Dle občanského zákoníku je závěť odvolatelným projevem vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Dá se tedy říci, že závěť je svobodným rozhodnutím zůstavitele o tom, jak bude s jeho majetkem zacházeno po jeho smrti. Jedná se o projev vůle, který je v dědickém řízení silnější než zákonná posloupnost, a proto pokud závěť splňuje všechny náležitosti a neopomíjí neopominutelné dědice, bude jí dána přednost před děděním ze zákona. Obsah závěti je vždy vykládán tak, aby zůstaviteli bylo co nejvíce vyhověno. Zůstavitel může v závěti uvést podmínku, doložení času nebo příkaz, a kromě toho může povolat vykonavatele závěti.

Existuje několik způsobů, jak pořídit závěť a podle toho rozlišujeme i druhy závěti. Až na výjimky, kdy zákon připouští úlevy, vyžaduje závěť písemnou formu. Závěť může být pořízena buďto veřejnou nebo soukromou listinou. Závěť pořízena soukromou listinou je napsaná buď vlastní rukou zůstavitele, pak jde o závěť holografní, nebo nenapsaná vlastní rukou, ale za přítomnosti svědků, kdy jde o závěť alografní. Alografní závěť musí být vlastní rukou podepsána a zůstavitel musí před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. V závěti je třeba svědky identifikovat, tedy svědek by měl k závěti připojit svůj podpis, jméno a příjmení a např. datum narození, adresu trvalého bydliště. Případně se ještě rozlišuje tzv. závěť nevidomého zůstavitele a závěť s úlevami.

Závěť s úlevami se připouští jen ve zvláštních situacích, kdy se zůstavitel nachází v bezprostředním ohrožení života. Takováto závěť je pořizována ústně a za přítomnosti svědků. Svědci si o této závěti mohou pořídit záznam, anebo bude obsah závěti zjištěn výslechem svědků, který se zaznamená do soudního protokolu. Takto pořízená závěť se považuje za veřejnou listinu a je možné ji realizovat před starostou obce, velitelem námořního plavidla, letadla, anebo před velitelem vojenské jednotky ČR.

Při sepsání závěti je důležité, aby zůstavitel byl k takovému právnímu jednání způsobilý. Podstatnou náležitostí samotné závěti pak je povolání dědice nebo více dědiců. Zůstavitel může v závěti určit, zda zanechává jedné osobě celou pozůstalost nebo např. v procentech či zlomcích určit, kolik kterému z dědiců náleží, popř. konkrétně specifikovat určitou věc pro konkrétního dědice. Pokud zůstavitel v závěti neurčí, co komu nebo v jakém poměru zanechává, bude platit, že podíly všech dědiců povolaných v závěti jsou shodné.

Další podstatnou náležitostí závěti, která nelze nijak nahradit, je podpis zůstavitele. Jedinou úlevou od podpisu zůstavitele je situace, kdy zůstavitel trpí nějakým smyslovým postižením a jeho schopnost číst, psát nebo se jinak dorozumívat je omezena. V tomto případě je potřeba, aby při projevení zůstavitele byli současně přítomni tři svědci, kteří rozumí způsobu dorozumívání, jaký zůstavitel zvolil a jeden z nich závěť sepíše a druhý přečte zvoleným dorozumívacím způsobem.

V některých případech zákon ukládá povinnost sepsat závěť formou notářského zápisu, jedná se o tyto případy:

• Osoba, která dovršila 15let, ale dosud nenabyla plné svéprávnosti
• Osoba omezená na svéprávnosti
• Osoba pořizující závěť pro vznik nadace či svěřenský fond
• Osoba pořizující závěť pro případ smrti osoby negramotné (osoba, která neumí číst a psát)
• Osoba pořizující závěť ve prospěch osoby, která o něj pečuje ve zdravotnickém či sociálním zařízení

V neposlední řadě je také důležité vědět, že závěť se dá zrušit. Závěť může zrušit jen zůstavitel a to buďto odvoláním, tedy výslovně projevem vůle nebo mlčky – zničením nebo vydáním ze sbírky notářských zápisů notáře zpět pořizovateli. Další příkladem, kdy dojde ke zrušení závětí, je situace, kdy zůstavitel napíše závěť pozdější, pro tyto případy je v závěti vhodné uvádět datum sepsání. Účinky zrušení závěti nenastanou, pokud listinu zničí někdo jiný než zůstavitel, problematické pak ale je dokázat existenci a obsah závěti.

Rádi Vám se závětí pomůžeme, neváhejte nás kontaktovat.