Víte, že společnost s ručením omezeným lze založit plně on-line?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že společnost s ručením omezeným lze založit plně on-line?podat?

Všudypřítomná digitalizace se pomalu ale jistě zabydluje i ve státní správě, a právě díky tomu je dnes možné založit společnost s ručením omezeným plně on-line.

Rozdíly a podobnosti s klasickým postupem

Forma stanovená pro založení jakékoliv obchodní společnosti – tedy i společnosti s ručením omezeným – je tzv. notářský zápis. Notářský zápis obsahuje povinné náležitosti hlavně dle § 63 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád. Nemůže být tedy nikdy pochyb o tom, jaké právní jednání bylo kým a kdy učiněno a notář také dohlíží na soulad daného jednání s právními předpisy České republiky.

Stejně tak tomu je i v případě pořizování notářského zápisu o založení obchodní společnosti on-line. Obdobně se tedy budou v elektronickém notářském zápise uvádět všechny povinné náležitosti, s odchylkou toho, že místo ověření identity klienta občanským průkazem, bude ověření probíhat skrze propojenou bankovní identitu či Identitu občana. Taktéž podepsat vyhotovení notářského zápisu pochopitelně bude probíhat formou elektronického podpisu. Pro úspěšný výsledek celého virtuálního jednání je proto potřeba mít obě služby zřízeny.

Samotný postup on-line založení společnosti

Samotná virtuální „jednačka“ je přístupná přes internetové stránky notářské komory a celý systém je poměrně intuitivní. Nejprve je tedy potřeba se přihlásit výše zmíněnou bankovní identitou či Identitou občana. Po zkontrolování svých kontaktních údajů již můžete v systému přistoupit k volbě konkrétního notáře. Nicméně pokud nemáte žádnou konkrétní preferenci, můžete zvolit možnost, že Vám systém přidělí jednoho ze zrovna dostupných notářů on-line.

V následujícím kroku vyplníte do předpřipraveného formuláře povinné údaje o společnosti, kterou požadujete založit. Notář Vám pochopitelně údaje může zkontrolovat a pomoci s odstraněním případných nesrovnalostí, a dokonce je formulář opatřen nápovědou, což může být užitečný nástroj. Pro úplnost připomínáme, že těmito povinnými náležitostmi jsou název společnosti (tedy obchodní firma), předmět podnikání, sídlo společnosti, jednatele a způsob jednání za společnost a konečně identifikace společníků společně s výší jejich vkladu a podílu ve společnosti.

Po udělení souhlasu se zpracováním Vašich údajů, již s Vámi notář projedná obsah dokumentů, můžete spolu ještě projednat i jiné záležitosti a následně celé právní jednání směřující k založení společnosti stvrdit podpisem.

Následný zápis společnosti do obchodního rejstříku

Stejně jako při klasickém zakládání společnosti osobně u notáře, může být společnost do obchodního rejstříku zapsána samotným notářem, který vyhotovil notářský zápis, kterým byla společnost založena.

To má nesporné výhody, jednak bude samotný zápis společnosti do rejstříku rychlejší, než kdyby bylo zahájeno řízení u rejstříkového soudu, a stejně tak bude i odměna notáře za tento úkon levnější, než by vyšel soudní poplatek při řízení u rejstříkového soudu.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon vydán pod č. 417/2023 Sb., kterým se novelizuje zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, stejně jako další zákony související.

Tato novela byla zejména reakcí na nutnost implementovat směrnici Rady EU č. 2020/284 z roku 2020, jejímž hlavním cílem bylo zejména zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.

V důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona zákonodárce uvádí, že hlavní změnou stávající právní úpravy je doplnění speciální právní úpravy, která poskytovatelům platebních služeb ukládá povinnost uchovávat a poskytnout správci daně údaje týkající se příchozích a odchozích plateb, a také příjemců a příkazců těchto plateb.

Pod pojmem poskytovatel platebních služeb chápe náš právní řád finanční instituci, která mimo jiné zpracovává platební transakce. V praxi takový poskytovatel zpracovává např. platební transakce, k jejichž provedení obdrží žádost skrze platební bránu.

Danou směrnici, a potažmo tedy i její zákonnou implementaci do našeho právního řádu, lze chápat hlavně jako reakci na rozmach poskytování platebních služeb při obchodech uzavíraných prostřednictvím internetu a jiných prostředků dálkové komunikace. Právě kvůli tomuto daná právní úprava ukládá poskytovatelům platebních služeb nové povinnosti spojené s uzavíráním těchto obchodů na dálku, konkrétně tedy u přeshraničních transakcí. Avšak povinnost se nebude vztahovat jen na platby uskutečňované v rámci členských států EU, ale také na platby vůči třetím zemím a naopak.

Konkrétně tedy novela kromě povinnosti vést evidenci upravuje i označení toho, co má přesně předmětem evidence být a co se všechno rozumí údaji o přeshraniční platbě. Dále je také stanoven způsob, jakým má být poskytovatelem učiněno oznámení a konečně i určení, že správcem daně v případě evidence o přeshraničních platbách je Specializovaný finanční úřad.

Povinnost vést evidenci však zákon ukládá pouze v případě, že v tuzemsku zprostředkuje poskytovatel více než 25 plateb v období jednoho kalendářního čtvrtletí.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Ve světě pracovního prostředí není odpovědnost zaměstnavatele pouze morálním imperativem, ale i právním závazkem. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání představuje klíčový pilíř ochrany zaměstnanců. Tato problematika je detailně upravena ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V následujícím článku se budeme věnovat esenci tohoto právního rámce, s důrazem na podmínky, výpočet pojistného a sankce za případné porušení. Otevřeme tak okno do právních aspektů, které formují způsob, jakým zaměstnavatelé nesou odpovědnost za bezpečnost svých zaměstnanců v pracovním prostředí.

Povinnost platit pojistné

Povinnost zaměstnavatele platit pojistné je klíčová v rámci zajišťování ochrany zaměstnanců. Dle § 12 odst. 1 vyhlášky tato povinnost vzniká ve chvíli, kdy zaměstnavatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel je následně povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit organizační jednotce pojišťovny s trvalým bydlištěm v obvodu, kde sídlí zaměstnavatel.

Výpočet pojistného představuje technický, avšak klíčový aspekt celého systému. Dle § 12 odst. 2 vyhlášky si zaměstnavatel vypočítává pojistné sám. Základem pro tento výpočet je souhrn hrubých mezd všech zaměstnanců ve společnosti, který je následně vynásoben sazbou OKEČ (Odvětvové Klasifikace Ekonomických Činností) pro činnost vykonávanou zaměstnavatelem. Tento postup je paralelní s určením vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Pojistné se platí na kvartál dopředu, s výpočtem základu z kvartálu předchozího. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je tedy splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. 10.

Sankce za porušení povinnosti

Při porušení povinnosti platit pojistné hrozí zaměstnavateli vážné sankce. Jak uvádí § 12 odst. 8 vyhlášky, pojišťovna je oprávněna požadovat od zaměstnavatele úhradu zvýšených nákladů vzniklých porušením povinností. V případě nesprávného nebo zpožděného placení pojistného se dlužná částka navyšuje o 10 % za každý započatý měsíc.

Pojišťovna může, v závislosti na konkrétních okolnostech případu, částečně nebo úplně odstoupit od vymáhání pohledávky, která byla uplatněna v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1, § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 8 a 9. Pokud částka této pohledávky převyšuje 250 000 Kč, pojišťovna může takové odstoupení provést pouze s předchozím souhlasem orgánu státního dozoru. Výši dlužného pojistného nelze snížit, ani zcela prominout, ale u zvýšeného pojistného je možné požádat o upuštění od vymáhání a v žádosti řádně odůvodnit příčinu dosavadního neplacení pojistného. Pokud výše zvýšeného pojistného nepřesáhne částku 250 000 Kč, rozhoduje o prominutí pojišťovna, v opačném případě je žádost o prominutí zvýšeného pojistného postoupena Ministerstvu financí ČR.

Tímto způsobem je systém zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání pevně zakotven v právních normách, které pomáhají zajistit jeho spravedlivé a efektivní fungování.

Whistleblowing

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Whistleblowing

Termín whistleblowing není v zákoně definován, ale můžeme ho označit jako mechanismus, který umožňuje, aby osoba upozornila na nekalé, neetické nebo nezákonné jednání. V poslední době se jedná o často skloňovaný pojem a to v souvislosti se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), který povinným subjektům, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávajících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců, uložil povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 15. 12. 2023.

Vnitřní oznamovací systém má umožnit oznamovatelům podávat oznámení dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů, tedy oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které

má znaky trestného činu,
má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,
porušuje tento zákon, nebo
porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblastech dle bodů 1 až 14.

Pro povinný subjekt jsou stanoveny povinnosti v ustanovení § 9 zákona o ochraně oznamovatelů. Povinný subjekt tak musí umožnit oznamovateli podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně. Dále uveřejnit způsobem umožňujícími dálkový přístup (na svých internetových stránkách) tyto informace:

Způsoby oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva
Označení příslušné osoby, uvedení jejího telefonního čísla a adresy elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování
Zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost

Povinný subjekt musí také poučit příslušnou osobu o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z její funkce a zabezpečit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje. Po přijetí oznámení by povinný subjekt měl zajistit, aby došlo k posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a prostřednictvím příslušné osoby vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení do 7 dnů ode dne přijetí (ledaže oznamovatel výslovně žádal, aby vyrozuměn nebyl, nebo je zřejmé, že by tím došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě) a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v případech důvodnosti lze lhůtu až 2x prodloužit a o tomto prodloužení musí být oznamovatel vyrozuměn). Na základě přijatého oznámení a posouzení jeho důvodnost by ze strany povinného subjektu mělo dojít k přijetí vhodného opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou, popř. osobami, je zletilá plně svéprávná a bezúhonná osoba, která je buďto v zaměstnaneckém poměru k povinnému subjektu nebo externí. Úkolem povinné osoby je:

Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení
Navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu
Plnit pokyny povinného subjektu
Postupovat nestranně při výkonu své činnosti
Zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, i kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to i po ukončení výkonu této činnosti

Kromě výše uvedeného jsou v zákoně o ochraně oznamovatelů upraveny také přestupky, včetně sankcí za vědomě nepravdivé oznámení, přestupky příslušné osoby, pověřených zaměstnanců, povinných subjektů a dalších osob. K projednávání těchto přestupků je příslušné ministerstvo, s výjimkou těch, které projednává orgán inspekce práce.

Novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce

Dne 12. 9. 2023 schválila poslanecká sněmovna novelu zákoníku práce, jejíž velká část nabude účinnosti již 1. 10. 2023. Mezi nejvýznamnější část novely, která nabude účinnosti právě již na začátku října je právní úprava práce na dálku. Zákoník práce nově zakotví povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Výpovědní doba u dohody o práci na dálku bude činit 15 dnů. Nově bude u práce na dálku upravena náhrada nákladů, které v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Náklady bude možné hradit buďto ve skutečné výši, kterou prokáže zaměstnanec, anebo paušálně. Novela se práci na dálku a dalším formám tzv. pružného uspořádání práce věnuje především s ohledem na evropskou legislativu. Právě díky evropské legislativě bude mít zaměstnavatel nově povinnost umožnit výkon práce mimo pracoviště např. těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 9 let. Změny nastanou také v oblasti doručování dokumentů, a to proto, že bude zúžen seznam důležitých dokumentů, pro které platí přísnější podmínky pro možnosti elektronického doručení. Striktní podmínky pro doručení budou tak nadále platit už jen pro tyto dokumenty:

Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení ve zkušení době a ostatní písemnosti týkající se skončení pracovního poměru
Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se takového místa
Mzdový a platový výměr

Významnou změnu zaznamenají také dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohody“). Pro praxi bude nejpodstatnější změnou povinnost zaměstnavatele předem zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a s tímto rozvržením je seznámit nejpozději s 3denním předstihem. Zásadní bude pro dohody také zakotvení nároku na dovolenou, která bude rozvržena na základě fiktivní pracovní doby. Ustanovení týkající se dovolené, ale na rozdíl od rozvržení pracovní doby nabude účinnosti až k 1. 1. 2024. V oblasti dohod se však nebude jednat jen o tyto změny, přibude také možnost volna z důvodů všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance a nárok na příplatky za práci ve svátek, noční práci, práci o víkendu a za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatel bude muset nově šířeji informovat zaměstnance o skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru. Tato povinnost musí být ze strany zaměstnavatele splněna vždy do 7 dnů ode dne vzniku pracovního poměru. Novou povinností bude pro zaměstnavatele také povinnost odůvodnit písemně rozhodnutí, kterým nevyhověl zaměstnanci žádajícímu o kratší pracovní dobu či práci na dálku u chráněných skupin. Novela však přináší nové povinnosti i zaměstnancům, a to v případě jejich nástupu na rodičovskou dovolenou. Nově bude muset zaměstnanec podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Tento institut by měl zabránit dosavadním komplikacím, které vznikaly zaměstnavatelům, když jim rodičovská dovolená nebyla ze strany zaměstnance ohlášena s dostatečným předstihem.

Zcela specifickým institutem zavedeným novelou je tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. Tento institut umožňuje, aby zaměstnanci v rámci nepřetržitého provozu spojeného s provozováním zdravotních služeb na základě dohody se zaměstnavatelem vykonávali další práci nad rámec limitů práce přesčas stanovené zákoníkem práce.

V neposlední řadě pak novela upravuje tzv. nepřetržitý odpočinek v týdnu, jehož výpočet byl v dosavadním znění nejasný. Cílem nového znění tohoto ustanovení je reflektovat evropskou judikaturu, která nepřetržitý odpočinek v týdnu sčítá s délkou nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.

Zvláštní pracovní podmínky pro práci mladistvých

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zvláštní pracovní podmínky pro práci mladistvých

Víte, že mladiství mají s ohledem na svůj věk právo na zvláštní pracovní podmínky, čemuž odpovídá povinnost zaměstnavatele vytvářet pro mladistvé příznivé pracovní podmínky. Zákoník práce na ochranu mladistvých dokonce v ustanovení § 246 zakazuje výkon některých prací mladistvými, jde o:

Práce přesčas
Práce v noci
Práce pod zemí při těžbě nerostů a ražení tunelů a štol
Práce, které jsou pro ně se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví

Tento zákaz prací se nevztahuje na práce, při nichž se připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna ochrana jejich zdraví.

Dle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozdělení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Pro posouzení práce jako přesčasové je důležité vycházet z rozvržení pracovní doby pro dané období, protože ne vždy je pracovní doba rozvržena rovnoměrně stejně, ale délka pracovní směny nesmí přesáhnout 8 hodin a pracovní doba za týden musí dosahovat nejvýše 40 hodin.

Pro práci v noci platí absolutní zákaz u mladistvých ve věku do 16 let. Mladiství starší 16 let mohou výjimečně konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, pokud je tomu třeba pro jejich výchovu k budoucímu povolání. Tato noční práce musí však bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.

Zaměstnavatel také nesmí mladistvému zaměstnanci přidělovat práci, která by ho vystavila zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví mladistvého zaměstnance, popř. současně i jiných osob. Pro posouzení toho, jakou práci mladistvý nesmí vykonávat je důležitý také názor lékaře. Lékař může v lékařském posudku vymezit, které práce ohrožují zdraví a vývoj mladistvého, a zaměstnavatel je mladistvému povinen poskytnout jinou přiměřenou práci odpovídající jeho kvalifikaci do té doby, než mladistvý bude moci tyto práce konat.

Lékařské vyšetření mladistvého je zaměstnavatel povinen na své náklady zajistit vždy před vznikem pracovního poměru nebo převedením mladistvého na jinou práci. Tzv. vstupní prohlídka dle zákona o specifických zdravotních službách je u mladistvých povinnou a provádí se právě pro zjištění, zda je mladistvý ucházející se o zaměstnání zdravotně způsobilý vybranou práci vykonávat. Tuto vstupní prohlídku je zaměstnavatel u mladistvých povinen zajistit i při uzavírání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Další zvláštní zákazy pro práci mladistvých jsou upraveny např. ve vyhlášce č. 180/2015 Sb. Tato vyhláška upravuje hmotnost břemen, kterou mohou chlapci nebo dívky při zaměstnání zvedat. Dále třeba nařízení vlády, které zakazuje vykonávání prací ve vnuceném pracovním tempu nebo práce spojené s explozí chemických látek.

Práce na home office

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Práce na home office

I na tak hrozné věci, jako je pandemie covidu-19, můžeme nalézt některá pozitiva. Jelikož v období pandemie zaměstnanci neměli možnost vykonávat své zaměstnání na svém obvyklém pracovišti, byli zaměstnavatelé nuceni se na tuto nenadálou situaci nějakým způsobem adaptovat. Plošně se tedy začala uplatňovat tzv. práce na dálku neboli „home office“. Tento typ výkonu práce spočívá v tom, že zaměstnanec plní své pracovní úkoly ve své pracovní době z pohodlí domova, přičemž komunikace se zaměstnavatelem většinou probíhá prostřednictvím internetového připojení.

Pandemie covidu-19 je sice v současné době do značné míry minulostí, ale fenomén home office zůstal v českém pracovním prostředí stále velice populární. Mnoho zaměstnanců si zvyklo na flexibilitu, kterou práce z domova přináší. Zaměstnanec si totiž v této formě pracovního poměru plně rozhoduje o svém pracovním prostředí, do značné míry ovlivňuje svou pracovní dobu a šetří vysoké prostředky, které bývají spojeny s výkonem pracovních povinností na klasickém pracovišti (typicky náklady na dopravu atp.). Z práce na home office však benefitují i zaměstnavatelé. Ušetří si totiž obvyklé náklady na nájem, energie a vybavení pracovních prostor. Zaměstnavatelé také často zjistili, že zaměstnanci jsou ve svém domácím prostředí mnohem produktivnější než v prostředí sterilních kanceláří. Nevýhody home office spočívají však mimo jiné například v tom, že tato forma výkonu práce samozřejmě není vhodná pro všechny typy zaměstnání, neboť spoustu zaměstnání nelze fakticky vykonávat tímto způsobem. Nevýhodou je také narušení klasických sociálních vazeb na pracovišti.

Na základě zvýšené popularity tohoto institutu se již dlouho diskutuje o jeho pevném zakotvení do právního řádu. V současné době vláda schválila návrh novely zákoníku práce, která kromě změn v oblasti práce na dohody má stanovit jasná pravidla pro právě práci na home office. Dohoda o práci na dálku bude muset být sjednána písemně. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dojde ke sjednání výše paušální platby, skrze kterou bude zaměstnavatel pokrývat zaměstnancovy náklady na práci na dálku. Těmito náklady se rozumí hlavně spotřebovaná elektřina, teplo, voda atp. Rodiče s dětmi do devíti let mají mít nově právo zaměstnavatele žádat o možnost výkonu práce na dálku. V případě, kdy zaměstnavatel nebude ochoten této žádosti vyhovět, bude povinen zamítnutí žádosti písemně odůvodnit. Práci na dálku bude také zaměstnavatel mít možnost nařídit (typicky za situace krajní nouze jako například epidemie).

Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání

Od začátku tohoto roku je účinné nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení doplnilo přílohu v kapitole II původního nařízení o položku 11. Právě tato položka nově označuje chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání. Od 1. 1. 2023 je tak možné odškodňovat pacienty, kteří trpí poškozením páteře v důsledku přetěžování těžkou fyzickou prací.

Zvýšené riziko poškození bederní páteře je především u osob, které ručně manipulují s těžkými břemeny nebo opakovaně zaujímají nepřijatelné pracovní polohy trupu. Mezi práce, kterých se takovéto onemocnění bude týkat, bude patřit nejčastěji práce ve stavebnictví, při dobývání surovin nebo třeba práce ve zdravotnictví, při které dochází k pravidelnému zvedání pacientů a v důsledku toho k vysoké zátěži páteře.

Kritéria pro uznání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání jsou však velmi přísná, a tak se tato změna nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Prokázání nemoci z povolání u konkrétního pacienta spočívá v naplnění několika podstatných klinických kritérií.

Pacientovi musí být diagnostikováno chronické onemocnění bederní páteře požadovaného stupně. Neurolog jednoznačně vyloučí jiné diagnózy jako hlavní příčinu onemocnění, např. úraz, vrozené vady apod. V tomto klinickém neurologickém vyšetření dochází k hodnocení 7 parametrů, na základě jejichž naplnění se určuje abnormalita zdravotního stavu i s ohledem na věk posuzované osoby z této abnormality, pak vyplývá stupeň onemocnění

Dále je třeba, aby prostřednictvím vyšetření magnetickou rezonancí byl potvrzen požadovaný stupeň nálezu na bederní páteři. V tomto vyšetření se hodnotí 5 parametrů opět i s ohledem na věk posuzované osoby.

K výše uvedenému je navíc nutné splnění tzv. předběžné podmínky:

nejméně 3 roky práce, při níž se pravidelně vyskytovalo časté ohýbání nebo úkony trupu při držení, zvedání a přemisťování těžkých břemen;
dlouhodobá pracovní neschopnost pro chronické onemocnění bederní páteře v celkovém trvání nejméně 12 měsíců.

Pokud jsou splněny výše sepsané podmínky a kritéria, je možné objednání pacienta k ověření nemoci z povolání na Středisko nemoci z povolání, které si následně zajistí posouzení pracovních podmínek krajskou hygienickou stanicí. Pokud budou pracovní podmínky na pracovišti postiženého splňovat kritéria pro vznik nemoci z povolání, dojde s velkou pravděpodobností k jejímu uznání ze strany Střediska nemocí z povolání. Po takovémto uznání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání, bude postižené/mu náležet náhrada jako u jiných nemocí z povolání.

Vyloučena zpětná účinnost u některých pracovněprávních jednání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vyloučena zpětná účinnost u některých pracovněprávních jednání

Pracovněprávní jednání se do jisté míry řídí kromě zákoníku práce také občanským zákoníkem. Občanský zákoník je postaven na zásadě smluvní volnosti, resp. autonomie vůle, ze které Nejvyšší soud dovodil, že účinnost smlouvy může předcházet dni uzavření smlouvy, pokud nestanoví zákon jako podmínku vzniku a účinnosti další okolnost. Občanský zákoník je ale pouze subsidiární normou k zákoníku práce, z čehož plyne, že pracovněprávní jednání se řídí občanským zákoníkem jen, pokud zákoník práce nestanoví jinak. Právě proto je zpětná účinnost v pracovněprávním jednání značně omezena. Mezi případy, kdy nelze zpětnou účinnost sjednat, určit či stanovit, popř. je již zpětná účinnost řešena zákoníkem práce patří zkušební doba, mzda nebo třeba vnitřní předpis.

Zkušební dobu lze podle ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce sjednat nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Jedná se o kogentní ustanovení, od kterého se nelze odchýlit, jehož cílem je ochrana právní jistoty. V případě, že by zkušební doba byla sjednána v rozporu s tímto ustanovením, jednalo by se o neplatné právní jednání.

Pro mzdu je omezení upraveno v ustanovení § 113 odst. 3 zákoníku práce, které stanovuje: „Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet.“ Podobně jako u sjednání zkušební doby má toto ustanovení chránit právní jistotu. Pokud má dojít ke změně ohledně mzdy zaměstnance, je nutné, aby byl zaměstnanec dopředu obeznámen.

Jak bylo zmíněno výše, zpětná účinnost není možná ani u vnitřního předpisu. Vnitřní předpis nabude účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem jeho vyhlášení. Normativní povahu jako vnitřní předpis má v pracovním právu i kolektivní smlouva, protože také obsahuje určitou hromadnou úpravu podmínek výkonu práce u zaměstnavatele apod. Rozdílem mezi těmito dvěma jednáními je ten, že kolektivní smlouva je dvoustranné právní jednání a vnitřní předpis je jednostranné právní jednání. Nejspíše i proto může být kolektivní smlouva sjednána se zpětnou účinností podle ustanovení § 26 odst. 2 zákoníku práce.

Na rozdíl od výše uvedených případů u dohody o rozvázání pracovního poměru není v zákoníku práce obsaženo kogentní ustanovení, které by vylučovalo uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru se zpětnou účinností. Tuto možnost ale vyloučil Nejvyšší soud svou judikaturou, kdy došel k závěru, že účinnost dohody o rozvázání pracovního poměru nemůže předcházet dni uzavření dohody.

Pod hrozbou neplatnosti je zpětná účinnost vyloučena u pracovněprávních jednání především kvůli právní jistotě a ochraně postavení zaměstnance. Pokud se Vás týká případ sjednání pracovněprávního jednání se zpětnou účinností, která není povolená, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář CIKR a my Vám s řešením problému pomůžeme.

Jak získat podporu v nezaměstnanosti a na co máte nárok?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak získat podporu v nezaměstnanosti a na co máte nárok?

Prvním krokem, který je třeba učinit v případě, že ztratíte zaměstnání, resp. stálý příjem ze zaměstnání, je registrace na úřadu práce. Nejlepší bude, když se registrujete do tří dnů od ukončení svého posledního zaměstnání, a to proto, že v databázi budete evidováni už od prvního dne nezaměstnanosti a stát za vás bude hradit zdravotní pojištění. Pokud máte z bývalého zaměstnání nárok na odstupné, tak v době, po kterou je Vám vypláceno odstupné, nemáte žádný nárok na podporu, ale pokud jste registrovaní, tak za Vás stát po dobu pobírání odstupného hradí zdravotní pojištění.

Žádost o zprostředkování zaměstnání, tedy zápis do evidence uchazečů o zaměstnání, je možné podat osobně na příslušném úřadu práce nebo formou elektronického formuláře. Pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je nutné předložit tyto podklady:

Platný průkaz totožnosti
Potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu příp. o náhradní době
U absolventů doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání

Cílem evidence uchazečů o zaměstnání je vyhledávání vhodného zaměstnání fyzické osobě, která nemá zaměstnání a při hledání pracovního uplatnění má zájem o pomoc ze strany Úřadu práce ČR. Podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je, že uchazeč není v žádném pracovněprávním vztahu, jelikož jakýkoliv přivýdělek je zásadní překážkou pro pobírání podpory.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, tedy:

Výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (minimální zda pro rok 2023 činí 17 300 korun)
Výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

Zápisem do výše zmíněné evidence se stáváte uchazečem o zaměstnání, který může zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Pro získání podpory v nezaměstnanosti je kromě výše uvedeného splnit tyto podmínky:

Během posledních dvou let jste měli zaplacené důchodové pojištění alespoň za 12 měsíců. Potřebnou dobu pojištění lze získat i péčí o dítě do čtyř let, pobíráním invalidního důchodu třetího stupně, veřejnou službou více než 20 hodin týdně, péčí o osoby s různým stupněm závislosti, či dlouhodobou dobrovolnickou službou
Ke dni přiznání podpory nejste poživatelem starobního důchodu ani nejste aktuálně v žádném pracovněprávním vztahu
Jste občanem s trvalým pobytem na území České republiky

Žádost o podporu v nezaměstnanosti je možno podat osobně na podatelně krajské pobočky úřadu práce, poštou (doporučeným dopisem), anebo elektronicky – prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s ověřeným podpisem.

K žádosti je nutné přiložit tyto doklady za účelem posouzení nároku (je možno je doložit i dodatečně):

Evidenční list důchodového pojištění
Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), popř. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
Potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku
U osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

Výše podpory se stanovuje procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče získaného v posledním zaměstnání a přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba činí:

první 2 měsíce 65 %
další 2 měsíce 50 %
zbývající podpůrčí doba 45 %, což je minimální možná sazba

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství. Tato částka se každý rok mění a například v roce 2022 činila 21 488 korun. Tu aktuální si je vždy možné zjistit na pracovišti Úřadu práce ČR.

Doba poskytování podpory neboli podpůrčí doba je závislá na věku žadatele ke dni podání žádosti:

do 50 let → 5 měsíců
na 50 – 55 let → 8 měsíců
nad 55 let → 11 měsíců