Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání

Od začátku tohoto roku je účinné nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení doplnilo přílohu v kapitole II původního nařízení o položku 11. Právě tato položka nově označuje chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání. Od 1. 1. 2023 je tak možné odškodňovat pacienty, kteří trpí poškozením páteře v důsledku přetěžování těžkou fyzickou prací.

Zvýšené riziko poškození bederní páteře je především u osob, které ručně manipulují s těžkými břemeny nebo opakovaně zaujímají nepřijatelné pracovní polohy trupu. Mezi práce, kterých se takovéto onemocnění bude týkat, bude patřit nejčastěji práce ve stavebnictví, při dobývání surovin nebo třeba práce ve zdravotnictví, při které dochází k pravidelnému zvedání pacientů a v důsledku toho k vysoké zátěži páteře.

Kritéria pro uznání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání jsou však velmi přísná, a tak se tato změna nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Prokázání nemoci z povolání u konkrétního pacienta spočívá v naplnění několika podstatných klinických kritérií.

Pacientovi musí být diagnostikováno chronické onemocnění bederní páteře požadovaného stupně. Neurolog jednoznačně vyloučí jiné diagnózy jako hlavní příčinu onemocnění, např. úraz, vrozené vady apod. V tomto klinickém neurologickém vyšetření dochází k hodnocení 7 parametrů, na základě jejichž naplnění se určuje abnormalita zdravotního stavu i s ohledem na věk posuzované osoby z této abnormality, pak vyplývá stupeň onemocnění

Dále je třeba, aby prostřednictvím vyšetření magnetickou rezonancí byl potvrzen požadovaný stupeň nálezu na bederní páteři. V tomto vyšetření se hodnotí 5 parametrů opět i s ohledem na věk posuzované osoby.

K výše uvedenému  je navíc nutné splnění tzv. předběžné podmínky:

  1. nejméně 3 roky práce, při níž se pravidelně vyskytovalo časté ohýbání nebo úkony trupu při držení, zvedání a přemisťování těžkých břemen; 
  2. dlouhodobá pracovní neschopnost pro chronické onemocnění bederní páteře v celkovém trvání nejméně 12 měsíců.

Pokud jsou splněny výše sepsané podmínky a kritéria, je možné objednání pacienta k ověření nemoci z povolání na Středisko nemoci z povolání, které si následně zajistí posouzení pracovních podmínek krajskou hygienickou stanicí. Pokud budou pracovní podmínky na pracovišti postiženého splňovat kritéria pro vznik nemoci z povolání, dojde s velkou pravděpodobností k jejímu uznání ze strany Střediska nemocí z povolání. Po takovémto uznání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání, bude postižené/mu náležet náhrada jako u jiných nemocí z povolání.

Jak postupovat při pracovním úrazu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat při pracovním úrazu

Pokud jste zaměstnanec, kterému se stal pracovní úraz, je nutné jej bezodkladně nahlásit svému nadřízenému. Zákonnou povinností zaměstnance je svůj pracovní úraz bezodkladně ohlásit vedoucímu zaměstnanci.

Zaměstnavatel musí následně objasnit příčiny a okolnosti vzniku takového úrazu, přičemž se předpokládá součinnost zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje).

Bez závažných důvodů by zaměstnavatel neměl měnit stav na místě úrazu do doby, než objasní příčiny a okolnosti vzniku předmětného úrazu.

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o všech vzniklých úrazech v knize úrazů. Zaměstnavatel musí evidovat všechny úrazy, tedy i ty, kterými nebyla způsobena pracovní neschopnost.

Je nutné na zaměstnavatele apelovat, aby evidoval opravdu všechny úrazy, jelikož i z malého poranění se může postupem času stát závažný úraz.

Následně je zaměstnavatel povinen daný pracovní úraz nahlásit stanoveným orgánům a institucím, a to územně příslušnému útvaru Policie ČR, odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle předmětného právního předpisu, zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, zdravotní pojišťovně, u které byl pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Zaměstnavatel musí o úrazu sepsat záznam a jedno vyhotovení tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen vydat postiženému zaměstnanci (či jeho rodinným příslušníkům v případě smrtelného úrazu).

Záznam o úrazu musí zaměstnavatel vyhotovit neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.

Dále je důležité, jakmile bude známa příčina vzniku úrazu, aby zaměstnavatel přijal opatření proti opakování úrazu.

Následně je možné, aby postižený zaměstnanec požadoval náhradu škody po příslušném zaměstnavateli. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je nutné splnění třech předpokladů, a to existence pracovního úrazu, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody.

Okolnosti související s pracovními úrazy mohou být velmi komplikované, ať už jste zaměstnavatel či zaměstnanec. Neváhejte se proto obrátit na naši advokátní kancelář, která má s problematikou pracovních úrazů bohaté zkušenosti.

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Pracuji jako dělník na stavbě a dnes jsem nešťastnou náhodou spadl z lešení při opravě fasády domu a byl jsem hospitalizován se zraněním nohy.  Co teď mám dělat a na co mám nárok?

Jarda H., Klatovy

Pracovní úraz je upraven v ust. § 380 a násl.  zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Co pod tím máme rozumět? Jedná se o výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru či z dohod, nebo jiné činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele a činnosti, která je předmětem pracovní cesty a patří sem i úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před začátkem práce nebo po jejím skončení.

Což je ovšem třeba zdůraznit je, že sem nepatří cesta do zaměstnání a zpět, stravování, jiná vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta tam a zpět.

Jakmile tedy k pracovnímu úrazu dojde, je třeba okamžitě jakmile je to možné o tom vyrozumět svého zaměstnavatele, popřípadě věc ohlásit svému nadřízenému. Důkazní břemeno, že se úraz stal, leží na zaměstnanci. Zda bude úraz posuzován jako pracovní, rozhoduje pouze zaměstnavatel a to za účasti postiženého zaměstnance a svědků. Zaměstnavatel dále vyhotoví záznam o úrazu a vede o něm dokumentaci.

Zaměstnavatel je ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud je úraz uznán jako pracovní, zajišťuje zaměstnavatel odškodnění zaměstnanci. A to buď přímo a náhradu poté uplatňuje u své pojišťovny, nebo může odškodňovat pojišťovna zaměstnance po dodání potřebných podkladů z firmy.

Pracovní úraz a nemoc z povolání jsou hrazeny v pěti následujících situacích:

  • náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
  • náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
  • náhrada s dalšími účelně vynaloženými náklady
  • náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
  • náhrada věcné škody

O výši a vzniku nároku na jednotlivé náhrady rozhoduje posudkový lékař, popřípadě jsou uvedeny v zákoníku práce.

Dalším tématem je nemoc z povolání.

 

Nemoc z povolání je totiž poměrně ošemetnou záležitostí, která se docela těžko prokazuje. Ne každé onemocnění, které se projeví následkem výkonu povolání, pod tento pojem spadá. Musí splňovat několik podmínek:

  • Onemocnění musí být na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda. Jedná se o nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. (jako například „onemocnění karpálního tunelu u jednostranně zatížených manuálně pracujících“)
  • Musí existovat prokazatelná souvislost mezi nemocí a výkonem profese nebo prostředím, ve kterém zaměstnanec pracoval.
  • Musí být nemoc z povolání uznána. Pokud zaměstnanec začne mít zdravotní potíže a myslí si, že by mohly souviset s jeho prací, měl by se vydat stejně jako při každé jiné nemoci k praktickému lékaři. Ten ho následně odešle na akreditované pracoviště – kliniku pracovního lékařství, které k tomu mají patřičné povolení.

 

Pokud se následně zjistí, že nemoc s povoláním skutečně souvisí, tak bude zahájeno šetření a Krajská hygienická stanice následně prověří podmínky na pracovišti za účasti zaměstnance. Pokud vám klinika pracovního lékařství nemoc z povolání neuzná, máte právo do 10- ti dnů od obdržení posudku podat opět této klinice návrh na přezkoumání celé záležitosti.

Závěrem Vás chci ještě upozornit na praktiky, kteří někteří zaměstnavatelé někdy používají vůči svým zaměstnancům. Občas se stává, že zaměstnavatel vyvíjí na zaměstnance tlak, aby si úraz odškodnil sám například prostřednictvím své soukromé pojistky s tím, aby úraz popsal trochu odlišněji od toho, jak se skutečně stal. Tento postup ovšem důrazně nedoporučujeme, protože tím se zaměstnanec de facto připravuje o jedno odškodnění. Zaměstnavatel je zde často motivován tím, že čím více se pracovních úrazů v jeho závodu stane, tím horší má hodnocení a dojde k navýšení pojistného jeho pojišťovnou.

V případě, že Vás toto téma zajímá více či máte nějaký právní problém, který byste rád vyřešil, neváhejte kontaktovat Advokátní kancelář CIKR, kde Vám rádi s Vaším právním problémem pomůžeme.

Sledujte nás na
soc. sítích