Petiční právo je upraveno v samostatném zákoně č. 85/1990 Sb. Zajímavé na tom je, že tento zákon je starší než naše Ústava. Dokonce je starší i než Listina základních práv a svobod, která toto právo garantuje jakožto jedno ze zásadních politických práv. Sám zákon pod slovem „petice“ rozumí právo (sám nebo společně s jinými) se obracet na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. Toto právo mají pak nejen fyzické osoby, ale též i osoby právnické (je-li to v souladu s jejich činností). Za účelem sestavení petice, opatření podpisů a provedení dalších úkonů s tím spojených mohou občané vytvořit petiční výbor. V rámci toho si členové mezi sebou určí jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat při komunikaci se státními orgány.

K podpoře petice lze vyzývat občany jakýmkoli způsobem neodporujícím zákonu. Nesmí být však k podpisu nijak nucen. Důležité je také to, aby měl dostatečný prostor na seznámení se s jejím obsahem. Vedle podpisu zde pak musí občan uvést i své jméno, příjmení a bydliště, aby bylo možné podpis spojit s konkrétní osobou. 

Podpisové archy mohou mít dvojí podobu:

1. Text petice je uveden na každém podpisovém archu.  Taková podoba je ideální, neboť je na první pohled zřejmé jakou petici chce občan svým podpisem podpořit. U peticí obsahujících delší text je však tento způsob značně nepraktický.

1. Text na podpisovém archu chybí. V takovém případě zde však musí být jednoznačné označení, o jakou petici se jedná, spolu osobními údaji (jméno, příjmení, bydliště) jejího sestavitele. Toto je zcela nezbytné k přiřazení podpisů ke správné petici.

Z tohoto nám též vyplývá zásadní požadavek na petici, a to její písemná forma. Kdyby nebyla písemná, logicky není možné dokázat její pravost, ani splnit ostatní nezbytné náležitosti. To však nevylučuje možnost jejího elektronického podání. Od 1. 1. 2022 je zde totiž možnost podat tzv. ePetici přes Portál občana. Tím si můžete ušetřit dlouhé hodiny sbírání podpisů a mrznutí venku s deskami v ruce. Další velkou výhodou ePetice je garance pravosti podpisů, jelikož ji lze podepsat pouze přes již zmíněný Portál občana. Nemusíte se však omezovat pouze na jednu nebo druhou variantu, můžete je samozřejmě obě zkombinovat pro zaručení nejvyšší možné efektivity. Více informací o ePetici se dozvíte na stránkách gov.cz (https://portal.gov.cz/rozcestniky/epetice-RZC-110) 

Co se tedy stane, když splním všechny tyto podmínky? Musí mi být vyhověno? Pro všechny zakladatele petice je samozřejmě hlavní její kladné vyřízení. S tím to však není tak snadné. Petici je po ukončení sběru podpisů nutné adresovat příslušnému státnímu orgánu. V případě, že daný orgán příslušný není, petici do 5 dnů předá tomu, který k vyřízení příslušný je a podatele o tomto vyrozumí. Pro zamezení zbytečných průtahů tak proto doporučuji zvolit ten orgán, který má věc ve své působnosti. Po přijetí petice je daný orgán povinen se jí zabývat, tedy posoudit její obsah a do 30 dnů písemně odpovědět. Z tohoto důvodu je proto nezbytné uvést základní údaje o osobě, která petici podává (jméno, příjmení, bydliště). V odpovědi musí uvést své stanovisko vůči obsahu petice a dále též způsob jejího vyřízení. Často převládá mylná představa, že petici musí být vždy vyhověno, ale není tomu tak. Oficiálně je vyřízena tím, že k ní státní orgán zaujme stanovisko, které může být ale i negativní. Petiční právo lze tedy chápat spíše jako jakýsi oficiální způsob, kterým je možné sdělit státu, úřadům, či jiným státním subjektům svůj názor. Váha a vliv každé petice proto zákonitě roste s počtem jejich podpůrců.

Speciálním případem a zároveň výjimkou jsou tzv. povinné petice, které mají vždy hmotněprávní účinek. Typickým příkladem je prezidentská petice, kde při zisku 50 000 podpisů vzniká nárok kandidovat v prezidentských volbách. Tento typ petice podléhá mnohem přísnější kontrole, kde se podpisy ze zákona porovnávají s registrem obyvatel. Dalšími příklady jsou petice sloužící k založení politické strany, vyhlášení místního referenda nebo petice nezávislého kandidáta.