Svému dítěti můžete dát i jméno, které v ČR neexistuje

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Svému dítěti můžete dát i jméno, které v ČR neexistuje

Líbilo by se Vám pro Vaše nejmenší nějaké cizokrajné jméno, ale nejste si jistí, že Vám jej na matrice schválí? Pojďme se společně podívat na to, jaká jsou omezení při výběru jména dítěte.

Obecné pravidlo

Právní úpravu jména a příjmení obecně najdeme v zákoně o matrikách, jménu a příjmení, kdy ustanovení § 18 tohoto zákona stanovuje, že jméno, popř. jména a příjmení dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů. Nezáleží, zda rodiče toto souhlasné prohlášení učiní již v porodnici nebo přímo na matrice, důležité je, že se rodiče na jménu dítěte shodnou. Pokud by se totiž rodiče do jednoho měsíce od narození dítěte nedohodli, bude jméno dítěte určovat soud z úřední povinnosti.

Obecným pravidlem pro výběr jména dítěte pak je, že do matriční knihy je možné zapsat jakékoliv existující jméno, dokud bude ve správné pravopisné podobě.

Omezení

Svoboda rodičů při vybírání jména však není bezmezná. Zákon upravuje řadu omezení, těmi jsou, že:

– dítěti lze zapsat pouze dvě křestní jména a ta nesmí být stejná (z tohoto pravidlo existuje výjimka pouze pro cizince, tzn. děti, které nemají občanství ČR a jejichž rodiče mají v ČR pouze trvalý pobyt)

– nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá nebo domácká

– osobě mužského pohlaví nelze zapsat ženské jméno a obráceně (výjimkou jsou jména, která nejsou jednoznačně ženská či mužská jako např. René nebo Alex)

– mají-li sourozenci společné rodiče, nemohou mít tito sourozenci stejná jména

– jméno nemůže být smyšlené, tj. musí existovat někde na světě

Postup při výběru cizojazyčného jména

Ze zákona nevyplývá zákaz vybrat dítěti jméno, které v ČR neexistuje. Zákaz se totiž vztahuje pouze na jména smyšlená a tedy celkově neexistující nikde na světě. Pokud však chtějí rodiče své dítě pojmenovat jménem, které v ČR není známé, ale je například používané v jiné cizí zemi, zákon jim to umožňuje, nebudou to ale mít tak jednoduché, jako rodiče, které by pro dítě vybrali tradiční české jméno.

Rodiče budou totiž muset matričnímu úřadu doložit, že jméno existuje, popř. jaká je jeho správná pravopisná podoba. Toto se dokládá posudkem, který může být zpracován pouze pověřeným soudním znalcem nebo odbornou institucí pověřenou soudním znalectvím, jako je například Ústav pro jazyk český.

Vypracování takového znaleckého posudku zadává a hradí sám žadatel o zápis vybraného cizího jména do matriky. Jeho zpracování je zpoplatněno a stojí kolem 600 – 1200 Kč. Pokud byste však nějaké exotičtější jméno pro své dítě zvažovali, je třeba mít na paměti, že zpracování znaleckého posudku bude trvat kolem 30 dní a je proto vhodné jej nechat vypracovat již s předstihem než se dítě narodí.

Vaše advokátní kancelář CIKR.

Úspěšný případ – Výlučná péče otce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Výlučná péče otce

Pomohli jsme klientovi získat jeho nezletilou dceru do výlučné péče.

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář ve snaze změnit péči o svou nezletilou dceru z původní střídavé péče, která mu byla soudem uložena předchozím rozhodnutím na péči výlučnou. Klient se domáhal svěření nezletilé dcery do jeho výlučné péče především s ohledem na přání jeho dcery, která má k otci bližší vztah než k matce a která u něj tráví čas raději než u matky. Dosavadní střídavá péče dceři nevyhovovala. Důkladným právním i faktickým zhodnocením a precizně vypracovaným návrhem na změnu péče se nám podařilo dosáhnout změny péče otce ke své nezletilé dceři z péče střídavé na výlučnou.

Mimo péče bylo nezletilé dceři našeho klienta také stanoveno vyšší výživné zohledňující i potencionální příjmy matky nezletilé.

Řízení ve věcech péče o nezletilé patří mezi velmi citlivá a rodiče i děti citelně zasahující řízení. Jejich správné uchopení vyžaduje nejen bezchybnou znalost právních předpisů, ale i schopnost správně aplikovat platné právo na konkrétní situace a orientaci v nejnovější judikatuře.

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby v oblasti rodinného práva a náš tým je připraven být Vám oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci a trápí Vás péče o dítě, výživné dítěte nebo styk s nezletilým, neváhejte a obraťte se na nás.

Nakládání s obvyklým vybavením rodinné domácnosti je omezeno

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nakládání s obvyklým vybavením rodinné domácnosti je omezeno

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti je souborem movitých věcí, které slouží běžným potřebám rodiny a jejich členů. Pro obvyklé vybavené rodinné domácnosti není rozhodující, kterému z manželů náleží nebo zda náleží oběma, rozhodující je funkce dané věci.

Ustanovení § 3038 občanského zákoníku stanoví, že obvyklé vybavení rodinné domácnosti není součástí společného jmění manželů. Uvedené ustanovení vyvolává stále rozpory odborné literatury. Jazykovým výkladem uvedeného ustanovení lze dojít k závěru, že věci spadající pod obvyklé vybavení rodinné domácnosti nejsou součástí společného jmění manželů a institut obvyklého vybavení je tak nutno považovat za zvláštní majetkový režim. Z věcného záměru občanského zákoníku naopak plyne, že účelem zařazení právní úpravy obvyklého vybavení rodinné domácnosti do občanského zákoníku bylo vytvoření majetkového souboru se zvláštní ochranou, do kterého mohou spadat věci ze společného jmění manželů, podílového spoluvlastnictví manželů i výlučného vlastnictví jednoho z manželů, nikoli vytváření zcela nové majetkové kategorie mezi manžely.

K otázce obvyklého vybavení rodinné domácnosti a společného jmění manželů se v nedávné době vyjádřil také Nejvyšší soudu v rozhodnutí, sp. zn. 22 Cdo 3831/2022, ze dne 26. 1. 2023: „Smysl a účel úpravy institutu obvyklého vybavení rodinné domácnosti nevyžaduje a smysl a účel úpravy společného jmění manželů vylučuje, aby se oproti dikci § 3038 o. z. věci nestaly součástí společného jmění manželů jen proto, že současně tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti, resp. aby věci nabyté před 1. 1. 2014 tvořící součást společného jmění manželů přestaly být jeho součástí jenom proto, že současně tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti.“

Z uvedeného vyplývá, že skutečnost, že je movitá věc součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, se nedotýká vlastnického práva k ní. Smyslem a účelem úpravy obvyklého vybavení rodinné domácnosti je pravděpodobně omezení vlastnického práva v možnosti nakládat s movitými věcmi, které jsou takovým vybavením. Manžel totiž může nakládat s věcí patřící do obvyklého vybavení rodinné domácnosti pouze se souhlasem druhého manžela, nejedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty. Pokud dojde k zániku rodinné domácnosti tím, že ji jeden z manželů opustí, může tento manžel požadovat po druhém manželovi věci z obvyklého vybavení, které jsou v jeho výlučném vlastnictví. Zákonodárce zde ale klade důraz na ochranu a zájmy nezletilých dětí žijících v rodinné domácnosti, a pokud druhý manžel potřebuje některé věci pro zajištění jeho potřeb, nemůže jim je manžel, který je výlučným vlastníkem, odejmout.

S ohledem na vše výše uvedené není možné interpretovat obvyklé vybavení rodinné domácnosti jako zvláštní kategorii stojící vedle společného jmění manželů, ale pouze jako soubor movitých věcí, jehož vlastnictví je omezeno ve smyslu nakládání s věcmi spadajícími do tohoto souboru.

Jak požádat o otcovskou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak požádat o otcovskou?

Právě se Vám narodilo dítě a Vy byste s ním rád strávil první dny jeho života a pečoval o něj a jeho maminku, ale bojíte se ztráty příjmu? Za tímto účelem byla od r. 2018 uzákoněna dávka otcovské poporodní péče nazývána často také jen jako otcovská. Krátce si představíme, jaké jsou podmínky vzniku nároku na otcovskou a jak o ni požádat.

Dávka otcovské poporodní péče je poskytovaná z nemocenského pojištění a nahrazuje mzdu otci dítěte během 14 dnů, ve kterých o své novorozené dítě pečuje. Pojištěnci (i ženě) pak také nahrazuje příjem v případě, že převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí. Nově od konce roku 2022 náleží otcovská i otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Jaké jsou podmínky nároku na otcovskou?

Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Nemocenského pojištění jsou účasti
např. zaměstnanci, kteří ze svého příjmu ze zaměstnání odvádějí pojistné na sociální zabezpečení nebo osoby samostatně výdělečně činné, kteří se k účasti na nemocenském pojištění dobrovolně přihlásili a pojištění se účastnili alespoň po dobu 3 měsíců před nástupem na otcovskou.

Mezi další podmínky spadá uvedení otce v rodném listu dítěte a nástup na otcovskou v období do šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu si přitom každý může určit dle potřeby sám a tato lhůta se prodlužuje, je-li dítě ze zdravotních důvodů hospitalizováno.

Jak podat žádost o otcovskou?

Aby byla pojištěnci otcovská vyplácena, musí si o ni sám proaktivně požádat. Úprava podávání žádostí je odlišná u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanec podává žádost o čerpání dávky u svého zaměstnavatele, který ji následně předává Okresní správě sociálního zabezpečení. Osoba samostatně výdělečně činná pak žádost podává přímo u Okresní správy sociálního zabezpečení, u které je registrována.

Na samostatnou žádost existuje speciální formulář, který můžete najít pod tímto odkazem: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zdopp.

Jaká je výše otcovské?

Rozhodování o nároku na dávku a její výši je kompetencí příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, která o žádosti rozhoduje ve lhůtě jednoho měsíce od jejího doručení. Samotná výše dávky se pak počítá každému žadateli individuálně v závislosti na jeho denním vyměřovacím základu.

Denní vyměřovací základ je průměrným denním příjmem žadatele upraveným pomocí tří redukčních hranic a zpravidla se zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U osob samostatně výdělečně činných se však vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného. Výše otcovské pak představuje 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu na kalendářní den.

Samotná dávka je poskytována po dobu 14 dnů, nelze ji však čerpat po jednotlivých dnech. K jednoduchému přehledu o výši otcovské, která by byla vyplácena přímo vám, můžete využít této kalkulačky. https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2022

Soud nemůže odmítnout střídavou péči jen na základě obecných argumentů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Soud nemůže odmítnout střídavou péči jen na základě obecných argumentů

Soud by neměl odmítnout střídavou péči pouze na základě obecných argumentů. K tomuto závěru dospěl nedávno Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8. 2. 2023 pod sp. zn. I. ÚS 3350/2022.

Muž, který je otcem nezletilého dítěte, se snažil získat střídavou péči o svého syna po rozvodu s matkou dítěte. Okresní soud mu neudělil střídavou péči pouze z důvodů, že dítě bylo útlého věku (tehdy 3 roky) a bylo silně citově vázáno na matku. Krajský soud tento rozsudek potvrdil. Otec proto podal ústavní stížnost, tvrdíc, že soudy nedostatečně odůvodnily, proč střídavá péče není vhodná. Ústavní soud se s ním shodl a zdůraznil, že obecné soudy by se měly vyvarovat paušálních argumentů proti střídavé péči a místo toho se soustředit na konkrétní okolnosti, které mohou střídavé péči bránit.

Soud by měl proto vždy rozhodovat na základě konkrétních okolností daného případu a předložených důkazů. „Za situace, kdy jsou kompetence obou rodičů pečovat o dítě rovnocenné a dítě má k oběma dobrý vztah, je nutné vypořádat se v rozhodnutí o péči s konkrétními okolnostmi, které stojí střídavé péči na překážku,“ uvedl Ústavní soud. To znamená, že soud musí zvážit všechny relevantní faktory, jako jsou potřeby a zájmy dítěte, schopnost a ochota obou rodičů poskytnout péči, jejich podmínky bydlení, vztah s dítětem a další faktory, které by mohly mít vliv na to, zda by střídavá péče byla vhodná. Pokud soud použije pouze obecné argumenty a neuváží konkrétní okolnosti případu, může to vést k nespravedlivému rozhodnutí.

Kdy tedy soud nemusí střídavou péči přiznat? Jedná se o situace, kdy by střídavá péče byla v rozporu se zájmy a potřebami dítěte. To znamená, že střídavá péče může být zamítnuta, pokud by mohla způsobit dítěti zbytečné emocionální nebo psychické problémy.

Existuje několik důvodů, proč by soud mohl zamítnout žádost o střídavou péči. Tyto důvody zahrnují:

Nevhodné životní podmínky jednoho nebo obou rodičů – pokud by jeden nebo oba rodiče nebyli schopni poskytnout dítěti zdravé a bezpečné prostředí, může soud zamítnout žádost o střídavou péči.
Neschopnost rodičů spolupracovat – střídavá péče vyžaduje, aby oba rodiče byli schopni spolupracovat a komunikovat, aby se zajistilo, že dítě bude mít stabilní a pozitivní zážitek z obou domovů. Pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout na společném plánu péče, může to vést ke stresu pro dítě a soud může rozhodnout, že střídavá péče není v zájmu dítěte.
Vysoký stupeň konfliktu mezi rodiči – pokud existuje vysoký stupeň konfliktu mezi rodiči, může to negativně ovlivnit dítě a jeho schopnost přizpůsobit se střídavé péči. V takovém případě může soud opět rozhodnout, že střídavá péče není vhodná.
Zvláštní potřeby dítěte – pokud má dítě zvláštní potřeby, jako například zdravotní nebo vzdělávací potřeby, může soud rozhodnout, že střídavá péče by nebyla v jeho zájmu.

V každém případě však soud rozhoduje o přiznání střídavé péče v souladu se zájmy a potřebami dítěte, a to na základě důkazů a argumentů předložených oběma stranami. Obecné argumenty typu „útlý věk“, „citový vztah k matce“ či „vzdálenost rodičů“ u soudů již neobstojí.

Pokud se v této nebo podobné situaci nacházíte, neváhejte se na nás obrátit. Naši advokáti sledují aktuální vývoj a provedou Vás každou životní situací v rámci rodinného práva.

Aktualita: Ochrannou výchovu nelze odůvodnit neshodami rodičů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Aktualita: Ochrannou výchovu nelze odůvodnit neshodami rodičů

Ústavní soud dne 9. 11. 2022 rozhodl o stížnosti, která se domáhala zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ve výrocích, ve kterých bylo rozhodnuto o umístění nezletilého do dětského diagnostického ústavu (dále také jako „DDÚ“). Stížnost byla podána otcem nezletilého, který tvrdil, že rozhodnutím byla porušena základní práva stěžovatele a jeho nezletilého syna na soudní ochranu podle Listiny základních práv a svobody a podle Úmluvy ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s právem na ochranu rodinného života a výchovu dětí podle Listiny základních práv a svobod a podle Úmluvy o právech dítěte.

Stěžovatel u ústavní stížnosti namítal nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí krajského soudu. K rozhodnutí o umístění nezletilého do dětského diagnostického ústavu došlo jen na základě toho, že se rodiče nedokázali shodnout ohledně péče o nezletilého syna.

Stěžovatel podal návrh na změnu úpravy poměrů k nezletilému synovi, kde požadoval svěření nezletilého do jeho péče. Nezletilý byl sice od 1. 9. 2018 svěřen do péče matky, ale od dubna 2021 je ve faktické péči otce stěžovatele a od té doby nebyl uskutečněn ani žádný faktický styk nezletilého s matkou. Matka však i přesto s návrhem na úpravu poměrů k nezletilému synovi nesouhlasila. Rodiče se nebyli schopni dohodnout a Okresní soud v Českých Budějovicích návrh zamítl a nařídil stěžovateli výkon rozhodnutí uložením pokuty ve výši 20 000 Kč. Krajský soud pak rozsudek Okresního soudu částečně potvrdil, ale změnil jej tak, že nezletilého umísťuje do dětského diagnostického ústavu.

Stěžovatel považoval umístění nezletilého chlapce do dětského diagnostického ústavu za zásah do soukromého a rodinného života. Obecné soudy svá rozhodnutí před Ústavním soudem hájily tak, že stěžovatel je tím, kdo neplní rozhodnut soudu o předávání nezletilého matce.

Matka stejně jako otec nesouhlasila s umístěním nezletilého do dětského diagnostického ústavu, ale nadále trvala na svěření nezletilého do své péče. Kolizní opatrovník nezletilého se k rozhodnutí krajského soudu o umístění nezletilého do DDÚ vyjádřil negativně a považuje je za zcela nepřiměřené.

Ústavní soud nakonec došel k závěru, že krajský soud nesprávně aplikoval § 924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když nezletilého umístil do DDÚ, aniž by přitom v řízení prokázal, že dítě je bez řádné péče nebo že je ohrožen jeho vývoj. Zákonná úprava považuje umístění dítěte do zařízení ochranné výchovy jako krajní řešení, protože umístění do takového zařízení zásadně ovlivňuje a předurčuje prospívání dítěte v jeho dalším životě a představuje hluboký zásah do jeho osobního a rodinného života.

S ohledem na všechny okolnosti zrušil Ústavní soud dotčené výroky a vyjádřil se tak, že neshody rodičů neodůvodňují ochrannou výchovu.

Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě

Dne 30. 6. 2022byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a dne 1. 7. 2022 nabyl účinnosti zákon o jednorázovém příspěvku na dítě pod č. 196/2022 Sb. Hlavním důvodem přijetí zákona je zlepšení situace rodin s dětmi a vytvoření časového prostoru pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize. Důvodová zpráva říká, že hlavním smyslem je okamžitá reakce v podobě poskytnutí jednorázového příspěvku, který ihned zlepší situaci rodin s dětmi.

Jednorázový příspěvek na dítě poskytuje stát ze státního rozpočtu jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady, ze státního rozpočtu jsou hrazeny i náklady související s výplatou příspěvku. Výše příspěvku je striktně upravena zákonem na 5 000,- Kč.

Podmínky pro získání příspěvku jsou nastaveny zákonem tak, že příspěvek je určen dítěti do 18 let, které žije v rodině, jejíž příjem v roce 2021 byl do 1 000 000,- Kč v hrubém. Pro účely daného zákona jsou za rodiče považováni, jak biologický, tak adoptivní rodiče, ale také pěstouni, jejichž výdělky se pak posuzují z hlediska příjmů rodičů. Spodní věková hranice dítěte je stanovena narozením dítěte nejpozději 31. prosince 2022 a horní věková hranice je limitována datem 1. srpna 2022, kdy v daný den nesmí věk dítěte přesáhnout hranici 18 let.

Žadatelem o příspěvek je vždy jeden z rodičů, který za oba rodiče dodává čestné prohlášení o příjmech. Jednoduchá žádost půjde podávat, jak elektronicky přes webovou aplikaci, nebo osobněna vybraných Czech POINTech. Pokud se rozhodnete o příspěvek zažádat elektronicky, je k tomu třeba elektronická identita občana.

Náležitosti žádosti jsou upraveny nad rámec správního řádu a měla by tedy kromě toho obsahovat:

Jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán
Jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce
Kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo
Adresu bydliště dítěte a posuzované osoby
Volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen
Čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021
Jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost, prohlášení o této skutečnosti

Příspěvky by se měly začít vyplácet v srpnu a to stejně jako jiné dávky, tedy bezhotovostním převodem na účet nebo složenkou. Daný příspěvek nebude podléhat zdanění, ani se nebude započítávat do rozhodného příjmu, což znamená, že nebude mít žádný vliv na případný nárok na další dávky.

Víte, že exekutor může vymáhat dluhy manžela i ze SJM

Víte, že exekutor může vymáhat dluhy manžela i ze SJM?

Do společného jmění manželů patří nejen příjmy ale i dluhy. Nemůžeme však říci, že se všechny dluhy budou automaticky a bez dalšího dělit mezi manžely právě v rámci společného jmění. Konkrétně na výjimky pamatuje občanský zákoník v případech, kdy a) dluhy pramení z majetku, který náleží výlučně pouze jednomu z manželů a dané dluhy přesahují zisky z tohoto majetku a b) dluhy převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého a zároveň se nejedná o dluhy vzniklé při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Aktuální nauka civilního práva uznala za vhodné, že je třeba chránit věřitele do takové míry, že si při vymáhání dluhů exekucí může sáhnout i právě na majetek, který je ve společném jmění manželů. To ale neznamená, že se dá ze společného jmění uspokojovat naprosto libovolně. Konkrétně v ustanovení § 732 občanského zákoníku je uvedeno, že vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

Ustanovení § 742 občanského zákoníku dále stanoví, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že je nanejvýš vhodné si dávat pozor na to, jaké dluhy na sebe přebírá druhý manžel, protože se vždy mohou dotknout i Vás samotných.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Věděli jste, že soud může svěřit dítě do péče toho rodiče, který nebrání kontaktu s druhým rodičem?

Cikr.cz / Blog / Rodinné právo / Soud může svěřit dítě do péče toho rodiče, který nebrání kontaktu s druhým rodičem

Statistické šetření poukazují na poměrně vysokou rozvodovost v České republice, při rozvodu manželství je však třeba vyřešit řadu otázek a péče o nezletilé děti je jedna z nich. Proto se v dnešním článku zaměříme především na možnosti úpravy styku s dítětem po dobu před rozvodem a po rozvodu manželství, kterých se můžete u soudu domáhat. V těch případech, kdy již bylo ve věci soudem rozhodnuto, se můžete domáhat změny úpravy péče o nezletilé dítě.

Stěžejním určujícím kritériem pro soud při rozhodování o úpravě styku nezletilého dítěte s rodičem je nejlepší zájem dítěte. Opakovaně již bylo Ústavním soudem ČR judikováno, že v případech, kdy je dítě svěřeno do péče jednoho rodiče, by mu mělo být umožněno stýkat se i s rodičem druhým.

Občanský zákoník dává soudům možnost svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče, nebo do společné péče, v tomto případě se vyžaduje souhlas rodičů. Samozřejmě se preferuje dohoda rodičů, kterou soud schválí.

Může se však stát, že ochota rodičů domluvit se je velice malá, nebo není možná. Není také ojedinělé, že jeden z rodičů se snaží neustále bránit styku nezletilého s druhým rodičem, když například nezletilého na styk s druhým rodičem řádně nepřipravuje či odmítá nezletilého předat druhému rodiči.

Potřebujete právní pomoc při svěření dítěte do péče?

Pomůžeme vám s přípravou veškerých dokumentů, zastoupíme vás při jednáních a zajistíme, aby bylo rozhodnutí v nejlepším zájmu dítěte. Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, odborné posouzení situace a expresní právní pomoc do 48 hodin. Nečekejte, obraťte se na nás ještě dnes!

Ústavní soud ČR se ve svém nálezu ze dne 30. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14 zabýval otázkou vhodnosti svěření dítěte do střídavé péče rodičů, kteří nejsou schopni komunikace mezi sebou. Ústavní soud uzavřel, že v těchto případech je vhodnější svěřit dítě do péče pouze jednoho z rodičů a to toho rodiče, který nedává svým chováním příčinu k nevhodné komunikaci. Tento rodič by také neměl bránit styku nezletilého dítěte s druhým rodičem. Ústavní soud ČR v nálezu též apeluje na rodiče, aby si neřešili své neshody bojem o dítě před soudy, ale aby se snažili jednat zejména v zájmu dítěte být v péči obou rodičů a vytvářeli mu harmonické prostředí.

Toto rozhodnutí Ústavního soudu ČR je však třeba chápat pouze jako jednu z možností a jako určité vodítko pro obecné soudy. Soud totiž vždy musí konkrétní případ posoudit se všemi relevantními okolnosti daného případu. Řádné posouzení případu je vytýkáno i krajskému soudu, který rozhodoval před citovaným nálezem Ústavního soudu ČR, kdy soudu bylo vyčteno, že se naprosto izolovaně zaměřil pouze na posouzení nemožnosti matky a otce společně komunikovat.

Pokud se momentálně s podobným problémem potýkáte, neváhejte se na nás obrátit a společně najdeme vhodné řešení pro vás i vaše děti.

Ženy si nově mohou svobodně zvolit přechýlené příjmení

Ženy si nově mohou svobodně zvolit, jestli chtějí užívat přechýlené nebo nepřechýlené příjmení

Ještě do tohoto roku platilo, že podle zákona musely české ženy používat své příjmení v přechýlené formě. Pokud by se podle tohoto režimu rozhodly, že by radši užívaly své příjmení v nepřechýlené formě a sdílely by tak příjmení totožné s příjmením svého manžela potažmo muže příbuzného, musely splňovat speciální podmínky.

Tyto podmínky upravoval § 69 zákona o matrikách, který stanovil, že se při zápisu uzavření manželství může na základě žádosti ženy, které se zápis týká, uvést v matriční knize příjmení v mužském tvaru pokud jde o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec, anebo za d) občanku, která je jiné než české národnosti. V případě nově narozeného dítěte ženského pohlaví mohli obdobně zažádat rodiče. Podmínky však zůstaly totožné kromě podmínky podle písmena c), kdy se v tomto případě požadovalo, aby byl alespoň jeden z rodičů cizincem.

Tyto poměrně striktní pravidla se však zákonodárci uvážili přehodnotit. Důvodem jim byl fakt, že ve společnosti převažuje trend globalizace a do popředí se dostává stále větší obliba užívání mužského tvaru příjmení. Mezi dalšími argumenty pro změnu pak bylo například to, že není vhodné takto omezovat ženy na svých právech. Tuto myšlenku ve svém komentáři k novele akcentoval i Vít Rakušan, který uvedl následující: „ve 21. století není možné ženám nařizovat, v jaké podobě mají používat své příjmení. Mají právo si vybrat a je správně, že jim to zákon konečně umožňuje.“

Odpůrci změny, kteří se zasazovali o tradiční pojetí ženských příjmení a zachování českých tvarů tak bohužel pro ně ostrouhali a budou muset tuto změnu zákona přijmout.

Novela zakotvuje základní systém ustanovením § 69 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., zákona o matrikách, podle kterého se příjmení žen tvoří v souladu s pravidly české mluvnice – tedy s přechýlením. Podle minulé úpravy mohlo ke změně dojít jen v některých případech a za splnění daných podmínek. Momentálně je úprava tak liberální, že umožňuje jakékoliv ženě zažádat o změnu příjmení. Je tím pádem jedno, jestli žena zrovna čerstvě vstoupila do manželského svazku nebo se jen zkrátka rozhodla využít tohoto svého práva a vybrat si příjmení jiné na základě vlastní obliby. Stejně tak můžou o změnu příjmení zažádat rodiče nezletilé dívky. Pokud je však této dívce před patnáct let, musí udělit souhlas se změnou.

Závěrem dodáme, že pokud žena užívá příjmení v mužském tvaru, může stejně tak požádat o změnu na tvar příjmení podle pravidel české mluvnice. Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.