Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její část, je důležité jednat rychle a důsledně. Tento článek vám poskytne podrobný návod, jak postupovat při vymáhání dlužné mzdy, a vysvětlí kroky vedoucí k podání návrhu na platební rozkaz nebo žaloby.

Splatnost mzdy

Prvním krokem je ověřit, zda již uplynula lhůta splatnosti mzdy. Podle zákoníku práce je mzda splatná nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po období, za které náleží. Například mzda za leden musí být vyplacena nejpozději do konce února. Pokud zaměstnavatel tuto lhůtu nedodržel, jedná se o porušení jeho povinností.

Kontaktování zaměstnavatele 

Jakmile zjistíte, že mzda nebyla vyplacena, zkuste nejprve situaci řešit smírnou cestou. Kontaktujte zaměstnavatele a zeptejte se na důvody prodlení. Požádejte ho o písemné potvrzení dlužné částky a konkrétní termín jejího uhrazení. Upozorněte jej také na to, že v případě nevyplacení mzdy budete nuceni podniknout právní kroky. V tomto bodě je důležité vést písemnou komunikaci, která vám později může posloužit jako důkaz.

Výzva k úhradě dlužné mzdy

Pokud zaměstnavatel nereaguje nebo odmítá mzdu vyplatit, zašlete mu doporučený dopis s výzvou k úhradě. Ve výzvě uveďte výši dlužné částky, datum její splatnosti a poskytněte mu lhůtu na úhradu (obvykle 7 až 14 dní). Tato výzva představuje poslední pokus o smírné řešení situace. Pokud ani poté nedojde k vyplacení dlužné mzdy, můžete se obrátit na soud. Jednou z možností je návrh na elektronický platební rozkaz, což je jednodušší a rychlejší proces než klasická žaloba. Kromě samotné dlužné mzdy můžete požadovat i úroky z prodlení, které jsou zakotveny v občanském zákoníku. Soud na základě předložených důkazů vydá elektrický platební rozkaz, který zaměstnavatel musí splnit do 15 dnů od jeho doručení. Pokud zaměstnavatel nepodá odpor, elektronický platební rozkaz se stává pravomocným a vykonatelným.

Nevyplacená mzda je závažným porušením práv zaměstnance a je důležité se bránit všemi dostupnými prostředky. Ať už zvolíte smírné řešení či návrh na elektronický platební rozkaz důsledný postup vám dává vysokou šanci na úspěch. 

Dvouinstanční model kárného řízení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Dvouinstanční model kárného řízení

Kárné řízení soudců, státních zástupců a soudních exekutorů je klíčovým mechanismem, který zajišťuje odpovědnost těchto profesí a udržuje důvěru veřejnosti v právní systém. Po více než patnácti letech však přichází zásadní změna. Novela zákona přináší návrat ke dvouinstančnímu modelu, který vrací do kárného řízení nový prvek spravedlnosti možností přezkumu rozhodnutí.

Jednoinstanční model, který byl zaveden v roce 2008, měl své důvody. Jeho cílem bylo především zefektivnit proces, zrychlit rozhodování a snížit náklady. Tento přístup se ale ukázal jako problematický. Rozhodnutí kárného soudu byla konečná, přičemž odvolání bylo možné pouze k Ústavnímu soudu, a to jen v případě, že byla porušena základní práva. Absence možnosti běžného odvolání vedla k časté kritice, a to nejen ze strany odborné veřejnosti, ale i od mezinárodních institucí, jako je GRECO, které opakovaně upozorňovaly na nesoulad s moderními standardy právního státu.

Jednoinstanční systém přinášel riziko nespravedlivých rozhodnutí, která nebylo možné jednoduše napravit. Tento nedostatek vedl k opatrnosti soudů, jež se mnohdy uchylovaly k mírnějším trestům, aby předešly případným kontroverzím. Soudní rozhodování se tím stávalo méně efektivním a v některých případech i méně důvěryhodným.

Novela zákona vrací do kárného řízení dvouinstanční model, čímž zavádí možnost přezkumu rozhodnutí. Nově bude prvostupňová rozhodnutí vydávat vrchní soud, zatímco odvolání se bude řešit buď u Nejvyššího soudu, nebo u Nejvyššího správního soudu v závislosti na dotčené profesi. Tento krok nejenže zvyšuje transparentnost a odpovědnost, ale také posiluje práva osob, kterých se řízení týká.

Kromě návratu dvouinstančního modelu novela přináší další změny. Jednou z nich je prodloužení lhůty pro podání kárných návrhů ze šesti na devět měsíců, což umožní důkladnější přípravu případu. Dále zavádí možnost uzavírání dohody o vině a trestu, která může proces zrychlit a zjednodušit. Tato opatření reagují na potřebu modernizace a přizpůsobení se aktuálním požadavkům.

Novela zákona je významným krokem k posílení důvěry v český právní systém. Zavedení dvouinstančního modelu odstraňuje dlouhodobě kritizovanou mezeru a čas prověří, zda přináší větší spravedlnost do rozhodovacích procesů. Možnost odvolání zároveň zvyšuje legitimitu celého systému, protože umožňuje napravit případné chyby.

Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a změny přijaté touto novelou ukazují, že i systém spravedlnosti lze přizpůsobit moderním požadavkům. Návrat dvouinstančního modelu je nejen legislativní, ale také morální krok, který má posílit důvěru občanů v rozhodování soudů a přispívá k celkovému zlepšení kvality justice v České republice.

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil na stranu zranitelné skupiny obyvatel v zásadním rozhodnutí týkajícím se nároku na příspěvek na bydlení. Rozhodnutí zásadně zpochybňuje dosavadní praxi Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a přináší nové světlo na problematiku sociálních dávek pro osoby bydlící v domovech se zvláštním režimem. NSS potvrdil, že i klienti těchto zařízení mohou splnit podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.

Pozadí případu

Předmětem sporu byla žádost žalobkyně, žena ubytovaná v domově se zvláštním režimem, o příspěvek na bydlení. Tato žádost byla nejprve zamítnuta úřadem práce, poté i MPSV. Ministerstvo argumentovalo, že smlouva o poskytování sociální služby, uzavřená podle § 91 zákona o sociálních službách (ZoSS), není nájemní smlouvou ve smyslu zákona o státní sociální podpoře (§ 24 ZoSSP). Tuto argumentaci potvrdil i Krajský soud v Brně. Žalobkyně však podala kasační stížnost, ve které poukazovala na to, že smlouva zahrnovala právo na užívání obytné jednotky za úplatu, a měla by proto být považována za nájemní vztah. Podle ní tak splňovala podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud se přiklonil na stranu žalobkyně a označil dosavadní výklad ministerstva
 i krajského soudu za nesprávný. V rozsudku dospěl k následujícím klíčovým závěrům:

  1. Smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje nájemní vztah: NSS konstatoval, že pokud smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje závazek poskytovatele poskytnout klientovi prostory k ubytování za úplatu, lze na tuto smlouvu nahlížet jako na nájemní vztah ve smyslu zákona o státní sociální podpoře. Tento názor je v souladu s § 24 odst. 1 ZoSSP, který stanovuje podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.
  2. Právní kvalifikace nájmu: Soud uznal, že i když se jedná o specifickou smlouvu podle zákona o sociálních službách, není to překážkou k tomu, aby byla část smlouvy týkající se bydlení kvalifikována jako nájemní vztah. Subsidiární použití občanského zákoníku (§ 2201–2234) podle NSS umožňuje na tento vztah pohlížet jako na nájemní s modifikacemi odpovídajícími zákonu o sociálních službách.
  3. Oddělení nákladů na bydlení a další služby: NSS zdůraznil, že náklady na bydlení v domovech se zvláštním režimem musí být jasně odděleny od nákladů na jiné služby, jako je péče či strava. Platby za bydlení v domovech jsou samostatnou položkou, kterou klient hradí z vlastních prostředků, a tyto náklady by měly být zohledněny při posuzování nároku na příspěvek.
  4. Smysl a účel příspěvku na bydlení: Soud připomněl, že příspěvek na bydlení má pomoci těm, jejichž náklady na bydlení přesahují zákonem stanovený podíl jejich příjmů. Tento cíl podle NSS ospravedlňuje širší výklad nájemních vztahů tak, aby podpora byla dostupná i zranitelným skupinám obyvatelstva, včetně seniorů a osob se zdravotním postižením žijících v domovech.

Argumentace a judikatura

NSS při svém rozhodování vycházel z dřívějšího rozsudku Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3139/2020), který konstatoval, že smlouva o sociální službě zahrnující ubytování může být považována za nájemní vztah, pokud je jejím účelem uspokojení bytových potřeb klienta. NSS rovněž poukázal na subsidiární použití občanského zákoníku a odmítl striktní výklad ministerstva, že by nájem musel být upraven výhradně podle ustanovení o nájmu bytu.

Závěr

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím nejenom potvrdil nárok žalobkyně na spravedlivé posouzení její žádosti o příspěvek na bydlení, ale také otevřel cestu k lepší ochraně práv dalších klientů domovů se zvláštním režimem. Tato skupina, která často bojuje s finanční nejistotou, nyní může očekávat spravedlivější přístup k systému sociální podpory. Rozhodnutí je tak významným krokem k posílení rovnosti a dostupnosti sociálních dávek v České republice.

Jak postupovat při technické silniční kontrole?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat při technické silniční kontrole?

Co se myslí technickou silniční kontrolou?

Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li účelu technické silniční kontroly dosáhnout použitím prostředků nebo zařízení, které má policista k dispozici v místě kontroly, a jsou-li důvodné pochybnosti o technické způsobilosti vozidla, lze technickou silniční kontrolu provést rovněž pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici technické kontroly nebo ve stanici měření emisí.

Kdy musím takovou kontrolu podstoupit?

Pravomoc zahájit a vést silniční technickou kontrolu přísluší při výkonu práce strážníkům obecní policie, městské policie a státním policistům. Tuto kontrolu jste nutní podstoupit na policistovo vyzvání. Technické silniční kontroly jsou prováděny bez ohledu na státní občanství řidiče a stát, ve kterém je vozidlo registrováno. Osoba, která kontrolu provádí, nesmí být k řidiči ani provozovateli vozidla podjatá. O podjatost by šlo v případě, že kontrolující má zájem získat majetkový nebo jiný prospěch v závislosti na výsledku kontroly.

Co mám při takové kontrole dělat?

Policista, který kontrolu provádí, Vás na místě navede, abyste vozidlo odstavil do bezrizikového prostoru. U všech forem technické silniční kontroly jste povinen se řídit pokyny osoby provádějící kontrolu. Prokazujete totožnost společně s dalšími informacemi z řidičského průkazu a osvědčení o registraci vozu. Doklady nemusíte mít fyzicky, je nutno pouze prokázat data z nich vyplývající, a to bezprostředně poté, co Vás k tomu policie vyzve. Doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem automobilu již od října 2024 nepotřebujete, policie si v databázi informace o pojištění vozidla dohledá sama. Pokud jste řidičem vozidla kategorie M2, M3, N2, N3, O3, O4 nebo vozidla kategorie T s konstrukční rychlostí převyšující 40 km/h vztahují se na Vás další dvě povinnosti. Musíte předložit doklad o poslední silniční technické kontrole, byla-li provedena na území jiného státu EU, a doklad o poslední STK, pokud se jedná o vozidlo registrované ve státě EU, kterým není Česká republika. Pokud policista není schopen technickou silniční kontrolu provést na místě, jste povinen zajet k mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly nebo do stanice měření emisí. Pokud by ovšem ve Vašem případě šlo o zajížďku, která včetně cesty zpět přesahuje 16 kilometrů, nemusíte ji absolvovat. Přednostně se stále řídíte pokyny kontrolujícího.

Kontrola proběhla bez problémů. Co bude následovat?

Policista Vám vydá doklad o provedené technické silniční kontrole, který obsahuje údaje týkající se vozidla, jeho provozovatele a řidiče, osoby provádějící technickou silniční kontrolu, místa, dne a času vykonané technické silniční kontroly, provedených kontrolních úkonů a výsledku technické silniční kontroly. Dále obsahuje podpis osoby provádějící kontrolu a řidiče, jehož vozidlo bylo podrobeno kontrole. Tento doklad, stejně tak jako Vám, policie předá ministerstvu dopravy, které informace zapíše do informačního systému technických prohlídek. Náklady na provedení silniční technické kontroly Vám hradí policie. Tímto se pro Vás událost uzavírá.

Při kontrole zjistili nějakou závadu. Co bude následovat?

V případě, že bude na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, jste naopak Vy povinen uhradit policii náklady za provedení kontroly. V takové situaci Vám policista navíc zadrží osvědčení o registraci vozidla. I k tomuto Vám vystaví doklad, který nejpozději následující pracovní den zašle společně se zadrženým osvědčením o registraci obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností kde je vozidlo registrováno. Vozidlo nesmíte od momentu zadržení osvědčení užít v provozu na pozemních komunikacích. Je povolená pouze nutná manipulace, nejčastěji ve spolupráci s odtahovou službou, na kterou se co nejdřív obraťte.

Jak získat osvědčení o registraci zpět?

Musíte nechat z vlastní gesce, na vlastní náklady u technické stanice závady odstranit. U obecního úřadu, který má Vaše osvědčení zažádáte o jeho vydání. Pokud předložíte protokol o technické prohlídce, který prokazuje odstranění vážných nebo nebezpečných závad, vyhoví Vám. Tento protokol zároveň slouží jako náhrada osvědčení o registraci po dobu 5 pracovních dnů.

Novela zákona o obalech

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o obalech

Dne 11. října 2024 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který představuje zásadní změny v oblasti nakládání s obaly. Novela zákona o obalech zavádí zálohový systém pro vybrané jednorázové nápojové obaly, konkrétně pro plastové lahve a plechovky. Hlavním cílem této legislativní úpravy je snížit množství odpadu, podpořit oběhové hospodářství a přispět k ochraně životního prostředí.

Nově navrhovaný zálohový systém bude spravován tzv. operátorem zálohového systému, který bude odpovědný za jeho fungování a financování. Zaměří se především na plnění cílů, které jsou stanoveny v evropské směrnici o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Přesněji jde o povinnost dosáhnout do roku 2025 úrovně zpětného odběru minimálně 77 % a do roku 2029 dokonce 90 % plastových lahví o objemu do tří litrů. Zálohový systém se bude vztahovat na nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry, nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr, a alkoholické nápoje v plastových lahvích a plechovkách. Výjimkou v systému budou pouzdra mléčných produktů, na které se novela nikterak nevztahuje.

Při nákupu budou zákazníci platit jednotnou zálohu, jejíž výše bude teprve stanovena, a to vyhláškou. Předběžný návrh hovoří o částce 4 Kč. Obchodníci budou mít povinnost vybírat tyto obaly ve všech prodejnách s plochou nad 50 m² a na všech čerpacích stanicích. Menší prodejny, obce či stánky se mohou zapojit dobrovolně, přičemž povinnost týkající se výběru zálohovaných obalů se bude vztahovat i na online prodejce. Systém bude fungovat pod dohledem jednoho centrálního operátora, jisté akciové společnosti s dualistickým systémem řízení, která k dohledu dostane autorizaci za předpokladu, že akcionáři operátora budou pouze osoby uvádějící vybrané jednorázové obaly na trh, poslední prodejci vybraných jednorázových obalů nebo jejich sdružení.

Další důležitou součástí novely je nastavení pokut pro operátora za nedodržení cílových úrovní zpětného odběru. Od roku 2029 se totiž očekává, že operátor dosáhne minimální úrovně zpětného odběru odpadu ve výši 91,5 % pro plastové obaly a 90 % pro kovové obaly. V případě nedodržení těchto limitů hrozí pokuta až 150 000 Kč za každou tunu, která nebude v souladu s limity. Novela také zavádí již zmíněný recyklační poplatek na papírové reklamní letáky, které budou podléhat obdobným ustanovením jako obaly. Tyto změny se dotknou i obecního odpadového systému, kde bude možné soustřeďovat papír a kompozitní nápojové kartony.

Základní účinnost zákona je navržena k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, přičemž zálohový systém by měl být spuštěn k 1. lednu 2026. Tato novela tak představuje krok směrem k udržitelnosti a ekologičtějšímu nakládání s odpady, což je v současné době velmi aktuální téma.

Jak získat české občanství?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak získat české občanství?

Získání občanství České republiky je významným krokem pro ty, kteří chtějí trvale spojit svůj život s touto zemí. Proces získání občanství však není jednoduchý a vyžaduje splnění řady specifických podmínek. Tento článek vás provede celým procesem, od podmínek, které musíte splnit, až po konkrétní kroky při podání žádosti. Vysvětlíme také možné výjimky a poskytneme praktické rady pro zvýšení šancí na úspěch.

 

Způsoby nabytí českého občanství

České občanství lze získat několika způsoby, přičemž každý z nich má své vlastní požadavky. Narozením dítě automaticky získává občanství České republiky, pokud je alespoň jeden z rodičů českým občanem, bez ohledu na místo narození. Pokud je dítě adoptováno českým občanem, stává se také automaticky občanem České republiky. Dítě narozené mimo manželství získává občanství, pokud se prokáže, že jeho otcem je český občan. Naturalizace je nejběžnější cesta pro cizince, přičemž zahrnuje splnění zákonem stanovených podmínek, jako je délka pobytu, znalost jazyka a bezúhonnost. Speciální způsob je získání občanství prohlášením, přičemž tato možnost je dostupná osobám, které v minulosti ztratily české občanství (například emigrací) a chtějí jej zpět.

 

Podmínky pro získání občanství naturalizací

Pro úspěšné získání českého občanství prostřednictvím naturalizace je nutné splnit několik klíčových podmínek. V první řadě žadatel musí mít povolený trvalý pobyt v České republice. Doba potřebná k získání občanství se liší pro občany EU, kteří potřebují splnit mít minimálně 5 let trvalého pobytu, a pro občany třetích zemí, kteří musí prokázat minimálně 10 let trvalého pobytu. 

Dále je třeba doložit, že žadatel skutečně žil v České republice po většinu této doby. Například nelze dlouhodobě pobývat v zahraničí a současně žádat o občanství.

Žadatel musí mít dále čistý trestní rejstřík, a to nejen v České republice, ale i ve všech zemích, kde dříve pobýval. Jakýkoliv trestní záznam může být důvodem k zamítnutí žádosti.

Dále je nutné doložit, že žadatel má stabilní a legální příjmy, které umožňují finančně se zabezpečit bez závislosti na státních dávkách. Může jít o výplatní pásky, daňová přiznání nebo potvrzení zaměstnavatele.

Jedním s dalších důležitých požadavků je prokázání znalosti českého jazyka a znalost české kultury, historie a právního systému. Žadatel je povinen složit úspěšně jazykové zkoušky, přičemž minimální požadovaná úroveň je B1 podle Společného evropského referenčního rámce (SERR) a také musí projít zkouškou, která ověřuje jejich povědomí o České republice, jejích dějinách, kultuře a právním řádu. Této povinnosti se zadavatel může zprostit tím, že prokáže, že plnil povinnou školní docházku na území České republiky. 



Jak probíhá proces žádosti o české občanství?

Proces získání občanství se skládá z několika kroků, které je nutné důsledně dodržet. Před podáním žádosti je nutné si připravit všechny potřebné dokumenty, jako je platný cestovní pas, doklad o trvalém pobytu, potvrzení o příjmech (např. výplatní pásky nebo smlouva o zaměstnání), výpis z trestního rejstříku, certifikát o složení jazykové zkoušky. 

Žádost se podává osobně na příslušném krajském úřadě nebo na Magistrátu hlavního města Prahy, pokud žadatel žije v Praze. Při podání žádosti je nutné uhradit správní poplatek, který činí 2 000 Kč (pro děti a seniory snížený na 500 Kč).

Po podání žádosti budete pozváni na zkoušku z českého jazyka a reálií, případně na pohovor s úředníky. Během pohovoru se hodnotí vaše integrace do společnosti, motivace a znalost České republiky.

Proces vyřízení žádosti trvá obvykle 180 dní, může však být v odůvodněných případech prodloužen. Pokud je vaše žádost schválena, obdržíte osvědčení o státním občanství.

Co je to opatrovnická rada?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co je to opatrovnická rada?

Jak vzniká opatrovnická rada?

V případech, kdy je ustanoven opatrovník, zákon umožňuje blízkým osobám nebo samotnému opatrovanci (tedy osobě zastoupené) požádat o zřízení opatrovnické rady. Opatrovník následně svolá schůzi blízkých a přátel opatrovance, kteří se mohou podílet na volbě členů rady. Pokud schůze není včas svolána nebo pokud rada není na schůzi zvolena, může ji svolat soud. K účasti na schůzi a hlasování mají právo nejen blízké osoby, ale i opatrovancovi přátelé, a to i za předpokladu, že nebyli pozváni. Schůze se považuje za způsobilou zvolit opatrovnickou radu, pokud se jí účastní alespoň pět osob.

Jak se opatrovnická rada volí?

Členové opatrovnické rady jsou voleni většinou hlasů přítomných osob a měli by být, pokud možno zastoupeni rovnoměrně z řad blízkých osob a přátel opatrovance. Členem rady může být pouze osoba, která dlouhodobě projevuje vážný zájem o opatrovance a jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance. Sám opatrovník členem rady být nemůže. Rada musí mít alespoň tři členy a je schopna přijímat usnesení pouze za přítomnosti většiny členů. Právě tříčlenná rada je usnášeníschopná za přítomnosti všech tří členů.

Jaké jsou její kompetence?

Jedním z hlavních úkolů rady je posuzovat důležité záležitosti týkající se opatrovance. Bez jejího souhlasu nesmí opatrovník rozhodnout o zásadních záležitostech, jako je změna bydliště opatrovance, umístění do uzavřeného ústavu (pokud to nevyžaduje zdravotní stav) nebo o zákrocích zasahujících do integrity opatrovance. Zásahem do integrity opatrovance je třeba rozumět porušení duševní či tělesné celistvosti člověka. Souhlas rady je vyžadován pouze pro zásahy se závažnými následky. Dále rada musí schvalovat dispozice s majetkem, pokud jde o jeho nabytí nebo prodej v hodnotě překračující stonásobek životního minima, nabytí či prodej představující více než třetinu majetku opatrovance, nebo pokud jde o přijetí či poskytnutí půjčky či úvěru.

Rada má povinnost scházet se alespoň jednou ročně. Projednává zprávu opatrovníka o jeho činnosti a hospodaření s majetkem opatrovance, včetně případné odměny opatrovníka. Pokud se rada domnívá, že odměna neodpovídá spravovanému majetku, může podat návrh soudu na její úpravu. Rada může navrhnout soudu i změnu opatrovníka či zrušení opatrovnictví, pokud je to opodstatněné. K řešení některých střetů zájmu mezi opatrovníkem a zastoupeným, se taktéž využije opatrovnická rada, a soud tak nemusí jmenovat kolizního opatrovníka.

Jak do funkce rady zasahuje soud?

V případě neshod mohou členové rady nebo opatrovanec požádat soud, aby rozhodnutí rady zrušil a nahradil vlastním rozhodnutím. V případě, že se rada nemůže sejít, soud přebírá některé její další kompetence. Jednou z nich je kupříkladu možnost ustanovit jednu konkrétní osobu k výkonu radní funkce, pokud není dostatečný zájem o vytvoření rady.

Opatrovnická rada představuje nezbytný nástroj pro dohled nad péčí a rozhodnutími, která ovlivňují život opatrovance, čímž přispívá k ochraně jeho práv a důstojnosti.

Úspěšný případ – Uznání platnosti odvolání daru ve stanovené lhůtě

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Uznání platnosti odvolání daru ve stanovené lhůt

 

Pomohli jsme klientce obhájit její právo na odvolání daru, které bylo provedeno v souladu se zákonem.

Naše klientka se na nás obrátila s případem, kdy žalovala o uznání, že odvolání daru, které učinila, bylo provedeno ve stanovené lhůtě. Soud I. stupně i odvolací soud její žalobu zamítly s odůvodněním, že k odvolání daru došlo po uplynutí zákonné lhůty. Náš tým právních specialistů následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu, jehož úspěchem bylo zvrácení dosavadních rozhodnutí.

Nejvyšší soud se ztotožnil s naším právním názorem, že posouzení odvolacího soudu bylo nesprávné. Důkladně jsme doložili, že odvolací soud nesprávně interpretoval zákonnou úpravu týkající se počátku běhu lhůty k odvolání daru. Nejvyšší soud na základě našich argumentů potvrdil, že odvolání daru bylo učiněno včas a že klientka postupovala zcela v souladu se zákonem.

Tento případ opět potvrzuje, že díky precizní práci našeho týmu a hluboké znalosti právních předpisů dokážeme pomoci klientům i ve složitých právních sporech. Ať už potřebujete právní zastoupení v oblasti občanského, obchodního, pracovního, rodinného nebo trestního práva, jsme tu pro Vás, abychom Vás provedli celým procesem a zajistili pro Vás spravedlivé řešení – neváhejte nás kontaktovat.

Práva pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Práva pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

Zákon o zdravotních službách definuje řadu práv pacientů a povinností poskytovatelů zdravotních služeb, které zajišťují nejen kvalitu odborné péče, ale i její transparentnost a ochranu osobních údajů. Ne všechna tyto práva jsou však běžně známá, což je také důvod, proč řada lidí v rámci zdravotní péče neví, co mohou po zdravotním systému žádat, a jaké povinnosti musí plnit. 

Právo na poskytování služeb na náležitě odborné úrovni

Než se podíváme na možná zajímavější, ale méně známá práva pacientů, je potřeba zmínit jedno z obecnějších, ale naprosto klíčových práv pacientů. Zákon o zdravotních se snaží přiblížit význam pojmu náležité odborné úrovně, kterou specifikuje jako poskytování péče „podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“. Tato formulace nejen chrání pacienty před nekvalitní či neodbornou péčí, ale zároveň nepřímo zavádí povinnost zdravotnického personálu průběžně se vzdělávat, aby byli seznámeni nejen s aktuálními medicínskými postupy. 

Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace 

Právo pacienta nahlédnout do zdravotnické dokumentace úzce souvisí s povinností poskytovatele zdravotních služeb takovou dokumentaci vést. Zákon o zdravotních službách rovněž přisuzuje toto právo zákonným zástupcům, opatrovníkovi, případně dalším, které tyto osoby zvolí. Pokud zdravotnická dokumentace není vůbec vedena nebo je vedena v rozporu s právními předpisy, umožňuje zákon o zdravotních službách v krajním případě až odejmutí oprávnění poskytovat zdravotní služby. Tímto na první pohled přísným způsobem právní úprava jednak chrání osobní údaje pacienta, a jednak zajištuje transparentnost zdravotní péče ve vztahu k pacientovi, který má možnost na základě nahlížení získat informace jak o svém zdravotním stavu, tak ale i léčebných postupech, podané medikaci či jiných záznamech. 

Dříve vyslovené přání

Jak vyplývá ze samotného názvu, toto právo umožňuje pacientovi zvolit si, jak s ním má být v budoucnu zacházeno v souvislosti se zdravotní péčí, dostane-li se do situace, ve které již nebude moct rozhodovat o své léčbě. Vzhledem k potenciální závažnosti tohoto institutu vyžaduje zákon přísnější formu, resp. jednu z forem, vzhledem k okolnostem učinění takového přání. Tou první okolností je uzavření DVP ještě před přijetím do péče poskytovatelem. V tomto případě zákon vyžaduje písemnou formu s pacientovo úředně ověřeným podpisem. Odlišná požadovaná forma je potřeba, uzavře-li pacient DVP při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv během hospitalizace. Zde je vyžadován podpis pacienta, zdravotnického pracovníka a svědka, nikoliv již úředně ověřené podpisy. Dříve vyslovené přání může spočívat např. v odmítnutí určitých léčebných metod nebo postupů, z těch známějších např. odmítnutí transfuze, ale i obecně velmi málo frekventované tzv. DNR neboli „Do Not Resuscitate“.

Právo na druhý názor

V tomto případě jde možná o ne příliš známého, ale nikoli méně důležitého zástupce ze seznamu práv pacientů. Zákon zakotvuje šířeji upravenou možnost vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb či zdravotního pracovníka. Do té se dá podřadit i užší právo na druhý názor, známé též jako „second opinion“, které umožňuje, v případě závažnějších onemocněních a zdravotních problémů s např. hrozící operací, např. transplantací, si vyžádat konzultaci dalšího lékaře, ať už pro tvrzení v rozhodnutí s následným léčebným postupem nebo pro rozporování tohoto postupu.

Jak si spočítat váš nárok na dovolenou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak si spočítat váš nárok na dovolenou?

Zákonná úprava

Úprava dovolené se nachází v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“). ZP ji zde upravuje ve své deváté části. Oproti předchozí právní úpravě je však její výpočet až zbytečně komplikovaný. Proto Vám dnes ukážeme jak na to.

 

Základní výměra dovolené

Nejprve je důležité si uvědomit, kolik bude činit Váš nárok na dovolenou v případě, že odpracujete celý rok, bez ohledu na to, jestli vše skutečně odpracujete nebo se bude jednat o činnost, která se za výkon práce považuje, a to jak podmíněně či nepodmíněně. Z ustanovení § 212 odst. 1 ZP vyplývá, že Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Jinou než tuto standardní výměru mají zaměstnanci, kteří jsou odměňováni platem (tedy tzv. „státní zaměstnanci“), u kterých tato výměra činí 5 týdnu v kalendářním roce. Úplnou výjimkou pak jsou pedagogičtí a akademičtí pracovníci, kteří mají tuto výměru nastavenou na 8 týdnů v kalendářním roce. Ustanovení § 213 odst. 1 ZP pak následní vyplývá

 

Jelikož současná zákonná úprava však pracuje kromě s týdny také i s hodinami, je pro výpočet nezbytné si tyto jednotky převést. U 4 týdenního nároku na dovolenou to tedy při standardní pracovní době činí 160 hodin, u 5 týdenního 200 hodin a u 8 týdenního 320 hodin. V případě, že však celý rok neodpracujete (například kvůli nemoci, karanténě, neplacenému volnu atd.), Váš nárok na dovolenou se může zkrátit.

 

Výpočet poměrné části dovolené

Nejjednodušší pro pochopení výpočtu bude si vše ukázat na příkladu. Než se však pustíme do komplexnějších případů, bylo by vhodné si nejprve vypočítat jednoduchý příklad, na který budeme postupně nabalovat komplikovanější situace.

 

Příklad 1: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku 2023 odpracoval u zaměstnavatele 1000 hodin. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet si rozložíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní pracovní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (toto číslo se následně vždy zaokrouhlí dolů na celé jednotky) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 25násobek své týdenní pracovní doby (pro úplnost je třeba dodat, že při odpracování celého roku by se jednalo o 52násobek týdenní pracovní doby)
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 25/52*160 = 76,92307692307692 (toto číslo se následně zaokrouhlí vždy nahoru na celé jednotky) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 77 hodin dovolené

 

Jak jsem již naznačil výše, v případě, že zaměstnanec neodpracuje celý rok, jeho nárok na dovolenou může být poměrně zkrácen. Záležet to bude na konkrétním důvodu, pro který zaměstnanec nebyl v práci. Tyto důvody lze pro účely výpočtu dovolené dělit do dvou kategorií.

 

První kategorie důvodů se počítá jako výkon práce zcela bezpodmínečně. Jedná se například o čerpání dovolené nebo čerpání mateřské či otcovské dovolené. V případě, že zaměstnanec nepracuje z těchto důvodů, nemá to na výpočet dovolené žádný vliv.

 

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku odpracoval 1000 hodin, 100 hodin čerpal dovolenou a 80 hodin čerpal otcovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet si opět rozložíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (25 po zaokrouhlení) + 180/40 = 4,5 (4 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 29násobek své týdenní pracovní doby
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 29/52*160 = 89,23076923076923 (90 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 90 hodin dovolené

 

Druhou kategorii důvodů upravuje ustanovení § 216 ZP, konkrétně jeho 2. odst. říká, že Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu59, c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.

 

Z tohoto vyplývá, že v případě, kdy zaměstnanec nepracuje například z důvodu karantény, se mu pro účely výpočtu výměry dovolené bude tato doba počítat pouze do 20násobku týdenní pracovní dovolené. Cokoli nad tuto hranice už na výpočet dovolené nemá žádný vliv. Lze proto o této kategorii hovořit jako o podmínečně započítané. Navíc pro započtení této doby musí zaměstnanec odpracovat alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby. V případě nesplnění této podmínky se tato doba počítat nebude vůbec.

 

Příklad 3: Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 1. 2023. Jeho týdenní pracovní doba činí 40 hodin a jeho roční dovolená je 160 hodin (4 týdny). Do konce roku odpracoval 1000 hodin, 900 hodin zmeškal z důvodu karantény, 100 hodin čerpal dovolenou a 80 hodin čerpal otcovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

 

Výpočet znovu rozdělíme na dvě části:

  • Kolikanásobek své týdenní doby odpracoval? 🡪 1000/40 = 25,5 (25 po zaokrouhlení) + 180/40 = 4,5 (4 po zaokrouhlení) + 900/40 = 22,5 (zde pozor, tuto část lze započítat pouze do 20násobku týdenní pracovní doby) 🡪 zaměstnanec tedy odpracoval 49násobek týdenní pracovní doby
  • Jaký nárok na dovolenou mu vznikl? 🡪 49/52*160 = 150,7692307692308 (151 po zaokrouhlení) 🡪 zaměstnanci tedy vznikl nárok na 151 hodin dovolené

 

Posledním důležitým kritériem pro výpočet výměry dovolené je odpracování (ať už skutečné nebo fiktivní skrze čerpání dovolené atd.) alespoň 4násobku týdenní pracovní doby za rok. Pokud zaměstnanec tento práh nepřekročí, nevznikne mu za příslušný kalendářní rok nárok na dovolenou vůbec.




Krácení dovolené

V souvislosti s dovolenou můžeme navíc hovořit i o tzv. krácení dovolené. Jedná se o prvek sloužící jako určité disciplinární opatření ze strany zaměstnavatele v případě neomluvených absencí zaměstnance. Konkrétní podmínky pro krácení stanoví ustanovení § 223 ZP. Dovolenou může zaměstnavatel zkrátit jen za neomluveně zameškanou celou směnu, a to o počet hodin, které takto zaměstnanec zameškal. V případě dílčích neomluvených absencí v rámci několika směn lze tyto absence sečíst.

 

Důležitým pravidlem u krácení směn však je, že zaměstnanci musí vždy zbýt alespoň 2 týdny dovolené, pokud jeho pracovní poměr trval po celý rok. Cokoli pod tuto hranici zaměstnavatel krátit nemůže. Navíc lze takto krátit dovolenou za kalendářní rok pouze za absence v příslušném roce.