Víte, kdo může být považován za podnikatele a jaký má tento status význam?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, kdo může být považován za podnikatele a jaký má tento status význam?

Pod pojmem podnikatel si každý z nás jistě dokáže někoho představit, ať už jde o konkrétní osobu nebo třeba jen obecný archetyp osoby. Jak je však podnikatel definován právem? A kdo může být za podnikatele považován, přestože tuto definici nesplňuje? Jaké důsledky právo se statusem podnikatele spojuje? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v následujícím článku.

Pojem a definice podnikatele

Definici pojmu podnikatel nalezneme v ustanovení § 420 občanského zákoníku, dle kterého: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

Jak již z této definice vyplývá, aby byla osoba, ať už fyzická či právnická, ve vztahu k určité činnosti podnikatelem, musí splňovat výčet definičních znaků, kterými jsou:

    • Samostatnost výkonu činnosti
      • Osoba jedná dle svých rozhodnutí a pro sebe, neřídí se pokyny jiné osoby
      • Není však vyloučeno, aby se nechala zastoupit, činnost nemusí být vykonávána osobně
  • Výkon činnosti na vlastní účet a odpovědnost
      • Osoba sama nese důsledky vykonávání dané činnosti, a to jak ekonomické tak právní, ať už jsou pozitivní či negativní
  • Jde o činnost výdělečnou vykonávanou za účelem dosažení zisku
      • Činnost nemusí nutně zisk přinášet, důležitý je právě záměr zisku dosahovat
      • Činnosti, jejichž účel by byl jiný než ziskový, např. zabezpečování veřejných potřeb nebudou podnikáním a osoba, tyto činnosti vykonávající, by pak nebyla podnikatelem
  • Tato činnost je vykonávána živnostenským či obdobným způsobem
    • Zde nejde o nutnost existence veřejnoprávního oprávnění, ale o způsob, jakým se dané činnosti běžně vykonávají
    • Pod pojmem obdobný způsob může být rozuměn například pronájem nemovitostní či výkon tzv. svobodných povolání (lékaři, advokáti, architekti..)
  • Záměr podnikatele je vykonávat tuto činnost soustavně
    • Činnost nemusí být vykonávána nepřetržitě, může jít např. i o sezonní činnost nebo činnost časově omezenou, jako je stavba či prodej
    • Pod tento definiční znak však nepatří jednorázové či nahodilé činnosti

Mimo tuto definici podnikatele občanský zákoník za podnikatele považuje také každou osobu zapsanou v obchodním rejstříku. Zde platí zákonná fikce, že pokud je osoba v obchodním rejstříku zapsaná, pak je podnikatelem bez ohledu na to, zda splňuje definiční znaky podnikatele či nikoli.

V neposlední řadě je ve vztahu k vymezení podnikatele využívána také vyvratitelná domněnka, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Tuto domněnku je však prokázáním opaku možné vyvrátit a v případě sporu argumentovat, že přestože osoba např. disponovala živnostenským oprávněním, nejednalo se ve vztahu k určité činnosti o podnikatele.

Neplnoprávní podnikatelé

Pojem neplnoprávní podnikatelé, se používá pro označení takových osob, které, přestože nesplňují některý nebo více z definičních znaků podnikatele, které jsme si vymezili výše, zákon je za podnikatele považuje, a to s ohledem na ochranu spotřebitelů.

Dle občanského zákoníku se pro účely ochrany spotřebitele totiž za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Spotřebitelem je pak každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Právní důsledky spojené se statusem podnikatele

Se statusem podnikatele je spojena celá řada práv a povinností. Na jednu stranu jsou určité záležitosti pro podnikatele jednodušší, na stranu druhou je však právo na podnikatele přísnější, neboť je od podnikatelů ve vztahu k výkonu jejich podnikatelské činnosti od nich očekávána jistá míra odbornosti a informovanosti.

Jako příklad povinností kladených na podnikatele můžeme uvést např. povinnost viditelně označovat své jméno a sídlo a jiné identifikační údaje na listinách, které podnikatel využívá ke své obchodní činnosti. 

Podnikatele pak také například zavazuje jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna, a to i pokud tato osoba nejednala v zastoupení podnikatele či své zástupčí oprávnění překročila.

Na podnikatele se dále nevztahují určitá ochranná ustanovení zákona, jakými jsou například ustanovení občanského zákoníku vztahující se k lichvě či neúměrnému krácení.

Zjednodušení pro podnikatele pak spočívá například ve stanovení výkladových pravidel pro výrazy, které připouštějí různý výklad a mohou být součástí právního jednání podnikatele či v přihlédnutí k obecně zachovávaným obchodním zvyklostem v právním styku dvou podnikatelů, jak předpokládá ustanovení § 558 odst. 2 občanského zákoníku.

Máte další otázky či potřebujete právní pomoc?

Splňuje činnost, kterou vykonáváte definiční znaky podnikání a vy si nevíte ohledně některých právních povinností souvisejících s podnikáním rady? Jste spotřebitelem, který se dostal s podnikatelem do sporu, a ocenili byste právní pomoc? Neváhejte se v těchto případech obrátit na naši advokátní kancelář. Naši odborníci jsou připraveni být Vám v řešení oporou.

Flexibilní novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Flexibilní novela zákoníku práce

Na samém počátku legislativního procesu je již dlouho očekávaný návrh flexibilní novely zákoníku práce, který představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavní změny, které tato flexibilní novela přinese, by se měly dotknout zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, prodloužení zkušební doby a skončení pracovního poměru. Ministerstvo práce a sociálních věcí za hlavní cíle této novely označilo zvýšení flexibility zákoníku práce v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů, přizpůsobení potřebám a vývoji moderního trhu práce, maximální využití pracovní síly, podpora slaďování rodinného a pracovního života a pokračující trend digitalizace.

 

Podpora slaďování rodinného a pracovního života

Jedním z hlavních cílů připravované novely je podpořit pracující rodiče, nabídnout jim flexibilnější podmínky a motivovat je k dřívějšímu nástupu zpět do práce. Zavedena by měla být až dvouletá garance stejného pracovního místa pro zaměstnance vracející se z rodičovské dovolené. Dvouletá garance pracovního místa bude spočívat ve skutečnosti, že pokud se zaměstnanec vrátí do práce před druhými narozeninami dítěte, bude zaměstnavatelem zařazen na svou původní práci a pracoviště. V současnosti je zaměstnavatel povinen zařadit vracejícího se zaměstnance dle pracovní smlouvy, zatímco dle novely bude zaměstnavatel zaměstnanci doslova garantovat „stejnou židli“. Tento institut by měl motivovat rodiče k dřívějšímu návratu z rodičovské dovolené zpět do práce. Podpořit pracující rodiče má i další navrhovaná změna, která jim umožní uzavření dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele na výkon druhově stejně vymezené práce jako dle uzavřené pracovní smlouvy.

 

Flexibilní ukončení pracovního poměru

Větší flexibilita se dle připravovaných změn projeví také v ukončení pracovního poměru. Běh výpovědní doby bude nově vázán na den doručení výpovědi druhé straně a její začátek tak nebude odložen až na první den následujícího měsíce.

 

Prodloužení a prodlužování zkušební doby

Významnou změnou, kterou by tato novela mohla přinést, je prodloužení zkušební pracovní doby až na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců na 8 měsíců, a také dodatečné prodlužování v zákonem upravených mezích.

 

Další chystané změny

Další změny, které novela může přinést, jsou např. výplata mzdy v jiné než české měně, doručování mzdového a platového výměru prostřednictvím interních elektronických systémů zaměstnavatele, zrovnoprávnění registrovaných partnerů při přechodu mzdových/platových práv při smrti zaměstnance a umožnění výkonu lehkých prací mladistvými od 14 let i bez ukončení základních vzdělávání v době prázdnin

 

Předpokládaná účinnost

Tato novela je teprve na samém počátku legislativního procesu, a proto není vůbec jisté, v jaké podobě budou nakonec tyto změny přijaty. Předpokládané datum nabytí účinnosti je dle Ministerstva práce a sociálních věcí v lednu 2025, proto sledujte nás blog, kde Vás budeme informovat o dalších změnách.

Jak postupovat při nálezu věci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat při nálezu věci

Věc opuštěná

Občanský zákoník stanovuje dobu, po které se věc považuje za opuštěnou na 3 roky, u nemovitostí je tato doba stanovena na 10 let. Ovšem ustanovení, které obsahuje zmíněné doby nevykonávání vlastnického práva k věci, je konstruováno s takzvanou vyvratitelnou domněnkou, takže slouží pouze jako „startovní čára“ a dá se dokázat, že skutečnost je jiná.

Dále také platí vyvratitelná domněnka, že každý si chce uchovat vlastnické právo k věci a nalezená věc se nedá bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.

Odevzdání nálezu

Pokud tedy nalezneme ztracenou movitou věc, měli bychom postupovat v souladu s § 1052 občanského zákoníku a ztracenou věc vrátit tomu, kdo ji ztratil, případně vlastníkovi věci. Taková situace je pochopitelně nejsnazší při nálezu věci, která je jednoznačně označena, například nález peněženky nám velmi usnadňuje skutečnost, že často je v ní i občanský či řidičský průkaz.

Občanský zákoník však pamatuje i na situace, kdy vlastník věci není znám a ani není patrné, kdo věc ztratil. V takovém případě musíme postupovat podle druhého odstavce ustanovení § 1052 občanského zákoníku, tedy věc odevzdat obci, na jejímž území byla věc nalezena, nejlépe do tří dnů. Je-li ovšem taková věc nalezena ve veřejné budově (knihovny, úřady, pošta, škola…) nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdáváme nalezenou věc provozovateli těchto zařízení, který svým vlastním postupem věc navrátí vlastníkovi.

Postup obce pro navrácení nálezu vlastníkovi

Po přijetí nálezu je obec povinna nález ohlásit obvyklým způsobem, a to tak, aby co nejlepším způsobem mohl nález putovat zpět ke svému vlastníkovi, v menších obcích to bude patrně obecní rozhlas, vyvěšení oznámení na úřední desku obce nebo prostě vlastní povědomí o tom, komu daná věc patří. Ve větších obcích a městech budeme potom patrně odkázáni pouze na oznámení na úřední desce. Pokud se vlastník věci v přiměřené době o nález značné hodnoty nepřihlásí, musí obec učinit vhodné opatření k tomu, aby nález vešel v širší známost.

Mezitím je obec uschována na náklady obce, peníze (a obzvláště větší hodnoty) je vhodné uložit do soudní úschovy. Dokonce není vyloučeno, souhlasí-li s tím nálezce, že nalezená věc bude uschována u nálezce do doby, než bude zjištěn vlastník. Pokud by ovšem věc šlo uschovat jen s nepoměrnými náklady či nelze-li věc uschovat bez patrné škody na věci, obec nalezenou věc prodá ve veřejné dražbě, a výtěžek této dražby je potom navrácen zjištěnému vlastníkovi. 

Pokud je věc považována za neprodejnou, naloží s ním obec libovolným způsobem. Za neprodejnou věc se však nedá považovat taková, o jejíž výjimečnosti či hodnotě nelze mít pochyb.

V případě, že se do jednoho roku od vyhlášení nálezu vlastník nenajde, je nálezce či obec věc užívat jakožto poctivý držitel. Po třech letech od vyhlášení nálezu nabývá tento poctivý držitel vlastnické právo k věci. 

Nálezné

Obecně známá je také skutečnost, že nálezci naleží tzv. nálezné. Právo na nálezné skutečně vychází z občanského zákoníku, který výši nálezného stanovuje na 10 % z hodnoty nálezného, pokud ovšem má ztracená věc hodnotu jen pro vlastníka (nebo pro toho, kdo ji ztratil), tak stanovená procenta neplatí a nálezci přísluší nálezné dle služného uvážení. Nálezné obdrží nálezce i za situace, kdy je vlastníka možné poznat z označení věci nebo z jiných okolností (toto bude např. zmíněná situace nálezu peněženky s občanským průkazem).

Nález věci skryté

Občanský zákoník rovněž pamatuje na situaci, kdy je nalezena zakopaná věc, případně věc zazděná nebo jinak ukrytá. V případě nálezu takovéto věci postupujeme stejně jako při jiném nálezu ztracené věci, ovšem s nálezným se to má podle zákona trochu jinak. Nálezce nemá na nálezné právo za situace, že vlastník o ukrytí věci věděl.

Další odchylkou je, že pokud není zřejmé, komu nalezená skrytá věc patří, oznámí se nalezení věci jak vlastníkovi pozemku, na němž byla věc nalezena, tak i příslušné obci. Pokud se nebude jednat o věc, která by měla podle zákona připadnout státu (např. archeologické nálezy), ujedná si nálezce s vlastníkem pozemku, který z nich si věc ponechá a vyplatí druhému polovinu z ceny věci. Jestliže se na tomto nemohou shodnout, dle § 1064 občanského zákoníku platí, že věc připadne vlastníkovi pozemku a ten nálezci vyplatí polovinu ceny. 

Pokud je někdo jiným pověřen hledáním skrytých věcí, tedy v podstatě nájemný lovec pokladů, v případě úspěchu při hledání mu náleží pouze sjednaná odměna a nestává se nálezcem. 

 

Pro další zajímavé články ze světa práva neváhejte navštívit náš blog, na kterém si pro vás naše advokátní kancelář Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o. pravidelně připravuje články z rozličných oblastí našeho právního řádu. 

Vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení velkých obchodních společností

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení velkých obchodních společností

O co se jedná?

Vláda schválila zákon, který má určovat pravidla pro vyvážené obsazení vedoucí pozic ve velkých společnostech. Tato úprava by se měla týkat společností, které zaměstnávají přes 250 zaměstnanců a jejich obrat přesahuje 50 milionů euro (tedy v přepočtu asi 1,24 mld. korun). To v České republice splňuje celkem 6 obchodních společností. Konkrétně jimi jsou: ČEZ, Komerční Banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola ČeskoSlovensko a Colt CZ Group SE. Zde by pak zákon stanovil minimální procentuální zastoupení žen (případně však i mužů) ve správních a dozorčích orgánech na 40 %, nebo aby jejich počet dohromady jak představenstvu, tak v radách dosahoval alespoň hranice 33 %. Této hodnoty by společnosti měly dosáhnout nejpozději do poloviny roku 2026.

 

Důvod úpravy?

Jedná se o reakci na směrnici Evropské Unie z konce roku 2022, které letos v prosinci končí lhůta pro její transpozici. Česká republika je dlouhodobě kritizována za nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích. Ve vedení společností spadajících do těchto kritérií je u nás pouhých 21 % žen. Ve srovnání s unijním průměrem tak zaostáváme o cca 11 %, což nás dostává až na 20. místo v rámci EU. Tato směrnice má snahu vyrovnat rozdíly mezi členskými státy a odstranit diskriminaci na základě pohlaví zavedením kvót spolu s jednoznačným, a hlavně neutrálním vymezením pravidel pro obsazování výše zmíněných pozic.

 

Jak by to vypadalo v praxi?

Společnosti, kromě běžných kritérií a zvláštních požadavků budou muset při výběru zaměstnanců do vedoucích pozic vzít v potaz i jejich současné zastoupení ve vedení společnosti. V případě, že by společnost při výběru pochybila a nedala přednost kandidátovi z početně méně zastoupené skupiny přednost, mohl by ji tento následně žalovat a dožadovat se náležité satisfakce.

Vážíme si Vaší pochvaly.

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vážíme si Vaší pochvaly

“Dobrý den pane Kiršnere,

chtěla bych Vám tímto vyjádřit poděkování za oba pány advokáty, kteří se věnují mým potížím. Za pana  Mgr. Possela a pana Mgr. Beka.

Zpočátku jsem tomu nevěřila, že je možné se z té mé bezútěšné situace se vůbec vyhrabat, ale opravdu cením si jejich práce a úsilí i snahu mi ve všem vyhovět, poradit, vysvětlit.

Velmi si cením jejich práce, jejich nápadů a dosavadních výsledků, i když vím, že stále nejsme u konce a cesta ještě bude dlouhá. Ale už nepochybuju, vidím, že jejich práce je systematická a už věřím, že s nimi se lze dobrat nějaké spravedlnosti. Pan Bek mi zařídil to, že rozvod proběhl bez mé účasti a další výhody u dalších následujících soudních stání, které jsou pro mě stresující, zařídil tak, abych se nemusela s exmanželem vůbec vidět. Pan Possel udělal také kus práce a již se s jeho úsilím objevují první pozitivní zprávy, které povedou k objasnění věci. Nepochybuji o dalším jejich postupu.

Jistě jste informován, nicméně také abyste věděl, že  si i já jejich práce cením….i když uznávám, že finančně je to velmi náročné, ale jsem rozhodnuta, že prostě dokud to půjde……

Z tohoto titulu bych Vám chtěla dát podnět….jsou ženy, které jsou v podobné situaci jako já….ale nemají peníze na právníky, protože s manipulátorem žily dlouho a on je o všechno připravil, já jsem se do této fáze naštěstí nedostala…jsou v bezvýchodné situaci a nemají absolutně žádnou šanci prokázat pravdu, protože prostě nemají na toho právníka. Jestli máte nějakou možnost, třeba i postavit věc na mém případu a ukázat, co je možné, aby manipulátor udělal… abyste od státu získali nějakou podporu, jak těmto lidem pomoct, Jsem ochotna říct, v jakých fyzicky nátlakových i psychicky neřešitelných podmínkách se ty ženy nachází a pokud jim někdo nepomůže, tak se dostávají do bezvýchodné situace a nakonec se uchylují k sebevraždám…popřemýšlejte o tom. Těch žen je mnoho a opravdu nemají šanci. Nebýt vás a vašich advokátů a toho, že mi zbyly peníze z prodeje mého původního domu, já bych taky nevěděla, co mám dělat a taky jsem k těm podobným myšlenkám neměla daleko.

Jakmile to vše skončí, velmi ráda Vám poskytnu reference a jistě vím, kam pro případnou právní  pomoc pošlu své známé.

Pěkný den přeji,

Daniela F.”

Postup na žádost o invalidní důchod

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Postup na žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod slouží k podpoře osob, kterým je dlouhodobě znemožněno plné pracovní nasazení. Invalidní důchod se Vás týká, pokud jste nedosáhli věku 65 let, jste pojištěnec, jste invalidní jedním ze tří stupňů invalidity a zároveň jste získali potřebnou dobu pojištění.

Stupně invalidity a potřebná doba pojištění:

Existují tři stupně invalidity:

  • 1. stupeň – pokles pracovní schopnosti o 35%-49%
  • 2. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 50%-69%
  • 3. stupeň- pokles pracovní schopnosti o 70% a více

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před invaliditou a z věku pojištěného:

  • do 20 let – potřebná doba pojištění méně než 1 rok
  • od 20 do 22 let – potřebná doba alespoň 1 rok
  • od 22 do 24 let- potřebná doba alespoň 2 roky
  • od 24 do 26 let- potřebná doba alespoň 3 roky
  • od 26 do 28 let- potřebná doba alespoň 4 roky
  • od 28 let- potřebná doba alespoň 5 let

Potřebná doba pojištění se nevyžaduje u invalidity vzniklé z pracovního úrazu nebo u nemoci z povolání.

Kdy řešit invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze podat kdykoli, jestliže zdravotní stav neumožňuje výkon pracovní náplně. O přiznání invalidního důchodu lze žádat i zpětně, ale vyplácen bude zpětně jen do 5 let. Nejlépe zažádejte o invalidní důchod po konzultaci s lékařem, který Vám se situací pomůže.

Co potřebuji k vyřízení

Při podání žádosti jsou potřeba originály, nebo ověřené kopie těchto dokladů:

  • občanský průkaz
  • doklady o studiu
  • doklady o době vojenské služby
  • doklady prokazující výchovu dítěte
  • doklady o dobách pojištění
  • tiskopis se žádostí o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela či manželky v České republice
  • potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad, pokud pobíráte/pobíral jste náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz či nemoc z povolání

    Jak službu vyřídit

Žádost lze vyřídit online pomocí Portálu Občana, nebo osobně. Uplatnit žádost musíte přímo Vy, popřípadě Váš zástupce, který má plnou moc. Výjimku také tvoří osoby, které nemohou vzhledem ke zdravotnímu stavu podat žádost osobně. Těmto osobám mohou na základě potvrzení od lékaře podat žádost rodinní příslušníci, pokud s tím invalidní osoba vyjádří svůj souhlas. 

Na základě podání žádosti dojde k zahájení procesu zjišťování invalidity. Posuzování provádí posudkový lékař. Lékař se především opírá o zprávy a posudky lékařů, pokud jsou ale nedostatečné, může být osoba vyzvána k osobnímu dostavení.

Jakmile má Česká sociální správa zabezpečení všechny podklady, rozhodne se o žádosti invalidního důchodu. Pokud splníte nároky na invalidní důchod, přijde Vám písemné rozhodnutí o přiznání důchodu, ve kterém bude uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Pokud podmínky nesplníte, přijde Vám písemné rozhodnutí o zamítnutí žádosti, ve kterém budou důvody zamítnutí.

Jaké podmínky musíte splnit v případě žádosti o udělení občanství České republiky?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jaké podmínky musíte splnit v případě žádosti o udělení občanství České republiky?

Získání občanství je krokem, který může změnit celý váš život – nabízí nové možnosti, jistotu a pocit sounáležitosti. Ať už Vás k tomu vedou osobní důvody, profesní ambice nebo touha po stabilitě, proces žádosti o občanství je klíčovým momentem na vaší cestě. 

Způsoby získání české občanství

Získání českého občanství lze dosáhnout několika způsoby. Prvním a nejběžnějším způsobem je narozením, kdy alespoň jeden z rodičů musí být státním občanem České republiky. Další možností je určení otcovství, pokud otec je občanem ČR a rodiče souhlasně prohlásí otcovství před matričním úřadem nebo soudem, v některých případech je vyžadována genetická zkouška. Osvojení také umožňuje získání občanství, pokud alespoň jeden z osvojitelů je občanem ČR. Pokud je dítě nalezeno na území ČR a je mladší tří let, jehož totožnost se nepodaří zjistit, rovněž získá občanství. Prohlášení je cesta pro osoby ve věku 18-21 let, které mají trvalý pobyt v ČR, jsou trestně bezúhonné a žily na území ČR před svým desátým rokem života. Děti svěřené do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče, které jsou bezdomovci od narození, mohou také získat občanství. Významný přínos pro ČR, například vědecký, kulturní či sportovní, může být důvodem pro udělení občanství, pokud má osoba trvalý pobyt v ČR. Poslední způsob je standardní udělení občanství při podání žádosti a splnění stanovených podmínek.

 

Podmínky pro udělení občanství na základě žádosti 

Pro získání českého občanství je třeba splnit několik základních podmínek, které zajišťují vaši integraci a vazby na Českou republiku:

 

  1. Trvalý pobyt na území ČR:
    • Musíte mít povolení k trvalému pobytu po dobu minimálně 5 let, pokud jste občanem zemí mimo EU.
    • Pokud jste občanem EU, postačí trvalý pobyt po dobu 3 let.
    • Alternativně musíte mít povolení k trvalému pobytu po dobu, která spolu
      s bezprostředně předcházejícím oprávněným pobytem v ČR dosahuje alespoň 10 let.

  2. Nepřetržitý pobyt:
    • Váš pobyt na území ČR musí být kontinuální. K prokázání nepřetržitého pobytu slouží tzv. historie pobytu, kterou vydává na vaši žádost Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky).

  3. Znalost českého jazyka a reálií:
      • Musíte prokázat znalost českého jazyka na úrovni B1 a českých reálií. Výjimku mají osoby, které studovaly v ČR minimálně tři roky na základní, střední nebo vysoké škole, kde byla vyučovacím jazykem čeština, osoby mladší 15 let nebo starší 65 let, a další výjimky stanovené zákonem. 

  4. Dodržování zákonů:
        • V posledních třech letech před podáním žádosti nesmíte porušit povinnosti vyplývající ze zákonů, včetně placení veřejného zdravotního a sociálního pojištění, daní, cla, veřejnoprávních povinností k obci, odvodů a poplatků, a plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti s trvalým pobytem v ČR.

  5. Finanční stabilita:
          • Musíte prokázat výši a zdroje svých příjmů za poslední tři roky (tato podmínka se netýká osob mladších 18 let).

  6. Nezatěžování sociálního systému:
            • V posledních třech letech před podáním žádosti nesmíte výrazně a bezdůvodně zatěžovat systém státní sociální podpory a systém podpory v hmotné nouzi. Výrazné zatížení je definováno jako dlouhodobá závislost na dávkách, ale nepovažuje se za ně nemožnost pracovat kvůli zdravotnímu stavu, studiu, mateřské nebo rodičovské dovolené či péči o blízkou osobu.
  7. Fyzická přítomnost:
            • Musíte prokázat vaši fyzickou přítomnost na území ČR, což lze doložit potvrzením o studiu, pracovními smlouvami nebo jinými relevantními dokumenty.

České občanství může být uděleno, pokud jste plně integrováni do české společnosti, zejména z hlediska rodinného, sociálního a pracovního, a splňujete všechny zákonné podmínky pro jeho udělení.

 

Novela nařízení Vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela nařízení Vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky

O co se jedná?

Vláda schválila novelu nařízení č. 123/2018 Sb. o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Tato novela nabude účinnosti dne 1. 9. 2024 a upraví tak maximální množství hodin, které budou financovány ze státního rozpočtu.

 

Důvod této novelizace

Návrh nařízení pro Vládu připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci racionalizačních opatření v oblasti rozpočtových úspor v resortu školství. V duchu těchto opatření dojde k úpravě přílohy č. 1 nařízení, jež obsahuje právě stanovení maximálního počtu hodin výuky pro základní i střední školy a konzervatoře, které budou financovány státem (tzv. PHmax). Jelikož tento PHmax se odvíjí kromě oboru vzdělávání také od průměrného počtu žáků na třídu, tato novela má též za cíl pomoci ustálit poměr žáků na jednoho učitele a zefektivnit tak výuku na příslušných školách.

 

Změní se též počet hodin s asistentem pedagoga?

Toto nařízení kromě limitu běžných vyučovacích hodin stanovuje též limit na státem financované hodiny výuku s asistentem pedagoga. Asistent pedagoga je v dnešní době už téměř nezbytnou součástí skoro každé třídy, jelikož pomáhá žákům lépe vnímat, a tedy i pochopit probíranou látku. V případě, že by tyto hodiny byly omezeny, mohlo by to mít neblahý vliv na rizikové skupiny – žáky, kteří trpí některou ze široké palety poruch autistického spektra (jako je například ADHD, ADD a další). Tyto limity jsou pak podrobně upraveny v příloze č. 2 nařízení. Podle zatím dostupných informací by se však změna měla dotknout pouze první přílohy, a tudíž by maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga měl zůstat, alespoň prozatím, nezměněn.