Na jaře plánujeme rekonstrukci rodinného domku a v létě bychom chtěli postavit na zahradě bazén. Nejsme si ale jistí, jestli k těmto úpravám potřebujeme stavební povolení. Můžete nám poradit, kdy ještě můžeme renovaci provádět jen tak a za jakých okolností už je potřeba stavební povolení vyřídit?
Robert F., Nová Paka
Jak každý vlastník domu, bytu nebo chaty ví, jednou za čas se nějakým těm opravám a úpravám nevyhneme. Provádění různých stavebních úprav se řídí právní úpravou zakotvenou ve stavebním zákoně. Jde o relativně komplikovaný předpis, ve kterém není úplně jednoduché se vyznat. Než té tedy bez starostí vrhnete na přestavbu, pojďme si společně projít, kdy je třeba se nejprve vydat na stavební úřad.
Stavební zákon rozlišuje zaprvé případy, kdy není třeba ohlášení ani stavebního povolení, zadruhé případy vyžadující ohlášení (tzv. ohláška), a za třetí okolnosti, za kterých je potřeba vyřídit stavební povolení.
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení jsou upraveny v § 103 stavebního zákona. Mezi tyto spadají také stavební úpravy a udržovací práce, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Plánujete-li tedy pouze menší rekonstrukci, jako je výměna oken či oprava střechy, a těmito úpravami výrazně nezměníte vzhled ani způsob užívání vašeho domu, nemusíte nic vyřizovat ani ohlašovat.
§ 104 stavebního zákona pak stanoví, které jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadují ohlášení, které je rychlejší a jednodušší než vyřízení stavební povolení. Jde zejména o:
stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
změny staveb, nebudou-li jimi překročeny parametry uvedené v předchozím bodu;
opěrné zdi do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím;
terénní úpravy neuvedené v § 103 odst 1 písm. b), udržovací práce neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c);
stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. Například stavební úpravy bytu bez zasahování do nosných stěn.
Pokud se však chystáte na větší stavbu či přístavbu přesahující povolené rozměry nebo rekonstrukci, která zasáhne do nosných stěn domu, případně se touto rekonstrukcí změní vzhled domu, vyřízení stavebního povolení se nevyhnete.
Co se týče stavby bazénu, na úřad vůbec chodit nemusíte v případě, že bazén u rodinného domu nebo chaty bude mít plochu do 40 m² a bude umístěn v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metry od hranice pozemku. Tato kritéria jsou stanovena v § 79 odst. 2 písm. p) stavebního zákona a při jejich splnění není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Další stavbou nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas je například skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení.
V případě, že si nejste stoprocentně jistí, zda se Vás některý z výše zmíněných formálních požadavků týká, určitě se vždy vyplatí navštívit příslušný stavební úřad. Tam Vám sdělí, jaké náležitosti budou ve Vašem konkrétním případě vyžadovány.
Advokátní kancelář CIKR se specializuje na stavební právo a pomůže Vám v tomto odvětví vyřešit jakýkoli problém. Proto neváhejte a kontaktujte nás.
