Jaké právní následky má v právních vztazích používání pseudonymu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jaké právní následky má v právních vztazích používání pseudonymu?

Jste umělcem či umělkyní a rádi byste při své tvorbě používali místo pravého jména pseudonym? Pojďme se společně podívat na právní následky používání pseudonymu. Konkrétně si v tomto článku zodpovíme následující otázky. Co je to pseudonym? Ovlivňuje pseudonym ochranu zaručenou autorským právem? A v neposlední řadě, zda je možné pod pseudonymem platně vstupovat do právních jednání?

Co je to pseudonym?

Přesnou definici pojmu pseudonym bychom v právních předpisech hledali marně. Užívání pseudonymu sice upravuje v ustanovení § 79 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nicméně ani toto ustanovení pseudonym nevymezuje.

Dle komentářové literatury je pseudonym „krycím jménem člověka, užívaným k jeho označení a odlišným od jeho jména. Užití pseudonymu je výsledkem jeho přijetí, které není podmíněno jeho vlastním vytvořením, a lze tedy přijmout i označení vytvořené někým jiným.“

Jinými slovy jde o jakékoli označení člověka, které je odlišné od jeho jména bez ohledu na to, kdo pseudonym vymyslel.

Pseudonym a autorské právo

Autorské právo k věci vzniká dle autorského zákona autorovi již okamžikem vytvoření díla. Autorská ochrana tedy není navázána např. na připojení podpisu k autorskému dílu, ale naopak vzniká spolu s dílem, které chrání. Za okamžik vytvoření díla se pak považuje okamžik, kdy je toto dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Z toho vyplývá, že užívání pseudonymu nebrání ani nepodmiňuje vznik autorské ochrany. 

Identifikace autora nicméně může být důležitá pro určení, kdo se bude moct autorské ochrany k dílu domáhat. Autorský zákon pracuje s tzv. zákonnou domněnkou autorství, dle které „Autorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle“, kdy „Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.“ 

Pokud by pseudonym byl s to vzbudit pochybnost o autorově totožnosti, bylo by pak v případě sporu o autorství třeba prokázat, že autor je uživatelem daného pseudonymu.

Dle autorského zákona však lze díla vydat i anonymně či pod krycím jménem a utajovat tak autorovu pravou totožnost, aniž by toto bylo na újmu autorské ochraně. V těchto situacích by pak ale pravého autora při ochraně autorských práv k dílu zastupovala osoba, která dílo zveřejnila. 

Pseudonym v právních jednáních

Co se týče používání pseudonymu v právních jednáních, (pozn. právním jednáním je např. podpis smlouvy), občanský zákoník stanovuje, že „Právní jednání pod pseudonymem není na újmu platnosti, je-li zřejmé, kdo jednal, a nemůže-li druhá strana mít pochybnost o osobě jednajícího.“

Zároveň také platí, že užívat své jméno v právním styku je právem člověka, ale nikoli jeho povinností. Jako povinnost je uložena pouze veřejným právem v úředním styku.

Z tohoto vyplývá, že právní jednání pod pseudonymem není v režimu soukromého práva bez dalšího neplatné, tedy není neplatné jen proto, že nebylo učiněno pod pravým jménem, ale pod pseudonymem. Naopak klíčové je zde hledisko právní jistoty třetích osob. Pro posouzení platnosti právního jednání bude tedy rozhodující, zda třetí osoba, se kterou osoba užívající pseudonym právně jednala, nemohla mít pochybnost o totožnosti osoby užívající pseudonym.

Uplatní se zde pravidlo, že člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých.

Komentářová literatura dodává, že „pochybnost druhé strany o osobě jednajícího neznamená, že by pouhá neznalost pravého jména jednajícího byla sama o sobě důvodem neplatnosti, je-li jednající dostatečně určitě identifikován jiným způsobem a je tak nepochybné, o jakého konkrétního člověka jde.

Pro posouzení platnosti konkrétního právního jednání bude tedy klíčové, zda byla osoba jednající pod pseudonymem identifikovatelná a druhá strana nemohla mít pochybnost o tom, kdo jednal.

Úspěšný případ – Podmíněné zastavení trestního stíhání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Podmíněné zastavení trestního stíhání

Naše advokátní kancelář úspěšně zastupovala klienta, kterému hrozily závažné právní důsledky v trestním řízení. Díky důkladné analýze případu a efektivní obhajobě se nám podařilo dosáhnout podmíněného zastavení trestního stíhání rozhodnutím soudu.

V rámci naší strategie jsme zdůraznili polehčující okolnosti, jako dosavadní bezúhonnost klienta, nízkou společenskou nebezpečnost činu a klientovu ochotu situaci aktivně řešit. Na základě těchto argumentů soud uznal, že podmíněné zastavení stíhání je v tomto případě přiměřeným a spravedlivým řešením.

Tento případ ukazuje, že i v obtížných situacích lze s odborným právním zastoupením dosáhnout řešení, které minimalizuje následky trestního řízení. Pokud se nacházíte v podobné situaci, neváhejte se na nás obrátit. Jsme připraveni chránit Vaše práva a hledat efektivní cesty k jejich obhajobě.

 

Jak prohlásit osobu za nezvěstnou?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak prohlásit osobu za nezvěstnou?

Dostali jste se do situace, kdy se Vám osoba blízká nebo Váš obchodní partner již delší dobu neozvali, nedaří se Vám je kontaktovat a vy nemáte tušení, kde se nachází? Je možné, že jsou nezvěstní. Co to však znamená, když je někdo nezvěstný? Jak lze osobu za nezvěstnou prohlásit? A jaké jsou právní důsledky takového prohlášení nezvěstnosti? Pojďme se společně na otázku nezvěstnosti v tomto článku podívat a na otázky si odpovědět.

Nezvěstnost

Nezvěstnost je obecně upravená v občanském zákoníku, není právem přímo definována, ale jsou vyjmenovány její znaky. Konkrétně, aby mohla být osoba prohlášena za nezvěstnou, musí být kumulativně splněny tyto podmínky:

  1. Osoba, která má být za nezvěstnou prohlášena je svéprávná
  2. tato osoba opustila bydliště (bez ohledu na to, zda dobrovolně či nikoli)
  3. Nepodala o sobě zprávy, nikomu nesdělila, kam má v plánu odjet, nikoho nekontaktovala
  4. Není znám pobyt této osoby

Prohlášení osoby za nezvěstnou

Osobu je možné prohlásit za nezvěstnou ve zvláštním řízení o prohlášení osoby za nezvěstnou. Toto řízení je možné zahájit jen na návrh. Tento návrhu však nemůže podat soudu kdokoli. Musí jít o osobu, která má na prohlášení o nezvěstnosti právní zájem. Tedy o osobu, jejíž práva a povinnosti jsou nebo mohou být zasaženy či ohroženy nepřítomností pohřešované osoby, v konkrétních případech může jít například o manžela, obchodní partnery, společníky nebo zaměstnance.

K tomuto řízení je příslušný okresní soud, který byl naposledy obecným soudem pohřešované osoby, tedy např. soud pro to místo, kde měla pohřešovaná osoba naposledy známé trvalé bydliště. 

Soud v tomto řízení sám jemu dostupnými prostředky pátrá po pohřešovaném. K prohlášení nezvěstnosti pohřešovaného pak soud vždy nařídí jednání.

Důsledky prohlášení osoby za nezvěstnou

Okamžikem nabytí právní moci usnesení o prohlášení za nezvěstného dochází ze zákona k tomu, že souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu či jiného konání nezvěstného není třeba, aniž by o tom musel zvlášť rozhodovat soud.

To jinými slovy znamená, že právní jednání, ke kterým by za normálních okolností byl nezvěstný potřeba jsou posuzována tak, jako by nezvěstný člověk neexistoval. Toto se vztahuje například na výkon manželského majetkového práva, na výkon rodičovské odpovědnosti, na spoluvlastnický vztah nebo nájemní vztah.

Tato právní fikce se však nepoužije, jedná-li se o záležitost osobního stavu nezvěstného, tedy neuplatní se např. u rozhodování o svéprávnosti, vzniku a zániku manželství nebo registrovaného partnerství, určování a popírání otcovství, osvojení nebo rodičovské odpovědnosti. V takových případech, s výjimkou záležitostí týkajících se vzniku a zániku manželství, by musel být nezvěstnému jmenován opatrovník a jehož jednání by musel schvalovat soud.

Zároveň také platí, že kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků jeho prohlášení za nezvěstného, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.

Účinky prohlášení za nezvěstného končí, navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění. Prohlášení pozbývá účinků také dnem, který platí za den smrti nezvěstného.

Pokud byste potřebovali pomoci s prohlášením osoby za nezvěstnou nebo měli ve věci jakékoli další dotazy, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou připraveni být Vám oporou.

Novela k školskému zákonu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela k školskému zákonu

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, který zásadně mění školský zákon a některé související právní předpisy. Novela přináší širokou paletu opatření zaměřených na podporu žáků, snižování nerovností mezi školami a posílení školního personálu o odborníky na pedagogickou podporu. 

Podpora školních psychologů a speciálních pedagogů

Jedním z klíčových bodů je zařazení školních psychologů a speciálních pedagogů do systému základních škol. Ve školách s více než 180 žáky bude zajištěna přítomnost těchto odborníků, kteří se budou podílet na poskytování poradenských služeb pro žáky a jejich rodiny. Tato pozice má pomoci školám efektivněji reagovat na různé vzdělávací potřeby dětí, podporovat inkluzivní vzdělávání a posílit spolupráci se školskými poradenskými zařízeními.

Posílení praxí a provázejících učitelů

V novele se klade důraz také na zkvalitnění praxí pro studenty učitelství. Školy, které spolupracují s provázejícími učiteli při odborné praxi, budou nově moci získat finanční podporu ze státního rozpočtu. Cílem je posílit kvalitu praktické přípravy budoucích učitelů, což přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání ve všech školách.

Financování škol zohlední náročnost sociálního prostředí

Současný model financování škol zatím nezohledňuje rozdíly v náročnosti, kterou přináší různé sociální a ekonomické podmínky žáků. Nový návrh zákona se zaměřuje na snížení těchto rozdílů, aby prostředí, ze kterého žáci pocházejí, mělo co nejmenší dopad na jejich vzdělávací výsledky. Prostředky se budou rozdělovat tak, aby školy, které pracují s dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin, mohly snadněji poskytovat kvalitní vzdělání.

Úprava financování výuky

V rámci úpravy se také nově upravuje financování počtu hodin výuky ze státního rozpočtu. Na základě tohoto ustanovení bude možné upravovat maximální počet hodin financovaných ze státního rozpočtu podle potřeby konkrétních škol, čímž se zajistí větší flexibilita financování škol podle jejich specifických potřeb.

Změny v podmínkách pro zahraniční studenty, podpora žáků s potřebou jazykové přípravy

Uchazeči, kteří se vzdělávají v zahraničí budou mít právo na prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka. Vztahuje se to na ty, kteří dokončili celé předchozí vzdělání mimo území České republiky, dále pak na uchazeče, kteří strávili alespoň dva školní roky v posledních třech letech v zahraniční škole. Cílem je usnadnit těmto studentům přístup k českému vzdělávacímu systému. Má se také rozšířit nárok na bezplatnou jazykovou přípravu pro české občany, kteří potřebují intenzivnější pomoc při integraci do českého vzdělávacího systému, obdobně jako je tomu u dětí-cizinců. 

Další změny ve správě škol

Novela zavádí povinnost škol zveřejňovat základní dokumenty na internetu, což zlepší dostupnost informací pro rodiče a širší veřejnost. Školy budou mít za úkol zveřejňovat své vzdělávací programy, školní řád, výroční zprávy a informace k zápisu do základní školy.

Tento návrh je příkladem snahy vytvořit moderní a flexibilní školský systém, který poskytne všem dětem rovné příležitosti k dosažení kvalitního vzdělání. Novelou by měly získat školy účinné nástroje pro podporu vzdělávání ve stále náročnějších podmínkách, čímž se přispěje ke zlepšení vzdělávacího systému jako celku.

Vlastník domácího mazlíčka může být odpovědný za škodu způsobenou domácím mazlíčkem?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vlastník domácího mazlíčka může být odpovědný za škodu způsobenou domácím mazlíčkem?

Úvod

Domácí mazlíčci jsou nejen radostí, ale i závazkem. Mnoho majitelů si neuvědomuje, že mohou nést plnou odpovědnost za škody, které jejich zvířata způsobí. Český občanský zákoník se touto problematikou zabývá v několika paragrafech, které jasně vymezují odpovědnost vlastníků zvířat. Co tedy říká zákon, jaké situace mohou nastat a jak se proti případným škodám chránit?

 

Kdo odpovídá za škodu způsobenou zvířetem?

Podle § 2933 občanského zákoníku odpovídá za škodu způsobenou zvířetem jeho vlastník. Tato odpovědnost platí bez ohledu na to, zda bylo zvíře v době incidentu pod dohledem majitele, svěřené jiné osobě, nebo se zatoulalo či uteklo. Jinými slovy, vlastník zvířete nemůže svou odpovědnost přenést jen proto, že zvíře v danou chvíli nehlídal osobně. Pokud zvíře svěřil jiné osobě, například pejskaři či chovateli, odpovídá tato osoba za škodu společně a nerozdílně s vlastníkem. To znamená, že poškozený si může náhradu škody nárokovat jak po majiteli, tak po osobě, které bylo zvíře svěřeno.

 

Existují výjimky z odpovědnosti?

Zákon však připouští určité výjimky. Podle § 2934 občanského zákoníku se vlastník může zprostit odpovědnosti, pokud zvíře slouží k výkonu povolání, k výdělečné činnosti, k obživě nebo jako pomocník pro osoby se zdravotním postižením. V těchto případech je možné se odpovědnosti vyhnout, pokud vlastník prokáže, že při dohledu nad zvířetem postupoval s dostatečnou pečlivostí, nebo že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškeré snahy. Stejné pravidlo platí i pro osoby, kterým vlastník zvíře svěřil. Pokud například chovatel prokáže, že zvířeti poskytl řádnou péči, a přesto došlo ke škodě, může být zproštěn odpovědnosti.

 

Jak je to se škodou, když vám zvíře ukradnou?

Zvláštní pravidla stanoví zákon pro případy, kdy je zvíře svémocně odňato – například ukradeno. Podle § 2935 občanského zákoníku v takové situaci odpovídá za škodu třetí osoba, která zvíře neoprávněně získala. Aby se původní vlastník zbavil odpovědnosti, musí prokázat, že krádeži nemohl rozumně zabránit. Pokud ale vlastník nebo osoba, které zvíře svěřil, nebyli dostatečně obezřetní a krádeži nezabránili, nesou odpovědnost za škodu společně a nerozdílně s tím, kdo zvíře odcizil. Na druhou stranu ten, kdo zvíře odcizil, nemůže odpovědnosti uniknout za žádných okolností. 

 

Závěr

Vlastnit zvířete přináší radost, ale i právní závazky. Zákon jasně stanovuje, že majitel zvířete odpovídá za škody, které jeho mazlíček způsobí, a to i v případech, kdy k incidentu dojde bez zavinění majitele. Existují sice situace, kdy se vlastník může odpovědnosti zprostit, ale důkazní břemeno leží vždy na něm.

Úspěšný případ – Ochrana proti bossingu na pracovišti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Ochrana proti bossingu na pracovišti

Naše advokátní kancelář úspěšně zastupovala klientku ve věci šikany na pracovišti, známé jako tzv. bossing. Klientka čelila opakovaným útokům ze strany svého nadřízeného, které zahrnovaly nepřiměřenou kontrolu a neustálou kritiku. Tyto jednání významně zasáhly do jejího pracovního i osobního života. 

V rámci našeho právního zastoupení jsme klientce poskytli komplexní poradenství a provedli důkladnou analýzu situace. Následně jsme zaměstnavatele vyzvali k okamžité nápravě, přičemž jsme zdůraznili závažnost porušení pracovněprávních předpisů i zásad ochrany osobnosti zaměstnanců.

Díky našemu profesionálnímu přístupu se nám podařilo vyjednat pro klientku výhodnou dohodu. Klientka bez problémů ukončila pracovní poměr dohodou a obdržela nadstandardní odstupné. 

Tento případ opět potvrdil, že naše advokátní kancelář je připravena efektivně řešit i složité pracovní spory. Pokud čelíte podobné situaci, neváhejte se na nás obrátit. Naši zkušení právníci vám poskytnou potřebnou právní ochranu a zajistí, že vaše práva budou hájena s maximální pečlivostí.

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplácí mzdu?

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její část, je důležité jednat rychle a důsledně. Tento článek vám poskytne podrobný návod, jak postupovat při vymáhání dlužné mzdy, a vysvětlí kroky vedoucí k podání návrhu na platební rozkaz nebo žaloby.

Splatnost mzdy

Prvním krokem je ověřit, zda již uplynula lhůta splatnosti mzdy. Podle zákoníku práce je mzda splatná nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po období, za které náleží. Například mzda za leden musí být vyplacena nejpozději do konce února. Pokud zaměstnavatel tuto lhůtu nedodržel, jedná se o porušení jeho povinností.

Kontaktování zaměstnavatele 

Jakmile zjistíte, že mzda nebyla vyplacena, zkuste nejprve situaci řešit smírnou cestou. Kontaktujte zaměstnavatele a zeptejte se na důvody prodlení. Požádejte ho o písemné potvrzení dlužné částky a konkrétní termín jejího uhrazení. Upozorněte jej také na to, že v případě nevyplacení mzdy budete nuceni podniknout právní kroky. V tomto bodě je důležité vést písemnou komunikaci, která vám později může posloužit jako důkaz.

Výzva k úhradě dlužné mzdy

Pokud zaměstnavatel nereaguje nebo odmítá mzdu vyplatit, zašlete mu doporučený dopis s výzvou k úhradě. Ve výzvě uveďte výši dlužné částky, datum její splatnosti a poskytněte mu lhůtu na úhradu (obvykle 7 až 14 dní). Tato výzva představuje poslední pokus o smírné řešení situace. Pokud ani poté nedojde k vyplacení dlužné mzdy, můžete se obrátit na soud. Jednou z možností je návrh na elektronický platební rozkaz, což je jednodušší a rychlejší proces než klasická žaloba. Kromě samotné dlužné mzdy můžete požadovat i úroky z prodlení, které jsou zakotveny v občanském zákoníku. Soud na základě předložených důkazů vydá elektrický platební rozkaz, který zaměstnavatel musí splnit do 15 dnů od jeho doručení. Pokud zaměstnavatel nepodá odpor, elektronický platební rozkaz se stává pravomocným a vykonatelným.

Nevyplacená mzda je závažným porušením práv zaměstnance a je důležité se bránit všemi dostupnými prostředky. Ať už zvolíte smírné řešení či návrh na elektronický platební rozkaz důsledný postup vám dává vysokou šanci na úspěch. 

Dvouinstanční model kárného řízení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Dvouinstanční model kárného řízení

Kárné řízení soudců, státních zástupců a soudních exekutorů je klíčovým mechanismem, který zajišťuje odpovědnost těchto profesí a udržuje důvěru veřejnosti v právní systém. Po více než patnácti letech však přichází zásadní změna. Novela zákona přináší návrat ke dvouinstančnímu modelu, který vrací do kárného řízení nový prvek spravedlnosti možností přezkumu rozhodnutí.

Jednoinstanční model, který byl zaveden v roce 2008, měl své důvody. Jeho cílem bylo především zefektivnit proces, zrychlit rozhodování a snížit náklady. Tento přístup se ale ukázal jako problematický. Rozhodnutí kárného soudu byla konečná, přičemž odvolání bylo možné pouze k Ústavnímu soudu, a to jen v případě, že byla porušena základní práva. Absence možnosti běžného odvolání vedla k časté kritice, a to nejen ze strany odborné veřejnosti, ale i od mezinárodních institucí, jako je GRECO, které opakovaně upozorňovaly na nesoulad s moderními standardy právního státu.

Jednoinstanční systém přinášel riziko nespravedlivých rozhodnutí, která nebylo možné jednoduše napravit. Tento nedostatek vedl k opatrnosti soudů, jež se mnohdy uchylovaly k mírnějším trestům, aby předešly případným kontroverzím. Soudní rozhodování se tím stávalo méně efektivním a v některých případech i méně důvěryhodným.

Novela zákona vrací do kárného řízení dvouinstanční model, čímž zavádí možnost přezkumu rozhodnutí. Nově bude prvostupňová rozhodnutí vydávat vrchní soud, zatímco odvolání se bude řešit buď u Nejvyššího soudu, nebo u Nejvyššího správního soudu v závislosti na dotčené profesi. Tento krok nejenže zvyšuje transparentnost a odpovědnost, ale také posiluje práva osob, kterých se řízení týká.

Kromě návratu dvouinstančního modelu novela přináší další změny. Jednou z nich je prodloužení lhůty pro podání kárných návrhů ze šesti na devět měsíců, což umožní důkladnější přípravu případu. Dále zavádí možnost uzavírání dohody o vině a trestu, která může proces zrychlit a zjednodušit. Tato opatření reagují na potřebu modernizace a přizpůsobení se aktuálním požadavkům.

Novela zákona je významným krokem k posílení důvěry v český právní systém. Zavedení dvouinstančního modelu odstraňuje dlouhodobě kritizovanou mezeru a čas prověří, zda přináší větší spravedlnost do rozhodovacích procesů. Možnost odvolání zároveň zvyšuje legitimitu celého systému, protože umožňuje napravit případné chyby.

Právo na spravedlivý proces je základním pilířem právního státu a změny přijaté touto novelou ukazují, že i systém spravedlnosti lze přizpůsobit moderním požadavkům. Návrat dvouinstančního modelu je nejen legislativní, ale také morální krok, který má posílit důvěru občanů v rozhodování soudů a přispívá k celkovému zlepšení kvality justice v České republice.