Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší

Měření emisí a nízkoemisní zóny

Dne 6. prosince 2024 byla v Poslanecké sněmovně schválena komplexní novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která přináší zásadní změny v oblasti měření emisí a nízkoemisních zón. Tento návrh, který vychází z usnesení vlády č. 917 z 16. prosince 2019, aktualizuje národní program snižování emisí a má za cíl zlepšit kvalitu ovzduší v České republice. Jaké konkrétní změny novela přináší a jaký bude jejich dopad na ochranu ovzduší?

Přehled změn v oblasti měření emisí a ochrany ovzduší

Novela přináší řadu úprav, které zlepší monitoring emisí a posílí úsilí o ochranu ovzduší. Zákon stanovuje povinnost pro provozovatele stacionárních zdrojů pravidelně měřit emise a ohlašovat je elektronicky, přičemž výsledky budou muset být odesílány v téměř reálném čase do informačního systému kvality ovzduší. Dále se zavádí povinnost pro autorizované osoby provádět jednorázová měření emisí a zajišťovat správnou funkci technologií na snižování emisí.

Změny v nízkoemisních zónách

Součástí novely je i úprava pravidel pro nízkoemisní zóny. Obce budou mít pravomoc zavádět nízkoemisní poplatky za vjezd a pohyb v těchto zónách. Zároveň se zřizuje nový informační systém nízkoemisních zón, který bude sloužit veřejné správě a občanům. K tomu bude zavedena povinnost udělování individuálních výjimek pro vjezd do nízkoemisních zón za poplatek, který bude činit 1500 Kč.

Povinnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Další změnou je, že dodavatelé vybraných pohonných začnou mandatorně zajišťovat, aby v jejich produktech bylo obsaženo minimální množství pokročilého biopaliva nebo obnovitelného paliva nebiologického původu. Tato opatření jsou v souladu s evropskými směrnicemi, které podporují energii z obnovitelných zdrojů.

Změny v přestupkovém řízení a digitalizaci

Novela rovněž zavádí nové úpravy v oblasti přestupků a výkonu autorizovaných činností v oblasti ochrany ovzduší. Součástí je i digitalizace procesů oznamování emisí, která by měla nabýt účinnosti v roce 2026. Dále se reviduje seznam vyjmenovaných stacionárních zdrojů a zavádí se nové kategorie pro rozhodování o těchto zdrojích.

Závěr

Přijaté změny v legislativě o ochraně ovzduší představují důležitý krok směrem k lepší ochraně životního prostředí v České republice. Zajištěním efektivnějšího měření a sledování emisí a podporou nízkoemisních zón by mělo být dosaženo snížení znečištění ovzduší a posílení ekologických trendů. Tento krok rovněž posílí právní rámec pro ochranu zdraví obyvatel a podporu udržitelného rozvoje.

Novela trestního zákoníku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela trestního zákoníku

Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku. Největší změny nastaly v oblasti právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti. V tomto článku se blíže zaměříme právě na změny trestního zákoníku v této oblasti.

Změna právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti

Novela trestního zákoníku ve věci právní úpravy trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti přispívá ke zvýšení ochrany obětí těchto trestných činů a celkovému zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí ve společnosti. 

Znásilnění

Hlavní změnou, kterou novela přináší je nová definice trestního činu znásilnění. Skutková podstata tohoto trestného činu se mění následujícím způsobem:

Stará úprava:

„Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo

kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“

Nově účinná úprava:

„Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží,

kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo

kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, 

bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“

Dle nově účinného vymezení trestného činu znásilnění již pro naplnění jeho skutkové podstaty není třeba, aby došlo k násilí nebo pohrůžce násilí či jiné těžké újmy, stačí, aby došlo k pohlavnímu styku bez souhlasu poškozeného, slovy zákona proti jeho seznatelné vůli či donucením. Je přitom dostačující, aby jeden z účastníků nesouhlas jakkoli srozumitelně projevil navenek, ať už slovně, fyzickým odporem, pláčem nebo obdobným způsobem.

Beze změny zůstává ta část skutkové podstaty, který se vztahuje se na situace, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti k pohlavnímu styku. Pod bezbranností se rozumí případy, kdy oběť z objektivního důvodu není schopná obrany, např. kvůli nemoci, duševní poruše, silné opilosti, nízkému věku, hlubokému spánku atd. 

Nově je však pod pojem bezbrannost podřazován i silný ochromující stres, který způsobuje tzv. „zamrznutí oběti“ oběti bez schopnosti se bránit. Nově je také stanovena hranice 12 let, do jejíhož dosažení se dítě vždy považuje za bezbranné, a to čistě na základě nízkého věku.

Změny nastaly také ve zvýšení trestních sazeb za trestný čin znásilnění. Z původního rozmezí 6 měsíců – 5 let se trestní sazba zvýšila na rozmezí 2 léta až 10 let.

Důvodem pro zvýšení trestních sazeb je mimo jiné vydělení části skutkové podstaty původního vymezení trestného činu znásilnění do nové skutkové podstaty vytvoření nového trestného činu sexuálního útoku.

Sexuální útok

Trestný čin znásilnění se novelou omezil pouze na závažnější jednání, konkrétně na soulož
a jiný pohlavní styk provedený srovnatelným způsobem (pod srovnatelným způsobem se typicky rozumí anální styk, orální styk, vsunování prstů nebo jiných předmětů do vagíny či análního otvoru).

Méně závažné sexuální násilí se vyčlenilo do samostatného trestného činu sexuálního útoku. Dle tohoto trestného činu:

Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185,

kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo

kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti,

bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

Skutková podstata tohoto trestného činu opět pracuje s pojmy jako je seznatelná vůle osoby, donucení či bezbrannost, vztahuje se však pouze na jednání, která v sobě nezahrnuje skutková podstata trestného činu znásilnění.

Toto vydělení umožňuje stanovení nižšího rozmezí trestních sazeb za tento trestný čin, který je trestán trestem odnětí svobody až na pět let.

Závěr

Nekonsenzuální sexuální násilí, ať už je provedeno jakoukoli formou a spadající pod jakýkoli z trestných činů bývá spojeno s vážnými psychologickými následky pro oběť i pro osobu, která je z něj neprávem nařčena. Pokud jste se dostali do situace, která by výše vymezenému jednání odpovídala, neváhejte vyhledat právní pomoc a kontaktovat odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří Vám budou v obraně Vašich práv oporu. 

Pokud jste se dostali do situace, kdy Vás někdo z uvedených trestných činů neprávem obvinil, můžeme Vás na základě našich dlouholetých zkušeností v trestním řízení hájit. Obraťte se na nás.

Jak svolat valnou hromadu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak svolat valnou hromadu?

Co je to valná hromada a jaké známe druhy?

Některé možná překvapí, že valná hromada není nikde v zákoně definována a často je pojem používán polysémanticky. Pro účely tohoto článku nám však postačí, že valná hromada je nevyšším orgánem právnické osoby, který slouží k uplatňování jednoho z nejdůležitějších práv společníků, tedy práva podílet se na řízení společnosti. Valnou hromadu dle zákona o obchodních korporacích mají kapitálové obchodní korporace, kam řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Z hlediska rozdělení druhů valné hromady pak můžeme hovořit o valné hromadě řádné nebo mimořádné (případně u akciové společnosti pak ještě o náhradní valné hromadě)

Kdo je oprávněn ji svolat a kdy tak může učinit?

Valnou hromadu může svolat člen statutárního orgánu obchodní korporace a to v zásadě kdykoli uzná za vhodné. Musí tak však učinit alespoň jednou za účetní období a to vždy nejpozději 6 měsíců od účetní uzávěrky (řádná VH). Povinnost svolat valnou hromadu má statutární orgán dále ve chvíli, kdy společnosti hrozí úpadek nebo velká finanční ztráta (mimořádná VH). Pokud statutární orgán nemá dostatečný počet členů nebo své povinnosti dlouhodobě nevykonává, může valnou hromadu svolat i kterýkoli společník nebo u akciových společností dozorčí rada. 

O svolání valné hromady pak může požádat i tzv. kvalifikovaný společník (akcionář u AS), tj. společník, jehož podíl na základním kapitálu/hlasovacích právech činí alespoň 10 % (1/3/5 % základního kapitálu v závislosti na jeho velikosti u AS). Požádá-li takový společník o svolání valné hromady, musí mu statutární orgán vyhovět.

Jaké jsou obsahové náležitosti pozvánky?

Náležitosti pozvánky se liší podle toho, jestli se jedná o akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným.

Pozvánka na VH u S.R.O. musí obsahovat:

  • místo konání valné hromady
  • přesné datum a hodinu konání
  • její pořad (co se zde bude řešit) a návrh usnesení

Pozvánka pak musí být zaslána všem společníkům a to nejpozději 15 dnů před jejím konáním, aby měli dostatek času se na valnou hromadu připravit, seznámit se s jejím pořadem či případně zvážit svou účast.

Pozvánka na VH u A.S. musí obsahovat navíc ještě:

  • označení, jestli jde o valnou hromadu řádnou nebo náhradní
  • tzv. „rozhodný den“ pro účast
  • kromě samotného návrhu usnesení i jeho odůvodnění
  • lhůtu k vyjádření k pořadu valné hromady

Pozvánka musí být pak nejméně 30 dnů před konáním valné hromady zveřejněna na internetových stránkách akciové společnosti. Zároveň se pozvánka zpravidla též akcionářům posílá na jejich adresu.

Jak postupovat při sjednávání konkurenční doložky?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jaké právní následky má v právních vztazích používání pseudonymu?

Potřebujete se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku nebo po vás její sjednání vyžaduje zaměstnavatel? V tomto článku se podíváme na to, na co nelze zapomenout a čemu se vyvarovat.

Vysvětlení pojmu

Konkurenční doložkou se rozumí smluvní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, upravené primárně zákoníkem práce, kterým se zaměstnanec zavazuje, že po určitou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku, se zdrží výkonu výdělečné činnosti s obdobným předmětem činnosti, resp. totožným, v případě, že by výkon takové činnosti měl proti dosavadnímu zaměstnavateli soutěžní povahu, a takové ujednání musí být písemné. 

První podstatnou náležitostí jsou důvody, pro které lze konkurenční doložku sjednat. Ta může být sjednána v případě, že po zaměstnanci vzhledem k okolnostem týkajících se daného zaměstnání lze spravedlivě požadovat, aby tuto povinnost přijal. Zákoník práce uvádí několik důvodů, pro které lze konkurenční doložku sjednat. Jde o takové informace, znalosti, pracovní nebo technologické postupy, které by svou povahou mohli při výkonu práce u nového zaměstnavatele závažným způsobem ztížit činnost původního. 

Mezi další podstatné náležitosti, na které pro platnost doložky nelze zapomenout, patří náležitá kompenzace zaměstnance. Dohodu o konkurenční doložce je nutno chápat jako synallagmatický, tj. vzájemný závazek. Pro platnost tohoto ujednání musí být stanovena kompenzace alespoň ve výši jedné poloviny měsíčního výdělku, který byl zaměstnanci poskytován. V případě, že by nebyla dohodnuta náležitá kompenzace nebo by nebyla stanovena v alespoň zákonem stanovené minimální výši, byla by konkurenční doložka výhodná výhradně pro zaměstnavatele, který by na úkor zaměstnance těžil z jeho nemožnosti pracovat, resp. vykonávat výdělečnou činnost s obdobným předmětem činnosti, a v důsledku toho neplatná.

Neplatnost konkurenční doložky

Při sjednávání je nutné se vyvarovat takovým jednáním, v jejich důsledku by byla sjednaná konkurenční doložka neplatná, tudíž by se jí nedalo dovolat a vymáhat u soudu. Mimo obsahové náležitosti zmíněné výše je nutné také dodržet předepsanou formu. Jediná zákonem povolená forma je písemná.

Smluvní pokuta

Jako vedlejší ustanovení lze sjednat smluvní pokutu pro případ porušení zákazu konkurence. Je nutné ale dbát její výše. Na jedné straně musí její výše odpovídat povaze a být přiměřená nabytým znalostem, povaze technologických a jiných postupů a zároveň alespoň v přibližné míře finančnímu ohodnocení bývalého zaměstnance.  Na druhé straně musí být dostatečně odstrašující, jelikož v pracovně-právních vztazích je zde určitá odlišnost oproti smluvním pokutám v běžných smlouvách. Od klasické smluvní pokuty se v tomto případě liší tím, že zaplacením smluvní pokuty primární závazek zaniká, jakmile zpravidla zaměstnanec zaplatí po porušení ujednaných povinností smluvní pokutu, nepodléhá již zákazu konkurence, který zaplacení smluvní pokuty předcházel. Je klíčové promyslet konkrétní výši, aby se případné porušení zákazu konkurence nemuselo v konečném důsledku vyplatit.




Odstoupení X výpověď konkurenční doložky

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli od konkurenční doložky odstoupit a zaměstnanci z ní dát výpověď. Pro obě situace jsou stanovené odlišné podmínky. Nicméně obě tyto ujednání vyžadují stejné formální náležitosti, a sice písemnou formu.

Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit, ale pouze za trvání pracovního poměru. Jde např. o situace, kdy zaměstnavatel na základě vývoje trhu usoudí, že takové ujednání již není nutně potřebné. Zaměstnanci zákoník práce umožňuje od konkurenční doložky vypovědět v případě, že mu nebyla vyplacena náležitá kompenzace nebo její část do 15 po splatnosti.

Nepřípustnost konkurenční doložky

Nelze také zapomenout, pro určité profese není vůbec sjednání konkurenční doložky přípustné, např. pro pedagogické pracovníky škol či obdobných zařízení. Má totiž pouze jít o prostředek, který sleduje ochranu zaměstnavatelových obchodních zájmů, k jejichž narušení by mohlo výkonem obdobného druhu práce dojít, za současného respektování práv zaměstnance. 

Závěr

Máte další otázky týkající se konkurenční doložky nebo potřebujete právní pomoc? Neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář a naši zkušení odborníci vám rádi pomohou.

Úspěšný případ – Dohoda o narovnání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Dohoda o narovnání

Naše advokátní kancelář dosáhla úspěchu v trestním řízení, když se nám podařilo uzavřít případ prostřednictvím dohody o narovnání. Tento právní institut, který patří mezi tzv. odklony v trestním řízení, který umožňuje efektivně a spravedlivě vyřešit věci bez nutnosti zdlouhavého soudního procesu.

Dohoda o narovnání představuje nejen rychlejší a šetrnější způsob ukončení trestní věci, ale také dává obviněnému prostor napravit své chování a poškozenému získat odpovídající zadostiučinění. V tomto případě se tak podařilo dosáhnout dohody, která byla výhodná pro obě zúčastněné strany.

Úspěšné uzavření toho případu je názornou ukázkou schopnosti našich advokátů hledat taková řešení, která odpovídají především nejlepším zájmům našich klientů. Pokud se i Vy nacházíte v podobné situaci, neváhejte se na nás obrátit. Jsme připraveni chránit Vaše zájmy a hledat efektivní cesty k řešení jakéhokoli právního problému.

Úspěšný případ – Výživné a výkon trestu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Výživné a výkon trestu

Naše advokátní kancelář úspěšně zastupovala klientku, která žádala od svého bývalého partnera, který se tou dobou nacházel ve výkonu trestu, zvýšení výživného a zaplacení nedoplatku na výživném na jejich společné dítě.

Otec se snažil argumentovat jeho nemožností placení výživného právě kvůli aktuálnímu výkonu trestu. Soud však s tímto projevil jasný nesouhlas, přičemž poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1181/07 ze dne 6.2.2008 podle něhož zbaví-li se rodič svým úmyslným jednáním, pro které na něj byla uvalena vazba a pro nějž byl následně odsouzen k trestu odnětí svobody, objektivní možnosti plnit svou vyživovací povinnosti vůči svému nezletilému dítěti, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži tohoto dítěte. Tedy pokud se otec opakovaně dopouštěl úmyslné trestné činnosti, jako tomu v tomto případě bylo, tuto situaci si zapříčinil výlučně on sám a je tedy povinen vyživovací povinnost plnit.

Tento případ je nadějí pro všechny děti, které se dostaly do situace, ve které jeden z rodičů nejenže nemůže řádně plnit své závazky, ale dokonce takové jednání odmítá. Pokud se i Vy nacházíte v podobné situaci, neváhejte se na nás obrátit. Jsme připraveni chránit Vaše práva a hledat efektivní cesty k jejich obhajobě.

Co je to nezabavitelná částka?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co je to nezabavitelná částka?

Dostali jste se do exekuce či soudního výkonu rozhodnutí a dlužná částka je vymáhána srážkami ze mzdy? Zajímá Vás, kolik Vám může být na úhradu dlužné částky strženo a kolik Vám zbyde? V následujícím článku se blíže podíváme na to, jaký je rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí, co je to nezabavitelná částka, jak ji vypočítat a jaká je její výše pro rok 2025.

Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí

Pokud někdo svůj dluh neplní dobrovolně, přestože je již po splatnosti a pohledávka byla uznána vykonatelným soudním rozhodnutím, má věřitel možnost domoci se na dlužníkovi jeho splnění. V České republice fungují dva systémy, prvním z jich je exekuční řízení a druhým soudní výkon rozhodnutí.

Exekuce je prováděna prostřednictvím soudních exekutorů, kteří fungují jako soukromé, na soudu nezávislé osoby. Oproti tomu soudní výkon rozhodnutí provádí sám soud prostřednictvím svých soudních vykonavatelů.

Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí se podává k okresnímu, popř. obvodnímu soudu dle trvalého pobytu dlužníka. Soud v tomto případě nepověřuje výkonem svého rozhodnutí exekutora, ale provede jej sám. Oproti tomu návrh na zahájení exekuce je možné podat k jakémukoli soudnímu exekutorovi. Exekutor sám pak návrh předkládá soudu, který exekuci zahájí vydáním usnesení o nařízení exekuce.

Nevýhodou soudního výkonu rozhodnutí je, že věřitel je povinen sám označit postižitelný majetek dlužníka, soud jej totiž na rozdíl od exekutora sám nevyhledává. Věřitel zároveň také sám navrhuje konkrétní způsob provedení výkonu rozhodnutí. Na rozdíl od exekuce, soud může výkon rozhodnutí provádět pouze jedním způsobem. Exekutor naopak může výkon rozhodnutí provádět více způsoby současně.

Druhy výkonu rozhodnutí

Ať už jde o exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, existují různé způsoby, kterými může být majetek dlužníka postižen. Česká právní úprava zná tyto druhy výkonu rozhodnutí:

  • srážky ze mzdy
  • přikázání pohledávky
  • správa nemovité věci
  • prodej movitých nebo nemovitých věcí
  • postižení obchodního závodu
  • zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem

Speciálním druhem exekuce je také pozastavení řidičského oprávnění.

Pokud vykonatelné rozhodnutí povinnému ukládá jinou povinnost než zaplacení peněžité částky, bude se výkon tohoto rozhodnutí řídit povahou uložené povinnosti. Výkon tedy může být proveden např. vyklizením nemovitosti, rozdělením společné věci, odebráním věci atd.

Nezabavitelná částka, její výpočet a aktuální výše

Pokud jsou jako způsob výkonu rozhodnutí zvoleny srážky ze mzdy, jsou dlužníkovi každý měsíc ze mzdy a jiných příjmů strhávány částky na postupné splacení jeho dluhu. Existuje však vymezená částka, která nepodléhá exekuci ani soudnímu výkonu rozhodnutí a není ji tedy možné zabavit. Nezabavitelná částka má sloužit k zajištění základních životních potřeb dlužníka a osob, které vyživuje.

Výpočet výše srážek ze mzdy se odvíjí od čisté mzdy dlužníka. Výše nezabavitelné částky pak odpovídá třem čtvrtinám součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Nezabavitelná částka se zvyšuje o osoby, které dlužník vyživuje, typicky půjde např. o děti dlužníka. Za každou vyživovanou osobu se přičte jedna třetina součtu. Pro rok 2025 je základní nezabavitelnou částkou 12 705 Kč. Z každou vyživovanou osobu se k ní pak přičtou další 3 176 Kč. Tato celková nezabavitelná částka se pak odečítá od čisté mzdy, čímž se určí tzv. zbytek čisté mzdy.

Pokud je tento zbytek čisté mzdy nižší než 29 310 Kč, rozdělí se na tři díly, dle toho, zda je vymáhána předností nebo nepřednostní pohledávka, bude dlužníkovi ponechán buďto jeden nebo dva z těchto dílů. Ve všech případech dlužníkovi tedy alespoň jedna třetina ze zbytku čisté mzdy zůstane.

Pokud je však zbytek čisté mzdy vyšší než 29 310 Kč, pak bude dlužníkovi částka, která tuto hranici přesahuje celá zabavená, rozdělení na tři díly proběhne stejným způsobem.

Určená částka 29 310 Kč je platná pro výpočet srážek ze mzdy od 1.1.2025. 

Je důležité mít na vědomí, že exekuci nepodléhá pouze čistý příjem dlužníka, ale také jeho další příjmy, mezi které může patřit např. důchod, dávky nemocenského pojištění, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, či stipendia a další. Mezi příjmy, které naopak exekuci nepodléhají se řadí dávky v hmotné nouzi, jednorázové sociální dávky či příspěvek na bydlení.

Závěr

Odborníci z naší advokátní kanceláře mají s exekučním řízením mnoho zkušeností, hledáte-li tedy v této oblasti právní pomoc, neváhejte se na nás obrátit.