Úprava majetkových poměrů mezi manželi může být velmi citlivým tématem, zvláště co se využití institutu předmanželské smlouvy týče.
Pro úpravu manželského majetkového práva stanovuje občanský zákoník v zásadě čtyři možné režimy. Prvním a výchozím režimem pro úpravu společného jmění manželů je tzv. zákonný režim, který automaticky nastupuje u všech uzavíraných tuzemských sňatků, pokud není zvolena jiná úprava. Tou může být, jak již je možno vytušit, právě možnost tzv. smluveného režimu. Dalšími možnostmi je režim založený rozhodnutím soudu a konečně režim oddělených jmění.
Pro zákonný režim platí, že do společného jmění manželů náleží vše, co jeden nebo oba manželé nabyli za trvání manželství. Jsou však stanoveny výjimky z tohoto pravidla, například že do SJM nenáležejí věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů, věci nabyté darem nebo dědictvím, a dále také to, co manžel nabyl jakožto náhradu nemajetkové újmy. Stejně tak jsou ze zákonného režimu SJM vyloučeny věci, které manžel nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučného majetku (např. majetek nabytý před vznikem manželství nebo jedna z výjimek uvedených výše).
Naproti tomu ve smluveném režimu se mohou snoubenci nebo manželé dohodnout, které konkrétní věci budou náležet do SJM, případně i formu správy majetku náležejícího do SJM, resp. manželé se mohou dohodnout na rozšíření nebo naopak zúžení stávajícího režimu. Jediným omezením, které v této oblasti zákon stanoví, je podmínka, že úprava obsažená v předmanželské smlouvě nesmí omezovat či vyloučit schopnost jednoho z manželů zabezpečovat rodinu, a že smluvený režim nesmí svým obsahem nebo účelem omezovat práva třetích osob, pokud s tím nesouhlasí.
Pokud je smlouva uzavírána mezi snoubenci, nastupují práva a povinnosti z takové smlouvy až od okamžiku, kdy je manželství uzavřeno. Naproti tomu pokud je takováto modifikační smlouva uzavřena již mezi manželi, jejichž společné jmění se dosud řídilo zákonným režimem, má tato smlouva účinky ex nunc, tedy pouze do budoucna. Zpětný účinek modifikace rozsahu SJM je totiž zákonem zakázán.
Při samotném psaní předmanželské smlouvy je důležité si skutečně dobře rozmyslet, jak úpravu společného jmění pojmout, obzvlášť v situacích, kdy má jeden ze snoubenců výrazně vyšší příjmy, či se dá očekávat, že i po uzavření manželství hodlá výraznou měrou požívat zisk ze svého (výlučného) majetku. Takový zisk by totiž za zákonného režimu náležel oběma.
Nezřídka se taky setkáme s dohodou snoubenců o vypořádání společného jmění pro případ rozvodu manželství.
Rozhodně není od věci se při sepisování předmanželské či manželské modifikační smlouvy obrátit na služby právníka, tím může být typicky notář či advokát. Taková osoba s právnickým vzděláním ostatně může pomoci nejen se strukturováním samotného textu smlouvy, ale její bohatší vzhled do problematiky majetkového práva a v užším smyslu i do majetkového práva manželů může pomoci předejít nesrovnalostem v kýžené úpravě v budoucnu. Řešit problémy je totiž vždy snazší již v zárodku, což v právu platí obzvlášť.
Nakonec je důležité zmínit, že aby (před)manželská smlouva byla platná, je potřeba dodržet její zákonem předepsanou formu, která je stanovena jako písemná forma veřejné listiny. To znamená, že musí být učiněna formou notářského zápisu. V ojedinělých případech může být forma notářského zápisu nahrazena rozhodnutím orgánu veřejné moci, tedy soudem, který schvaluje například smír mezi stranami.
