Náhrada nemajetkové újmy právnické osobě

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Náhrada nemajetkové újmy právnické osobě

V poslední době se téma nemajetkové újmy právnických osob stalo předmětem diskusí a právních přehodnocení. Ústavní soud se ve své novější judikatuře vyjádřil k otázce, zda právnické osoby mají právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do jejich pověsti. Tento rozsudek přináší zásadní změnu v právním pojetí ochrany právnických osob, zejména v souvislosti s ochranou jejich dobré pověsti, a to i v případě, že úprava občanského zákoníku dosud nepočítala s právem právnických osob na náhradu nemajetkové újmy.

Ochrana pověsti právnických osob

V českém právním řádu právnické osoby, i když nejsou vybaveny osobními právy, mají stále nárok na ochranu své pověsti. I když je zřejmé, že fyzické osoby mají nárok na ochranu osobní důstojnosti, čestnosti a jména, tento výrok neznamená, že by právnické osoby byly v ochraně svých práv v této oblasti vyloučeny. Ochrana jejich pověsti je klíčová pro jejich fungování v právních vztazích, a to nejen v komerční sféře, ale i v širším společenském kontextu.

Významné rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud se v tomto případě zabýval otázkou, zda právnické osoby mohou žádat náhradu nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti. V minulosti totiž obecné soudy docházely k závěru, že právnické osoby nemají nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti, zejména na základě výkladu občanského zákoníku. Tento postoj vedl k situaci, kdy se právnické osoby stávaly znevýhodněné, pokud šlo o ochranu jejich práv v případech, kdy jejich pověst byla neoprávněně poškozena.

Ústavní soud však ve své novější judikatuře dospěl k závěru, že takový přístup je v rozporu s ústavním pořádkem. Soud zdůraznil, že i právnické osoby mají právo na ochranu své pověsti a že nemožnost domáhat se náhrady nemajetkové újmy představuje neústavní omezení tohoto základního práva. Je přitom zřejmé, že právnické osoby nejsou pouze abstraktními právními fiktivními subjekty, ale představují nástroje pro naplňování zájmů jejich členů.

Právo na přiměřené zadostiučinění

Ústavní soud také vyjádřil názor, že právnické osoby mají právo požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich pověsti. Soud uvedl, že je třeba analogicky použít stejný postup, jaký je stanoven pro ochranu proti nekalé soutěži. Tato úprava znamená, že právnické osoby mají možnost požadovat odškodnění v podobě přiměřeného zadostiučinění, které může zahrnovat například finanční náhradu.

Ochrana proti zneužití práva

Ústavní soud zároveň varoval před zneužíváním tohoto práva k vedení strategických právních sporů, známých pod zkratkou SLAPP (Strategic Lawsuits Against Public Participation). Tyto žaloby, často zaměřené na novináře, aktivisty nebo veřejné osoby, mohou mít za cíl umlčet kritiku a omezit svobodu projevu. Soud zdůraznil, že je nutné, aby soudy v konkrétních případech pečlivě vyvažovaly právo na ochranu pověsti a svobodu projevu, která je chráněna Listinou základních práv a svobod.

Zákon o digitalizaci finančního trhu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákon o digitalizaci finančního trhu

Dne 22. ledna 2025 Senát schválil zákon o digitalizaci finančního trhu, který přinese dlouho očekávanou regulaci trhu s kryptoměny, mezi něž patří například známý bitcoin. Tento krok znamená významnou změnu pro všechny subjekty obchodující s virtuálními měnami a pro samotné investory. Na trh bude dohlížet Česká národní banka (ČNB), která se stane klíčovým orgánem dohledu nad tímto sektorem.

Kryptoměny pod dohledem ČNB

Nový zákon stanoví řadu pravidel, která mají zlepšit ochranu spotřebitelů a zvýšit transparentnost na trhu s kryptoměny. V rámci regulace budou zavedeny požadavky na odbornou způsobilost, což znamená, že obchodníci s kryptoměnami budou muset zákazníkům jasně vysvětlit povahu těchto aktiv, související informace a služby, a také poskytovat doporučení týkající se investic do kryptoměny.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že nový zákon přispěje k pročištění trhu. Očekává se, že v ČR bude licencováno pouze několik desítek obchodníků s kryptoměnami, což umožní lepší kontrolu a ochranu spotřebitelů.

Související evropská legislativa

Tento český zákon navazuje na evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které vstoupilo v platnost 21. prosince 2024 a stanovuje jednotná pravidla pro obchodování s virtuálními aktivy v celé Evropské unii. MiCA zavádí povinnost pro zprostředkovatele obchodů s kryptoměnami registrovat se a shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících. Cílem je boj proti praní špinavých peněz. 

Jaké změny čekají podnikatele?

Jednou z klíčových změn je zajištění možnosti pro obchodníky s kryptoměnami zřídit si bankovní účet, což bylo dříve obtížné. Licencované subjekty podléhající jak české legislativě, tak evropskému nařízení MiCA, získají právo otevřít si účet u banky. Banky však budou mít právo tuto službu za určitých podmínek odmítnout.

Daňová opatření a osvobození od daně

Součástí novely zákona o daních z příjmů je i změna pravidel pro zdaňování příjmů z prodeje kryptoměn. Příjmy z prodeje kryptoměn budou osvobozeny od daně, pokud budou drženy alespoň tři roky. Tento výhody se vztahuje i na částky do 100.000 korun za jedno zdaňovací období.

Jak se přihlásit k paušální dani?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak se přihlásit k paušální dani?

Základní zásadou daňového práva je, že každý příjem podléhá zdanění, pokud nespadá pod některou z výjimek v zákoně. Jaké jsou možnosti placení daně z příjmu? Co je to paušální daň? Jak se k paušální dani přihlásit a dokdy je tak možné učinit? Pojďme se v následujícím článku společně podívat, jak je paušální daň upravena v platné právní úpravě.

Daň z příjmu

Daň z příjmu jak fyzických, tak právnických osob je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Obecně platí, že všichni daňoví poplatníci jsou povinni odvádět daň z příjmu. Zákon přesně vymezuje, jaké příjmy jsou předmětem daně z příjmu a jaké naopak předmětem daně z příjmu nejsou nebo jsou od daně osvobozeny. Za příjem se přitom dle zákona považuje příjem jak peněžní, tak i nepeněžní dosažený směnou, tyto se oceňují dle speciálního zákona o oceňování majetku.

Zdanitelnými příjmy jsou 

  • příjmy ze zaměstnání a jiné závislé činnosti (práce člena družstva či společníka s.r.o., odměny člena orgánu právnické osoby nebo likvidátora atd.), 
  • příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti (příjem ze zemědělské výroby či podíl společníka v.o.s. nebo komplementáře), 
  • příjmy z kapitálového majetku (podíl na zisku obchodní korporace, je-li představován cenným papírem a výnosy z dluhopisů, úroky z peněžních účtů a mnoho dalších) a 
  • příjmy nájmu, ať už movitých či nemovitých věcí, ale také 
  • ostatní příjmy, pod které spadá například příjem z úplatného převodu nemovité věci či cenného papíru, příjmy z příležitostných činností, příjmy z převodu podílu v s.r.o. nebo například i výhry z loterie a tomboly či jiných her či soutěží. 

Všechny tyto příjmy je daňový poplatník povinen za každé zdaňovací období (kalendářní rok) přiznat a odvést z nich daň, která činí pro rok 2025 15 % ze základu daně pro příjmy do částky 1 582 812 Kč a
23 % pro příjmy nad tuto částku. Tato částka činí 36násobek průměrné mzdy a každý rok se s ohledem na změny výše průměrné mzdy mění. Standartně se výše daně z příjmu stanovuje na základě daňového přiznání poplatníka.

Postup pro přesný výpočet daně z příjmu je však poměrně komplikovaný, neboť základ daně se snižuje o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a dále také o slevy na dani. I z tohoto důvodu jsou často komplikovanější daňová přiznání zpracovávána odborníky.

Paušální daň

Paušální daň byla v České republice zavedena od 1. 1. 2021 a jde o zjednodušený postup stanovení daně z příjmu, kdy poplatník, který se k paušální dani přihlásí je povinen na daň z příjmu za dané zdaňovací období platit předem pevně stanovenou částku, a to bez ohledu na jeho skutečné příjmy. 

Platba na paušální daň v sobě mimo daně z příjmu zahrnuje i pojistné na důchodové a veřejné zdravotní pojištění, jakož i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pokud se tedy osoba stane poplatníkem v paušálním režimu, odpadne jí povinnost podávat daňové přiznání i pojistné přehledy.

Poplatníkem v paušálním režimu se může stát pouze fyzická osoba, která splňuje následující podmínky:

    1. je osobou samostatně výdělečně činnou, 
    2. není plátcem DPH, 
    3. není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s., 
    4. není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení, 
  • nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti
  1. podá správci daně oznámení paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti
  2. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

Paušální režim má tři pásma, do kterých poplatníci vstupují na základě jejich rozhodných příjmů ze samostatné činnosti dosažených za předcházející zdaňovací období. Do prvního pásma spadají především poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti v předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 mil. Kč, do druhého 1,5 mil. Kč a do třetího 2 mil. Kč.

Paušální zálohy pak poplatník hradí měsíčně, vždy se splatností k 20. dni kalendářního měsíce a při jejich řádném uhrazení již poplatníkovi nevznikají žádné související povinnosti, poplatník nemusí nic doplácet ani mu nevznikají přeplatky.

Měsíční záloha na paušální daň pro rok 2025 činí v pásmu I. 8 716 Kč, v pásmu II. 16 745 Kč a v pásmu III. 27 139 Kč.

Postup a lhůty

Vstup do paušálního režimu je dobrovolný a možný na základě Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Toto oznámení má předepsanou formulářovou podobu a je možné jej získat na webových stránkách finanční správy pod tímto odkazem: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/oznameni-o-vstupu-do-pausalniho-rezimu

Lhůtou pro prodání oznámení o vstupu do paušálního režimu je vždy 10. den rozhodného zdaňovacího období, tedy 10. ledna. Pokud poplatník splňuje všechny podmínky (viz výše) stává se poplatníkem v paušálním režimu k 1.1. daného roku.  

Poplatník, který však podnikání teprve zahajuje, se stává poplatníkem v paušálním režimu až k počátku kalendářního měsíce, ve kterém zahajuje činnost a může podat oznámení o vstupu do paušálního režimu i po 10. lednu, nejpozději ke dni zahájení činnosti.

Pokud bylo Oznámení o vstupu do paušálního režimu podáno po lhůtě, tedy u již podnikajících poplatníků po 10. lednu a u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné.

Máte-li k následujícímu tématu další otázky nebo byste se chtěli ve věci týkající se daní a financí nechat právně zastoupit, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. Rádi Vám pomůžeme v řešení Vašich záležitostí.

 

Jak si požádat o informaci dle zákona o svobodném přístupu k informacím

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

V dnešní době, kdy je transparentnost a přístup k informacím klíčovým prvkem nejen pro občany, ale i pro právnické osoby, se může stát, že budete potřebovat získat určité informace, na které máte právní nárok. Tento článek si klade za cíl poskytnout praktický návod, jak si můžete vyžádat přístup k informacím v souladu s platnými právními předpisy.

Co je přístup k informacím a proč je důležitý?

Přístup k informacím je základní právo, které občanům, firmám i organizacím umožňuje získat určité informace od veřejných institucí a subjektů. Tento proces zajišťuje transparentnost a přičitatelnost odpovědnosti veřejných činností. Může se jednat o informace týkající se například rozhodnutí vládních orgánů, veřejných zakázek, dokumentů spravovaných veřejnými úřady nebo o informace o finančních tocích veřejných institucí.

Kdo má právo na přístup k informacím?

Právo na přístup k informacím má v zásadě každý občan, ale i právnické osoby, například firmy nebo neziskové organizace. Kromě toho mají nárok na přístup k informacím i novináři, kteří mohou požadovat určité dokumenty pro zajištění informovanosti veřejnosti. Právo na přístup k informacím je chráněno zákonem o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.).

Jakým způsobem lze přístup k informacím požádat?

Existuje několik možností, jak požádat o přístup k informacím. Následující kroky vám pomohou správně formulovat žádost:

1.) Zjistěte, který subjekt spravuje požadované informace

Než budete podávat žádost, zjistěte, kdo je zodpovědný za uchovávání informací, o které máte zájem. Může to být ministerstvo, městský úřad, školská instituce nebo jiný veřejný subjekt.

2.) Formulujte žádost o přístup k informacím

Žádost by měla být podána písemně, a to buď osobně, poštou, nebo elektronicky, v závislosti na požadavcích příslušného subjektu. Ve své žádosti uveďte, které informace požadujete (buďte co nejkonkrétnější, aby bylo jasné, jaké dokumenty chcete získat) a způsob, jakým chcete, aby vám byly informace poskytnuty (např. písemně, elektronicky, nahlédnutím do dokumentů).

3.) Hlídejte si lhůty

Veřejný subjekt je povinen vyřídit Vaši žádost zpravidla do 15 dnů od jejího podání. Pokud se jedná o složitější žádost, může lhůtu prodloužit, ale maximálně na 30 dnů. Pokud Vám není odpovězeno v této lhůtě, máte právo se obrátit na nadřízený orgán nebo soud.

4.) Připravte se na možné odmítnutí žádosti

Veřejný subjekt může žádost odmítnout, pokud jsou informace chráněny například obchodním tajemstvím, osobními údaji, nebo pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit veřejný zájem. 

Závěr

Získání přístupu k informacím je základním právem každého jednotlivce a právnické osoby, které umožňuje kontrolovat veřejné instituce a zajišťovat transparentnost. Žádost se podává k příslušného orgánu a je nutné, aby splňoval podstatné náležitosti.

Pokud se budete chtít dozvědět více o postupu při žádosti o informaci, kontaktujte nás.

Úspěšný případ – pomoc při obnovení kontaktu s nemocným rodičem

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – pomoc při obnovení kontaktu s nemocným rodičem

Rodinné vztahy mohou být složité, zvláště pokud do hry vstoupí nemoci, jako je například stařecká demence. Našemu klientovi, Čechovi trvale žijícímu v zahraničí, byl přerušil kontakt s jeho matkou,
o kterou se měl starat jeho bratr.

Přestože se ji snažil kontaktovat, bratr jakékoli snahy ignoroval. Řešení přineslo až soudní řízení o omezení svéprávnosti matky, kde soud potvrdil právo našeho klienta na kontakt, a to i navzdory opětovnému nesouhlasu pečujícího bratra.

Tento případ ukazuje, že i u nejsložitějších rodinných vztahů lze nalézt spravedlivé řešení. Pokud se ocitnete v podobné situaci, obraťte se na nás – pomůžeme Vám hájit Vaše práva a udržet důležité rodinné vazby.

Úspěšný případ – právní analýza legislativy týkající se důchodů a pracovního práva

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – právní analýza legislativy týkající se důchodů a pracovního práva

Naši advokáti se často setkávají s úkoly, které přesahují běžnou právní agendu. Jedním z nich bylo vypracování právní analýzy pro jedno z velvyslanectví působících v České republice, které potřebovalo podrobné informace o českém důchodovém systému a pracovněprávních nárocích zaměstnanců.

Memorandum se zaměřilo na klíčové otázky, jako je například věk odchodu do důchodu, či odstupné a odměny při ukončení pracovního poměru. Důležitým bodem bylo i to, zda se na zahraniční diplomatické mise vztahují české pracovněprávní povinnosti – závěr zněl, že ano, což může mít dopad na zaměstnávání místních pracovníků.

Tato analýza pomůže velvyslanectví nejen v plánování personální politiky, ale i v zajištění souladu s českými zákony. Poskytujeme právní podporu nejen podnikatelům, ale i zahraničním institucím, které se v české legislativě potřebují zorientovat.

Pokud i Vy hledáte právní jistotu v otázkách pracovního či důchodového práva, neváhejte se na nás obrátit.

Jakými rozhodnutími může Prezident ČR ovlivnit trestní řízení?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jakými rozhodnutími může Prezident ČR ovlivnit trestní řízení?

Prezident může svými rozhodnutími ovlivnit průběh trestního řízení, a to jak individuálně pro jednu konkrétní osobu, tak hromadně pro více osob. Na jednotlivá rozhodnutí upravená Ústavou České republiky se podíváme v tomto článku. 

Úvod

Prezident České republiky má v parlamentní demokracii spíše reprezentativní funkci. Ústava České republiky mu mimo jiné pravomoci umožňuje ovlivnit průběh trestního řízení. Těmito prostředky jsou vyhlášení amnestie a udělení milosti, která má více forem. Zatímco amnestie je vyhlášená pro určitou skupinu odsouzených, resp. pro určitý trestný čin může být vyhlášena do určité výše trestu, milost je individuální rozhodnutí, tzn. týká se pouze konkrétní osoby, ať už trestně stíhané nebo odsouzené. Nutno zmínit, že jednotlivé formy lze kombinovat, tzn., jak je zmíněno níže, v amnestii mohou být např. hromadně prominuty nebo Na jednotlivé druhy milosti se zaměříme níže.

Amnestie

Amnestii lze chápat jako milost v širším smyslu, jelikož se jí rozumí hromadné zmírnění, prominutí uloženého trestu nebo zastavení trestního stíhání. Velmi často se amnestie vztahuje na určité trestné činy nebo tresty do určité výše uloženého trestu a lze jí také zahladit odsouzení Dle Ústavy České republiky jde ale o kontrasignovanou pravomoc, to znamená, že k vyhlášení amnestie je potřebný spolupodpis předsedy vlády. Poslední vyhlášenou amnestíí u nás byla ostře kritizovaná amnestie Václava Klause v roce 2013, jež se mimo jiné týkala např. prominutí nevykonaných nepodmíněných trestů odnětí svobody nepřevyšujících jeden rok nebo jejich zbytků za současného zahlazení odsouzení.

Abolice

Jednou z individuálních forem milosti je abolice, tj. zastavení nebo nezahájení trestního stíhání. Tímto rozhodnutím prezident zejména preventivně ovlivní průběh trestního řízení v případě, že se domnívá, že by zahájení trestního stíhání nebo pokračování v něm bylo nespravedlivé nebo v rozporu s účelem trestního práva. Vzhledem k závažnosti takového rozhodnutí jde opět o kontrasignovanou pravomoc.

Agraciace

Agraciace, tj. prominutí nebo alespoň zmírnění uloženého trestu jsou společně s rehabilitací nekotrasignovanými pravomocemi prezidenta dle Ústavy. Je tedy na uvážení prezidenta, zda této možnosti využije, současně ale není přenesena odpovědnost na předsedu vlády. Zmírnění trestu může mít i podobu přeměny nepodmíněného trestu odnětí svobody na trest podmíněný, tzv. „podmínku“.

Rehabilitace

Rehabilitace je poslední, neméně důležitou formou individuální milosti. Tou může prezident rozhodnout o zahlazení odsouzení, a to dříve, než k tomu dojde ze zákona. Jde o odstranění následků uloženého trestu, a to jak právních, tak ideálně i těch společenských. Odsouzený, jenž je rehabilitován, má pak např. větší šanci lépe se integrovat do společnosti, zajistit si zaměstnání a tak dále.

Závěr

Pravomoci prezidenta, kterými může ovlivnit trestní řízení jsou sice omezené, ale mohou mít obrovský vliv jak na jednotlivce, tak i na společnost, a ne vždy s pozitivním dopadem. Udělování amnestií a individuálních milostí je proto zpravidla předmětem diskuzí a veřejného zájmu, jelikož nejde jen o právní otázky, ale etické, morální a společenské. Každé takové rozhodnutí by proto mělo být předem pečlivě zváženo.

 

Trestná činnost po uvedení se do stavu nepříčetnosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Trestná činnost po uvedení se do stavu nepříčetnosti

Víte, jak je to s trestní odpovědností po tom, co se buď zaviněně nebo nezaviněně uvedete do stavu nepříčetnosti např. užitím značného množství alkoholu, a v tomto stavu spácháte trestný čin, popř. čin jinak trestný? Na konkrétní situace se podíváme v tomto článku.

Úvod

Nepříčetností se rozumí stav, ve kterém dané osobě chybí ovládací nebo rozpoznávací prvky. Není schopna buď ovládat své jednání nebo rozpoznat jeho protiprávnost. Alespoň jeden z těchto prvků musí být úplně vymizelý: Pokud je podstatně snížena schopnost se ovládat nebo rozpoznat protiprávnost svého chování, půjde pouze o zmenšenou příčetnost, a nepůjde o případy, kterým se budeme věnovat v tomto článku.

Lze rozlišit 3 základní situace trestní odpovědnosti pachatele, který ve stavu nepříčetnosti páchal trestnou činnosti. Jde o tzv. actio libera in causa culposa, actio libera in causa dolosa a trestný čin opilství, které si přiblížíme dále. 

Actio libera in causa culposa

V prvním případě jde o nejzávažnější situaci, kdy se budoucí pachatel úmyslně uvede vlivem návykové látky do stavu nepříčetnosti, aby spáchal úmyslný trestný čin. Jinými slovy, osoba se vědomě opije a uvede do stavu, ve které, ztratí veškeré zabrány, a získá kuráž ke spáchání trestného činu, který by za běžných okolností pravděpodobně nespáchala. Ku příkladu lze uvést situaci, kdy pachatel např. plánuje vykrást čerpací stanici, ale nemá odvahu. Koupí si proto cestou objemnou láhev alkoholu, kterou cestou vypije, uvede se tím do stavu nepříčetnosti a v tomto stavu čerpací stanici vykrade. Pachatel bude v tomto případě odpovědný za úmyslný trestný čin stejně, jako by ho spáchal, kdyby se do stavu nepříčetnosti neuvedl.

Actio libera in causa dolosa

Jde o obdobný případ tomu předchozímu, nicméně liší se tím, že se sice pachatel uvede do stavu nepříčetnosti vlivem návykové látky ať již úmyslně nebo z nedbalosti, ale v tomto stavu spáchá nedbalostní trestný čin. Pachatel dříve neměl v úmyslu spáchat trestný čin, resp. alespoň ne ten, který z nedbalosti spáchá. Může jít například o situaci, kdy se řidič automobilu požitím alkoholu stane nepříčetným, a v tomto stavu srazí při cestě domů přecházejícího chodce.

Trestný čin opilství

Velmi specifická situace je trestný čin opilství, který je zakotven v §360, kdy pachatel trestného činu se opět úmyslně nebo z nedbalosti přivede do stavu nepříčetnosti, v tomto stavu ale spáchá tzv. kvazidelikt, čin jinak trestný, a odpovídá za uvedení se do takového stavu, tedy trestný čin opilství. Při ukládání a stanovení výměry trestu je nutné přihlédnout k tomu, jaký kvazidelikt pachatel spáchal. Jako příklad lze uvést muže, který se opět opil způsobem, že se stal nepříčetným, a v tomto stavu vyjde z hospody na parkoviště a začne zde poškozovat zaparkovaná auta. Nelze ho tedy potrestat poškození cizí věci, jelikož je nepříčetný, ale pouze za uvedení do stavu nepříčetnosti, tj. trestný čin opilství.

Trestní neodpovědnost

V případě, že se osoba nachází např. na večírku, kde jí někdo jiný hodí omamnou látku do pití, která vyvolá stav nepříčetnosti, a následně spáchá jakýkoliv trestný čin, nemůže být trestně odpovědná ani pro jeden z předchozích případů, jelikož se do stavu nepříčetnosti dostala nezaviněně.

Ústavní soud rozhodl ve věci povahy smlouvy o studiu na soukromé VŠ

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Ústavní soud rozhodl ve věci povahy smlouvy o studiu na soukromé VŠ

V ústavním nálezu sp. zn. IV. ÚS 2093/24 ze dne 5. února 2025 rozhodl Ústavní soud o tom, že smlouvy o poskytování vzdělání uzavírané mezi studenty a soukromými vysokými školami svou povahou spadají mezi smlouvy spotřebitelské.

Z rozhodnutí ÚS

Otázkou povahy smluv uzavíraných mezi studenty a soukromými vysokými školami se Ústavní soud zabýval poprvé. 

V ústavním soudem řešeném případě se soukromá vysoká škola po stěžovatelce (bývalá studentka soukromé VŠ) domáhala zaplacení částky 43 800 Kč za neuhrazené školné na akademický rok 2020/2021, ke kterému se stěžovatelka zavázala uzavřením smlouvy o studiu. Stěžovatelka s nárokem nesouhlasila, neboť jí ze strany soukromé vysoké školy nebylo umožněno studium řádně začít a ona se jej tedy rozhodla ke dni 6.10. 2020 ukončit. Z uzavřené smlouvy o studiu vyplývalo, že stěžovatelka měla povinnost uhradit školné bez ohledu to, zda ke studiu nastoupila nebo ne. 

Stěžovatelka argumentovala tím, že smlouva o studiu je v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s právy spotřebitele, neboť smlouvu mohla bez sankce vypovědět pouze škola a nikoli student. Dle stěžovatelky byla tedy smlouva o studiu z těchto důvodů neplatná.

V řízení před soudem odvolacím ani dovolacím nebyla stěžovatelka úspěšná. Obrátila se tedy na Ústavní soud.

Ústavní soud ve svém odůvodnění vycházel mimo jiné z judikatury Soudního dvora EU, kdy v nálezu uvádí, že u vzdělávacích zařízení financovaných z podstatné části ze soukromých prostředků, poskytování takovéhoto vzdělání, bez ohledu na to, zda je organizují školy soukromé či veřejné, je službou ve smyslu práva EU, neboť sleduje cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že stěžovatelka je spotřebitelkou, protože nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo povolání. Naopak soukromá vysoká, zapsaná v obchodním rejstříku, je podnikatelem, kdy předmětem její podnikatelské činnosti je poskytování vysokoškolského vzdělání. Pokud škola uzavřela se stěžovatelkou smlouvu o studiu, stalo se tak v rámci její podnikatelské činnosti. Uzavření smlouvy sledovalo podnikatelský záměr.

Povaha spotřebitelských smluv

Dle občanského zákoníku jsou spotřebitelské smlouvy takové smlouvy, které mezi sebou uzavírají spotřebitel a podnikatel. 

Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Vymezení je postaveno na vlastnostech smluvních stran, kdy podnikatel je považován za odborníka a profesionála v oboru a spotřebitel za uživatele či zákazníka, tedy osobu, která uzavírá smlouvy mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo svého povolání s podnikatelem. Uzavírání smluv podnikatele se spotřebitelem je součástí jeho podnikatelské činnosti 

Mezi stranami existuje faktická nerovnost. Z důvodu této nerovnosti je spotřebitel chráněn zákonnými ustanoveními upravujícími spotřebitelské smlouvy, aby nepřicházel k újmě.

Ustanovení o spotřebitelských smlouvách na podnikatele kladou požadavky na jasnost a srozumitelnost těchto smluv. Co se výkladu spotřebitelských smluv týče, má vždy přednost ten výklad, který je příznivější pro spotřebitele. A co se obsahu týče, jsou zakázána některá zneužívající jednání. Demonstrativní výčet těchto zneužívajících jednání obsahuje občanský zákoník v ustanovení § 1814, patří sem například ujednání, které vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci a mnoho dalších.

Závěrem

Uzavřeli jste spotřebitelskou smlouvu s podnikatelem, která obsahuje zakázaná ujednání, a dostali jste se do pro Vás nevýhodné situace? Jste podnikatel, který by potřeboval nastavit své smlouvy se spotřebiteli tak, aby respektovali právní úpravu? Neváhejte využít právních služeb, které v této oblasti nabízejí odborníci z naší advokátní kanceláře.