Úspěšný případ – Úspěšná obhajoba v trestním řízení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Úspěšná obhajoba v trestním řízení

 

 

Pomohli jsme klienta zprostit obžaloby v trestním řízení.

Klient byl obviněn ze spáchání zločinu podvodu. Klient údajně spáchal skutek tím, že se měl úmyslným jednáním obohatit tím, že uvedl jiného v omyl a zamlčel podstatné skutečnosti. Tímto jednáním měl způsobit na cizím majetku značnou škodu.

Naši advokáti si vyžádali revizní znalecké posudky, a to se ukázalo jako stěžejní důkaz pro rozhodnutí soudu. Na základě důkazů provedených v hlavním líčení nebylo prokázáno, že by se stal skutek uvedený v obžalobě a klient byl tak zproštěn obžaloby.

Trestní řízení patří mezi náročná a často také zdlouhavá řízení. Jejich správné uchopení proto vyžaduje bezchybnou znalost aktuálně platných právních předpisů a judikatury, ale i schopnost správně aplikovat právní normy na konkrétní situace.

Advokátní kancelář Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o. nabízí profesionální služby nejen v oblasti trestního práva a náš tým je připraven být Vám v těchto řízeních oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte se na nás obrátit.

Vyhrazené stavby povoluje nový Dopravní a energetický stavební úřad

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Vyhrazené stavby povoluje nový Dopravní a energetický stavební úřad

Dopravní a energetický stavební úřad (dále jen „DESÚ“) byl zřízen již 1. Července 2023 s účinností zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“). Jedná se o specializovaný správní úřad s celostátní působností ve věcech stavebního řádu se sídlem v Praze. DESÚ nahradil původně plánovaný Specializovaný a odvolací stavební úřad, který až do 30. června loňského roku spadal pod Ministerstvo pro místní rozvoj. DESÚ má tři pobočky, konkrétně v Praze, Plzni a Olomouci. Hlavním důvodem pro zřízení DESÚ je soustředit výkon stavebních agend pod jeden státní úřad pro větší specializaci, sdílení znalostí a zkušeností, což umožní rychlejší a odbornější rozhodování o významných či specifických stavbách dopravní, energetické a průmyslové infrastruktury. Mimo jiné je DESÚ také odvolacím orgánem krajských stavebních úřadů pro menší výrobny z obnovitelných zdrojů. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy dle ustanovení § 17 odst. NSZ, které je taky jeho nadřízeným orgánem v případě dopravních staveb. Co se týče energetických staveb je nadřízeným orgánem DESÚ Ministerstvo průmyslu a obchodu. Rozhodnutí o odvolání musí být dle NSZ konečné a ministerstva tak budou moci rozhodnutí DESÚ buďto potvrdit nebo změnit a tím řízení ukončit.

Dopravní a energetický stavební úřad vykonává působnost stavební úřadu ve věcech vyhrazených staveb, které jsou uvedeny v příloze č. 3 NSZ a patří mezi ně např.:

  • Dálnice
  • Dráhy
  • Civilní letecké stavby
  • Stavby pro výrobu nebo skladování umisťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 ha, vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje
  • Stavby v areálu jaderného zařízení, stavby přenosové a přepravní soustavy
  • Velké výrobny elektřiny s výkonem nad 100 MW (FVE nad 5 MW, ostatní výrobny z obnovitelných zdrojů energie nad 1 MW)
  • Další významné stavby technické infrastruktury a také stavby „související“ s vyhrazenými stavbami 

Kromě výše uvedeného DESÚ vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a související stavby a vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

DESÚ je také nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu pro stavby silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, menších výroben z obnovitelných zdrojů energie a technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

Nařízení EU o digitálních službách

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Nařízení EU o digitálních službách

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o jednotném trhu digitálních služeb (dále jen „nařízení“) nabývá účinnosti 17. února 2024. Toto nařízení reguluje online zprostředkovatele a platformy jako např. tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a online platformy pro cestování a ubytování. Za svůj hlavní cíl si nařízení mimo jiné klade předcházen nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu, šíření dezinformací a zajištění bezpečnosti uživatelů. Nařízení tak svými jasnými a přiměřenými pravidly chrání především spotřebitele a jejich základních práva. 

Zásadní změnou je rozhodně to, že se nařízení nově bude vztahovat také na větší množství poskytovatelů digitálních služeb, včetně sociálních sítí, e-commerce platforem a online tržišť. Nařízení zavádí přísnější pravidla týkající se zejména transparentnosti, ochrany osobních údajů a boje proti nelegálnímu obsahu. Dále se nařízením zavádí nová pravidla pro sledování digitální reklamy a poskytovatelé budou nově muset jasně informovat uživatele o sledování jejich online chování a získávání osobních údajů pro reklamní účely. Speciální úpravu pak nařízení vyžaduje pro děti, kdy jim ze strany poskytovatelů těchto služeb bude muset být zajištěna vhodná ochrana osobních údajů a zároveň bude zabráněno sledování nevhodného obsahu pro mladší uživatele.

Nařízení vymezuje určité obecné povinnosti pro všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb a to jednotné kontaktní místo, právního zástupce pro firmy ze třetích zemí, moderace obsahu a každoroční zprávy o veškerém moderování.

Speciální povinnosti jsou vymezeny např. pro hostingové služby, kdy jejich poskytovatelé musí navíc zavést mechanismus oznamování a přijímání opatření (dále jen „notice and action“), který uživatelům umožní nahlašovat nezákonný obsah. S notice and action úzce souvisí, že v případě smazání příspěvků musí poskytovatel poskytnout odůvodnění, proč byl příspěvek smazán. Poskytovatel má také povinnost informovat donucovací nebo soudní orgány v případě podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob. 

Další speciální povinnosti jsou stanoveny pro online platformy, tedy webové stránky, které umožní přístup ke stovkám zboží a služeb nabízených prodejci po celém světě. Mezi tyto povinnost patří např. zřízení interního systému pro vyřizování stížností, který uživatelům umožní se odvolat proti rozhodnutí platformy ohledně odstranění jejich obsahu, a zavedení opatření proti zneužití služby. Dále musí tyto platformy mimo jiné přednostně reagovat na oznámení podaná důvěryhodným oznamovatelem, kterým může být např. veřejný subjekt, ale nemůže jím být fyzická osoba. Poskytovatelům online platforem nařízení některé činnosti přímo zakazuje a to především tzv. dark patterns, což znamená, že platformy nesmějí být nastavovány tak, aby uživatelů nebyli schopni činit svobodná a informovaná rozhodnutí a platformy musí uživatelům poskytnout také informace o reklamách, které se jim zobrazují.

V neposlední řadě jsou vymezeny speciální povinnosti pro online tržiště, kterým je služba zprostředkovávající dodavatelům nabídku jejich zboží přes internet. Tyto subjekty musí např. upravit své online rozhraní tak, aby dodavatelé mohli snadno informovat o identifikaci výrobku nebo služeb.

Víte, jaká práva a povinnosti máte podle zákona při pobytu v lese?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, jaká práva a povinnosti máte podle zákona při pobytu v lese?

Chodíte rádi na procházky do lesa, který máte za domem nebo během dovolené procházíte lesem jako součást vašeho výletu? Nejspíše Vám již jako malým říkali, že v lese byste neměli být hlasití a že po sobě nemáte nechávat žádné odpadky. Víte však, jaká pravidla pro pobyt v lese stanovuje přímo zákon a jaká práva v souvislosti se vstupem do lesa Vám naopak ze zákona náleží? Pojďme se na to blíže podívat.

Právní úprava

Právní úpravu problematiky chování a pobytu v lese najdeme v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích. Cílem této zákonné úpravy, a také důvodem, proč vůbec existují podmínky a omezení pro chování a pobyt v lese je ochrana životní prostředí. Les je totiž ekosystémem, který v přírodě plní jedinečné funkce. Mimo to, že je přirozeným stanovištěm mnoha druhů živočichů, rostlin a hub také plní důležité vodoochranné, půdoochranné a klimatické funkce, neboť v krajině zadržuje vodu, zabraňuje erozi půdy a pohlcuje oxid uhličitý. Lidé pak les často využívají kvůli jeho hospodářské a rekreační funkci. Hlavním cílem zákonné úpravy je zachovat tyto funkce a podporovat trvale udržitelné lesní hospodářství. 

Co je to les?

Dle zákona se lesem rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkce lesa. Pod pojmem pozemky určené k plnění funkce lesa si můžeme představit například lesní cesty, drobné vodní plochy, pastviny a políčka pro zvěř či různé lesní průseky.

Lesy se dále dělí do tří kategorií, a to na lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy ochrannými jsou například vysokohorské lesy, které chrání nížeji položené lesy. Lesy zvláštního určení jsou pak například lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých vod či lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy hospodářské jsou pak zbytkovou kategorií, do které spadají všechny lesy, které nejsou ochranné ani zvláštního určení.

Užívání lesa se dělí na tzv. obecné a zvláštní užívání. Zvláštním užíváním lesa je například těžba lesních dřevin. My se však nadále budeme zabývat pouze právy a povinnostmi vznikajícími při obecném užívání.

Práva každého

Jedno z nejdůležitějších práv každého v této kategorii je právo do lesa na vlastní nebezpečí vstupovat a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. 

Toto by se mohlo některým zdát jako samozřejmost, avšak v mnoha zemích toto právo náleží pouze osobám, které získaly povolení od vlastníka lesa. V Čechách lze do lesa vstupovat bez ohledu na vůli jeho vlastníka, který má dokonce zakázáno les, až na výjimky, oplocovat.

Omezení a zákazy

Právu do lesa vstupovat odpovídá povinnost každého, kdo tak učiní, les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

Při vstupu do lesa je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno. Vlastník lesa totiž neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé vstupem do lesa, ledaže by škodu způsobil úmyslně.

V lesích je dále zakázáno 

  • rušit klid a ticho,
  • provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,
  • vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
  • těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
  • sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
  • sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,
  • jezdit a stát s motorovými vozidly,
  • vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
  • vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
  • mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,
  • kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,
  • odhazovat hořící nebo doutnající předměty,
  • narušovat vodní režim a hrabat stelivo,
  • pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,
  • znečišťovat les odpady a odpadky

Vlastník lesa však může k některým z těchto zakázaných činností osobě udělit výjimku, jedná se například o táboření mimo vyhrazená místa, jezdění a stání s motorovými vozidly, rušení klidu a ticha a další.

Speciální postup se také uplatní při organizaci hromadných sportovních akcí v lese, pro které je třeba učinit oznámení orgánu státní správy lesů.

Pokud byste měli k dané problematice jakékoli doplňující dotazy, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí

V posledních letech se stále více diskutuje o nutnosti přizpůsobit volební systémy měnícím se podmínkám moderního světa, kde mobilita obyvatelstva a globální migrace hrají stále větší roli. Jednou z klíčových otázek, která se v tomto kontextu vynořuje, je, jak zajistit, aby i občané žijící mimo hranice své vlasti mohli plně uplatňovat své demokratické právo a účastnit se voleb. V České republice se tato debata dostala do popředí zájmu veřejnosti i politiků díky novému legislativnímu návrhu, jehož cílem je umožnit Čechům žijícím v zahraničí hlasovat korespondenčně. Avšak návrh, který se těší podpoře vládní koalice, čelí kritice ze strany opozičních hnutí, která vyjadřují obavy o možné ohrožení demokracie a tajnosti volby. 

 

Dne 25. 1. 2024 projednávala Sněmovna koaliční návrh, který by měl odstranit geografické bariéry bránící Čechům žijícím v zahraničí v uplatnění jejich volebního práva. Tento návrh po několika hodin náročného projednávání schválila. Korespondenční hlasování by mohlo být poprvé dostupné ve volbách do sněmovny v roce 2025 a následně i v prezidentských a evropských volbách od roku 2026. Tento krok, podpořený vládní koalicí, narazil na odpor opozičních hnutí ANO a SPD, která vyjádřila obavy o možné ohrožení demokratických principů a tajnosti volby.

 

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že zavedení korespondenční volby umožní asi třem set tisícům lidí v zahraničí naplnit jedno ze základních občanských práv. Tento návrh je vnímán jako krok k rozšíření demokracie, přičemž potenciálně až šest set tisíc Čechů žijících trvale či dočasně v zahraničí by mohlo hlasování poštou využít. Kritici z řad opozice však vidí v návrhu riziko pro integritu volebního procesu a ústavní zásady tajného hlasování.

 

Proces hlasování by byl zajištěn registrací u zastupitelského úřadu a následným odesláním hlasovacích materiálů, což by mělo zajistit, že každý hlas je odevzdán osobně a bez možnosti manipulace. Tento systém navíc umožňuje ověření účasti voliče a vylučuje možnost dvojího hlasování. Česko se tak řadí mezi poslední země Evropské unie, kde nebyla korespondenční volba dosud povolena. 

 

Celkově se jedná o významný krok vpřed k usnadnění volebního procesu pro Čechy žijící v zahraničí. Navzdory politickým sporům a obavám z možných rizik je cílem návrhu posílit demokratické právo a zapojení všech občanů do politického života České republiky, bez ohledu na jejich fyzickou přítomnost v zemi.

Jak požádat o peněžitou pomoc v mateřství

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak požádat o peněžitou pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství, lidově nazývaná také mateřská je jedna ze šesti dávek systému nemocenského pojištění. Víte, za jakých podmínek máte na peněžitou pomoc v mateřství nárok, v jaké výši a jak o ni požádat?

Vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství náleží matce, a za splnění určitých podmínek i otci v souvislosti s péčí o nově narozené dítě, a také osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci.

Je však důležité, že pro vznik nároku na dávku je třeba být pojištěncem v systému nemocenského pojištění. U zaměstnanců to znamená, že je z jejich příjmu ze zaměstnání odváděno pojistné na sociální zabezpečení. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je třeba, aby se přihlásili k systému nemocenského pojištění a platili pojistné.

Samotná skutečnost, že jste pojištěni, však pro vznik nároku také nestačí. Pro zaměstnance platí, že musí být nemocensky pojištěni nejméně po dobu 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. OSVČ pak musí navíc ještě splnit podmínku, že z těchto 270 dnů jsou 180 dnů pojištěni v posledním roce.

Pokud by se stalo, že například přijdete o zaměstnání v době, kdy jste jako pojištěnka těhotná a tím pádem přestanete být účastna na nemocenském pojištění, přestože potřebnou dobu pojištění byste jinak splňovala, budete mít i přesto nárok na peněžitou pomoc v mateřství dokud neuběhne
tzv. ochranná lhůta. Ochranná lhůta je, u žen, které byly ke dni skončení zaměstnání těhotné, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. V případě, že by pojištění trvalo kratší dobu, bude kratší i ochranná lhůta. V ostatních případech je ochranná lhůta 7 kalendářních dní.

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství

Na peněžitou pomoc v mateřství lze nastoupit nejdříve 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Nejpozději na ni lze nastoupit 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Konkrétní termín v tomto rozmezí si však volí pojištěnka sama.

K tomu, aby Vám byla dávka vyplácena, však nestačí, že jsou splněny podmínky, je třeba také podat žádost. Zaměstnankyně či zaměstnanec žádost podává u svého zaměstnavatele, který ji následně předá Okresní správě sociálního zabezpečení, která tuto dávku spravuje. OSVČ pak žádost podává přímo k Okresní správě sociálního zabezpečení.

Pro žádost existuje standardizovaný formulář. Tento formulář vydá pojištěnkyni ošetřující lékař, u něhož je žena v předporodní péči, lékař v něm také vyplní předpokládaný den porodu.

Podpůrčí doba, tedy doba, po kterou ženě náleží výplata dávky, je 28 týdnů. Pokud se ženě narodí dvě a více dětí podpůrčí doba se zvyšuje na 37 týdnů.

 

Výše peněžité pomoci v mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství se počítá pomocí stanovení denního vyměřovacího základu, a to pro každou pojištěnku zvlášť. Denní vyměřovací základ se tvoří průměrem příjmu, který pojištěnka získala za poslední kalendářní rok před nástupem na dávku. Tento denní vyměřovací základ se redukuje pomocí tří redukčních hranic, první hranice je pro rok 2024 ve výši 1 466 Kč a náleží z ní 100%, druhá hranice je 2 199 Kč a náleží z ní 60% a poslední redukční hranice je 4 397 Kč a náleží z ní 30%. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu pak pojištěnkyni náleží 70%.

Pokud byste měli jakékoli dotazy týkající se peněžité pomoci v mateřství či nemocenského pojištění, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

Reference od klienta – Stráž nad Nežárkou

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Reference od klienta – Stráž nad Nežárkou

„Vážený pane doktore Kiršnere,

moc Vám děkuji za bezchybnou realizaci prodeje částí nemovitosti ve Stráži nad Nežárkou. Obdivuji Vaší odbornou erudici a schopnost řídit kolektiv vaší advokátní kanceláře.

Budu i nadále vděčný za to, že jsem Vaším klientem.

S přáním hezkých dnů ještě jednou děkujeme. Igor a Silva Kuchařovi.”