Homeschooling – Co to je a jak o něj zažádat?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Homeschooling – Co to je a jak o něj zažádat?

Individuální vzdělávání žáka, často též označováno jako domácí výuka nebo homeschooling, je jedním ze zvláštních způsobů plnění povinné školní docházky, upraveným v § 41 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“). Ačkoli tato forma výuky není v České republice úplnou novinkou, zatím není příliš hojně využívanou alternativou k tradičnímu způsobu základního vzdělávání, jako tomu je například v zemích západní Evropy nebo USA.

 

Zákonné podmínky

Žádost o individuální vzdělávání žáka podává jeho zákonný zástupce řediteli školy, kde je žák zapsán k plnění povinné školní docházky. Ten pak na základě správního uvážení rozhodne o jeho povolení. Ředitel žádosti vyhoví, jsou-li splněny zákonné podmínky stanovené školským zákonem. Jsou v zásadě čtyři:

  • Závažné důvody pro individuální vzdělávání
    • v praxi velmi volný a široký výklad slova „závažné“, jelikož kromě šikany ve škole nebo vrcholového sportování dítěte sem například spadá i příslušnost k státem regulované církvi či pouhá nedůvěra rodičů v úroveň vzdělání poskytovaném na dané základní škole
  • Zajištění podmínek pro individuální vzdělávání
    • zejména materiální a ochrany zdraví
  • Osoba, která bude vzdělání zajišťovat má dosažené potřebné vzdělání
    • zde je zásadní rozdíl mezi vzděláváním na první a druhém stupni základní školy

první stupeň 🡪 střední vzdělání s maturitní zkouškou

druhý stupeň 🡪 vysokoškolské vzdělání

  • Zajištění vhodných učebnic a učebních textů
    • Seznam těchto učebnic, nejedná-li se učebnice se schvalovací doložkou ministerstva podle § 27 školského zákona, se připojuje k žádosti

Jelikož zde ředitel školy rozhoduje jakožto správní orgán, je přípustné případné soudní přezkoumání takového rozhodnutí.

 

Náležitosti žádosti

Žádost řediteli musí být písemná a obsahovat všechny nezbytné informace pro posouzení splnění zákonných podmínek. Kromě běžných identifikačních údajů dítěte (jméno, příjmení, rodné číslo a trvalé bydliště) a výše zmíněných údajů, zde musí být uvedena délka období, po které má být žák individuálně vzděláván, doklady o splnění potřebné úrovně vzdělání osoby zajišťující domácí výuku, popis prostředí ve kterém má být dítě vzděláváno, vyjádření školského poradenského zařízení a další skutečnosti, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka. Touto poměrně širokou paletou podmínek se v první řadě sleduje zájem na ochraně řádného rozvoje dítěte a za jejich plnění odpovídá jeho zákonný zástupce.

Kontrola studia a ukončení individuálního vzdělávání

Na konci každého pololetí dochází k přezkoušení žáka z příslušného učiva ve škole, ve které je zapsán k plnění povinné školní docházky. V případě, že žáka nelze hodnotit nebo ve druhém pololetí neprospěje, má ředitel školy povinnost individuální vzdělávání ukončit. Totéž platí i pro případ neplnění dalších podmínek, které stanovuje školský zákon. Z tohoto můžeme zcela jednoznačně vnímat primární zájem na ochraně kvality vzdělávání dítěte, které nemá ukončenou základní školní docházku.

 

Výhody individuálního vzdělání

Rozhodně nelze hovořit o tom, že by homeschooling byl jednoznačně lepší formou klasické výuky ve škole anebo naopak. Je však její důležitou alternativou a má své zásadní uplatnění v mnoha případech. Největší výhodou je samozřejmě velká míra individuálního přístupu, který může plně zohledňovat vlastnosti a schopnosti žáka a přizpůsobit se jeho tempu. Je zde také mnohem snazší výkon dohledu nad jeho studiem. V neposlední řadě může tato forma vzdělávání pomoci i lidem, kteří mají z důvodů špatné dopravní infrastruktury problémy se do školy každý den dopravit. Stinnou stránkou však může být určitá izolace jedince od jeho vrstevníků. Neuškodí tedy tento kontakt zajistit skrze různou volnočasovou aktivitu.

Projev advokátky: hranice mezi svobodou projevu a profesní odpovědností

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Projev advokátky: hranice mezi svobodou projevu a profesní odpovědností

V nedávném případu, který se zabýval samotný Nejvyšší správní soud, se dostal do středu pozornosti kontroverzní projev advokátky. Tento příběh nejen vyvolává otázky o hranici mezi soukromým názorem a profesní odpovědností, ale také osvětluje napětí mezi svobodou projevu a povinnostmi spojenými se stavovskými předpisy, kterými jsou advokáti vázáni. Podívejme se podrobněji, jak tento případ odráží komplexní vztah mezi právem na vyjádření názoru a profesními standardy advokátů.

 

Průběh případu

Nejvyšší správní soud se nedávno zabýval případem advokátky, která, kromě své právnické praxe, aktivně působí v politickém dění. Její kontroverzní projev před tureckým velvyslanectvím, ve kterém vyjádřila ostrou kritiku, vedla Česká advokátní komora k udělení pokuty ve výši 25 000 Kč za údajné snížení důstojnosti advokátního stavu. Nicméně, Městský soud v Praze rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že projev nesouvisel s výkonem advokacie.

V dalším vývoji událostí se NSS zabýval kasační stížností České advokátní komory, která tvrdila, že advokátka snížila důstojnost advokátního stavu nevhodným chováním. Avšak, Nejvyšší správní soud neshledal souvislost mezi projevem a výkonem advokacie. Zákon o advokacii, platný v době incidentu, nezakazoval veškerá jednání advokátů, ale pouze taková, která mají přímou souvislost s výkonem advokacie.

Závěr

Rozsudek Nejvyššího správního soudu v tomto případě zdůraznil rozdíl mezi soukromými projevy advokátů a jejich profesní odpovědností. Podle soudu není možné posuzovat soukromé projevy advokátů jako součást výkonu advokacie, pokud tyto projevy nepřímo nesouvisí s jejich právnickou praxí. Tento rozsudek poskytuje důležitou interpretaci vztahu mezi svobodou projevu a profesní odpovědností advokátů a zároveň chrání jejich právo na politické angažovanosti mimo oblast práva.

Jak vznikne svěřenský fond?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak vznikne svěřenský fond?

Svěřenský fond je forma správy majetku, který jeho vlastník vyčlenil za určitým účelem do správy druhé osobě, kterým je svěřenský správce. Fond zakládá tento původní vlastník, ale okamžikem svěření do rukou správce přestává být nadále vlastníkem a ztrácí nad majetkem svou přímou kontrolu. Tento vyčleněný majetek již nemá svého vlastníka a je spravován správcem, který za stanovených podmínek předává plody či užitky z majetku obmyšlené osobě, tedy osobě, v jejíž prospěch má být z fondu plněno.

 

Struktura svěřenského fondu

V struktuře svěřenského fondu hrají zpravidla roli tři osoby:

  • Zakladatel – ten, který vyčlenil svůj majetek za nějakým účelem do svěřenského fondu
  • Svěřenský správce – je jmenován a odvoláván zakladatelem a má za úkol spravovat a rozmnožovat majetek svěřenského fondu a zároveň naplňovat jeho účel
  • Obmyšlený – ten, který má práva na plnění ze svěřenského fondu, určuje ho zakladatel, popř.  svěřěnský správce.

Svěřenským správcem může být i zakladatel nebo obmyšlený, ale svěřenský fond v takovém případě musí mít ještě dalšího správce a správci musejí jednat společně. Činnost svěřenského správce navíc podléhá dohledu Ministerstva spravedlnosti. Svěřenský správce musí ministerstvu pravidelně podávat zprávy a ministerstvo si může navíc vyžádat i další informace. Základní povinností svěřenského správce je držet a spravovat majetek s péčí řádného hospodáře.

 

Založení svěřenského fondu

Založit svěřenský fond lze jak za život, tak pro případ smrti. K založení svěřenského fondu je nutné vytvořit statut fondu, který obsahuje označení svěřenského fondu, označení majetku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaje o době trvání, určení obmyšleného, počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.  Statut svěřenského fondu musí být sepsán ve formě veřejné listiny, nejčastěji notářského zápisu, a jejím sepsáním dojde k založení svěřenského fondu. Svěřenský fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, ale je zřízen až okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Vznik svěřenského fondu může také nastat ke dni smrti zůstavitele, pokud byl zřízen pro případ smrt, v takovém případě je do evidence zapsán až po svém vzniku. Evidence svěřenských fondů je vedená Ministerstvem spravedlnosti a je veřejně nepřístupná, čímž je zajištěna ochrana majetku ve svěřenském fondu.

Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které nesmí být zavádějící a zaměnitelné s jiným svěřěnským fondem. Označení svěřenského fondu musí obsahovat slova „svěřenský fond“ a vyjadřovat účel založení fondu. Dle účelu svěřenských fondů zákon rozlišuje soukromé a veřejně prospěšné svěřenské fondy.  V praxi se lze setkat také s rozdělením typů svěřenských fondů a to na osobní, rodinný, obchodní, charitativní a investiční. Svěřenský fond může být v průběhu své existence doplňován i jinými osobami než zakladatelem, tyto osoby se ale nestávají zakladateli a nenabývají práva z toho pramenící. 

 

Zánik svěřenského fondu

Svěřenský fond a jeho správa zaniká uplynutím doby, splněním účelu nebo rozhodnutím soudu. Pokud se jedná o svěřenský fond se soukromým účelem, může dojít k zániku i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z fondu. Po zániku je majetek ze svěřenského fondu vydán obmyšlenému, pokud ten není tak zakladateli a když není žádný z nich, tak tento majetek připadne státu.

Víte, jaký je rozdíl mezi smluvní pokutou a úrokem z prodlení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaký je rozdíl mezi smluvní pokutou a úrokem z prodlení

Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení i úrok z prodlení nastupují v případě, že dlužník neplní řádně a včas. Hlavním smyslem těchto dvou institutů je sankcionovat prodlení dlužníka se splněním povinnosti. Přestože je funkce těchto institutů velmi podobná, jsou zde podstatné rozdíly, které je třeba znát.

 

Vznik smluvní pokuty a úroku z prodlení

První rozdíl mezi těmito instituty se týká jejich vzniku. Úrok z prodlení je zákonným nástrojem, který věřitele sankcionuje v případě splnění zákonných podmínek, kterými jsou prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu, odpovědnost dlužníka za prodlení a splnění všech povinností ze strany věřitele. Naopak smluvní pokuta musela být mezi stranami sjednána, jak ostatně pramení i z jejího názvu. Z logiky věci tak plyne, že smluvní pokutu a její výši si musely smluvní strany ujednat předem. Rozdíl oproti úroku z prodlení je navíc to, že smluvní pokuta se může vázat i k nepeněžitému plnění. 

Oba tyto instituty hrají roli v případě neplnění hlavního závazku, avšak ne oba jsou jeho příslušenstvím. Zatímco úrok z prodlení je vždy příslušenstvím pohledávky a lze přiznat i do budoucna, smluvní pokuta je v podstatě vedlejším závazkem závislým na hlavním závazku. Smluvní pokuta je závislá na hlavním závazku v době jejího vzniku, kdy bez hlavního závazku ji není možné sjednat, avšak po vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty se smluvní pokuta stává samostatnou pohledávkou a představuje samostatné majetkové právo, které trvá i po zániku hlavního závazku. 

 

Výše smluvní pokuty a úroku z prodlení

Výše úroku z prodlení je ve formě zákonného úroku z prodlení stanovena nařízením vlády, avšak pokud si strany výši úroky z prodlení ujednají smluvně, má dle občanského zákoníku přednost sjednaná výše úroku z prodlení. Občanský zákoník pro úrok z prodlení neupravuje výslovný limit, avšak případná nepřiměřenost se posuzuje dle korektivu základních zásad soukromého práva. Smluvní pokutu si strany mohou sjednat jako jednorázovou fixní částku nebo jako procento či podíl z ceny věci, které se smlouva týká. Smluvní pokuta může být jednorázová i opakující se. V případě nepřiměřené výše ujednané smluvní pokuty, má soud tzv. moderační právo, kdy může na návrh dlužníka smluvní pokutu snížit.

 

Promlčení

V neposlední řadě se tyto instituty liší také v plynutí promlčecí lhůty, která je u obou 3 roky, není-li sjednáno jinak. V případě úroků z prodlení začíná promlčecí lhůty plynout dnem následujícím po splatnosti jistiny, a to jednorázově jako celek. U smluvní pokuty běží promlčecí lhůta u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně. Navíc v případě smluvní pokuty má věřitel možnost se domáhat zaplacení smluvní pokuty i po úspěšně uplatněné námitce promlčení hlavní pohledávky, pokud na ni vzniklo právo před promlčením hlavní pohledávky.

 

Úrok ze smluvní pokuty a z úroku z prodlení

Zajímavostí určitě je, že ze samotného úroku z prodlení lze sjednat další úrok z prodlení tzv. úrok z úroku. Naopak u smluvní pokuty tento další úrok z prodlení nemusí být sjednán a vzniká ze zákona. Důležité je také vědět, že smluvní pokuta nahrazuje náhradu škody, tzn., že v případě sjednané smluvní pokuty již nevzniká nárok na náhradu škody, a to ani v případě, že vzniklá škoda převyšuje smluvní pokuty. Strany si zde ale mohou sjednat, že sjednání a uhrazení smluvní pokuty se nijak nedotýká nároku na náhradu škody.  V případě úroků z prodlení se tyto započítávají na náhradu škody a je tak možné jen nahrazení škody převyšující výši úroků z prodlení, opět je zde ale možnost, aby to bylo stranami sjednáno jinak.

 

Souběh smluvní pokuty a úroku z prodlení

Závěrem je důležité upozornit na skutečnost, že je možný souběh těchto institutů, kdy sjednání pokuty nevylučuje úroky z prodlení, avšak v takovém případě je stále důležité hledět na přiměřenost takového ujednání.

Zrušení velkých technických průkazů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zrušení velkých technických průkazů

Zákonné vymezení a základní informace

Od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti novela zákona č. 56/2021 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V rámci této novely došlo k celé řadě změn v souvislosti s registrací vozidla a jeho potřebnými doklady. Tou nejzásadnější změnou je, že se od nového roku již nevydávají velké technické průkazy. Klasickou dvojici velkého a malého „techničáku“ nebo též osvědčení o registraci vozidla (ORV) tak nahradil pouze jediný doklad.

 

Vydání nových průkazů a přístup k údajům z registru

Nemusíte se však bát, že by došlo k hromadnému výběru „velkých technických průkazů“. I po účinnosti této novely všechny stávající doklady zůstávají nadále v platnosti. Sběr dokladů tedy proběhne až v momentě jejich první případné změny – typicky například při prodeji. Magistrát pak oba doklady odebere a vydá žadateli nové ORV, na které se doplní některé důležité parametry z technického průkazu. K ostatním údajům z registru silničních vozidel bude možné získat kdykoli přístup a to hned několika způsoby. V první řadě se jedná o Portál dopravy a Portál občana. Zde však může řada uživatelů narazit na problém s elektronickou identitou, která je pro kontrolu dat touto cestou nezbytná. Dalšími způsoby, které už elektronickou identitu nevyžadují, jsou portál dataovozidlech.cz nebo v aplikaci eTechničák. V poslední řadě je samozřejmě stále možné o výdej dat z registru požádat i osobně na úřadě.

 

Další plánované změny v průběhu roku

V průběhu roku pak můžeme očekávat další drobné změny téhož zákona. Mezi nimi bude například rozšíření uváděných parametrů silničního vozidla v registru o počet náprav a poháněných náprav. Další změnou bude následné rozšíření poskytovaných informací provozovatelům elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO₂ vozidla a jeho evidence do systému.

 

Smysl úpravy

Všechny tyto změny jsou důležitým krokem na pokračující cestě za stále vyšší mírou digitalizace. Důsledkem by mělo být zjednodušení, zpřehlednění a hlavně zefektivnění provozu na pozemních komunikacích.

Zákonem vymezené výjimky pro shromažďovací právo

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákonem vymezené výjimky pro shromažďovací právo

V České republice je všem osobám zaručeno právo svobodně a pokojně se shromažďovat za účelem ochrany zaručených práv a svobod. Stejně tak jsou ale vymezeny situace, kdy je toto právo omezeno, kterým se budeme věnovat v tomto článku.

 

Zakotvení shromažďovacího práva 

Obecně je v našem státu právo shromažďovací zaručeno Usnesením č. 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (tj. Listinou základních práv a svobod). Listina ve svém článku 19 obecně garantuje právo se pokojně shromažďovat, zároveň ale vymezuje výjimky, které je možné na základě platného a účinného zákona omezit. Stejně tak je zaručeno, že uplatnění práva shromažďovacího nemůže být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

 

Bližší úprava zákonem o právu shromažďovacím

Zákonem, který konkretizuje tyto výjimky, stejně jako bližší podmínky vlastního výkonu shromažďovacího práva je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon nejprve uvádí vymezení toho, co takové shromáždění ve smyslu tohoto zákona vlastně je (neřadíme sem například situace, kdy je na jednom místě shromážděn větší počet osob z důvodu rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo shromáždění za účelem poskytování služeb), kdo může být svolavatelem akce a komu je potřeba shromáždění předem nahlásit a v neposlední řadě i přestupky, kterých se můžeme překročením podmínek práva shromažďovacího dopustit. 

 

Kdy a kde se shromáždění konat nesmějí

Ke zmíněným výjimkám můžeme uvést, že rozlišujeme zejména dobu, stejně tak jako místa, kde se shromáždění konat nesmějí. Asi nejvýznamnějším omezením, co se doby konání týče, je nepochybně doba nočního klidu. O pořádání akcí v této době musí rozhodnout úřad příslušný v místě konání akce, který rozhoduje o přiměřenosti rušení nočního klidu. Záleží tedy na konkrétní situaci a místě, neboť situace bude nepochybně odlišná v sobotu na Václavském náměstí v Praze a jiná během pracovního týdne v malém okresním městě. Stejně tak místní úřad může i rozhodnout, v jakou dobu jsou obecně shromáždění zakázána, případně v konkrétních situacích svolavateli přikázat, aby se shromáždění konalo v jinou dobu nebo na jiném místě. Podobně tak může úřad stanovit jiné podmínky konání shromáždění, pokud hrozí kolize jiné akce konané ve stejnou dobu na stejném místě, přičemž svolavatel i účastníci akce jsou povinni tyto pokyny respektovat.

 

Zákaz konat shromáždění v okolí parlamentních budov

Naopak k místu konání jsou určeny poměrně striktní výjimky, Listina obecně stanovuje, že shromáždění nelze pořádat na veřejných místech, pokud by tím byla omezena práva a svobody druhých, veřejný pořádek, zdraví, mravnost, majetku nebo pro bezpečnost státu. Zákon o právu shromažďovacím tak ve své příloze vymezuje ulice v těsném sousedství parlamentních budov na Praze 1. Samozřejmě stále platí princip, podle kterého může místní úřad ohlášenou akci místně i časově korigovat v důsledku zmíněné kolize s jinou akcí a podobně.

Rozdělení majetku v případě rozchodu nesezdaného páru?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Rozdělení majetku v případě rozchodu nesezdaného páru?

V dnešní době dochází stále častěji k situaci, kdy spolu páry žijí tzv. „na psí knížku,“ což znamená, že dají přednost nesezdanému soužití před manželstvím. Na takovémto způsobu soužití samozřejmě není nic špatného, ale problém může nastat v okamžiku, kdy se pár rozejde. V momentě, kdy spolu nesezdaný pár žije již delší dobu, dochází k tomu, že mají společný majetek, který je v případě rozchodu třeba spravedlivě rozdělit. Takovéto situace jsou dnes stále častější a problémem zůstává, že právní předpisy k úpravě vztahů v případě nesezdaného soužití mlčí. Takže zatímco v případě rozvodu manželského páru dochází k vypořádání společného majetku, úprava majetkového vypořádání nesezdaného páru není právní úpravou explicitně řešena.

 

Vlastnictví dle vynaložených finančních prostředků

U nesezdaných partnerů nevzniká společné jmění, tzn., že každý z partnerů je vlastníkem těch věcí, které si koupil za svoje peníze. Obecně lze říci, že účty a finanční produkty patří tomu z partnerů, na jehož jméno jsou vedeny, movité věci zpravidla tomu, kdo na ně vynaložil své finanční prostředky. V případě zakoupení dražších movitých věcí, mezi které můžeme řadit např. televizi nebo pračku, je vhodné si uschovat fakturu nebo je zaplatit kartou, aby platba byla evidována na výpisu z účtu.

 

Spoluvlastnictví

Movité i nemovité věci, které jsou partnery kupovány společně, jsou ve spoluvlastnictví, takže v případě rozchodu je možné takové spoluvlastnictví zrušit a finančně se vypořádat. Nejlepším způsobem vypořádání takového spoluvlastnictví bude uzavření dohody, která v případě, že nepůjde o nemovitost, může být jen ústní. U movitých věcí bude dohoda nejčastěji spočívat v tom, že věc si ponechá ten z partnerů, který věc reálně užívá, a druhému z partnerů za to poskytne určitou finanční náhradu. 

 

Spoluvlastnictví nemovitých věcí

V případě nemovitých věcí ve spoluvlastnictví je celá věc poněkud složitější a to také z toho důvodu, že se bude pravděpodobně jednat o podstatně hodnotnější věc. Vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci probíhá zpravidla jedním z následujících tří způsobů:

  1. Převedení vlastnického práva jednomu z partnerů a vyplacení druhého partnera
  2. Rozdělení nemovité věci, pokud je to možné
  3. Společný prodej nemovité věci a rozdělení výtěžku z prodeje mezi partnery.

U dohody o vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci je písemná forma dohody nezbytná ze zákona.

 

Vypořádání spoluvlastnictví soudem

Pokud nebude s bývalým partnerem schopni dosáhnout dohody o vypořádání spoluvlastnictví, můžete podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu. Soud zpravidla vypořádá spoluvlastnictví rozdělením věci, pokud je to možné, anebo věc přikáže do výlučného vlastnictví jednomu z partnerů a uloží mu povinnost zaplatit finanční náhradu druhému, jejíž výši určí soud. Výše finanční náhrady je spojena se složitým procesem dokazování o ceně věci, které je ve většině případů spojeno s potřebou vypracování znaleckého posudku. Lze říci, že s ohledem na složitost a nákladnost tohoto procesu, je vždy lepší s bývalým partnerem uzavřít dohodu. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat.

Novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu

Dnem 1. 3. 2024 nabývá účinnosti novela zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu a dalších zákonů, která ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyšla pod číslem 28/2024 Sb. a my se nyní pojďme podívat, které změny tato novelizace přináší. 

Novelizační úprava se týká, jak již bylo zmíněno výše, hlavně zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ale i zákona o důchodovém pojištění a konečně zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Celkově však novelizující zákon není rozsáhlý, neboť čítá celkem 6 článků.

Změna ve výplatě starobních důchodů

Nejdůležitější změnou je představení nového systému výplaty starobních důchodů pro držitele osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, které vydává Ministerstvo obrany dle § 6 zákona. Nově tak pro vznik nároku na pobírání důchodu stačí dosažení důchodového věku, aniž by byly splněny další podmínky, jak je stanovuje zákon o důchodovém pojištění (tedy zejména získání potřebné doby důchodového pojištění). Tato změna se však týká pouze těch účastníků odboje, kterým nevznikne nárok na starobní důchod vyplácený Slovenskou republikou. 

Dnem, kdy vznikne nárok na pobírání starobního důchodu dle předpisu o důchodovém pojištění, však nárok podle výše uvedeného logicky zaniká a řídí se dále zákonem o důchodovém pojištění.

Další změnou dle této novely je, že nejnižší procentní výměra důchodů vyplácených na základě a ve výši dle zákona o protikomunistickém odboji bude nově náležet i v případě důchodů, které byly na základě předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy vypočteny dle poměru dob důchodového pojištění získaných v České republice k celkově získané době důchodového pojištění. Základní doba důchodového pojištění přitom bude náležet v plné výši.

Hlavní cíle právní úpravy

Dle důvodové zprávy tak má zákon celkově se svými změnami představovat ucelenou legislativní úpravu problematiky aktivního odporu proti komunistickému režimu s cílem obnovit svobodu a demokracii v Československu. Jako hlavní cíl si tato úprava bere zejména morálně ocenit statečnost žen a mužů, kteří s nasazením osobní svobody bojovali za hodnoty svobody a demokracie své vlasti.