Věřitel může na úkor dlužníka posilovat své postavení buď cestou zajištění nebo utvrzení závazku. Velice oblíbenou formou utvrzení závazku je smluvní pokuta. Smluvní pokutou rozumíme ujednání ve smlouvě, které zakotví dlužníkovu povinnost dodatečného plnění vůči věřiteli, pokud dlužník poruší nějakou povinnost plynoucí ze smlouvy. V praxi si tento institut můžeme představit například tak, že pokud v rámci smlouvy o dílo nepředá zhotovitel dílo objednateli do ujednané doby, vznikne mu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši například 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení. V kontextu smlouvy o dílo může být možná matoucí používání slova dlužník, neboť zhotovitele díla si totiž typicky jako dlužníka nepředstavujeme. V terminologii občanského zákoníku se však dlužníkem rozumí každá osoba, která má v rámci závazku vůči věřiteli nějakou povinnost. Věřitel je naopak osoba, která má vůči dlužníku nějaké právo. V kontextu smlouvy o dílo jsou tedy zhotovitel i objednatel oba zároveň dlužníky a věřiteli.

V případě, že Váš dlužník poruší smluvní povinnost, nemusíte mít strach, že budete muset prokazovat jeho nedbalost či úmysl, abyste se domohli náhrady této újmy. Smluvní pokuta bude muset být uhrazena i v případě, kdy dlužníkovo jednání, které k porušení smluvní pokuty směřovalo, nebylo zaviněné. Jedná se tedy o objektivní odpovědnost. Zákonodárce zde tedy dává značný důraz na smluvní zásadu závaznosti. 

I přesto že to zákon umožňuje, důrazně nedoporučujeme sjednávat smluvní pokutu ústně. Prokazovat uzavření takového ujednání je totiž v praxi často značně náročné až nemožné. Doporučujeme naopak smluvní pokutu sjednat přímo ve smlouvě anebo ji případně ke smlouvě doplnit písemným dodatkem.

Zajímavým ustanovením je § 2050 občanského zákoníku, které stanovuje, že v případě, kdy je ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel nárok na náhradu škody, která mu vznikla porušením smlouvy. Před sjednáním smluvní pokuty je tedy dobré si důkladně rozmyslet, zda potenciální škoda nebude přesahovat výši ujednané smluvní pokuty. Náhrady škody byste se totiž už nedomohli. Toto ustanovení má však dispozitivní povahu, lze jej vyloučit a dohodnout se, že ujednání smluvní pokuty nevylučuje právo na náhradu škody ve výši přesahující smluvní pokutu, nebo dokonce v plné výši.

Výše smluvní pokuty musí být přiměřená. Odpověď na otázku, jaká výše smluvní pokuty je přiměřená, může být problematická. Přiměřenost smluvní pokuty se totiž liší případ od případu. V určitých případech může být přiměřená dokonce i výše 1 % z dlužné částky za jeden den. Záleží na výši dlužné částky, ze které se smluvní pokuta vypočítává. Obecně lze však říci, že sporná výše smluvní pokuty začíná od 0,5 % dlužné částky za den prodlení. Tuto výši bychom Vám tedy nedoporučili přesáhnout.

Ve sporných případech může soud výši smluvní pokuty přiměřeně usměrnit.

Vaše advokátní kancelář CIKR.