Víte, jaká práva má obviněný v trestním řízení?

Bylo proti Vám nebo osobě Vám blízké zahájeno trestní stíhání či Vás jen zajímá, jaká práva zákony obviněnému přiznávají? V následujícím článku se budeme věnovat právě tomuto tématu. Zodpovíme si na otázky, kdo je to vlastně obviněný a jaká jsou jeho práva a práva jeho obhájce.

Právní úprava a definice obviněného

Mluvíme-li o obviněném v trestním řízení jsou jeho práva v českém prostředí upravena především v Listině základních práv a svobod a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním neboli trestním řádu.

Trestní řád definuje obviněného jako „toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání.“

Abychom mohli mluvit o obviněném, musí být tedy proti tomuto zahájeno trestní stíhání. Trestní stíhání zahajuje policejní orgán, pokud byly v rámci prověřování, které zahájení trestního stíhání předcházelo, zjištěny a odůvodněny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala určitá osoba. Trestní stíhání se pak zahajuje formou usnesení, jehož výrok musí obsahovat popis skutku, ze kterého je daná osoba obviněna a to tak, aby nemohl být zaměněn se skutkem jiným a zároveň i zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován.

Na rozdíl o prověřování, je tedy trestní stíhání vedeno již proti konkrétní osobě, kterou je právě obviněný. Obviněný je pak v trestním řízení subjektem i stranou.

Základní zásada

Přestože bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání, je třeba dbát na jednu ze základních zásad trestního řízení, a to, že „Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.“

Na obviněného je tedy třeba hledět až do okamžiku nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku jako by byl nevinný. Z hlediska viny osoby tedy nemá zahájení trestního stíhání žádný význam.

Konkrétní práva obviněného a obhájce

Obviněný disponuje těmito právy, které může, ale nemusí uplatňovat:

1. Právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k všem důkazům o nich
2. Právo nevypovídat
3. Právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě
4. Právo vypovídat ve svém mateřském jazyce nebo v jazyce, který ovládá (přibere se tlumočník)
5. Právo činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky (stížnosti, odvolání, odpor, dovolání, návrh na obnovu řízení)
6. Nahlížet do spisů a činit z nich výpisky a na své náklady i kopie (toto právo může být v přípravném řízení omezeno)
7. Právo zvolit si obhájce
8. Právo radit se s obhájcem 
9. Právo na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou cenu, nemá-li obviněný dostatek prostředků

Obhájce obviněného, kterým v trestním řízení bude vždy advokát má vedle těchto práv také právo již v přípravném řízení

1. činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky
2. nahlížet do spisů 
3. zúčastnit se vyšetřovacích úkonů

Mimo tato konkrétní práva má obviněný také právo požadovat od orgánů činných v trestním řízení, aby zjišťovali všechny skutečnosti objektivně a vyhledávaly stejně jako důkazy svědčící o vině, tak i důkazy svědčící o nevině obviněného.

Obviněný má dále právo na to, aby řízení probíhalo bez průtahů, a aby byla šetřena jeho práva a svobody.

Závěrem

V trestním řízení, ať už v pozici obviněného, podezřelého, poškozeného či zúčastněné osoby je vždy vhodným krokem zajistit si účelné uplatňování svých práv volbou vhodného právního zástupce. 

Hledáte-li tedy obhájce či zmocněnce, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří mají s provázením osob trestním řízením bohaté zkušenosti a jsou připraveni být Vám oporou.