Jak na registraci ochranné známky?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na registraci ochranné známky?

Pro tržní ekonomiku je typická silná nabídka a poptávka – na trhu najdeme nespočet podobných produktů, a aby nedocházelo k záměně, je potřeba se od konkurence nějak odlišit. K tomu nám skvěle poslouží ochranná známka. Co to vlastně je ochranná známka? Jak ji registrovat? V tomto článku si rozebereme problematiku duševního vlastnictví a řekneme si, jak ochránit svůj „brand“.

Co je ochranná známka?

Ochranná známka může být jakékoliv označení, které dokáže odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby jiné a chrání ji tak před neoprávněným užíváním třetími stranami. Naopak vlastníkovi dává výhradní právo používat registrované prvky v kombinaci se svými výrobky nebo službami. Označení se meze nekladou, běžně se jedná o slova, jména, grafiku, fráze, kresby, číslice, tvar výrobku a kombinace předchozích způsobů. Důležitým znakem, který nesmí chybět, je již zmíněná schopnost odlišit výrobek nebo službu od ostatních, a musí být schopna být vyjádřena v rejstříku ochranných známek způsobem, který stanovuje zákon. Ochrannou známkou se obchodní názvy, značky atd. nestávají automaticky, ale až zápisem do rejstříku ochranných známek.

Druhy ochranných známek

Ochranných známek máme hned několik druhů:

  • slovní ochranná známka – vyjádřena textem a číslicemi,
  • obrazová ochranná známka – tvořena obrazy, neobvyklými znaky, grafickými znázorněními,
  • prostorová známka – doplněna trojrozměrným tvarem,
  • poziční ochranná známka – závisí na umístění ochranné známky nebo jak je k produktu připevněna,
  • ochranná známka se vzorem – obvykle tvořena opakující se kombinací prvků,
  • barevná ochranná známka – projevena barvou či kombinací barev bez obrysů,
  • zvuková ochranná známka – výlučně tvořena zvukem,
  • pohybová ochranná známka – doplněna o pohyb nebo změnu pozice prvků,
  • multimediální ochranná známka – kombinace zvuku a obrazu,
  • holografická ochranná známka – tvořena prvky s holografickými rysy,
  • jiný druh ochranné známky – neodpovídá žádnému zařazení.

Jak na registraci ochranné známky?

Před tím, než se vrhneme na podání přihlášky ochranné známky, je vhodné provést rešerši, zdali již neexistuje podobná nebo totožná ochranná známka. Pokud by existovala známka, která se až příliš podobá té vaší, ÚPV (Úřad průmyslového vlastnictví), ke kterému se přihláška podává, by s největší pravděpodobností přihlášku zamítl. Pokud jste při průzkumu nenarazili na žádný problém, můžete podat žádost o registraci ochranné známky – ta musí obsahovat zákonem stanovené informace.

Po podání přihlášky provede ÚPV formální průzkum, ve kterém se bude zkoumat, zda má přihláška zákonem stanovené náležitosti, a poté i věcný průzkum, kde se bude zabývat tím, zda je předmět přihlášky způsobilý být zapsán do rejstříku. Nezpůsobilost by mohlo způsobit například klamavé označeni. Zpravidla tento přezkum trvá několik měsíců.

Bude-li vaší žádosti vyhověno, následuje zveřejnění do oficiálního věstníku. Ostatní subjekty mohou podat námitku proti registraci známky, pokud se domnívají, že by mohla vyvolat možnost záměny či klamat spotřebitele. Nebudou-li podány žádné námitky (nebo pokud jsou zamítnuty), bude Vaše známka zaregistrována – čímž se stává platnou na po dobu 10 let od data požádání a její platnost může být neomezeně obnovována.

Závěrem

Pokud by vás problematika duševního vlastnictví zajímala více, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář a rádi Vám s tím poradíme!

E-turista, novela zákona o podnikání v oblasti cestovního ruchu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

E-turista, novela zákona o podnikání v oblasti cestovního ruchu

V posledních letech se oblast cestovního ruchu v České republice potýká s výzvami spojenými s nárůstem krátkodobých pronájmů prostřednictvím online platforem, jako jsou Airbnb či Booking.com. Tyto služby často fungují mimo tradiční regulační rámec, což vede k nespravedlivé soutěži a únikům na daních a poplatcích. V reakci na tuto situaci byla připravena novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, známá jako eTurista, která nedávno prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.​ 

Hlavní cíle novely eTurista

Novela si klade za cíl vytvořit spravedlivější podnikatelské prostředí v oblasti ubytovacích služeb. Jedním z klíčových opatření je zavedení povinné registrace všech ubytovacích zařízení do nového elektronického systému eTurista. Tento systém bude sloužit jako centrální databáze, kde budou shromažďovány informace o ubytovacích zařízeních a jejich hostech. Registrace bude povinná pro všechny poskytovatele ubytování, od hotelů a penzionů po soukromé pronajímatele bytů či apartmánů. Bez platného registračního čísla nebude možné legálně nabízet ubytování prostřednictvím online platforem. ​ 

Snížení administrativní zátěže

Provozovatelé ubytovacích zařízení často čelí značné administrativní zátěži spojené s vedením různých evidencí pro různé orgány státní správy a samosprávy. Systém eTurista by měl tento proces zjednodušit tím, že umožní vyplnění potřebných údajů pouze jednou, přičemž systém automaticky předá informace příslušným orgánům, jako jsou cizinecká policie, obce či Český statistický úřad. Tím dojde ke snížení byrokracie a efektivnějšímu sdílení informací mezi institucemi. ​ 

Přínosy pro obce a státní rozpočet

Jedním z očekávaných přínosů novely je zvýšení příjmů obcí a státního rozpočtu. Mnozí poskytovatelé krátkodobého ubytování dosud neodváděli místní poplatky z pobytu či daně z příjmu, což vedlo k odhadovaným ztrátám ve výši až 800 milionů korun ročně na daních a 55 milionů korun na místních poplatcích. Díky povinné registraci a lepší kontrole by mělo dojít k lepšímu výběru těchto poplatků a daní, což posílí rozpočty obcí i státu. ​ 

Regulace krátkodobých pronájmů

Novela také dává obcím možnost regulovat krátkodobé pronájmy na svém území. To zahrnuje stanovení maximálního počtu dní v roce, po které lze poskytovat krátkodobé ubytování, či vymezení období, kdy je takové ubytování zakázáno. Tím se obcím poskytuje nástroj k ochraně kvality života místních obyvatel a k zajištění dostupnosti bydlení. ​ 

Ochrana osobních údajů a bezpečnost

Sběr a správa osobních údajů hostů v centrálním systému vyvolává otázky ohledně ochrany soukromí. Ministerstvo pro místní rozvoj však ujišťuje, že data budou uložena v zabezpečeném elektronickém systému, což zvýší jejich ochranu oproti současným papírovým evidencím. Přístup k těmto údajům budou mít pouze oprávněné orgány v rozsahu nezbytném pro výkon jejich činnosti.

Závěr

Novela zákona o podnikání v cestovním ruchu představuje významný krok k modernizaci a transparentnosti ubytovacích služeb v České republice. Zavedení systému eTurista by mělo přinést spravedlivější podmínky pro všechny poskytovatele ubytování, snížit administrativní zátěž a zvýšit příjmy obcí i státu. Úspěch této iniciativy bude záviset na efektivní implementaci systému a spolupráci mezi státními orgány, obcemi a podnikateli v cestovním ruchu.​

Trestní odpovědnost mladistvých

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Trestní odpovědnost mladistvých

Právní úprava trestní odpovědnosti mladistvých je odlišná od dospělých. Liší se nejen v podmínkách vzniku trestní odpovědnosti, ale i v ukládaných sankcích a jejich rozsahu a institutech s tím souvisejících. V tomto článku si přiblížíme základní specifika trestní odpovědnosti mladistvých.

Pojem mladistvých

Nezbytné je v prvé řadě vymezit pojmy dítě a mladiství v kontextu trestního práva, resp. trestního zákoníku a zákona soudnictví ve věcech mládeže, které tyto pojmy chápou poměrně odlišně. Trestní zákoník stanoví, že dítětem je obecně osoba mladší 18 let. Pojem mladiství blíže neupravuje, pouze odkazuje s jejich trestní odpovědností a sankcemi na zákon o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „zákon“). Tento zákon již pojmy specifikuje podrobněji. Nejprve stanovuje zastřešující pojem pro děti a mladiství, jímž je mládež. Dítětem se pro účely zákona rozumí osoba, která v době spáchání trestného činu nedovršila patnáctý rok věku. Mladistvým se naopak rozumí osoba, která v době spáchání trestného činu již dovršila patnáctý rok, ale nepřekročila osmnáctý rok věku, v takovém případě by totiž šlo o osobu již plně trestně odpovědnou. V případě mladistvých se dle zákona nejedná o trestný čin, ale o provinění.

 

Trestní odpovědnost mladistvých

Trestní odpovědnost mladistvých závisí zejména na 3 základních faktorech. Prvním z nich je věk. Jak je již zmiňováno výše, mladistvým se dle zákona rozumí osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok věku. Nutno ale zmínit, že plná trestní odpovědnost nastává až od dovršení 18 let věku. Z tohoto důvodu existuje i odlišná právní úprava pro mládež a pro dospělé. Druhým z faktorů je stejně jako u plně trestně odpovědných tzv. příčetnost. Tu definuje trestní zákoník negativně, tzn. uvádí, že nepříčetným je ten, kdo pro svou duševní poruchu není schopný v době spáchání trestného činu schopen rozpoznat protiprávnost takového jednání nebo ovládat své jednání. A contrario příčetným je tedy ten, kdo toho schopen je.

Tím posledním, neméně důležitým faktorem, který odlišuje vznik trestní odpovědnosti mladistvých od dospělých, je jejich rozumová a mravní vyspělost. Ta se posuzuje s ohledem na alespoň částečně objektivní obvyklý vývoj mladistvých. Tím se rozumí schopnost mladistvého chápat jednak povahu a jednak důsledky svého protiprávní jednání. Někteří řadí rozumovou a mravní vyspělost jako podmnožinu nepříčetnosti, a někteří ji zase chápou jako samu o sobě stojící podmínku.

Sankce

V zákoně je odlišně upravené i sankcionování mladistvých za jejich trestnou činnost, resp. spácháné provinění.  Na rozdíl od dospělých se mladistvým ukládají pouze opatření, které jsou buď výchovného, ochranného nebo trestního charakteru. Primárním cílem není mladistvé potrestat, ale zaměřit se na jejich výchovu a nápravu. Mezi výchovná opatření, jež jsou těmi nejméně závažnými sankcemi, se řadí např. pouhé napomenutí s výstrahou, které spočívá v důrazném vytknutí protiprávností spáchaného činu a sdělení hrozících důsledků v případě spáchání další trestné činnosti nebo výchovné povinnosti, kterými lze mladistvému např. nařídit, aby bydlel s rodičem, který je odpovědný za jeho výchovu. 

Ochranná opatření ukládané mladistvým navíc obsahují i tzv. ochrannou výchovu, kterou lze uložit např. v případě, že prostředí, ve kterém mladistvý vyrůstá, nezaručuje řádnou výchovu a nestačí-li ani uložení výchovných opatření.

Těmi nejzávažnějšími sankcemi jsou trestní opatření, mezi které zákon řadí např. obecně prospěšné práce, zákaz činnosti nebo nepodmíněný trest odnětí svobody. Odlišná je i maximální možná délka uložených trestních opatření, kdy např. u trestu odnětí svobody hranice stanovené trestním zákoníkem snižují pro mladistvé na polovinu.

Polehčující okolnosti – v blízkém věku mladistvých 

Trestní zákoník uvádí věk blízký mladistvým i jako obecnou polehčující okolnost, tj. okolnost, ke které by soud měl přihlédnout při posuzování všech okolností, za kterých byl spáchán konkrétní trestný čin. Dle praxe může jít o polehčující okolnost do 20 let věku, resp. 21 let v případě, že to dostatečně odůvodňuje nedostatečná rozumová a mravní vyspělost pachatele.

 

Závěrem

 Závěrem je třeba zdůraznit, že cílem odlišné právní úpravy trestní odpovědnosti mladistvých, vč. odlišného způsobu trestání a provázaných institutů, jako je např. odlišně upravená účinná lítost nebo podmínky vazby a další, není primárně mladistvé potrestat za jejich protiprávní konání, ale s ohledem na důraz kladený zejména na výchovná opatření je cílem snaha o jejich nápravu a výchovu a co možná nejjednodušší začlenění do společnosti.

Úspěšný případ – pomoc s úpravou užívání nemovitosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – pomoc s úpravou užívání nemovitosti

Klientka uzavřela manželství, které se po pár letech rozpadlo. Manželé byli dohodnuti na majetkovém režimu ve formě odděleného jmění a veškerý majetek nabývali odděleně. Za trvání manželství si pořídili pozemek, jehož součástí byla stavba.

Klientka po rozvodu nějakou dobu užívala nemovitost, ovšem poté bývalý manžel zajistil výměnu zámku u všech vstupů do objektu a pořídil kamerový systém, kterým celý pozemek monitoroval. 

Přesto, že se klientka snažila s žalovaným komunikovat, žalovaný veškeré snahy o komunikaci ignoroval. Pomoc přišla až v podobě soudní řízení o úpravě užívání nemovitosti, kde soud potvrdil právo naší klientky na výlučné užívání pozemku, a to s předběžnou vykonatelností rozsudku.

Občas se může zdát, že se nacházíte v bezvýchodné situaci, a proto jsme tu my, abychom Vám pomohli najít řešení. Neváhejte nás kontaktovat.

Jak podat ústavní stížnost

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak podat ústavní stížnost

Ústavní stížnost je klíčovým nástrojem ochrany základních práv a svobod v České republice. Pokud máte pocit, že bylo vašimi právy nespravedlivě naloženo ze strany státní správy, soudů nebo jiných orgánů veřejné moci, může být právě ústavní stížnost vaším posledním vnitrostátním prostředkem obrany. V tomto článku si nastíníme náležitosti správně sepsané ústavní stížnosti. Může být koneckonců Vaší ultimátní záchranou. 

Kdy podat ústavní stížnost?

Ústavní stížnost je mimořádným prostředkem ochrany práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky. Nelze ji však podat v jakémkoliv případě. Je určena pouze pro situace, kdy došlo k porušení práv garantované Ústavou, mezinárodní smlouvou, či Listinou základních práv a svobod. Tedy tou nejvyšší úrovní v hierarchii právních předpisů naší republiky.

Ústavní stížnost lze podat:

  • Proti pravomocnému rozhodnutí soudu – například rozsudku Nejvyššího soudu, který podle vašeho názoru porušil vaše základní práva.
  • Proti jinému zásahu orgánů veřejné moci – pokud například správní orgán rozhodl v rozporu s ústavními principy a neexistuje jiný prostředek nápravy.

Stěžovatel musí před podáním ústavní stížnosti vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky – tedy využít všechny opravné prostředky, které právní řád nabízí. To zahrnuje odvolání, kasační stížnosti i mimořádné opravné prostředky, pokud jsou dostupné. Výjimkou je obnova řízení, která není podmínkou podání ústavní stížnosti.

Kdo může podat ústavní stížnost?

Ústavní stížnost může podat:

  • Každá fyzická nebo právnická osoba, která se domnívá, že její základní práva byla porušena.
  • Obce a kraje, pokud se domnívají, že bylo zasaženo do jejich práva na samosprávu.

Lhůta pro podání ústavní stížnosti

Ústavní stížnost musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, kterým bylo pravomocně ukončeno řízení o věci. Lhůta je propadná, což znamená, že její zmeškání nelze nijak prominout nebo prodloužit. 

Advokátní přímus

Ústavní stížnost nemůže podat stěžovatel sám. Podání ústavní stížnosti musí být učiněno advokátem, který je oprávněn zastupovat klienta před Ústavním soudem. Výjimku tvoří pouze případy, kdy stěžovatelem je obec, kraj nebo skupina zákonodárců. Pokud je stěžovatelem fyzická osoba s členstvím v České advokátní komoře, nemusí být zastoupena dalším advokátem.

Plná moc pro advokáta musí být výslovně udělena pro zastupování před Ústavním soudem a přiložena k ústavní stížnosti.

Jaké jsou náležitosti ústavní stížnosti?

Ústavní stížnost musí obsahovat následující:

  • Označení Ústavního soudu jako adresáta – Ústavní soud ČR, Joštova 8, 660 83 Brno.
  • Identifikaci stěžovatele – jméno, příjmení, datum narození a adresu (v případě právnických osob název, sídlo a IČO).
  • Označení napadeného rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci – přesné označení rozhodnutí, včetně spisové značky.
  • Stručné vylíčení skutkových okolností – popis událostí, které vedly k porušení práv stěžovatele.
  • Právní argumentaci – vysvětlení, v čem konkrétně spočívá porušení ústavních práv, odkaz na relevantní články Ústavy, Listiny nebo mezinárodních smluv.
  • Důkazy na podporu tvrzení – rozhodnutí soudu, správního orgánu, další relevantní dokumenty.
  • Návrh na rozhodnutí Ústavního soudu – například zrušení rozhodnutí, konstatování porušení práv, zrušení právního předpisu.
  • Podpis advokáta.

Jak ústavní stížnost podat?

Ústavní stížnost lze podat několika způsoby. Tou nejméně častou je podání osobní na podatelnu Ústavního soudu. Takto standardně jednají pouze advokáti působící v bezprostřední blízkosti Joštovy ulice v Brně, kde Ústavní soud sídlí. Další možností je její zaslání poštou, tedy doporučeným dopisem na adresu Ústavního soudu. Zcela nejběžnější formou je však podání elektronické, prostřednictvím datové schránky. Tento způsob, co se počtu podaných stížností týče, značně převyšuje ty zbylé. Je nutné Chyby v podání často vedou k odmítnutí stížnosti bez jejího věcného projednání. Ústavní soud v tomto případě užívá argumentu věcné neopodstatněnosti. 

Co se děje po podání ústavní stížnosti?

Po podání ústavní stížnosti Ústavní soud posoudí, zda splňuje všechny formální náležitosti. Pokud jsou splněny, soud přidělí věc konkrétnímu soudci zpravodaji, který ji předloží senátu. Senát rozhodne, zda se stížností bude dále zabývat.

Pokud Ústavní soud stížnost přijme k projednání, může:

  • Napadené rozhodnutí zrušit, pokud shledá porušení ústavních práv.
  • Konstatovat porušení práv bez dalších opatření.
  • Stížnost zamítnout, pokud není důvodná.

Ústavní soud rozhoduje buď usnesením v procesních věcech nebo meritorním nálezem.

Závěrem

Pokud máte pocit, že byla vaše základní práva porušena, neváhejte kontaktovat naší advokátní kancelář, která má s řízením před Ústavním soudem letitou praxi.

Úspěšný případ – Kolize předběžných opatření v případech domácího násilí v rodině

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ
Kolize předběžných opatření v případech domácího násilí v rodině

Naše advokátní kancelář řešila případ, kdy otec, který byl vykázán ze společné domácnosti, měl zakázané setkávání se svou manželkou a dítětem. Vydané předběžné opatření zakazovalo kontakt mezi ním a rodinou kvůli obavám z domácího násilí. Přestože platil zákaz styku dle předběžného opatření ve věci domácího násilí, opatrovnický soud rozhodl k návrhu otce o asistovaném styku s dítětem.

Toto rozhodnutí bylo ve vzájemném rozporu s dříve vydaným předběžným opatřením, protože na jedné straně byl styk otce se synem zakázán, a na druhé straně bylo vydáno rozhodnutí o asistovaném styku. 

Proti rozhodnutí, které umožňovalo asistovaný styk, matka podala odvolání. Odvolací soud se zabýval tím, které z rozhodnutí má přednost. Odvolací soud potvrdil, že předchozí platný zákaz styku vylučoval následné rozhodnutí o asistovaném styku otce se synem.

Odvolací soud v podstatě rozhodl, že asistovaný styk nemohl být nařízen, protože to bylo v rozporu s předchozím rozhodnutím v řízení o ochraně proti domácímu násilí. Soud prvního stupně tak rozhodl nesprávně, když návrhu otce na asistovaný styk se synem vyhověl.

Pokud se nacházíte v těžké životní situaci, jsme tu pro vás, abychom vám pomohli najít správné řešení. Neváhejte nás kontaktovat.

 

Jaká práva má obviněný v trestním řízení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaká práva má obviněný v trestním řízení?

Bylo proti Vám nebo osobě Vám blízké zahájeno trestní stíhání či Vás jen zajímá, jaká práva zákony obviněnému přiznávají? V následujícím článku se budeme věnovat právě tomuto tématu. Zodpovíme si na otázky, kdo je to vlastně obviněný a jaká jsou jeho práva a práva jeho obhájce.

Právní úprava a definice obviněného

Mluvíme-li o obviněném v trestním řízení jsou jeho práva v českém prostředí upravena především v Listině základních práv a svobod a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním neboli trestním řádu.

Trestní řád definuje obviněného jako „toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání.“

Abychom mohli mluvit o obviněném, musí být tedy proti tomuto zahájeno trestní stíhání. Trestní stíhání zahajuje policejní orgán, pokud byly v rámci prověřování, které zahájení trestního stíhání předcházelo, zjištěny a odůvodněny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala určitá osoba. Trestní stíhání se pak zahajuje formou usnesení, jehož výrok musí obsahovat popis skutku, ze kterého je daná osoba obviněna a to tak, aby nemohl být zaměněn se skutkem jiným a zároveň i zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován.

Na rozdíl o prověřování, je tedy trestní stíhání vedeno již proti konkrétní osobě, kterou je právě obviněný. Obviněný je pak v trestním řízení subjektem i stranou.

Základní zásada

Přestože bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání, je třeba dbát na jednu ze základních zásad trestního řízení, a to, že „Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.“

Na obviněného je tedy třeba hledět až do okamžiku nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku jako by byl nevinný. Z hlediska viny osoby tedy nemá zahájení trestního stíhání žádný význam.

Konkrétní práva obviněného a obhájce

Obviněný disponuje těmito právy, které může, ale nemusí uplatňovat:

  1. Právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k všem důkazům o nich
  2. Právo nevypovídat
  3. Právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě
  4. Právo vypovídat ve svém mateřském jazyce nebo v jazyce, který ovládá (přibere se tlumočník)
  5. Právo činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky (stížnosti, odvolání, odpor, dovolání, návrh na obnovu řízení)
  6. Nahlížet do spisů a činit z nich výpisky a na své náklady i kopie (toto právo může být v přípravném řízení omezeno)
  7. Právo zvolit si obhájce
  8. Právo radit se s obhájcem 
  9. Právo na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou cenu, nemá-li obviněný dostatek prostředků

Obhájce obviněného, kterým v trestním řízení bude vždy advokát má vedle těchto práv také právo již v přípravném řízení

  1. činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky
  2. nahlížet do spisů 
  3. zúčastnit se vyšetřovacích úkonů

Mimo tato konkrétní práva má obviněný také právo požadovat od orgánů činných v trestním řízení, aby zjišťovali všechny skutečnosti objektivně a vyhledávaly stejně jako důkazy svědčící o vině, tak i důkazy svědčící o nevině obviněného.

Obviněný má dále právo na to, aby řízení probíhalo bez průtahů, a aby byla šetřena jeho práva a svobody.

Závěrem

V trestním řízení, ať už v pozici obviněného, podezřelého, poškozeného či zúčastněné osoby je vždy vhodným krokem zajistit si účelné uplatňování svých práv volbou vhodného právního zástupce. 

Hledáte-li tedy obhájce či zmocněnce, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří mají s provázením osob trestním řízením bohaté zkušenosti a jsou připraveni být Vám oporou.