Jak prohlásit osobu za nezvěstnou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak prohlásit osobu za nezvěstnou?

Dostali jste se do situace, kdy se Vám osoba blízká nebo Váš obchodní partner již delší dobu neozvali, nedaří se Vám je kontaktovat a vy nemáte tušení, kde se nachází? Je možné, že jsou nezvěstní. Co to však znamená, když je někdo nezvěstný? Jak lze osobu za nezvěstnou prohlásit? A jaké jsou právní důsledky takového prohlášení nezvěstnosti? Pojďme se společně na otázku nezvěstnosti v tomto článku podívat a na otázky si odpovědět.

Nezvěstnost

Nezvěstnost je obecně upravená v občanském zákoníku, není právem přímo definována, ale jsou vyjmenovány její znaky. Konkrétně, aby mohla být osoba prohlášena za nezvěstnou, musí být kumulativně splněny tyto podmínky:

  1. Osoba, která má být za nezvěstnou prohlášena je svéprávná
  2. tato osoba opustila bydliště (bez ohledu na to, zda dobrovolně či nikoli)
  3. Nepodala o sobě zprávy, nikomu nesdělila, kam má v plánu odjet, nikoho nekontaktovala
  4. Není znám pobyt této osoby

Prohlášení osoby za nezvěstnou

Osobu je možné prohlásit za nezvěstnou ve zvláštním řízení o prohlášení osoby za nezvěstnou. Toto řízení je možné zahájit jen na návrh. Tento návrhu však nemůže podat soudu kdokoli. Musí jít o osobu, která má na prohlášení o nezvěstnosti právní zájem. Tedy o osobu, jejíž práva a povinnosti jsou nebo mohou být zasaženy či ohroženy nepřítomností pohřešované osoby, v konkrétních případech může jít například o manžela, obchodní partnery, společníky nebo zaměstnance.

K tomuto řízení je příslušný okresní soud, který byl naposledy obecným soudem pohřešované osoby, tedy např. soud pro to místo, kde měla pohřešovaná osoba naposledy známé trvalé bydliště. 

Soud v tomto řízení sám jemu dostupnými prostředky pátrá po pohřešovaném. K prohlášení nezvěstnosti pohřešovaného pak soud vždy nařídí jednání.

Důsledky prohlášení osoby za nezvěstnou

Okamžikem nabytí právní moci usnesení o prohlášení za nezvěstného dochází ze zákona k tomu, že souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu či jiného konání nezvěstného není třeba, aniž by o tom musel zvlášť rozhodovat soud.

To jinými slovy znamená, že právní jednání, ke kterým by za normálních okolností byl nezvěstný potřeba jsou posuzována tak, jako by nezvěstný člověk neexistoval. Toto se vztahuje například na výkon manželského majetkového práva, na výkon rodičovské odpovědnosti, na spoluvlastnický vztah nebo nájemní vztah.

Tato právní fikce se však nepoužije, jedná-li se o záležitost osobního stavu nezvěstného, tedy neuplatní se např. u rozhodování o svéprávnosti, vzniku a zániku manželství nebo registrovaného partnerství, určování a popírání otcovství, osvojení nebo rodičovské odpovědnosti. V takových případech, s výjimkou záležitostí týkajících se vzniku a zániku manželství, by musel být nezvěstnému jmenován opatrovník a jehož jednání by musel schvalovat soud.

Zároveň také platí, že kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků jeho prohlášení za nezvěstného, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.

Účinky prohlášení za nezvěstného končí, navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění. Prohlášení pozbývá účinků také dnem, který platí za den smrti nezvěstného.

Pokud byste potřebovali pomoci s prohlášením osoby za nezvěstnou nebo měli ve věci jakékoli další dotazy, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou připraveni být Vám oporou.

Novela k školskému zákonu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela k školskému zákonu

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který zásadně mění školský zákon a některé související právní předpisy. Novela přináší širokou paletu opatření zaměřených na podporu žáků, snižování nerovností mezi školami a posílení školního personálu o odborníky na pedagogickou podporu. 

Podpora školních psychologů a speciálních pedagogů

Jedním z klíčových bodů je zařazení školních psychologů a speciálních pedagogů do systému základních škol. Ve školách s více než 180 žáky bude zajištěna přítomnost těchto odborníků, kteří se budou podílet na poskytování poradenských služeb pro žáky a jejich rodiny. Tato pozice má pomoci školám efektivněji reagovat na různé vzdělávací potřeby dětí, podporovat inkluzivní vzdělávání a posílit spolupráci se školskými poradenskými zařízeními.

Posílení praxí a provázejících učitelů

V novele se klade důraz také na zkvalitnění praxí pro studenty učitelství. Školy, které spolupracují s provázejícími učiteli při odborné praxi, budou nově moci získat finanční podporu ze státního rozpočtu. Cílem je posílit kvalitu praktické přípravy budoucích učitelů, což přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání ve všech školách.

Financování škol zohlední náročnost sociálního prostředí

Současný model financování škol zatím nezohledňuje rozdíly v náročnosti, kterou přináší různé sociální a ekonomické podmínky žáků. Nový návrh zákona se zaměřuje na snížení těchto rozdílů, aby prostředí, ze kterého žáci pocházejí, mělo co nejmenší dopad na jejich vzdělávací výsledky. Prostředky se budou rozdělovat tak, aby školy, které pracují s dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin, mohly snadněji poskytovat kvalitní vzdělání.

Úprava financování výuky

V rámci úpravy se také nově upravuje financování počtu hodin výuky ze státního rozpočtu. Na základě tohoto ustanovení bude možné upravovat maximální počet hodin financovaných ze státního rozpočtu podle potřeby konkrétních škol, čímž se zajistí větší flexibilita financování škol podle jejich specifických potřeb.

Změny v podmínkách pro zahraniční studenty, podpora žáků s potřebou jazykové přípravy

Uchazeči, kteří se vzdělávají v zahraničí budou mít právo na prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka. Vztahuje se to na ty, kteří dokončili celé předchozí vzdělání mimo území České republiky, dále pak na uchazeče, kteří strávili alespoň dva školní roky v posledních třech letech v zahraniční škole. Cílem je usnadnit těmto studentům přístup k českému vzdělávacímu systému. Má se také rozšířit nárok na bezplatnou jazykovou přípravu pro české občany, kteří potřebují intenzivnější pomoc při integraci do českého vzdělávacího systému, obdobně jako je tomu u dětí-cizinců. 

Další změny ve správě škol

Novela zavádí povinnost škol zveřejňovat základní dokumenty na internetu, což zlepší dostupnost informací pro rodiče a širší veřejnost. Školy budou mít za úkol zveřejňovat své vzdělávací programy, školní řád, výroční zprávy a informace k zápisu do základní školy.

Tento návrh je příkladem snahy vytvořit moderní a flexibilní školský systém, který poskytne všem dětem rovné příležitosti k dosažení kvalitního vzdělání. Novelou by měly získat školy účinné nástroje pro podporu vzdělávání ve stále náročnějších podmínkách, čímž se přispěje ke zlepšení vzdělávacího systému jako celku.

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nárok na příspěvek na bydlení pro osoby v domovech se zvláštním režimem

Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil na stranu zranitelné skupiny obyvatel v zásadním rozhodnutí týkajícím se nároku na příspěvek na bydlení. Rozhodnutí zásadně zpochybňuje dosavadní praxi Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a přináší nové světlo na problematiku sociálních dávek pro osoby bydlící v domovech se zvláštním režimem. NSS potvrdil, že i klienti těchto zařízení mohou splnit podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.

Pozadí případu

Předmětem sporu byla žádost žalobkyně, žena ubytovaná v domově se zvláštním režimem, o příspěvek na bydlení. Tato žádost byla nejprve zamítnuta úřadem práce, poté i MPSV. Ministerstvo argumentovalo, že smlouva o poskytování sociální služby, uzavřená podle § 91 zákona o sociálních službách (ZoSS), není nájemní smlouvou ve smyslu zákona o státní sociální podpoře (§ 24 ZoSSP). Tuto argumentaci potvrdil i Krajský soud v Brně. Žalobkyně však podala kasační stížnost, ve které poukazovala na to, že smlouva zahrnovala právo na užívání obytné jednotky za úplatu, a měla by proto být považována za nájemní vztah. Podle ní tak splňovala podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud se přiklonil na stranu žalobkyně a označil dosavadní výklad ministerstva
i krajského soudu za nesprávný. V rozsudku dospěl k následujícím klíčovým závěrům:

  1. Smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje nájemní vztah: NSS konstatoval, že pokud smlouva o poskytování sociální služby zahrnuje závazek poskytovatele poskytnout klientovi prostory k ubytování za úplatu, lze na tuto smlouvu nahlížet jako na nájemní vztah ve smyslu zákona o státní sociální podpoře. Tento názor je v souladu s § 24 odst. 1 ZoSSP, který stanovuje podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení.
  2. Právní kvalifikace nájmu: Soud uznal, že i když se jedná o specifickou smlouvu podle zákona o sociálních službách, není to překážkou k tomu, aby byla část smlouvy týkající se bydlení kvalifikována jako nájemní vztah. Subsidiární použití občanského zákoníku (§ 2201–2234) podle NSS umožňuje na tento vztah pohlížet jako na nájemní s modifikacemi odpovídajícími zákonu o sociálních službách.
  3. Oddělení nákladů na bydlení a další služby: NSS zdůraznil, že náklady na bydlení v domovech se zvláštním režimem musí být jasně odděleny od nákladů na jiné služby, jako je péče či strava. Platby za bydlení v domovech jsou samostatnou položkou, kterou klient hradí z vlastních prostředků, a tyto náklady by měly být zohledněny při posuzování nároku na příspěvek.
  4. Smysl a účel příspěvku na bydlení: Soud připomněl, že příspěvek na bydlení má pomoci těm, jejichž náklady na bydlení přesahují zákonem stanovený podíl jejich příjmů. Tento cíl podle NSS ospravedlňuje širší výklad nájemních vztahů tak, aby podpora byla dostupná i zranitelným skupinám obyvatelstva, včetně seniorů a osob se zdravotním postižením žijících v domovech.

Argumentace a judikatura

NSS při svém rozhodování vycházel z dřívějšího rozsudku Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3139/2020), který konstatoval, že smlouva o sociální službě zahrnující ubytování může být považována za nájemní vztah, pokud je jejím účelem uspokojení bytových potřeb klienta. NSS rovněž poukázal na subsidiární použití občanského zákoníku a odmítl striktní výklad ministerstva, že by nájem musel být upraven výhradně podle ustanovení o nájmu bytu.

Závěr

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím nejenom potvrdil nárok žalobkyně na spravedlivé posouzení její žádosti o příspěvek na bydlení, ale také otevřel cestu k lepší ochraně práv dalších klientů domovů se zvláštním režimem. Tato skupina, která často bojuje s finanční nejistotou, nyní může očekávat spravedlivější přístup k systému sociální podpory. Rozhodnutí je tak významným krokem k posílení rovnosti a dostupnosti sociálních dávek v České republice.

Jak získat české občanství?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak získat české občanství?

Získání občanství České republiky je významným krokem pro ty, kteří chtějí trvale spojit svůj život s touto zemí. Proces získání občanství však není jednoduchý a vyžaduje splnění řady specifických podmínek. Tento článek vás provede celým procesem, od podmínek, které musíte splnit, až po konkrétní kroky při podání žádosti. Vysvětlíme také možné výjimky a poskytneme praktické rady pro zvýšení šancí na úspěch.

 

Způsoby nabytí českého občanství

České občanství lze získat několika způsoby, přičemž každý z nich má své vlastní požadavky. Narozením dítě automaticky získává občanství České republiky, pokud je alespoň jeden z rodičů českým občanem, bez ohledu na místo narození. Pokud je dítě adoptováno českým občanem, stává se také automaticky občanem České republiky. Dítě narozené mimo manželství získává občanství, pokud se prokáže, že jeho otcem je český občan. Naturalizace je nejběžnější cesta pro cizince, přičemž zahrnuje splnění zákonem stanovených podmínek, jako je délka pobytu, znalost jazyka a bezúhonnost. Speciální způsob je získání občanství prohlášením, přičemž tato možnost je dostupná osobám, které v minulosti ztratily české občanství (například emigrací) a chtějí jej zpět.

 

Podmínky pro získání občanství naturalizací

Pro úspěšné získání českého občanství prostřednictvím naturalizace je nutné splnit několik klíčových podmínek. V první řadě žadatel musí mít povolený trvalý pobyt v České republice. Doba potřebná k získání občanství se liší pro občany EU, kteří potřebují splnit mít minimálně 5 let trvalého pobytu, a pro občany třetích zemí, kteří musí prokázat minimálně 10 let trvalého pobytu. 

Dále je třeba doložit, že žadatel skutečně žil v České republice po většinu této doby. Například nelze dlouhodobě pobývat v zahraničí a současně žádat o občanství.

Žadatel musí mít dále čistý trestní rejstřík, a to nejen v České republice, ale i ve všech zemích, kde dříve pobýval. Jakýkoliv trestní záznam může být důvodem k zamítnutí žádosti.

Dále je nutné doložit, že žadatel má stabilní a legální příjmy, které umožňují finančně se zabezpečit bez závislosti na státních dávkách. Může jít o výplatní pásky, daňová přiznání nebo potvrzení zaměstnavatele.

Jedním s dalších důležitých požadavků je prokázání znalosti českého jazyka a znalost české kultury, historie a právního systému. Žadatel je povinen složit úspěšně jazykové zkoušky, přičemž minimální požadovaná úroveň je B1 podle Společného evropského referenčního rámce (SERR) a také musí projít zkouškou, která ověřuje jejich povědomí o České republice, jejích dějinách, kultuře a právním řádu. Této povinnosti se zadavatel může zprostit tím, že prokáže, že plnil povinnou školní docházku na území České republiky. 



Jak probíhá proces žádosti o české občanství?

Proces získání občanství se skládá z několika kroků, které je nutné důsledně dodržet. Před podáním žádosti je nutné si připravit všechny potřebné dokumenty, jako je platný cestovní pas, doklad o trvalém pobytu, potvrzení o příjmech (např. výplatní pásky nebo smlouva o zaměstnání), výpis z trestního rejstříku, certifikát o složení jazykové zkoušky. 

Žádost se podává osobně na příslušném krajském úřadě nebo na Magistrátu hlavního města Prahy, pokud žadatel žije v Praze. Při podání žádosti je nutné uhradit správní poplatek, který činí 2 000 Kč (pro děti a seniory snížený na 500 Kč).

Po podání žádosti budete pozváni na zkoušku z českého jazyka a reálií, případně na pohovor s úředníky. Během pohovoru se hodnotí vaše integrace do společnosti, motivace a znalost České republiky.

Proces vyřízení žádosti trvá obvykle 180 dní, může však být v odůvodněných případech prodloužen. Pokud je vaše žádost schválena, obdržíte osvědčení o státním občanství.

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, v čem se liší stav nebezpečí od nouzového stavu?

Nouzový stav, stav nebezpečí, tyto pojmy možná znáte z medií, kde často bývají spojeny se špatnými zprávami. Jaké všechny mimořádné stavy je možné v ČR vyhlásit? Kdo je může vyhlásit, a za jakých okolností? A co pro nás jejich vyhlášení vlastně znamená?

Dělení mimořádných stavů

Právní řád České republiky zná čtyři druhy mimořádných stavů. Jsou to stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. V tomto článku se budeme zaměřovat na první dva z těchto stavů, tedy stav nebezpečí a nouzový stav.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí je upraven zákonem o krizovém řízení (tzv. krizovým zákonem) vyhlašuje jej hejtman kraje či primátor hl. m. Prahy, a to na vymezenou část území, tedy území celého kraje nebo jeho části nejvýše na 30 dnů. Prodloužit jeho trvání lze pouze se souhlasem vlády.

Stav nebezpečí se vyhlašuje v případě, že je území, pro které byl vyhlášen a jeho obyvatelé zasaženo živelní pohromou, ekologickou či průmyslovou havárií, nehodou nebo jiným nebezpečím. Smyslem vyhlášení stavu nebezpečí je ochrana životů, zdraví, majetku, životního prostředí, vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku. 

Podmínkou pro vyhlášení stavu nebezpečí je, že nebezpečí nedosahuje intenzity ohrožení značného rozsahu, ale zároveň jej není možné odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek záchranné služby.

Typicky byl v minulosti vyhlašován například v případě povodní.

Nouzový stav

Nouzový stav je na rozdíl od stavu nebezpečí upraven ústavním zákonem o bezpečnosti ČR, vyhlašuje jej vláda, příp. pokud hrozí nebezpečí z prodlení předseda vlády, a to buď pro vymezené území, nebo pro území celé ČR. Stejně jako u stavu nebezpečí i nouzový stav je možné vyhlásit nejvýše na 30 dní, se souhlasem Poslanecké sněmovny je však možné jej prodloužit.

Nouzový stav se vyhlašuje v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Můžeme si tedy všimnout, že důvody pro vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu jsou takřka totožné, kdy rozhodným kritériem je zde intenzita hrozícího nebezpečí.

Nouzový stav byl v minulosti vyhlášen např. během epidemie Covid-19 nebo v případě větších povodní.

Dopady do práv a povinností osob

Během stavu nebezpečí je hejtman oprávněn rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace nebo nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení. Krizový zákon pak stanovuje, jaké další oprávnění hejtmanovi během stavu nebezpečí náleží.

Za trvání nouzového stavu je vláda oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky, bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa. Další opatření a povinnosti, které je možno uložit, jsou uvedené v krizovém zákoně.

Všechna tato opatření mohou výrazně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a svobod, proto je třeba využívat je jen v  rozsahu, který je nezbytný pro překonání dané krizové situace. Povinnosti pak lze ukládat pouze, pokud nelze dané činnosti zajistit smluvně a v situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.

V případě, že došlo za doby trvání stavu nebezpečí či nouzového stavu k neoprávněnému zásahu do vašich práv či v případě jakýchkoli jiných otázek se neváhejte obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.

 

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti a její transpozice do právního řádu České republiky

Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti by do právního řádu České republiky měla být transponována v transpoziční lhůtě do 18. října 2024, už nyní však víme, že tento termín nebude dodržen. Vláda schválila návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti dne 17. července 2024, kdy tímto zákonem by mělo dojít k transpozici směrnice NIS2. V současné době je novela projednávána parlamentem ČR a její první čtení v Poslanecké sněmovně PČR proběhlo 17.září 2024, proto připravované právní regulace kybernetické bezpečnost budou účinné nejdříve k 1. lednu 2025.

Směrnice NIS 2

Směrnice NIS 2 neboli Network and Information System Directive 2 (dále jen „směrnice) byla přijata Evropským parlamentem dne 14. prosince 2022 a je zaměřená na zlepšení kybernetické bezpečnosti a odolnosti informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“) v rámci EU. Za hlavní cíl si Směrnice klade posílení ochrany sítí a informačních systémů, které jsou kritické pro hospodářství a společnost jako celek, včetně sektorů jako energetika, doprava, finance, zdravotnictví a další.

Směrnice přináší zvýšené požadavky na bezpečnost a odolnost ICT systémů v kritických sektorech a v podnicích poskytujících digitální služby, dále požadavky na posílení spolupráce mezi členskými státy a orgány EU při řešení kybernetických hrozeb a incidentů a zřízení certifikačních mechanismů pro hodnocení a ověřování bezpečnosti ICT produktů a služeb.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti předložil prostřednictvím premiéra Petra Fialy ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr. Vláda předložený návrh nového zákona schválila se změnou, kdy tato změna se týká mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Zavedení tohoto mechanismu by mělo přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti zvýšením odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu.

Cílem novely je zabezpečení všech poskytovatelů služeb důležitých pro fungování společnosti. Dotčené služby by měly být následně upřesněny vyhláškou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v regulovaných službách.

Pro stanovení, zda organizace spadá pod regulaci Směrnice, a tím pádem i Novely, je potřeba současné splnění následujících dvou kritérií:

  • organizace poskytuje alespoň jednu službu uvedenou v přílohách vyhlášky a zároveň
  • je středním nebo velkým podnikem, tedy zaměstnává 50 a více zaměstnanců, nebo dosahuje ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy alespoň 10 milionů EUR (cca 250.000.000, – Kč).

Uvedené regulace by měly docílit toho, aby organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti a tím, aby došlo k celkovému lepšímu zajištění proti kybernetickým hrozbám. Další novou povinností pro poskytovatele bude hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů. 

Motivací pro dodržování právní úpravy jsou vysoké sankce, kdy pokuta za porušení kybernetické bezpečnosti může dosáhnout až 10.000.000 EUR nebo 2 % z čistého obratu.

Víte, kdo může být považován za podnikatele a jaký má tento status význam?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, kdo může být považován za podnikatele a jaký má tento status význam?

Pod pojmem podnikatel si každý z nás jistě dokáže někoho představit, ať už jde o konkrétní osobu nebo třeba jen obecný archetyp osoby. Jak je však podnikatel definován právem? A kdo může být za podnikatele považován, přestože tuto definici nesplňuje? Jaké důsledky právo se statusem podnikatele spojuje? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v následujícím článku.

Pojem a definice podnikatele

Definici pojmu podnikatel nalezneme v ustanovení § 420 občanského zákoníku, dle kterého: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

Jak již z této definice vyplývá, aby byla osoba, ať už fyzická či právnická, ve vztahu k určité činnosti podnikatelem, musí splňovat výčet definičních znaků, kterými jsou:

    • Samostatnost výkonu činnosti
      • Osoba jedná dle svých rozhodnutí a pro sebe, neřídí se pokyny jiné osoby
      • Není však vyloučeno, aby se nechala zastoupit, činnost nemusí být vykonávána osobně
  • Výkon činnosti na vlastní účet a odpovědnost
      • Osoba sama nese důsledky vykonávání dané činnosti, a to jak ekonomické tak právní, ať už jsou pozitivní či negativní
  • Jde o činnost výdělečnou vykonávanou za účelem dosažení zisku
      • Činnost nemusí nutně zisk přinášet, důležitý je právě záměr zisku dosahovat
      • Činnosti, jejichž účel by byl jiný než ziskový, např. zabezpečování veřejných potřeb nebudou podnikáním a osoba, tyto činnosti vykonávající, by pak nebyla podnikatelem
  • Tato činnost je vykonávána živnostenským či obdobným způsobem
    • Zde nejde o nutnost existence veřejnoprávního oprávnění, ale o způsob, jakým se dané činnosti běžně vykonávají
    • Pod pojmem obdobný způsob může být rozuměn například pronájem nemovitostní či výkon tzv. svobodných povolání (lékaři, advokáti, architekti..)
  • Záměr podnikatele je vykonávat tuto činnost soustavně
    • Činnost nemusí být vykonávána nepřetržitě, může jít např. i o sezonní činnost nebo činnost časově omezenou, jako je stavba či prodej
    • Pod tento definiční znak však nepatří jednorázové či nahodilé činnosti

Mimo tuto definici podnikatele občanský zákoník za podnikatele považuje také každou osobu zapsanou v obchodním rejstříku. Zde platí zákonná fikce, že pokud je osoba v obchodním rejstříku zapsaná, pak je podnikatelem bez ohledu na to, zda splňuje definiční znaky podnikatele či nikoli.

V neposlední řadě je ve vztahu k vymezení podnikatele využívána také vyvratitelná domněnka, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Tuto domněnku je však prokázáním opaku možné vyvrátit a v případě sporu argumentovat, že přestože osoba např. disponovala živnostenským oprávněním, nejednalo se ve vztahu k určité činnosti o podnikatele.

Neplnoprávní podnikatelé

Pojem neplnoprávní podnikatelé, se používá pro označení takových osob, které, přestože nesplňují některý nebo více z definičních znaků podnikatele, které jsme si vymezili výše, zákon je za podnikatele považuje, a to s ohledem na ochranu spotřebitelů.

Dle občanského zákoníku se pro účely ochrany spotřebitele totiž za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Spotřebitelem je pak každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Právní důsledky spojené se statusem podnikatele

Se statusem podnikatele je spojena celá řada práv a povinností. Na jednu stranu jsou určité záležitosti pro podnikatele jednodušší, na stranu druhou je však právo na podnikatele přísnější, neboť je od podnikatelů ve vztahu k výkonu jejich podnikatelské činnosti od nich očekávána jistá míra odbornosti a informovanosti.

Jako příklad povinností kladených na podnikatele můžeme uvést např. povinnost viditelně označovat své jméno a sídlo a jiné identifikační údaje na listinách, které podnikatel využívá ke své obchodní činnosti. 

Podnikatele pak také například zavazuje jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna, a to i pokud tato osoba nejednala v zastoupení podnikatele či své zástupčí oprávnění překročila.

Na podnikatele se dále nevztahují určitá ochranná ustanovení zákona, jakými jsou například ustanovení občanského zákoníku vztahující se k lichvě či neúměrnému krácení.

Zjednodušení pro podnikatele pak spočívá například ve stanovení výkladových pravidel pro výrazy, které připouštějí různý výklad a mohou být součástí právního jednání podnikatele či v přihlédnutí k obecně zachovávaným obchodním zvyklostem v právním styku dvou podnikatelů, jak předpokládá ustanovení § 558 odst. 2 občanského zákoníku.

Máte další otázky či potřebujete právní pomoc?

Splňuje činnost, kterou vykonáváte definiční znaky podnikání a vy si nevíte ohledně některých právních povinností souvisejících s podnikáním rady? Jste spotřebitelem, který se dostal s podnikatelem do sporu, a ocenili byste právní pomoc? Neváhejte se v těchto případech obrátit na naši advokátní kancelář. Naši odborníci jsou připraveni být Vám v řešení oporou.

Jak postupovat při nálezu věci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat při nálezu věci

Věc opuštěná

Občanský zákoník stanovuje dobu, po které se věc považuje za opuštěnou na 3 roky, u nemovitostí je tato doba stanovena na 10 let. Ovšem ustanovení, které obsahuje zmíněné doby nevykonávání vlastnického práva k věci, je konstruováno s takzvanou vyvratitelnou domněnkou, takže slouží pouze jako „startovní čára“ a dá se dokázat, že skutečnost je jiná.

Dále také platí vyvratitelná domněnka, že každý si chce uchovat vlastnické právo k věci a nalezená věc se nedá bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.

Odevzdání nálezu

Pokud tedy nalezneme ztracenou movitou věc, měli bychom postupovat v souladu s § 1052 občanského zákoníku a ztracenou věc vrátit tomu, kdo ji ztratil, případně vlastníkovi věci. Taková situace je pochopitelně nejsnazší při nálezu věci, která je jednoznačně označena, například nález peněženky nám velmi usnadňuje skutečnost, že často je v ní i občanský či řidičský průkaz.

Občanský zákoník však pamatuje i na situace, kdy vlastník věci není znám a ani není patrné, kdo věc ztratil. V takovém případě musíme postupovat podle druhého odstavce ustanovení § 1052 občanského zákoníku, tedy věc odevzdat obci, na jejímž území byla věc nalezena, nejlépe do tří dnů. Je-li ovšem taková věc nalezena ve veřejné budově (knihovny, úřady, pošta, škola…) nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdáváme nalezenou věc provozovateli těchto zařízení, který svým vlastním postupem věc navrátí vlastníkovi.

Postup obce pro navrácení nálezu vlastníkovi

Po přijetí nálezu je obec povinna nález ohlásit obvyklým způsobem, a to tak, aby co nejlepším způsobem mohl nález putovat zpět ke svému vlastníkovi, v menších obcích to bude patrně obecní rozhlas, vyvěšení oznámení na úřední desku obce nebo prostě vlastní povědomí o tom, komu daná věc patří. Ve větších obcích a městech budeme potom patrně odkázáni pouze na oznámení na úřední desce. Pokud se vlastník věci v přiměřené době o nález značné hodnoty nepřihlásí, musí obec učinit vhodné opatření k tomu, aby nález vešel v širší známost.

Mezitím je obec uschována na náklady obce, peníze (a obzvláště větší hodnoty) je vhodné uložit do soudní úschovy. Dokonce není vyloučeno, souhlasí-li s tím nálezce, že nalezená věc bude uschována u nálezce do doby, než bude zjištěn vlastník. Pokud by ovšem věc šlo uschovat jen s nepoměrnými náklady či nelze-li věc uschovat bez patrné škody na věci, obec nalezenou věc prodá ve veřejné dražbě, a výtěžek této dražby je potom navrácen zjištěnému vlastníkovi. 

Pokud je věc považována za neprodejnou, naloží s ním obec libovolným způsobem. Za neprodejnou věc se však nedá považovat taková, o jejíž výjimečnosti či hodnotě nelze mít pochyb.

V případě, že se do jednoho roku od vyhlášení nálezu vlastník nenajde, je nálezce či obec věc užívat jakožto poctivý držitel. Po třech letech od vyhlášení nálezu nabývá tento poctivý držitel vlastnické právo k věci. 

Nálezné

Obecně známá je také skutečnost, že nálezci naleží tzv. nálezné. Právo na nálezné skutečně vychází z občanského zákoníku, který výši nálezného stanovuje na 10 % z hodnoty nálezného, pokud ovšem má ztracená věc hodnotu jen pro vlastníka (nebo pro toho, kdo ji ztratil), tak stanovená procenta neplatí a nálezci přísluší nálezné dle služného uvážení. Nálezné obdrží nálezce i za situace, kdy je vlastníka možné poznat z označení věci nebo z jiných okolností (toto bude např. zmíněná situace nálezu peněženky s občanským průkazem).

Nález věci skryté

Občanský zákoník rovněž pamatuje na situaci, kdy je nalezena zakopaná věc, případně věc zazděná nebo jinak ukrytá. V případě nálezu takovéto věci postupujeme stejně jako při jiném nálezu ztracené věci, ovšem s nálezným se to má podle zákona trochu jinak. Nálezce nemá na nálezné právo za situace, že vlastník o ukrytí věci věděl.

Další odchylkou je, že pokud není zřejmé, komu nalezená skrytá věc patří, oznámí se nalezení věci jak vlastníkovi pozemku, na němž byla věc nalezena, tak i příslušné obci. Pokud se nebude jednat o věc, která by měla podle zákona připadnout státu (např. archeologické nálezy), ujedná si nálezce s vlastníkem pozemku, který z nich si věc ponechá a vyplatí druhému polovinu z ceny věci. Jestliže se na tomto nemohou shodnout, dle § 1064 občanského zákoníku platí, že věc připadne vlastníkovi pozemku a ten nálezci vyplatí polovinu ceny. 

Pokud je někdo jiným pověřen hledáním skrytých věcí, tedy v podstatě nájemný lovec pokladů, v případě úspěchu při hledání mu náleží pouze sjednaná odměna a nestává se nálezcem. 

 

Pro další zajímavé články ze světa práva neváhejte navštívit náš blog, na kterém si pro vás naše advokátní kancelář Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o. pravidelně připravuje články z rozličných oblastí našeho právního řádu. 

Postup na žádost o invalidní důchod

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Postup na žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod slouží k podpoře osob, kterým je dlouhodobě znemožněno plné pracovní nasazení. Invalidní důchod se Vás týká, pokud jste nedosáhli věku 65 let, jste pojištěnec, jste invalidní jedním ze tří stupňů invalidity a zároveň jste získali potřebnou dobu pojištění.

Stupně invalidity a potřebná doba pojištění:

Existují tři stupně invalidity:

  • 1. stupeň – pokles pracovní schopnosti o 35%-49%
  • 2. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 50%-69%
  • 3. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 70% a více

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před invaliditou a z věku pojištěného:

  • do 20 let – potřebná doba pojištění méně než 1 rok
  • od 20 do 22 let – potřebná doba alespoň 1 rok
  • od 22 do 24 let- potřebná doba alespoň 2 roky
  • od 24 do 26 let- potřebná doba alespoň 3 roky
  • od 26 do 28 let- potřebná doba alespoň 4 roky
  • od 28 let- potřebná doba alespoň 5 let

Potřebná doba pojištění se nevyžaduje u invalidity vzniklé z pracovního úrazu nebo u nemoci z povolání.

Kdy řešit invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze podat kdykoli, jestliže zdravotní stav neumožňuje výkon pracovní náplně. O přiznání invalidního důchodu lze žádat i zpětně, ale vyplácen bude zpětně jen do 5 let. Nejlépe zažádejte o invalidní důchod po konzultaci s lékařem, který Vám se situací pomůže.

Co potřebuji k vyřízení

Při podání žádosti jsou potřeba originály, nebo ověřené kopie těchto dokladů:

  • občanský průkaz
  • doklady o studiu
  • doklady o době vojenské služby
  • doklady prokazující výchovu dítěte
  • doklady o dobách pojištění
  • tiskopis se žádostí o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela či manželky v České republice
  • potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad, pokud pobíráte/pobíral jste náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz či nemoc z povolání

    Jak službu vyřídit

Žádost lze vyřídit online pomocí Portálu Občana, nebo osobně. Uplatnit žádost musíte přímo Vy, popřípadě Váš zástupce, který má plnou moc. Výjimku také tvoří osoby, které nemohou vzhledem ke zdravotnímu stavu podat žádost osobně. Těmto osobám mohou na základě potvrzení od lékaře podat žádost rodinní příslušníci, pokud s tím invalidní osoba vyjádří svůj souhlas. 

Na základě podání žádosti dojde k zahájení procesu zjišťování invalidity. Posuzování provádí posudkový lékař. Lékař se především opírá o zprávy a posudky lékařů, pokud jsou ale nedostatečné, může být osoba vyzvána k osobnímu dostavení.

Jakmile má Česká sociální správa zabezpečení všechny podklady, rozhodne se o žádosti invalidního důchodu. Pokud splníte nároky na invalidní důchod, přijde Vám písemné rozhodnutí o přiznání důchodu, ve kterém bude uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Pokud podmínky nesplníte, přijde Vám písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti, ve kterém budou důvody zamítnutí.

Jaké podmínky musíte splnit v případě žádosti o udělení občanství České republiky?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jaké podmínky musíte splnit v případě žádosti o udělení občanství České republiky?

Získání občanství je krokem, který může změnit celý váš život – nabízí nové možnosti, jistotu a pocit sounáležitosti. Ať už Vás k tomu vedou osobní důvody, profesní ambice nebo touha po stabilitě, proces žádosti o občanství je klíčovým momentem na vaší cestě. 

Způsoby získání české občanství

Získání českého občanství lze dosáhnout několika způsoby. Prvním a nejběžnějším způsobem je narozením, kdy alespoň jeden z rodičů musí být státním občanem České republiky. Další možností je určení otcovství, pokud otec je občanem ČR a rodiče souhlasně prohlásí otcovství před matričním úřadem nebo soudem, v některých případech je vyžadována genetická zkouška. Osvojení také umožňuje získání občanství, pokud alespoň jeden z osvojitelů je občanem ČR. Pokud je dítě nalezeno na území ČR a je mladší tří let, jehož totožnost se nepodaří zjistit, rovněž získá občanství. Prohlášení je cesta pro osoby ve věku 18-21 let, které mají trvalý pobyt v ČR, jsou trestně bezúhonné a žily na území ČR před svým desátým rokem života. Děti svěřené do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče, které jsou bezdomovci od narození, mohou také získat občanství. Významný přínos pro ČR, například vědecký, kulturní či sportovní, může být důvodem pro udělení občanství, pokud má osoba trvalý pobyt v ČR. Poslední způsob je standardní udělení občanství při podání žádosti a splnění stanovených podmínek.

 

Podmínky pro udělení občanství na základě žádosti 

Pro získání českého občanství je třeba splnit několik základních podmínek, které zajišťují vaši integraci a vazby na Českou republiku:

 

  1. Trvalý pobyt na území ČR:
    • Musíte mít povolení k trvalému pobytu po dobu minimálně 5 let, pokud jste občanem zemí mimo EU.
    • Pokud jste občanem EU, postačí trvalý pobyt po dobu 3 let.
    • Alternativně musíte mít povolení k trvalému pobytu po dobu, která spolu
      s bezprostředně předcházejícím oprávněným pobytem v ČR dosahuje alespoň 10 let.

  2. Nepřetržitý pobyt:
    • Váš pobyt na území ČR musí být kontinuální. K prokázání nepřetržitého pobytu slouží tzv. historie pobytu, kterou vydává na vaši žádost Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky).

  3. Znalost českého jazyka a reálií:
      • Musíte prokázat znalost českého jazyka na úrovni B1 a českých reálií. Výjimku mají osoby, které studovaly v ČR minimálně tři roky na základní, střední nebo vysoké škole, kde byla vyučovacím jazykem čeština, osoby mladší 15 let nebo starší 65 let, a další výjimky stanovené zákonem. 

  4. Dodržování zákonů:
        • V posledních třech letech před podáním žádosti nesmíte porušit povinnosti vyplývající ze zákonů, včetně placení veřejného zdravotního a sociálního pojištění, daní, cla, veřejnoprávních povinností k obci, odvodů a poplatků, a plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti s trvalým pobytem v ČR.

  5. Finanční stabilita:
          • Musíte prokázat výši a zdroje svých příjmů za poslední tři roky (tato podmínka se netýká osob mladších 18 let).

  6. Nezatěžování sociálního systému:
            • V posledních třech letech před podáním žádosti nesmíte výrazně a bezdůvodně zatěžovat systém státní sociální podpory a systém podpory v hmotné nouzi. Výrazné zatížení je definováno jako dlouhodobá závislost na dávkách, ale nepovažuje se za ně nemožnost pracovat kvůli zdravotnímu stavu, studiu, mateřské nebo rodičovské dovolené či péči o blízkou osobu.
  7. Fyzická přítomnost:
            • Musíte prokázat vaši fyzickou přítomnost na území ČR, což lze doložit potvrzením o studiu, pracovními smlouvami nebo jinými relevantními dokumenty.

České občanství může být uděleno, pokud jste plně integrováni do české společnosti, zejména z hlediska rodinného, sociálního a pracovního, a splňujete všechny zákonné podmínky pro jeho udělení.