Jak vznikne svěřenský fond?

Svěřenský fond je forma správy majetku, který jeho vlastník vyčlenil za určitým účelem do správy druhé osobě, kterým je svěřenský správce. Fond zakládá tento původní vlastník, ale okamžikem svěření do rukou správce přestává být nadále vlastníkem a ztrácí nad majetkem svou přímou kontrolu. Tento vyčleněný majetek již nemá svého vlastníka a je spravován správcem, který za stanovených podmínek předává plody či užitky z majetku obmyšlené osobě, tedy osobě, v jejíž prospěch má být z fondu plněno.

Struktura svěřenského fondu

V struktuře svěřenského fondu hrají zpravidla roli tři osoby:

• Zakladatel – ten, který vyčlenil svůj majetek za nějakým účelem do svěřenského fondu
• Svěřenský správce – je jmenován a odvoláván zakladatelem a má za úkol spravovat a rozmnožovat majetek svěřenského fondu a zároveň naplňovat jeho účel
• Obmyšlený – ten, který má práva na plnění ze svěřenského fondu, určuje ho zakladatel, popř.  svěřěnský správce.

Svěřenským správcem může být i zakladatel nebo obmyšlený, ale svěřenský fond v takovém případě musí mít ještě dalšího správce a správci musejí jednat společně. Činnost svěřenského správce navíc podléhá dohledu Ministerstva spravedlnosti. Svěřenský správce musí ministerstvu pravidelně podávat zprávy a ministerstvo si může navíc vyžádat i další informace. Základní povinností svěřenského správce je držet a spravovat majetek s péčí řádného hospodáře.

Založení svěřenského fondu

Založit svěřenský fond lze jak za život, tak pro případ smrti. K založení svěřenského fondu je nutné vytvořit statut fondu, který obsahuje označení svěřenského fondu, označení majetku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaje o době trvání, určení obmyšleného, počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.  Statut svěřenského fondu musí být sepsán ve formě veřejné listiny, nejčastěji notářského zápisu, a jejím sepsáním dojde k založení svěřenského fondu. Svěřenský fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, ale je zřízen až okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Vznik svěřenského fondu může také nastat ke dni smrti zůstavitele, pokud byl zřízen pro případ smrt, v takovém případě je do evidence zapsán až po svém vzniku. Evidence svěřenských fondů je vedená Ministerstvem spravedlnosti a je veřejně nepřístupná, čímž je zajištěna ochrana majetku ve svěřenském fondu.

Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které nesmí být zavádějící a zaměnitelné s jiným svěřěnským fondem. Označení svěřenského fondu musí obsahovat slova „svěřenský fond“ a vyjadřovat účel založení fondu. Dle účelu svěřenských fondů zákon rozlišuje soukromé a veřejně prospěšné svěřenské fondy.  V praxi se lze setkat také s rozdělením typů svěřenských fondů a to na osobní, rodinný, obchodní, charitativní a investiční. Svěřenský fond může být v průběhu své existence doplňován i jinými osobami než zakladatelem, tyto osoby se ale nestávají zakladateli a nenabývají práva z toho pramenící. 

Zánik svěřenského fondu

Svěřenský fond a jeho správa zaniká uplynutím doby, splněním účelu nebo rozhodnutím soudu. Pokud se jedná o svěřenský fond se soukromým účelem, může dojít k zániku i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z fondu. Po zániku je majetek ze svěřenského fondu vydán obmyšlenému, pokud ten není tak zakladateli a když není žádný z nich, tak tento majetek připadne státu.