Jak sepsat darovací smlouvu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak sepsat darovací smlouvu?

Dárce darovací smlouvou bezplatně převede vlastnické právo k věci nebo se zaváže obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví. Vzhledem k tomu, že je darovací smlouva bezplatným převedením vlastnického práva k věci, vzniká zde jednostranný zisk obdarované. Přestože vzniká z darovací smlouvy jednostranný zisk u obdarovaného, jedná se o dvoustranný závazek. V darovací smlouvě se dárce zavazuje bezplatně převést vlastnické právo k věci a obdarovaný se zavazuje dar přijmout. 

Je důležité si uvědomit, že ne vždy se jedná o dar z hlediska občanského zákoníku, tzv. plnění z pouhé společenské úsluhy darováním není. V daném případě se může jednat např. o dárky menší hodnoty k Vánocům nebo narozeninám. Skutečnost zda se jedná či nejedná o dar dle občanského zákoníku má důsledky především pro situace odvolání či vrácení daru.

Náležitosti darovací smlouvy upravuje ustanovení § 2055 a následující občanského zákoníku. Písemná forma není u darovací smlouvy vyžadována vždy, ale jen v případě, že je darována věc, která je zapsaná do veřejného seznamu. Veřejným seznam je např. katastr nemovitostí, rejstřík ochranných známek, patentový rejstřík atd. Přesto je vhodné, aby darovací smlouva byla písemná i v jiných případech, a to především pro právní jistotu. Pokud přesto nebude darovací smlouva uzavřena písemně, je možné vyhotovit alespoň písemné potvrzení o darování.

Předtím než se rozhodnete darovací smlouvu podepsat, řádně si jako dárce promyslete, zda opravdu chcete věc převést, odvolání daru má totiž jasné podmínky a je dle českého práva možné jen ve dvou případech – nevděk obdarovaného, nouze dárce.

Darovací smlouva na nemovitost

Takováto darovací smlouva musí být písemná a měla by obsahovat tyto náležitosti

S ohledem na to, že vklad práva k nemovitosti do katastru nemovitostí je podmíněn předložením řádně sepsané písemné smlouvy, je důležité při jejím sepsání být pečliví a pokud si nejste jisti, bude lepší se obrátit na advokáta nebo notáře.

V případě, že nemovitostí bude byt v panelovém domě nebo bytovce, je zvláště důležitá přesná identifikace bytu.

Darovací smlouva na finanční hotovost

 Obsah darovací smlouvy na finanční hotovost se příliš neliší od darovací smlouvy na nemovitost. Je zde důležitá především identifikace smluvních stran, celková darovaná částka a číslo účtu.

Pokud se chystáte darovací smlouvu uzavřít, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář a my Vám připravíme darovací smlouvu na míru Vašim představám.

Věděli jste, že je možné odvolat dar pro nevděk?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Věděli jste, že je možné odvolat dar pro nevděk?

Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

S darováním jako takovým jste se již pravděpodobně ve svém životě setkali. Víte ale, že dárce, či dokonce jeho dědic, může od darovací smlouvy pro nevděk obdarovaného odstoupit? Co si ale pod pojmem nevděk konkrétně představit?

Občanský zákoník uvádí, že obdarovaný musí dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit tak, že zjevně poruší dobré mravy. Občanský zákoník ale rovněž právo odvolat dar pro nevděk rozšiřuje i na případy zjevného porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké. Podstatné je v tomto případě, do jaké míry jednání obdarovaného vůči osobám dárci blízkým je způsobilé vyvolat oprávněný pocit vlastního ublížení.

Toto ustanovení má jistě v právním řádu své místo za předpokladu, že za bezplatné převedení vlastnického práva by měl dárce přirozeně očekávat určitou míru vděčnosti.

Pro posouzení, zda v konkrétním případě jde o nevděk, je nezbytné hodnotit ve vzájemném vztahu motiv dárce a rozsah darování (méně hodnotné dary vyžadují zpravidla i nižší stupeň vděčnosti) na straně jedné a pohnutku pro nevděk obdarovaného na straně druhé.

Nevděk se skládá ze dvou hledisek, a to z objektivního a subjektivního. Objektivní hledisko představuje zjevné porušení dobrých mravů. To je takové porušení dobrých mravů, které je na první pohled zřejmé, tedy nevzbuzující žádné pochybnosti.

Subjektivní hledisko spočívá ve skutečnosti, že přímo daný dárce musí jednání obdarovaného osobně jako újmu pociťovat.

Co se týče samostatného ublížení, tak je možné ublížení jak na psychické, tak na fyzické úrovni.

Je třeba si však pohlídat lhůtu, do kdy je možné odvolat dar pro nevděk. Občanský zákoník k tomuto jednání stanoví lhůtu jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

V případě, že by dárce právo odvolat dar uplatnil později, tj. nedodržel by stanovenou lhůtu jednoho roku a obdarovaný by to namítl, potom by soud k odvolání daru nepřihlédl.

Dále je možné, že dárce bude chtít obdarovaného nevděk prominout. Toto je výhradně osobním právem dárce, jelikož ten se může svobodně rozhodnout, zda bude dar požadovat zpět či nikoliv.

Rovněž je však potřeba uvést, že posouzení otázky, zda v konkrétním případě došlo k naplnění zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nevděk, bude záviset na okolnostech konkrétních případů.

Závěrem, jak již bylo výše zmíněno, právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Odvolání daru pro nevděk

Odvolání daru pro nevděk

V minulém článku jste se mohli dozvědět, za jakých okolností lze odvolat dar pro nouzi, jakožto další informace k odvolání daru pro nouzi. Občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravuje dva případy odvolání daru. Prvním případem je odvolání daru pro nouzi, druhým pak odvolání daru pro nevděk. V tomto článku se zaměříme, stejně jako v článku předešlém, na institut odvolání daru. Tentokrát již ale nikoli pro nouzi, ale pro nevděk.

Základní ustanovení § 2072 odst. 1 stanoví, že „ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny“. Z citovaného ustanovení plyne, že nevděk má směřovat vůči osobě dárce, to znamená tomu, kdo „dává dar“, a ne vůči dalším osobám. Musí se jednat o jednání úmyslné nebo z hrubé nedbalosti, které má za následek ublížení dárci. Ustanovení není tedy konstruováno čistě objektivně, ale hraje zde roli i subjektivní kritérium. Navíc musí být naplněna podmínka, že se jedná zároveň i o zjevné porušení dobrých mravů.

Podle komentářové literatury dostupné na beck-online platí, že ačkoliv není v citovaném ustanovení zmíněno, že o zjevné porušení dobrých mravů se může jednat i v případech, kdy obdarovaný ublíží osobě dárci blízké, tak i některé chování vůči těmto osobám může vést k tomu, že dárce bude moci odvolat dar pro nevděk, protože často takové jednání povede k faktickému ublížení dárci samotnému. Jako příklad může sloužit situace, kdy obdarovaný zraní dárcova syna.

Z výše citovaného ustanovení plyne, že odvolat dar pro nevděk může dárce jen v případě, kdy jednání obdarovanému neprominul. Ptáte se, jak vlastně takové prominutí probíhá? Samotné prominutí nepředpokládá žádnou formu, tudíž může být provedeno i ústně, ale například i konkludentně či mlčky. Petr Kasík a Václav Bednář v komentářové literatuře uvádí, že za prominutí mlčky lze považovat neuplatnění práva na odvolání daru v roční lhůtě. Pakliže dojde k prominutí takového jednání, nemůže již dárce své rozhodnutí změnit. Obdarovaný by se proti němu musel dopustit dalšího jednání, které dárci ublíží a bude ho možno považovat za nevděk.

OZ v ustanovení § 2072 odst. 2 stanoví, že „odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké“. Dle většinového názoru právníků platí, že ve zmíněném ustanovení se jedná o nesprávnost textu, neboť se má jednat o osobu dárci blízkou, a to s ohledem na účel a smysl celé úpravy odvolání daru pro nevděk.

Právo odvolat dar pro nevděk přechází na dárcova dědice, pokud zabránil obdarovaný dárci v odvolání daru nebo pokud dárci v odvolání zabránila vyšší moc.

Na rozdíl od odvolání daru pro nouzi zákon pro odvolání daru pro nevděk stanoví lhůtu 1 rok ode dne, co obdarovaný dárci ublížil. V případě dědiců je to 1 rok od smrti dárce. Pokud je dar odvolán v pozdější době, soud k odvolání nepřihlédne, jen pokud takovou skutečnost namítne obdarovaný.

Stejně jako u odvolání daru pro nouzi, i zde platí, že odvolání daru pro nevděk zavazuje obdarovaného k vydání toho, co mu z takového darování ještě zbývá. Zde je však na místě upozornit, že výše uvedené neplatí, zbavil-li se obdarovaný daru, aby vydání zmařil.

Pokud byste měli k tématu nějaké otázky, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář.

Věděli jste, že i slib daru je závazný?

Věděli jste, že i slib daru je závazný?

Možná některé z Vás překvapí, že i slib může zavazovat k následnému plnění. Nejedná se však pochopitelně o všechny sliby a ani tomu tak nebude ve všech případech. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník však výslovně pamatuje na situaci, kdy jeden člověk druhému slíbí věc darovat, ale k samotnému darování následně již nedojde.

Institut slibu daru je upraven v ustanovení § 2056 občanského zákoníku. Toto ustanovení stanoví, že kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. Z předešle zmíněného tak vyplývá, že slibující nemá povinnost skutečně darovat, ale pakliže někomu slíbí, že v budoucnu daruje, pak ho stíhá povinnost nahradit náklady účelně vynaložené, které druhá strana vynaložila v očekávání, že dojde k darování.

Darování je jen to právní jednání, které bylo založeno smlouvou. Na první pohled by se mohlo zdát, že darování je jednostranné, ale není tomu tak. Darovací smlouva je smlouva dvoustranná, kde jedna strana daruje a druhá osoba tento dar musí přijmout. Pokud však jedna strana dá té druhé pouze slib, že v budoucnu daruje a zároveň nebude uzavřena například smlouva budoucí, tato strana nemá povinnost darovat, protože slib, který dala, nezavazuje k budoucímu uzavření darovací smlouvy a k darování. Darovací slib je totiž jednostranným právním jednáním. Pokud se tedy strana rozhodne nedarovat, nelze se domáhat po druhé straně toho, aby v budoucnu skutečně uzavřela darovací smlouvu.

Ptáte se, jak vlastně onen slib daru musí vypadat? Jak již bylo výše zmíněno, i darovací slib je právním jednáním, a proto musí splňovat náležitosti pro právní jednání. Pan doktor Pilík ve svém článku v Právních rozhledech 17/2015 uvádí, že musí v prvé řadě dojít k identifikaci toho, komu je slib určen. Pilík tak dovozuje z toho, že slib daru je adresované právní jednání, což znamená, že slib musí mít adresáta. Základem slibu daru je podle něj samotné slíbení daru někomu jinému. Zde zdůrazňuje, že jde o pouhé slíbení. Jako další náležitost Pilík uvádí, že musí dojít k vymezení předmětu daru. K tomuto dodává, že jelikož právní úprava nestanoví více, je třeba trvat na tom, že postačí obecné vymezení. Dar by však mělo být možno identifikovat. Co se týká formy, zákon žádnou formu pro slib daru nestanoví, tudíž je třeba vycházet z obecné zásady bezformálnosti právních jednání tak, jak je uvedeno v první části § 559 občanského zákoníku.

A jaké že jsou vlastně v těchto případech následky slibu daru? Ten, kdo slib daru obdrží a následně v dobré víře učiní nějaké kroky, které mají s očekávaným darem souvislosti, je zákonem chráněn. Ochrana se zde promítá v tom, že dárce má povinnost uhradit náklady, které druhé straně v souvislosti se slibem daru vznikly. Zákon stanoví, že se hradí jen účelně vynaložené náklady. Nebude se tedy jednat o každý náklad, který strana vynaloží. Zároveň strana, která náklady vynaložila, musí být v dobré víře. Jako příklad účelně vynaložených nákladů mohou sloužit cestovní náklady, které ten, kdo dar očekává, vynaloží na cestu k tomu, kdo slíbil darovat.

Pokud byste měli k institutu darování či slibu daru nějaké otázky, určitě se neváhejte obrátit na advokátní kancelář.

Odvolání daru pro nouzi

Odvolání daru pro nouzi

Darovali jste někomu dar a uvažujete o získání Vámi darovaného předmětu zpět? V tomto článku se dozvíte, jak postupovat v případě odvolání daru pro nouzi a rovněž za jakých podmínek vůbec můžete takové odvolání daru učinit.

Občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravuje dva případy odvolání daru. Prvním případem je odvolání daru pro nouzi, druhým pak odvolání daru pro nevděk. Níže se dozvíte, jak probíhá odvolání daru pro nouzi.

Odvolání daru pro nouzi upravuje OZ ve svých ustanoveních § 2068 – § 2071. Jak je na první pohled zřejmé, zákonná úprava není nikterak rozsáhlá, což však neznamená, že odvolání daru pro nouzi je jednoduchou záležitostí. Jednou ze základních základ soukromého práva je zásada, že smlouvy mají být plněny (pacta sunt servada). Z toho lze dovodit, že možnost odvolat dar by měla být výjimečná a činěna pouze s ospravedlnitelným důvodem.

Ustanovení § 2068 odst. 1 stanoví, že „upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.“ Předpokladem tedy je, že k darování již došlo a dar má obdarovaný ve svém vlastnictví.

Pokud se ptáte, co znamená pojem „nutná výživa“ ve výše citovaném ustanovení, tento pojem je třeba chápat jako zajištění základních potravin nezbytných k přežití, zajištění základního ošacení, zajištění možnosti základního bydlení a případně zajištění léků nezbytných k životu dárce. Podotýkáme, že při poskytnutí nutné výživy je třeba zohlednit i další dávky, které může dárce získat, jako například dávky v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení apod.

Podle komentářové literatury k OZ dostupné na beck-online a v ní uvedeném názoru pana Petra Kasíka a Václava Bednáře, platí, že právo odvolat dar pro nouzi není možné uplatnit v případě, že je dárce právnická osoba. Je totiž třeba vycházet ze smyslu a účelu ustanovení, které zjevně vede k zajištění výživy své a výživy osob, kterým je výživou povinen. Místo pro extenzivní výklad zde podle názoru autorů není.

Cena obvyklá se bude posuzovat k okamžiku, kdy k samotnému darování došlo.

Obdarovaný však dárci dar zpět nemusí vydat, pokud se nachází v obdobné nouzi jako dárce.

Pokud se ptáte, jak to bude v případech, kdy osob obdarovaných bude více, a tedy která konkrétně bude muset dar nebo jeho obvyklou hodnotu dárci vydat, pak platí, že bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného. To ve své podstatě znamená, že primárně bude dar či jeho obvyklou hodnotu vracet osoba, která byla obdarována nejpozději, tedy v nejbližším časovém úseku, ke kterému dárce odvolání daru činí.

Právo odvolat dat pro nouzi samo o sobě nepřechází na dárcovy dědice. Pakliže ale dárce neuplatní své právo odvolat dar pro nouzi a zároveň jsou zde osoby, ke kterým je dárce povinen výživou, mají tyto osoby právo požadovat za stejných podmínek, aby jim obdarovaný doplnil to, čeho dárce nemůže poskytnout.

Ptáte se ale, co nastane v případě, že ten, komu jste dar darovali již dar nemá, a nemá ani jeho plnou hodnotu? V takovém případě platí, že odvolání daru pro nouzi zavazuje obdarovaného k vydání toho, co mu z takového darování ještě zbývá. Zde je však na místě upozornit, že výše uvedené neplatí, zbavil-li se obdarovaný daru, aby vydání zmařil.

Na závěr upozorňujeme, že právo odvolat dar pro nouzi nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Jak na darovací smlouvu?

Jak sepsat darovací smlouvu

Občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravuje smluvní typy, mezi které řadí i darování. Přemýšleli jste o tom, že byste svůj majetek darovali například svým dětem nebo blízkým a zajímá Vás, jak správně sepsat darovací smlouvu? To a další informace k darování se dozvíte v tomto článku.

Dle ustanovení § 2055 odst. 1 OZ darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Mezi pojmové znaky darování patří tedy bezúplatnost, bezformálnost a konsenzuálnost. To ve své podstatě znamená, že darovací smlouva musí být bezúplatná, tj. druhá strana neobdrží protiplnění, nemusí být uzavřena jen písemně a smlouva jako taková vzniká konsenzem stran. Opakem smlouvy konsenzuální je smlouva reálná, která vzniká až v souvislosti s odevzdáním věci.

Jak plyne z ustanovení § 2055 odst. 1, jedná se o dvoustranný závazek. Dárce se v darovací smlouvě zavazuje bezplatně převést vlastnické právo k věci a obdarovaný se zavazuje dar přijmout.

Možná se ptáte, co že vlastně může být onou „věcí“, tedy předmětem darování. Občanský zákoník stanoví, že plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, pokud je z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. Darováním v právním slova smyslu tak nebude vše, co darujete druhé osobě. Jedná se například o dary menší hodnoty například k narozeninám. To, zda se jedná nebo nejedná o dar v právním slova smyslu má následně důsledky např. v oblasti odvolání daru.

Pokud je výše uvedeno, že darovací smlouva podle občanského zákoníku nemá předepsanou formu, pak toto neplatí k věcem, které jsou zapsány do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí). Taková darovací smlouva musí dle ustanovení § 2057 odst. 1 OZ mít písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a dar přijmout.

Pokud dochází k darování věci, která má zejména vyšší hodnotu, lze doporučit, aby smlouva byla uzavřena písemně i v jiných případech, než výslovně upravuje občanský zákoník. V takové písemné smlouvě je potřeba řádně identifikovat strany – tj. dárce a obdarovaný. Dále vymezit, co je předmětem daru – tj. věc co možná nejlépe specifikovat. Ve smlouvě by nemělo chybět, že dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo že se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví, a to, že obdarovaný takový dar přijímá. Ve smlouvě by také neměl chybět datum a podpisy.

 

Rádi vám se smlouvou pomůžeme. Stačí nás kontaktovat.

Darovací a dědická daň

Jak je to s dědickou a darovací daní? V posledních letech jsem tímto způsobem získala do svého vlastnictví nemovitosti po rodičích, nejsem si jistá, jakou vysokou daň mám státu odvést?

Izabela K., Telč

Co se týče dědictví, zde je situace zcela jasná. Veškeré příjmy z dědictví ani z tzv. odkazů dědictví, jejichž úpravu přinesla novelizace občanského zákoníku v roce 2014, jsou od daně osvobozeny, a nebude je tedy nutné uvádět v daňovém přiznání. Týká se to jak fyzické, tak i právnické osoby. V rámci dědictví navíc odpadá taktéž povinnost hradit daň z příjmu. Jediným nákladem v rámci dědického řízení tak zůstane odměna hrazená notáři jako soudnímu komisaři. Podle notářského tarifu mu náleží odměna za úkony provedené v dědickém řízení, případně za další výdaje spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu.

Darovací daň, stejně jako dar dědická tak od roku 2014 neexistuje, nicméně při darování platí v určitých případech povinnost hradit daň z příjmu, což je rozdíl oproti dani dědické. Zákon pro tento případ darování stanoví, že daň z příjmů se z darů neplatí, jsou-li tyto dary získány příležitostně a pokud jejich hodnota nedosáhne 15.000 Kč bez ohledu na to, kdo je dárcem.

Pro určitý okruh osob ale platí, že jsou osvobozeni od daně z příjmu i za předpokladu, že dar je vyšší hodnoty než 15.000 Kč. Jedná se o příbuzné v řadě přímé, kam spadají rodiče, prarodiče, děti a vnuci a v řadě vedlejší to jsou např. i sourozence, tety a strýcové, neteře a synovci a to i manžela, manželovo dítě nebo rodiče manžela. Posledním okruhem osob, na které se daň z příjmu nevztahuje i přesto, že nejsou v příbuzenském poměru, jsou osoby, se kterými žil obdarovaný před přijetím daru nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti.

Za pozitivní lze považovat to, že se díky zařazení do daně z příjmů nemusí každý dar vykazovat a přiznávat zvlášť, ale děje se tak úhrnně jednou ročně v daňovém přiznání.

Zde by mohla odpověď na Váš dotaz skončit, neboť jak vidíte, Vás se daňové zatíženími ani v jednom z případů nikterak netýká, protože jste nemovitosti získala od svých příbuzných. Krátce se však zmíním o případech, kdy darování nelze podřadit pod žádnou kategorii, která je od daně osvobozena. Bohužel se dá stručně říci, že pokud nespadáte ani do jedné z kategorií, darování např. nemovitosti se vám vůbec nevyplatí. Sazba daně totiž činí 15% z hodnoty daru. Pozor zejména na situaci, kdy dar je ve spoluvlastnictví dárců, z nichž pouze jeden spadá do některé z kategorií, kdy dochází k osvobození od daně, je to příbuzný obdarovaného, např. teta a dále její nový partner. Jedna polovina daru by sice od daně osvobozena byla, ale druhá by opět podléhala 15% dani.

Jak vidíte, daňová problematika může přinést spoustu starostí i přesto, že se to na první pohled zdá jednoduché. Doporučením může být zejména vyhledání vhodného právního a daňového poradenství ještě před tím, než dojde k samotnému převodu či přechodu věcí, ať už movitých či nemovitých. Neváhejte se proto obrátit na Advokátní kancelář CIKR.

Sledujte nás na
soc. sítích

Odvolání daru

V roce 2016 jsem darovala dceři nově zrekonstruovanou chalupu. Od té doby mě však přestala navštěvovat, nevolá mi, a když jsem ji nyní požádala, zda by mi občas pomohla s nákupem a dojížděním do nemocnice na lékařské prohlídky, protože sama už nemůžu chodit, je mi 83 let. Dcera to ale odmítla a dokonce mi řekla, že jsem jí na obtíž. Nyní si platím taxi službu a pečovatelku, abych se měla k lékaři jak dostat. Finančně je to pro mě neúnosné, mám malý důchod a žiji kvůli tomu na dluh, protože mi nezbývá na jídlo nebo léky. Takto jsem si to nepředstavovala. Od dcery mi to přijde nevděčné a její jednání mi velmi ubližuje. Můžu s tím něco dělat a získat chalupu zpátky? 

Ilona V., Karlovy Vary

V první řadě je nutné si uvědomit, že darování by mělo být záležitostí bezpodmínečnou a nezištnou bez jakýchkoliv očekávání do budoucna a je dobré si vždy vše pečlivě zvážit.

Občanský zákon naštěstí pamatuje i na situace, kdy dárce ex post zjistí, že se nerozhodl správně a svojí věc daroval jinému. Jak a za jakých podmínek tedy lze získat chalupu, kterou jste darovala dceři zpět?

Samozřejmě nejjednodušší cestou je se s dcerou dohodnout na tom, že na Vás chalupu přepíše zpátky, tedy, že Vám dar vrátí. Vzhledem k tomu, že s Vámi dcera nekomunikuje, bude jistě tato cesta složitá. Pojďme se tedy podívat na další varianty.

Jednou z možností je tzv. odvolání daru pro nouzi. Tento institut je zakotven v § 2068 občanského zákoníku. Abyste mohla odvolat svůj dar pro nouzi, musí být splněno hned několik podmínek. Jednou z nich je existence samotné nouze, přičemž nouzí není nedostatek finančních prostředků na koupi nových lodiček nebo kabelky. Ve Vašem konkrétním případě se o jisté nouzi už hovořit dá, neboť jak píšete, často nemáte finanční prostředky na uspokojení základních potřeb, jako je např. strava, čímž do nouze v pravém slova smyslu upadáte. Další podmínkou je i to, že sám obdarovaný není ve stejné nouzi jako dárce. Z Vašeho dotazu to sice nevyplývá, ale předpokládám, že vzhledem k tomu, že od Vás dcera dostala zcela zrekonstruovanou chalupu, v nouzi se nyní neocitá. V této variantě zákon dále počítá s tím, že stav nouze si dárce nepřivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Zdravotní stav reflektující pokročilý věk si nikdo sám jistě nepřivodí, tudíž u Vás by i tato podmínka byla splněna. Jiná by byla situace u člověka, který se svým majetkem nakládá marnotratně třeba v důsledku jeho závislosti na alkoholu. Tam by odvolání daru pro nouzi možné nebylo.

Další možností, kterou Vám zákon v § 2072 občanského zákoníku nabízí je odvolání daru pro nevděk. I tato varianta počítá se splněním některých podmínek. Předpokladem je, že jednání obdarovaného musí dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit a zjevně porušovat dobré mravy. Zde musíte opravdu zvažovat, zda je jednání obdarovaného za hranou toho, co snese obecná morálka a základní meze lidské slušnosti. I když je vnímání morálky velmi subjektivní, jednání Vaší dcery nepovažuji minimálně za slušné a hranice porušení dobrých mravů je v tomto případě velmi tenká.

Při této variantě je nutné dát si pozor na zákonem stanovenou lhůtu! Odvolat dar pro nevděk je možné pouze a jen do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil a dozví-li se o tom dárce později, pak do jednoho roku ode dne, kdy se o tom dozvěděl. Nevděk se dá obdarovanému prominout. Zákon neurčuje formu takového prominutí, může být učiněno písemně, ústně, i konkludentně. Obdarovaný se k dárci zase začne chovat hezky, dárce mu vše odpustí, byť to ze strany obdarovaného může být účelové, protože kupříkladu ví, že pokud je jednou nevděk za určité chování prominut, nemůže dárce své rozhodnutí změnit a dar žádat znovu zpět.

Za zmínku u této varianty stojí i to, že byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny v penězích.

Jak je vidět, řešení pro Vás, abyste získala chalupu zpět, existuje, avšak zákon má řadu podmínek, které je třeba splnit, abyste v celé věci byla úspěšná. Vzhledem k tomu, že na naše klienty apelujeme, aby využili právní pomoc již při sepisu darovací smlouvy, která darování předchází, tak pro případ domáhání se odvolání daru, které je možné pouze prostřednictvím žaloby u soudu bude odpovídající právní pomoc více než žádoucí, neboť se jedná o poměrně formální a komplikovaný proces.

 

V případě, že byste se rozhodla vymáhat své právo u soudu, neváhejte kontaktovat Advokátní kancelář CIKR, kde Vám rádi s Vaším právním problémem pomůžeme.

Sledujte nás na
soc. sítích