Jak správně postupovat při pojistné události?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak správně postupovat při pojistné události?

Nejen v souvislosti s aktuální povodňovou situací se můžeme setkat se vznikem pojistné události, protože nevíme, co nám každý nový den připraví za (ne)příjemná překvapení. Se vznikem škody proto jednoznačně platí, že je lepší být připraven, nežli zaskočen!

Pojistných situací nepochybně může existovat celá řada, principiálně toho mají ale něco málo společného, pokud se budeme dožadovat pojistného plnění od pojišťovny. V prvé řadě je pochopitelně být třeba pojištěn na onu konkrétní pojistnou událost, na kterou hodláme požadovat vyplacení pojistky. Za druhé platí, že ačkoli se budou veškeré nároky vůči pojišťovně promlčovat ze zákona 3 roky (není-li v dané pojistné smlouvě sjednáno jinak), je vždy dobrou praxí snažit se vše vyřešit co možná nejrychleji. Jinak může být s pojišťovnou o dost složitější jednání a také není později tak snadné dokázat všechny rozhodné skutečnosti pro vznik nároku na pojistné plnění. V poslední řadě je také vždy nutné zamezit zhoršování vzniklé škody (například zakrýt poničenou střechu), jinak by mohlo dojít k tomu, že se nám nepodaří prokázat, že škoda byla způsobena právě předmětnou pojistnou událostí a pojišťovna může rozhodnout, že vyplacené pojistné plnění bude poměrně sníženo. 

Samotný postup řešení pojistné události

V první řadě, jak již bylo zmíněno, je třeba zajistit, aby nedošlo k dalšímu množení již nastalé škody, ať už je to jakýmkoliv vhodným způsobem. Namátkou můžeme například uvést uhašení ohně, uzavření přívodu hlavního uzávěru vody v domě, zastavení vozidla a jeho zabezpečení proti pohybu a podobně. Druhou věcí, kterou je třeba obstarat, je dokumentace vzniklé škody na majetku – k tomu nám dobře poslouží například fotoaparát na mobilním telefonu, nebo očitý svědek pojistné události. Vždy ovšem preferujme zmíněné pořízení fotografií, přičemž samozřejmým se rozumí jejich bezpečné uchování pro pozdější dokazování ve vztahu k pojišťovně. Následně je vhodné kontaktovat naši pojišťovnu a vyrozumět ji o vzniku pojistné události, abychom s nimi mohli projednat další postup, zejména se s nimi domluvit na konkrétním datu, kdy pověřený zaměstnanec pojišťovny provede šetření na místě pojistné události, je-li to zapotřebí. Dále je třeba myslet na to, zda máme veškeré potřebné dokumenty potřebné k jednání s pojišťovnou, a to zejména kopii pojistné smlouvy (byla-li kvůli pojistné události zničena či ztracena, pojišťovna je povinna mít jedno vyhotovení uloženo), neboť k nahlášení pojistné události budete potřebovat pojišťovně nahlásit číslo pojistné smlouvy, váš doklad totožnosti a další podklady k uplatnění nároku na pojistné plnění, které jsou závislé na povaze konkrétní pojistné události. 

U dopravních nehod

Dopravní nehody s sebou nesou jistá specifika, zejména zvláštní povinnosti spojené se zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Takovou povinností je zejména na místo nehody přivolat policii v případě, že vzniklá škoda na majetku – a to jak na vozidle, tak i jiné, například přepravované věci – je vyšší než 100.000,- Kč, dále pokud byl v důsledku dopravní nehody kdokoliv zraněn, pokud došlo k jakékoliv škodě na majetku třetí osoby nebo poškození vozovky či dopravního značení a konečně za situace, kdy není možné jednoznačně určit, kdo dopravní nehodu zapříčinil.

V ostatních případech, kdy nebude na místo nehody přivolána policie, je vždy třeba společně vyplnit tzv. Záznam o dopravní nehodě a rovněž je velmi vhodné si poznamenat jména a kontaktní spojení na všechny zúčastněné, stejně tak jako na případné svědky nehody. 

U pojištění zdraví či života

Zde bude v zásadě platit obecný postup zmíněný výše v obecné části tohoto článku, ovšem jistá specifika při uplatňování nároku u těchto pojistných smluv přece jen existují. 

Zejména se jedná o nutnost k veškeré potřebné dokumentaci mít také připravenou lékařskou zprávu, která potvrzuje náš zdravotní stav, který představuje danou pojistnou událost, u pojištění života se pochopitelně bude jednat o úmrtní list pojištěnce. Specifikum jsou škody na zdraví s trvalými následky, které je třeba doložit potvrzením o invaliditě, které vydává Česká zpráva sociálního zabezpečení a zprávu o hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. 

U škody způsobené trestnými činy

V případě škod způsobených trestnými činy a přestupky (nejčastěji se v praxi setkáme asi s odcizením vozidla nebo vloupáním do nemovitosti), je naprosto zásadní mít k dispozici zprávu od policie. V těchto případech tak bude třeba se před kontaktováním pojišťovny obrátit na policii, a to nejlépe co nejdříve po tom, co pojistná událost nastala. 

I přes vše výše uvedené ale věříme, že vyřizování pojistné události není nejradostnější a nejsnazší záležitostí, která Vás v životě potká, proto v případě takové nemilé události nebo nepříjemných tahanicích s pojišťovnou neváhejte využít služeb Advokátní kanceláře Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o., kde se o Vaše záležitosti postará tým zkušených odborníků.

Odpovědnost nájemce za vytopení bytu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Odpovědnost nájemce za vytopení bytu

Dne 27. března 2023 vynesl Nejvyšší soud rozsudek v kauze týkající se odpovědnosti nájemce za škody způsobené vytopením spodního bytu v důsledku vadného ventilu v horním bytě. Rozsudek je klíčovým pro objasnění, do jaké míry je nájemce odpovědný za technické závady, které nemohl předvídat ani ovlivnit.

 

Právní souvislosti

Podle zákona č. 89/2012 Sb., konkrétně dle ustanovení § 2257 a § 2910, není nájemce odpovědný za škody způsobené vadou, kterou nemohl při běžné údržbě a kontrole předvídat nebo zjistit. V konkrétním případě šlo o situaci, kdy praskl uzávěr vody pod umyvadlem v bytě nájemce, což vedlo k vytopení spodního bytu.

 

Průběh soudního řízení

 

Celý případ prošel několika soudními instancemi:

  1. Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl 30. září 2019 o zamítnutí žaloby majitelky spodního bytu, která požadovala náhradu škody ve výši 94 380 Kč. Odvolací soud následně toto rozhodnutí potvrdil.
  2. Nejvyšší soud však 28. ledna 2021 tato rozhodnutí zrušil a vrátil případ k dalšímu řízení.
  3. Obvodní soud pro Prahu 6 poté rozhodl 10. listopadu 2021 ve prospěch žalobkyně a nařídil nájemci zaplatit požadovanou částku.
  4. Městský soud v Praze následně 22. března 2022 potvrdil rozsudek obvodního soudu.

 

Nájemce se však proti tomuto rozhodnutí odvolal k Nejvyššímu soudu, který jeho dovolání shledal důvodným.

 

Klíčové závěry Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud v novém rozsudku uvedl, že nájemce nemohl předvídat ani zabránit rozlomení ventilu, který byl vadně namontován ještě před začátkem jeho nájemního vztahu. Nebylo tedy možné klást odpovědnost za vzniklé škody na jeho bedra. Soud zdůraznil, že nájemce neměl povinnost ani možnost při běžné údržbě rozpoznat závady, které způsobily prasknutí uzávěru vody.

 

Dopady rozsudku

Tento rozsudek přináší důležité vyjasnění ohledně odpovědnosti nájemců za škody způsobené technickými závadami, které nemohou při běžné údržbě předvídat ani ovlivnit. Je to významný precedens, který poskytuje nájemcům větší jistotu a ochranu před neadekvátními nároky na náhradu škody za závady, za které objektivně nenesou odpovědnost.

 

Závěr

Rozsudek Nejvyššího soudu z 27. března 2023 představuje důležitý milník v oblasti nájemních vztahů a odpovědnosti za škody. Ujasňuje, že nájemci nemohou být činěni odpovědnými za technické vady instalací, které nemohli při běžné údržbě zjistit ani předvídat, což posiluje jejich právní postavení a chrání je před nepřiměřenými finančními nároky.

Právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy při zásahu do její pověsti

Ochrana pověsti je jednou z významných hodnot, která je právem chráněna. Ochrana před zásahem do pověsti přísluší jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám. Mají ale právnické osoby nárok na odčinění, pokud jim v souvislosti se zásahem do jejich pověsti vznikla nemajetková újma? Nejvyšší soud ČR nedávno ve svém rozsudku dovodil, že nikoliv. 

Na konci roku 2021 rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem 23 Cdo 327/2021 v případu, kdy jeden spolek zveřejnil na svých webových stránkách silně negativní hodnocení jedné právnické osoby a varoval ostatní před nekvalitními službami, které tato právnická osoba poskytuje. Dotčená právnická osoba se tak domáhala ochrany před zásahem do její pověsti, která těmito výroky byla pošramocena. Kromě jiného žádala i náhradu nemajetkové újmy kvůli snížení vážnosti, a to podle § 135 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“). 

Nejvyšší soud z konkrétních okolností případu dovodil, že kritika zde byla nepřípustná a nepřiměřená, a tím bylo zasaženo do pověsti právnické osoby, která je zákonem chráněna. Dále soud zkoumal právě otázku, zda se může právnická osoba domáhat odčinění nemajetkové újmy, která jí byla tímto způsobena.

Nejvyšší soud konstatoval, že fyzickým osobám je vždy garantováno právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich přirozených práv (včetně zásahu do pověsti), a to podle § 2956 OZ. Z tohoto ustanovení však tato obecná garance právnickým osobám nevyplývá. Proto v případě, kdy právnické osobě vznikne nemajetková újma, se musíme dále podívat do § 2894 odst. 2 OZ, který říká, že právnické osobě vznikne tento nárok pouze ve dvou případech, a to pokud si to strany výslovně ujednají nebo stanoví-li tak zvláštní zákon. Touto cestou se soud dostal právě až k §135 OZ, který detailně upravuje způsob ochrany před zásahem do pověsti právnické osoby.

Podle § 135 OZ právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (odst. 1). Stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí, ledaže se jedná o účely vědecké či umělecké nebo o tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství; ani takový zásah však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osoby (odst. 2).

Nejvyšší soud na základě tohoto vyvodil, že ani zvláštní zákon (tedy §135 OZ) nepřiznává právnickým osobám nárok na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do její pověsti. Právnická osoba se tak může dovolávat jen upuštění od zásahu nebo odstranění následku, popřípadě náhrady (majetkové) škody, která jí tím vznikne. 

Soud neopomněl ani zkoumat unijní právo a mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázaná. Dospěl k závěru, že právnickým osobám z žádné mezinárodní smlouvy právo na odčinění nemajetkové újmy v tomto případě také nevyplývá. V unijním právu zase není tato problematika harmonizována a ponechává způsoby ochrany před zásahem do pověsti jednotlivým státům na jejich uvážení. Tím se soud opět vrátil ke svému závěru, ke kterému dospěl po zkoumání české právní úpravy. 

 V jakých případech tedy může právnická osoba žádat náhradu za způsobenou nemajetkovou újmu? Jedná se o dvě následující situace. Buď si tento nárok dopředu strany výslovně ujednají, nebo jí tento nárok v konkrétních případech přizná zákon. Povinnost odčinit právnické osobě nemajetkovou újmu je spojena například s ochranou proti omezování hospodářské soutěže, s ochranou proti nekalé soutěži či s porušením práva člena spolku a dalšími. Popřípadě nárok vzniká i tehdy, pokud je zasaženo do pověsti v souvislosti právě s výše uvedenými případy. Pokud je však odčinění nemajetkové újmy žádáno jen z důvodu samostatného zásahu do pověsti (tj. podle § 135 odst. 2 OZ), právnickým osobám zákon tento nárok nepřiznává.

Toto relativně nedávně rozhodnutí může mít značný dopad na současnou praxi. Pokud by tak právnické osoby žádali odčinění nemajetkové újmy z důvodu samotného zásahu do jejich pověsti, bude tento požadavek soudy zamítán. 

Naše advokátní kancelář CIRK proto stále sleduje nový vývoj v judikatuře, která právo dotváří a bez jejíž znalosti se u případného sporu neobejdete. Proto se na nás nebojte obrátit a my Vám s odbornou péčí pomůžeme nejen v této problematice.

Víte, že Vás stát může odškodnit za průtahy v soudním řízení?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že Vás stát může odškodnit za průtahy v soudním řízení?

Podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

Ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem (mimo jiné) za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

Podle ustanovení § 13 odst. 1. zákona je pojem „nesprávný úřední postup“ definován tak, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, přičemž nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 

V právním řádu však ve většině případů není zakotveno, jaká je přiměřená či nepřiměřená délka soudního řízení. V souladu se zásadou hospodárnosti by měly soudy o věci rozhodovat co nejrychleji, tedy bez zbytečných průtahů.

Velmi často tomu však v praxi tak není a v řízení se po dlouhou dobu nic neděje. K rozhodnutí, zda došlo k průtahům v řízení či nikoli, je třeba situaci vždy posuzovat individuálně, jelikož každé soudní řízení je ojedinělé, jinak složité a vyžaduje jinou dobu k vydání konečného rozhodnutí ve věci.

Pokud máte pocit, že ve Vašem případě došlo k průtahům v soudním řízení a celková délka řízení je značně nepřiměřená, nejprve je třeba se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen „Ministerstvo“), a to do šesti měsíců od skončení řízení. Po vylíčení rozhodujících skutečností budete ve Vaší žádosti po Ministerstvu žádat buď omluvu, nebo odškodnění nemajetkové újmy v penězích. Ministerstvo má následně na vyřízení Vaší žádosti lhůtu v délce 6 měsíců.

Pokud se Ministerstvo v této lhůtě nevyjádří nebo konstatuje, že k porušení Vašeho práva na přiměřenou délku soudního řízení nedošlo, máte možnost se s Vaším nárokem obrátit na soud, a to konkrétně na Obvodní soud pro Prahu 2.

Při výpočtu výše odškodnění za způsobenou nemajetkovou újmu se vychází ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, které dospělo k následujícímu právnímu závěru: „Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“

Je však třeba upozornit, že tento výpočet je pouze orientační a konečný výsledek bude závist na okolnostech konkrétního případu.

Odškodnění nezákonného rozhodnutí

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Odškodnění nezákonného rozhodnutí

Dne 10. 8. 2022 rozhodoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 30 Cdo 1339/2022 o dovolání dvou žalobců, kdy došel k závěru, že odškodnění náleží i tomu, kdo nebyl účastníkem správního, ale jen soudního řízení vedeného ve věci nezákonnému rozhodnutí.

Žalobce a žalobkyně byli spoluvlastníky pozemku a domu poblíž rušné silnice v Brně a rozhodli se po České republice – Ministerstvu vnitra vymáhat částku ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím. Tuto částku vymáhali z titulu náhrady nemajetkové újmy, která jim byla způsobena rozhodnutím Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne 11. dubna 2016. Tímto rozhodnutím bylo povoleno do prosince 2020 překročení přípustných hlukových limitů na silnici II/602 na ulicích Jihlavská a Pražská.

Takovéto povolení pro nadlimitní hlukové zatížení na silnici II/602 bylo vydáno již v letech 2006 a 2010. Jako první zahájil proti tomuto obranu jeden z žalobců tím, že rozhodnutí z 11. dubna 2016 napadl správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Na základě této žaloby bylo následně rozhodnutí Krajské hygienické stanice zrušeno jako nezákonné.

Následně se žalobce i žalobkyně domáhali občanskoprávní žalobou zaplacení částky 500 000 Kč pro každého z nich po žalované České republice – Ministerstvu zdravotnictví u Obvodního soudu pro Prahu 2. Tento soud jejich žalobu zamítl s tím, že žalobcům nesvědčí aktivní věcná legitimace k uplatnění nároku z titulu náhrady nemajetkové újmy spojené s nadlimitním hlukem. Zamítnutí žaloby odůvodnil soud tím, že žalobci nebyli účastníky prvotního správního řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí Krajské hygienické stanice. Daný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 potvrdil i odvolací soud, kterým byl Městský soud v Praze.

Nejvyšší soud, kterému bylo doručeno dovolání obou žalobců, odmítl dovolání v případě žalobkyně, ale vyhověl dovolání žalobce. Žalobci byla přiznána aktivní legitimace na základě toho, že byl účastníkem řízení vedeného před správním soudem na základě jím podané žaloby, v němž bylo rozhodnutí Krajské hygienické stanice zrušeno pro svou nezákonnost.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud svým rozsudkem zrušil ty části rozsudků odvolacího Městského soudu v Praze a prvoinstančního Obvodního soudu pro Prahu 2 týkající se zamítnutí žaloby žalobce, a ty vztažené k povinnosti nahradit náklady řízení ze strany žalobce.