, tudíž na rozdíl od předchozí úpravy se větve a kořeny, které jste oprávněně odstranili, stávají vaším vlastnictví a stejně tak plody spadlé na váš pozemek.

Podrosty a převisy keřů a jiných rostlin než stromů přesahujících ze sousedního pozemku lze odstranit šetrným způsobem kdykoli bez dalších podmínek.

V případě, že větve nepřesahují do vaší zahrady, nemáte právo je zkracovat ani toto po vašem sousedovi požadovat. A jestli vám sousedův strom stíní nebo vás omezuje či obtěžuje jiným způsobem, a to nad míru přiměřenou poměrům, musíte se obrátit na soud s tzv. sousedskou žalobou, ve které budete žádat, aby soud určil, že je soused povinen zdržet se obtěžování stínem ze své nemovitosti dopadajícím na vaši nemovitost

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Máte zájem o nezávaznou konzultaci?

Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, expresní právní analýzu do 48 hodin a podporu při případném soudním řízení.

Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla
Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M. pro pořad Černé ovce na téma náhrada škody při

Přečíst článek

Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší Měření emisí a nízkoemisní zóny Dne 6. prosince 2024

Přečíst článek

Novela trestního zákoníku
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novela trestního zákoníku Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku. Největší změny nastaly v oblasti právní

Přečíst článek

Další články a novinky

Pokud k vašemu pozemku nevede cesta, můžete požadovat cestu přes pozemek souseda

Víte, že pokud k vašemu pozemku nevede cesta, můžete požadovat, aby vám soused povolil nezbytnou cestu přes jeho pozemek

Tzv. institut nezbytné cesty je upraven v § 1029 a dalších občanského zákoníku a pojednává o tom, že pokud na pozemku nelze řádně hospodařit z toho důvodu, že k němu nevede spojení s veřejnou cestou, může jeho vlastník požadovat od vlastníka sousedního pozemku, aby mu za úplatu umožnil průchod nebo průjezd přes jeho pozemek.
Obecně se preferuje, aby ke zřízení průchodu nebo průjezdu došlo dohodou mezi vlastníky dvou sousedních pozemků. Konsensuální domluva bývá označována jako obecně prospěšnější na rozdíl od řešení problémů soudní cestou. Bohužel sousedské vztahy bývají často velmi komplikované a stává se, že nalezení společného slova není možné. V takovém případě nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud a požádat jej o patřičné rozhodnutí.
To, že se s tímto problémem lze obrátit na soud však ani zdaleka neznamená, že nezbytnou cestu soud zřídí vždy, když o to někdo požádá. Při jednání o této věci soud zkoumá mnoho variant a okolností případu. Jednám z nejzkoumanějších parametrů je určitě rozsah cesty. Základní úvaha vychází z toho, že újma způsobená zřízením nezbytné cesty by neměla převyšovat zisk z ní plynoucí. Jako příklad zde můžeme uvést situaci, kdy má být nezbytná cesta vedena přes pozemek, který je poměrně malý, a na němž má jeho vlastník jen svůj dům a zbytek pozemku je pokryt malou zahrádkou, o kterou se její vlastník stará a chodí na toto místo s oblibou odpočívat, ať už aktivně či ne. Pokud by v tomto případě vlastník pozemku bez přístupu k veřejné cestě požadoval, aby přes pozemek se zahrádkou vedla cesta, po které by mohl jezdit autem, a která by zabírala z velké části zmíněnou zahrádku, soud by žádost s největší pravděpodobností zamítl.
Dalším příkladem, kdy ke zřízení nezbytné cesty nejspíše nedojde, je situace, kdy si osoba kupuje pozemek, a moc dobře si je vědoma toho, že k pozemku vede pouze stezka a ne příjezdová cesta, díky které by k pozemku mohly jezdit auta, a rozhodne se s tímto nic nedělat, protože spoléhá, že soud v takovém případě určitě nezbytnou cestu dodatečně povolí. Těchto případů se vyskytuje nemálo a soudy v nich rozhodují většinou proti žadateli.
Jak je zjevné, nezbytná cesta představuje poměrně širokou problematiku. Pokud žádáte o zřízení nezbytné cesty, tak je nutné soud přesvědčit o tom, že bez ní nelze na nemovitosti řádně hospodařit a zároveň splňovat veškeré zákonné podmínky, které k povolení nezbytné cesty budou vést. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Sousedské spory

Sousedské spory jsou nejčastěji vyvolány situací, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousedních nemovitostí. Právní úprava sousedských vztahů se ovšem použije též na případy, kdy osoba obtěžuje svým jednání vlastníky nebo uživatele nemovitostí, se kterými přímo nesousedí, společná hranice pozemku tedy není podmínkou.

Obecně k sousedským sporům
Tyto spory jsou velmi časté, neboť vznikají samotným faktem, že spolu pozemky, stavby či bytové jednotky sousedí, sousedé mají totiž vyšší šanci na to, že se mezi sebou dostanou do právního sporu.
Východiskem obrany proti obtěžujícímu chování souseda je ust. § 1012 občanského zákoníku. Podle něj se vlastníku zakazuje závažně rušit práva jiných osob nad míru přiměřenou poměrům, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Z tohoto ustanovení pak vychází úprava imisí a sousedských práv v navazujících ustanoveních § 1013 an. Na ústavní úrovni lze vycházet z čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobody, podle kterého vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých.
Obtěžování může spočívat v mnoha činnostech, zejména pak v pronikání imisí. Imisemi se rozumí následky určité činnosti souseda, jež se projevují na vedlejších pozemcích. Imise jsou v ust. § 1013 vyjmenovány demonstrativně, může jimi být např. zápach, psí štěkot nebo jiný hluk, kouř apod. Podstatné je rozlišování přímých a nepřímých imisí. Přímé imise znamenají, že jsou přiváděny přímo na pozemek vlastníka a jsou zakázány bez dalšího. Nepřímé imise budou protiprávní při současném naplnění dvou podmínek – vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Požadavek přiměřenosti poměrů bude třeba posuzovat individuálně v každém případě, situaci, kterou lze na jednom místě vyhodnotit jako nepřiměřenou, je možné považovat na jiném místě za přiměřenou (např. hluk z diskotéky v obydlené a neobydlené části města).
Předcházení sousedským sporům
Dostanete-li se do sporu se svým sousedem, lze v prvé řadě doporučit, abyste se pokusili vyřešit spor domluvou. Pokud se totiž se sousedem dohodnete, obvykle si s ním zachováte dobré vztahy i do budoucna. V opačném případě hrozí, že soused i přes uloženou sankci bude v chování pokračovat, případně se jeho chování ještě zhorší. Občanský zákoník v některých případech výslovně vyžaduje pokusit se nejprve vyřešit situaci domluvou, jako např. v ust. § 1016, kdy je soused nejprve povinen požádat (neformálně vyzvat) vlastníka, aby odstranil kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, a teprve poté může přikročit k vlastnímu jednání svépomocí.
Vztahy mezi sousedy je možné řešit rovněž smluvně využitím institutu služebnosti. Sousedé projeví svoji vůli s využíváním pozemku dopředu a sjednají si například služebnost stezky. Přestože za běžného stavu není možné po sousedovu pozemku chodit (leda využitím institutu nezbytné cesty, který však musí být schválen soudem), smlouvou o zřízení služebnosti se lze od zákona odchýlit.
Ochrana před obtěžováním ze strany souseda
V případě výše popsaných imisí podle občanského zákoníku se obtěžovaná osoba může domáhat svých práv zejména před soudem. Ochrany se vlastník může domáhat tzv. negatorní žalobou upravenou v ust. § 1042občanského zákoníku, a to proti každému, kdo neprávem zasahuje do jeho vlastnického práva nebo je jinak ruší. Domáhat se lze zdržení se konkrétního vymezeného rušení, žalovanému nelze uložit povinnost něco konat. To neplatí bezvýjimečně, neboť např. v případech dle ust. § 1017 a ust. § 1019 občanského zákoníku lze po žalovaném požadovat, aby odstranil stromy vysazené v blízkosti společné hranice pozemků, resp. aby upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda (nepadal sníh) na jeho pozemek.
Proti imisím způsobeným stavbou se musí obtěžovaná osoba bránit podáním námitky v probíhajícím stavebním řízení. Pokud soused námitky z objektivních důvodů nemohl ve stavebním řízení podat, může využít institutu negatorní žaloby. Další variantou je uplatnění práv dle ust. § 1004 občanského zákoníku, které upravuje tzv. posesorní řízení (řízení o žalobě z rušené držby). V tomto řízení se může ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby, přičemž rovněž musí předtím podat ve správním řízení námitky k žádosti o povolení stavby.
Sousedské spory v určitých oblastech zasahují i do veřejného práva, soused se svým jednáním může dopouštět například přestupku proti majetku (poškození plotu), na obranu proti nadměrnému hluku lze využít předpisy upravující hygienické požadavky na limity hluku. V těchto případech je možné sousedovo jednání oznámit příslušným orgánům (policii, krajské hygienické stanici, obecními úřadu apod.). Při spáchání přestupku se lze následně domáhat náhrady škody v přestupkovém řízení.
Neváhejte se proto obrátit na Advokátní kancelář CIKR, kde Vám rádi s dalším postupem poradíme.

Sledujte nás na
soc. sítích

Kácení stromů na vlastním pozemku

Potřeboval bych poradit s tím, jak je to ohledně kácení stromů na vlastním pozemku. Že prý, když mám zahradu oplocenou, můžu kácet cokoliv, ale když není, musím zažádat o povolení. Rád bych vykácel staré už neplodící jabloně u chalupy, kterou jsme zdědili, ale pozemek kolem nechceme znovu oplocovat (plot je již poničený), a vysázet pár moderních ovocných stromků. Jak moc mi do toho může mluvit státní správa?
Jan S. střední Čechy

Pravidla kácení dřevin byla v posledních letech dost pozměněna, proto není vůbec překvapením, že spousta lidí tápe v tom, co vlastně mohou s dřevinami na svém vlastním majetku udělat a zda k tomu potřebují či nepotřebují souhlas orgánů státní správy.
Obecně platí, že kácení dřevin podléhá povolení orgánu ochrany přírody (což je odbor životního prostředí místně příslušného městského úřadu), není-li dále stanoveno jinak. Toto se dočteme v §8 odst. 1 Zákona o ochraně přírody a krajiny, který je základním výchozím dokumentem této problematiky. Dále je ovšem třeba nahlédnout i do vyhlášky č. 222/2014, která pozměnila podmínky vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Zde se dozvíme, že z obecného pravidla existují výjimky, kdy povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (např. stromy památné) nebo stromořadí (tj. více než 10 dřevin za sebou) a sadu, se nevyžaduje:
pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.
Z uvedeného tedy plyne pro Váš případ, že pokácení jabloní na Vaší zahradě bude možné, protože se jedná právě o ony ovocné dřeviny. Pokud byste se ovšem rozhodl pokácet vzrostlé neovocné dřeviny např. duby, tak pak by bylo zapotřebí zažádat si u příslušného orgánu o povolení.
Vaše druhá otázka se týkala oplocení. Oplocení bylo klíčové za účinnosti předchozí verze vyhlášky, kdy bylo umožněno vlastníkům pozemků u bytových nebo u rodinných domů v zastavěném území obce, které byly stavebně oploceny a nepřístupné veřejnosti, kácet veškeré dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. Toto již dnes neplatí, a otázka oplocení nehraje roli. Důležité je, jako co je pozemek, na které strom roste, evidován v katastru nemovitostí. Proto je třeba aktuální stav vždy zkontrolovat.
Závěrem je dobré zmínit, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, přičemž obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Pro strom je tedy ideální, pokud jej pokácíte v období mezi říjnem a březnem.
V případě, že Vás toto téma zajímá více či máte nějaký právní problém, který byste rád vyřešil, neváhejte kontaktovat Advokátní kancelář CIKR, kde Vám rádi s Vaším právním problémem pomůžeme.

Sledujte nás na
soc. sítích

Soused chce ořezat větve ovocných stromů!

Měla bych dotaz na řešení sousedských sporů. Už roky vlastním zahrádku v zahrádkářské kolonii a nikdy jsem neměla žádný vážnější problém. Vloni ale pozemek vedlejší zahrádky koupil nový vlastník a od té doby to je pořád něco. Většinou se věc podařilo po únavné m vyjednávání nějak vyřešit, ale na podzim mi začal obírat jablka ze stromu, který roste na mém pozemku, ale větve zasahují na pozemek souseda. Když jsem ho konfrontovala, řekl mi, že si může ovoce z přesahujících větví obírat, že to je kompenzace za spadané listí ze stromu, které musí shrabávat a dodal, že jestli se mi skutečnost, že ovoce obírá, nelíbí, může taky přesahující větve ořezat a bude. Může toto bez mého svolení skutečně udělat? A jak je to s tím ovocem? Děkuji za pomoc.
Anna P., Svojanov

Sousedské spory nejsou nic výjimečného, dokážou však člověku pěkně znepříjemnit život. Vždy je samozřejmě nejlepší se pokusit se sousedem domluvit, někdy to ale po dobrém nejde a člověku nezbude, než se začít zajímat o to, jak na problém nahlíží právo.
Jak je obecně známo, problematiku sousedských sporů upravuje občanský zákoník. V něm také najdeme odpověď na výše položený dotaz.
Předně se podívejme na otázku, komu patří ovoce ze stromu. Tuto situaci upravuje § 1016 odst. 1 občanského zákoníku. Jestliže Váš strom či keř vyrůstá z Vašeho pozemku, ale jeho větve přesahují na pozemek sousední, ovoce z něj spadlé na sousedův pozemek náleží sousedovi. Toto neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem (například obecní cesta). V takovém případě spadané plody i nadále náleží majiteli stromu. Jinak tomu však bude v případě, že ovoce ještě neopadlo a je pořád na stromě. V takovém případě patří ovoce stále vlastníkovi rostliny. Soused Vám tedy rozhodně neměl právo jablka z větví očesat. Naopak Vám měl dle § 1021 občanského zákoníku umožnit vstup na svůj pozemek, abyste plody mohla ze stromu obrat Vy. Tento paragraf totiž stanoví, že vlastník má umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.
Stejně jako s plody se to má i s listím. Listí spadané z Vašeho stromu na pozemek souseda náleží sousedovi a ten je tak odpovědný za jeho úklid. Po Vás sice může úklid listí požadovat, Vy však nemáte povinnost mu vyhovět.
Občanský zákoník pamatuje i na situaci, ke které se vztahuje druhý dotaz, a to na právo souseda ořezat větve, které na jeho pozemek zasahují. Odpověď najdeme v § 1016 odst. 2. Soused má skutečně právo odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, ale jen za splnění několika podmínek. Tou první je, že mu tyto působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Navíc musí nejprve vlastníka stromu požádat, aby větve či kořeny sám odstranil. K ořezání pak může soused přistoupit, jen pokud vlastník jeho žádosti v přiměřené době nevyhoví. Dalším požadavkem zákona je, aby k odstranění došlo šetrným způsobem a ve vhodné roční době. To je důležité, protože kdyby nešetrným zásahem došlo k vážnému poškození stromu, jehož následkem by bylo například jeho vyvrácení nebo uhynutí, mohla byste vůči sousedovi požadovat náhradu škody tím vzniklou. Sousedovo právo odstranit přesahující větve stromu tak není zdaleka tak samozřejmé, jak soused naznačuje.
Jak již bylo zmíněno, pro sousedské vztahy je v zásadě lepší najít společné řešení pro nastalé problémy. V případě, že se však nepodaří najít pro obě strany přijatelný kompromis, může o sporu rozhodnout příslušný soud.
Advokátní kancelář CIKR se věnuje problematice sousedských sporů a najde to nejlepší řešení právě pro Vás. Proto neváhejte a kontaktujte nás.

Sledujte nás na
soc. sítích