Práva pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Práva pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

Zákon o zdravotních službách definuje řadu práv pacientů a povinností poskytovatelů zdravotních služeb, které zajišťují nejen kvalitu odborné péče, ale i její transparentnost a ochranu osobních údajů. Ne všechna tyto práva jsou však běžně známá, což je také důvod, proč řada lidí v rámci zdravotní péče neví, co mohou po zdravotním systému žádat, a jaké povinnosti musí plnit. 

Právo na poskytování služeb na náležitě odborné úrovni

Než se podíváme na možná zajímavější, ale méně známá práva pacientů, je potřeba zmínit jedno z obecnějších, ale naprosto klíčových práv pacientů. Zákon o zdravotních se snaží přiblížit význam pojmu náležité odborné úrovně, kterou specifikuje jako poskytování péče „podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti“. Tato formulace nejen chrání pacienty před nekvalitní či neodbornou péčí, ale zároveň nepřímo zavádí povinnost zdravotnického personálu průběžně se vzdělávat, aby byli seznámeni nejen s aktuálními medicínskými postupy. 

Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace 

Právo pacienta nahlédnout do zdravotnické dokumentace úzce souvisí s povinností poskytovatele zdravotních služeb takovou dokumentaci vést. Zákon o zdravotních službách rovněž přisuzuje toto právo zákonným zástupcům, opatrovníkovi, případně dalším, které tyto osoby zvolí. Pokud zdravotnická dokumentace není vůbec vedena nebo je vedena v rozporu s právními předpisy, umožňuje zákon o zdravotních službách v krajním případě až odejmutí oprávnění poskytovat zdravotní služby. Tímto na první pohled přísným způsobem právní úprava jednak chrání osobní údaje pacienta, a jednak zajištuje transparentnost zdravotní péče ve vztahu k pacientovi, který má možnost na základě nahlížení získat informace jak o svém zdravotním stavu, tak ale i léčebných postupech, podané medikaci či jiných záznamech. 

Dříve vyslovené přání

Jak vyplývá ze samotného názvu, toto právo umožňuje pacientovi zvolit si, jak s ním má být v budoucnu zacházeno v souvislosti se zdravotní péčí, dostane-li se do situace, ve které již nebude moct rozhodovat o své léčbě. Vzhledem k potenciální závažnosti tohoto institutu vyžaduje zákon přísnější formu, resp. jednu z forem, vzhledem k okolnostem učinění takového přání. Tou první okolností je uzavření DVP ještě před přijetím do péče poskytovatelem. V tomto případě zákon vyžaduje písemnou formu s pacientovo úředně ověřeným podpisem. Odlišná požadovaná forma je potřeba, uzavře-li pacient DVP při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv během hospitalizace. Zde je vyžadován podpis pacienta, zdravotnického pracovníka a svědka, nikoliv již úředně ověřené podpisy. Dříve vyslovené přání může spočívat např. v odmítnutí určitých léčebných metod nebo postupů, z těch známějších např. odmítnutí transfuze, ale i obecně velmi málo frekventované tzv. DNR neboli „Do Not Resuscitate“.

Právo na druhý názor

V tomto případě jde možná o ne příliš známého, ale nikoli méně důležitého zástupce ze seznamu práv pacientů. Zákon zakotvuje šířeji upravenou možnost vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb či zdravotního pracovníka. Do té se dá podřadit i užší právo na druhý názor, známé též jako „second opinion“, které umožňuje, v případě závažnějších onemocněních a zdravotních problémů s např. hrozící operací, např. transplantací, si vyžádat konzultaci dalšího lékaře, ať už pro tvrzení v rozhodnutí s následným léčebným postupem nebo pro rozporování tohoto postupu.

Jak získat průkaz osoby se zdravotním postižením

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak získat průkaz osoby se zdravotním postižením

Možná jste se ve svém okolí i vy setkali s někým, kdo se dlouhodobě potýká s nepříznivým zdravotním stavem. Jedna z prvních věcí, které tento člověk či jeho okolí musí zařídit, je průkaz osoby se zdravotním postižením. 

Průkaz osoby se zdravotním postižením má tři typy označení:

 

TP = těžké postižení 

Nárok má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, čímž se rozumí, že je osoba schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problém s chůzí kolem překážek a na nerovném terénu – tedy je zde zhoršená schopnost orientace pouze v exteriéru. 

Držitel tohoto průkazu má nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích a na přednost při osobním projednávání záležitostí, pokud vyžadují delší čekání, zejména stání. Za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

 

ZTP = zvlášť těžké postižení

Nárok má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti či orientace, které se týká i osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, ve kterém je osoba schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, ale v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a pouze na krátké vzdálenosti – tedy je schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí, ale v exteriéru má značné obtíže.

Držitel tohoto průkazu má nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích, dále na přednost při osobním projednávání záležitostí, pokud vyžadují delší čekání, zejména stání, ale s tím, že za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, také na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) a na slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

 

ZTP/P = zvlášť těžké postižení s průvodcem

Nárok má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, týká se též osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, při kterém je osoba schopna samostatné chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, případně není schopna chůze vůbec. V exteriéru pak není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. 

Držitel tohoto průkazu má nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích, dále na přednost při osobním projednávání záležitostí, pokud vyžadují delší čekání, zejména stání, ale s tím, že za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, také na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy, bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě a bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

Prvním krokem při získávání průkazu osoby se zdravotním postižením je lékařský posudek od odborného lékaře, který zhodnotí zdravotní stav žadatele. Tento posudek obsahuje informace o druhu postižení a jeho stupni. 

Druhým krokem je pak samotné podání žádosti. Existují dva možné způsoby podání: prvním je elektronické podání formuláře, které lze uskutečnit zasláním přes datovou schránku nebo odesláním s elektronickým podpisem. Tyto dvě varianty se žadateli nabídnou vždy na konci formuláře. Druhým způsobem je osobní podání vytištěného formuláře na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR. Formulář pak může žadatel buď vyplnit v elektronické podobě, vytisknout a následně připojit svůj podpis, nebo vytisknout nevyplněný formulář a veškeré potřebné informace společně s podpisem doplnit ručně.

K žádosti je nutné připojit pro identifikaci průkaz totožnosti (případně rodný list, jedná-li se o dítě mladší 15 let).

Postup na žádost o invalidní důchod

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Postup na žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod slouží k podpoře osob, kterým je dlouhodobě znemožněno plné pracovní nasazení. Invalidní důchod se Vás týká, pokud jste nedosáhli věku 65 let, jste pojištěnec, jste invalidní jedním ze tří stupňů invalidity a zároveň jste získali potřebnou dobu pojištění.

Stupně invalidity a potřebná doba pojištění:

Existují tři stupně invalidity:

  • 1. stupeň – pokles pracovní schopnosti o 35%-49%
  • 2. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 50%-69%
  • 3. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 70% a více

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před invaliditou a z věku pojištěného:

  • do 20 let – potřebná doba pojištění méně než 1 rok
  • od 20 do 22 let – potřebná doba alespoň 1 rok
  • od 22 do 24 let- potřebná doba alespoň 2 roky
  • od 24 do 26 let- potřebná doba alespoň 3 roky
  • od 26 do 28 let- potřebná doba alespoň 4 roky
  • od 28 let- potřebná doba alespoň 5 let

Potřebná doba pojištění se nevyžaduje u invalidity vzniklé z pracovního úrazu nebo u nemoci z povolání.

Kdy řešit invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze podat kdykoli, jestliže zdravotní stav neumožňuje výkon pracovní náplně. O přiznání invalidního důchodu lze žádat i zpětně, ale vyplácen bude zpětně jen do 5 let. Nejlépe zažádejte o invalidní důchod po konzultaci s lékařem, který Vám se situací pomůže.

Co potřebuji k vyřízení

Při podání žádosti jsou potřeba originály, nebo ověřené kopie těchto dokladů:

  • občanský průkaz
  • doklady o studiu
  • doklady o době vojenské služby
  • doklady prokazující výchovu dítěte
  • doklady o dobách pojištění
  • tiskopis se žádostí o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela či manželky v České republice
  • potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad, pokud pobíráte/pobíral jste náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz či nemoc z povolání

    Jak službu vyřídit

Žádost lze vyřídit online pomocí Portálu Občana, nebo osobně. Uplatnit žádost musíte přímo Vy, popřípadě Váš zástupce, který má plnou moc. Výjimku také tvoří osoby, které nemohou vzhledem ke zdravotnímu stavu podat žádost osobně. Těmto osobám mohou na základě potvrzení od lékaře podat žádost rodinní příslušníci, pokud s tím invalidní osoba vyjádří svůj souhlas. 

Na základě podání žádosti dojde k zahájení procesu zjišťování invalidity. Posuzování provádí posudkový lékař. Lékař se především opírá o zprávy a posudky lékařů, pokud jsou ale nedostatečné, může být osoba vyzvána k osobnímu dostavení.

Jakmile má Česká sociální správa zabezpečení všechny podklady, rozhodne se o žádosti invalidního důchodu. Pokud splníte nároky na invalidní důchod, přijde Vám písemné rozhodnutí o přiznání důchodu, ve kterém bude uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Pokud podmínky nesplníte, přijde Vám písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti, ve kterém budou důvody zamítnutí.

Změna pohlaví bez kastrace

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Změna pohlaví bez kastrace

Ústavní soud vydal rozsudek, který má výrazné dopady na práva transsexuálních jedinců v České republice. Zrušil totiž požadavek na chirurgický zákrok jako podmínku pro oficiální změnu pohlaví. Tato nová judikatura je závažným krokem směrem k uznání práva trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, spojené s důstojností každého jednotlivce. Podle tohoto rozhodnutí soudu již není vyžadováno podstoupení operace, neboť požadavek kastrace v rámci “statusové” změny pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností. Politici nyní musí vypracovat novou legislativu, která bude reflektovat toto rozhodnutí soudu. 

 

Dosavadní úprava:

Dříve platná právní úprava vyžadovala, aby trans lidé, kteří chtěli změnit své oficiální pohlaví, podstoupili chirurgický zákrok, který zahrnoval sterilizaci a operativní přeměnu jejich pohlavních orgánů. Tato podmínka byla nyní Ústavním soudem označena za porušení základních práv trans jedinců.

 

Průběh:

Na Ústavní soud se obrátil jedinec, který je v oficiálních záznamech uváděn jako žena a usiluje o změnu pohlaví, avšak odmítá podstoupit chirurgický zákrok. 

Jedním z hlavních argumentů proti této požadované chirurgické změně bylo to, že každý člověk by měl mít právo rozhodovat o svém vlastním těle a identitě bez nucení podstupovat invazivní zákroky. Ústavní soud tento požadavek označil za porušení základních práv trans jedinců na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, spojené s lidskou důstojností. Soud také zdůraznil, že tato požadovaná změna byla neúměrně přísná a v mnoha případech nežádoucí.

V důsledku tohoto rozhodnutí Ústavního soudu bude nutné provést změny v legislativě, aby byla zajištěna respektování práv trans lidí a zároveň byla udržena právní jistota a stabilita. Do doby, než nová právní úprava vstoupí v platnost, zůstávají v platnosti dosavadní podmínky změny pohlaví.

Toto rozhodnutí Ústavního soudu je důležitým krokem směrem k většímu uznání práv trans jedinců a zároveň k posílení jejich lidské důstojnosti a autonomie. Je však teprve prvním krokem na cestě k vytvoření prostředí, které bude skutečně inkluzivní a respektující různorodost lidské identity.