Jak podat ústavní stížnost

Ústavní stížnost je klíčovým nástrojem ochrany základních práv a svobod v České republice. Pokud máte pocit, že bylo vašimi právy nespravedlivě naloženo ze strany státní správy, soudů nebo jiných orgánů veřejné moci, může být právě ústavní stížnost vaším posledním vnitrostátním prostředkem obrany. V tomto článku si nastíníme náležitosti správně sepsané ústavní stížnosti. Může být koneckonců Vaší ultimátní záchranou. 

Kdy podat ústavní stížnost?

Ústavní stížnost je mimořádným prostředkem ochrany práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky. Nelze ji však podat v jakémkoliv případě. Je určena pouze pro situace, kdy došlo k porušení práv garantované Ústavou, mezinárodní smlouvou, či Listinou základních práv a svobod. Tedy tou nejvyšší úrovní v hierarchii právních předpisů naší republiky.

Ústavní stížnost lze podat:

• Proti pravomocnému rozhodnutí soudu – například rozsudku Nejvyššího soudu, který podle vašeho názoru porušil vaše základní práva.
• Proti jinému zásahu orgánů veřejné moci – pokud například správní orgán rozhodl v rozporu s ústavními principy a neexistuje jiný prostředek nápravy.

Stěžovatel musí před podáním ústavní stížnosti vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky – tedy využít všechny opravné prostředky, které právní řád nabízí. To zahrnuje odvolání, kasační stížnosti i mimořádné opravné prostředky, pokud jsou dostupné. Výjimkou je obnova řízení, která není podmínkou podání ústavní stížnosti.

Kdo může podat ústavní stížnost?

Ústavní stížnost může podat:

• Každá fyzická nebo právnická osoba, která se domnívá, že její základní práva byla porušena.
• Obce a kraje, pokud se domnívají, že bylo zasaženo do jejich práva na samosprávu.

Lhůta pro podání ústavní stížnosti

Ústavní stížnost musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, kterým bylo pravomocně ukončeno řízení o věci. Lhůta je propadná, což znamená, že její zmeškání nelze nijak prominout nebo prodloužit. 

Advokátní přímus

Ústavní stížnost nemůže podat stěžovatel sám. Podání ústavní stížnosti musí být učiněno advokátem, který je oprávněn zastupovat klienta před Ústavním soudem. Výjimku tvoří pouze případy, kdy stěžovatelem je obec, kraj nebo skupina zákonodárců. Pokud je stěžovatelem fyzická osoba s členstvím v České advokátní komoře, nemusí být zastoupena dalším advokátem.

Plná moc pro advokáta musí být výslovně udělena pro zastupování před Ústavním soudem a přiložena k ústavní stížnosti.

Jaké jsou náležitosti ústavní stížnosti?

Ústavní stížnost musí obsahovat následující:

• Označení Ústavního soudu jako adresáta – Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno.
• Identifikaci stěžovatele – jméno, příjmení, datum narození a adresu (v případě právnických osob název, sídlo a IČO).
• Označení napadeného rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci – přesné označení rozhodnutí, včetně spisové značky.
• Stručné vylíčení skutkových okolností – popis událostí, které vedly k porušení práv stěžovatele.
• Právní argumentaci – vysvětlení, v čem konkrétně spočívá porušení ústavních práv, odkaz na relevantní články Ústavy, Listiny nebo mezinárodních smluv.
• Důkazy na podporu tvrzení – rozhodnutí soudu, správního orgánu, další relevantní dokumenty.
• Návrh na rozhodnutí Ústavního soudu – například zrušení rozhodnutí, konstatování porušení práv, zrušení právního předpisu.
• Podpis advokáta.

Jak ústavní stížnost podat?

Ústavní stížnost lze podat několika způsoby. Tou nejméně častou je podání osobní na podatelnu Ústavního soudu. Takto standardně jednají pouze advokáti působící v bezprostřední blízkosti Joštovy ulice v Brně, kde Ústavní soud sídlí. Další možností je její zaslání poštou, tedy doporučeným dopisem na adresu Ústavního soudu. Zcela nejběžnější formou je však podání elektronické, prostřednictvím datové schránky. Tento způsob, co se počtu podaných stížností týče, značně převyšuje ty zbylé. Je nutné Chyby v podání často vedou k odmítnutí stížnosti bez jejího věcného projednání. Ústavní soud v tomto případě užívá argumentu věcné neopodstatněnosti. 

Co se děje po podání ústavní stížnosti?

Po podání ústavní stížnosti Ústavní soud posoudí, zda splňuje všechny formální náležitosti. Pokud jsou splněny, soud přidělí věc konkrétnímu soudci zpravodaji, který ji předloží senátu. Senát rozhodne, zda se stížností bude dále zabývat.

Pokud Ústavní soud stížnost přijme k projednání, může:

• Napadené rozhodnutí zrušit, pokud shledá porušení ústavních práv.
• Konstatovat porušení práv bez dalších opatření.
• Stížnost zamítnout, pokud není důvodná.

Ústavní soud rozhoduje buď usnesením v procesních věcech nebo meritorním nálezem.

Závěrem

Pokud máte pocit, že byla vaše základní práva porušena, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář, která má s řízením před Ústavním soudem letitou praxi.